‘Pita ama juchapi urmachinguichijchu’ nishcami
(Mat 18:6-7, 21-22; Mar 9:42)
1Jesusca Paipaj yachacujcunataca, cashnami nirca:
—Ñitcachij millaica tiyangatajmi. Shina cajpipish maijan ñitcachijca, ¡ai, imachari tucunga! 2Cai uchillacunata ñitcachij canapaj randica, jatun cutana rumita cungapi huatashpa, mama cucha chaupipi shitashca canarajmi alli canman. 3Chaimanta alli yuyaihuan causaichij. Cambaj huauqui canta llaquichijpica, cunashpa jarcangui. Can jarcajpi cutirijpica, perdonangui. 4Shuj punllapi canchis cutin canta llaquichijpipish, canchis cutinllataj: “Mana allitamari rurashcani, perdonahuai” nishpa llaquirijpica, perdonanguilla— nircami.
5Huillagrichun mingashcacunaca, Apunchij Jesustaca:
—Ñucanchijman ashtahuan crina yuyaita cuhuai— nircacunami.
6Shina nijpimi, Apunchij Jesusca cashna nirca:
—Uchilla mostaza muyu shinallatapish crina yuyaita charishpaca, cai sicómoro yurata: ‘Caimanta anchui, jatun cuchapi tiyarigri’ nijpipish, cancuna nishcata uyashpa chaiman rinmanllami.
7¿Maijan cancuna shuj runata charishpaca pai yapushpa, mana cashpaca michishpa tigramujpica: “Shamui, cunanca micuj tiyarilla” ninguichijchu? 8Chashna ninapaj randica: “Utca utca micunata yanushpa ñucamanraj carai, chai qʼuipa canca micunguillami” ninguichijmi. 9Chashna rurachishpapish, cancuna mandashcata rurashcamantaca, mana paguillapish ninguichijchu, ¿nachuchij? 10Shinallataj, cancunapish Dios tucui imallata rurai nishcata rurashpapish: “Ñucanchijca imata rurana cashcallatami rurashcanchij. Ima alli servijcunallapish mana canchijchu” ninami canguichij— nircami.
Leprahuan ungushca chunga runacunatami alliyachishca
11Jerusalenman Jesús ricushpaca, Galilea llajtata, Samaria llajtatami rirca. 12Shuj aillu llajtaman chayajpica, leprahuan ungushca chunga runacunami Jesus-huan tupangapaj shamurcacuna. Paicunaca, Jesuspajmanta carullapi shayarishpami:
13—¡Yachachij Jesús, ñucanchijta llaquihuaiari!— nishpa caparircacuna.
14Chashna caparijpi, Jesús paicunata ricushpaca:
—Richij, curacunaman ricuchirigrichij— nircami.
Chashna nishpa cachajpica, ñanta ricushpallataj alliyarcallacunami. 15Chai alliyajcunamanta shujca, Taita Diosta ‘Sumajmari cangui’ nishpami tigramurca. 16Ña Jesuspajman chayamushpaca, Paipaj ñaupajpi pambacama cumurishpami, pagui nirca. Chai runaca, Samaria llajta runami carca.
17Jesusca, paitaca cashnami nirca:
—Chungatamari alliyachircani, ¿caishuj iscunca maipitaj? 18Cai mana Israel runallamari, Taita Diosta sumajyachingapajca tigramushca— nircami.
19Chashna nishca huashaca, chai runataca:
—Canca alliyachinata crishcamantami, alliyashcangui. Jatarishpa rilla— nishpami cacharca.
Dios ima punlla mandangapaj tiyarinatami tapushcacuna
(Mat 24:23-28, 36-41)
20Fariseocunaca, Jesustaca:
—¿Ima punllataj Taita Diosca mandangapaj tiyaringa?— nishpami tapurcacuna.
Chashna tapujpimi, Jesusca cashna nirca:
—Taita Dios mandanaca, mana ñahui ricunallachu. 21Mana ‘Caipimari, chaipimari mandacun’ nishpa pi ricuchingachu. Taita Diosca, ñamari cancunapaj chaupipi mandacun— nircami.
22Cutin paipaj yachacujcunataca, Jesusca cashnami nirca:
—Runa Aichayuj Ñuca mandana punllapi, shuj punllallatapish causasha nina chayamucunmi. Shina cashpapish, mana ricunguichijchu. 23Chashna yuyacujpitajmi ‘Paica caipimari, chaipimari’ ningacuna. Chashna nijpipish, pajta cringuichijman, pajta catinguichijman. 24Runa Aichayuj Ñuca shamushpaca, relampa achij nishpa, tucuita achijyachij shinami shamusha. 25Ashtahuanpish cunanca, achca llaquicunata apanarajmi cani. Cai runacuna pʼiñashca canarajmi cani. 26Ima shinami ñaupa yaya Noé causai punllacunapi tucurca, chashnallatajmi Runa Aichayuj Ñuca shamuna punllacunapish canga. 27Huambuj jatun huasipi Noé yaicungacamaca, allita micucurca, ubyacurca, caźaracurca, caźarachicurcami. Noé ña ucuman cajpi tamya callarijpimi, allpata yacu millpujpi tucuicuna huañurca. 28Cutin shinallataj ñaupa yaya Lot causai punllacunapipish allita micucurca, ubyacurca, cʼatucurca, randicurca, tarpucurca, huasichicurcacunami. 29Chashna ruracujpi Lot ña Sodoma pueblomanta llujshijpica, jahuamanta ninahuan azufrehuan tamyashpami, tucuicunata huañuchirca. 30Chashnallatajmi Runa Aichayuj Ñuca shamui punllapipish canga. 31Chai punllapica, maijanpish huasi jahuapi cashpaca, ucupi ima tiyajta apangapaj ama yaicuchun. Shinallataj maijan chagrapi cashpapish, huasiman ama tigrachun. 32Lotpaj huarmi ima tucushcata yuyarichij. 33Quiquin causaita llaquijca, chingaringami. Quiquin causaita mana llaquijca, quishpiringami. 34Cancunaman huillanimi: Chai tutaca, shuj camapi ishqui dormicungami, shujca japi tucunga, shujca saquishca cangami. 35Shinallataj ishqui huarmicuna cutacungami, shujca japi tucunga, shujca saquishca cangami. 36Shinallataj ishqui runacuna chagracungami, shujca japi tucunga, shujca saquishca cangami— nircami.
37Chashna nijta uyashpaca:
—Apu, ¿maipitaj chashnaca tucunga?— nijpi:
—Huañushca siricunpimi, ullahuangacuna jundanga— nircami.
Ježíš hovoří o odpuštění a víře
1Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá. 2Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších. 3Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu. 4A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“ 5Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“ 6On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ stalo by se to. 7-8A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval 9a děkoval mu za vyplněný úkol? 10Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘ “
Ježíš uzdravuje malomocného
11Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje. 12U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál 13a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“ 14Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“ Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni. 15Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha. 16Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan. 17Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních? 18Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“ 19A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
Ježíš učí o přicházejícím Božím království
20Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě, 21abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“ 22Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned. 23Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘ nebo ‚je tady!‘ Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte. 24Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat. 25Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne. 26V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho. 27I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu. 28Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli 29až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni. 30Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod. 31Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů. 32Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život. 33Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn. 34Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán. 35Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána. 36Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán.“ 37Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?“ Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu.“
