Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Marcos 1

Bautiźaj Juanmi Jesusmanta huillangapaj ñaupashpa shamushca

1Diospaj Churi Jesucristomanta alli huillaica, cashnami callarin:

Dios ima nishcata huillaj Isaías quillcashcami, chashnataj pajtashca. Paimi cashna huillashca:

«Riqui, Ñucaca Can purina ñanta allichichunmi,
    Ñuca huillajtaca ñaupachishpa cachani.
Shitashca pambapi caparijca:
‘Mandaj Diospaj ñanta allichichij.
    Pai purichunca, ama quingushpalla chaqui ñancunatapish ruraichij’ ninmi» nishcami.

Chashna huillashca shinallatajmi, Juanca shitashca pambapica, Diospajman cutirijpi, juchacunata anchuchichun bautiźashpandij huillashpa purirca. Pai huillacujpica Judea llajtamanta, Jerusalenmanta tucui gentecunami paipajman shamurcacuna. Paicuna juchacunata huillajpimi, Juanca Jordán yacupi bautiźarca.

Paica, camello millma churanata churashca, cara chumbihuan chumbillishcami purij carca. Micunatapish langostacunata, abeja huachashca mishquillatami micuj carca. Juanca, cashnami huillaj carca: «Ñucapaj q'uipa Shamucujca, ñucata yalli tucuita rurai tucujmi, ñucaca Paipaj pargate huatashcata cumurishpa pascaipajllapish mana canichu. Ñucaca, cancunataca yacullahuanmari bautiźarcani, ashtahuanpish Paica jucha illaj Espirituhuanmi bautiźanga» nircami.

Jesustami Juan bautiźashca

Chai punllacunallatajmi, Galileapi caj Nazaret pueblomanta Jesús shamujpi, Juanca Jordán yacupi bautiźarca. 10 Yacumanta Jesús llujshicushpami, jahua pacha pascarijpi Diospaj Espíritu, paloma shina Paipaj jahuaman uriyacujta ricurca. 11 Jahua pachallamantatajmi: «Canmi Ñuca c'uyashca Churi cangui, Canllami Ñucataca cushichingui» nishpa rimashca uyarirca.

Jesustami diablo pandachisha nishca

12 Ña bautiźashca q'uipami, Diospaj Espirituca, shitashca pambaman Jesusta pusharca. 13 Chai shitashca pambapi chuscu chunga punllacunata cajpimi, Satanasca Jesusta pandachisha nirca. P'iña animalcunapaj chaupipi cajpipish, angelcunami Jesustaca servircacuna.

Jesusca Galileapimi huillai callarishca

14 Juan preźu tiyacujpimi, Jesusca Taita Dios mandacun alli huillaita huillangapaj Galileaman rirca. 15 Paica: «Ñamari punlla pajtamushca. Taita Dios mandanaca, caillapimari. ¡Diospajman cutirichij, alli huillaitapish crichij!» nircami.

Jesusca quimsatami Paipaj punta yachacujcuna cachun cayashca

16 Jesusca, Galilea cucha patata puricushpami Simonta, paipaj huauqui Andrestapish ricurca. Paicunaca chalhuajcuna cashpami, linchihuan cuchapi chalhuata japicurcacuna. 17 Paicunatami Jesusca: «Ñucata catichij Cancunataca chalhuata japij shinallataj, gentecunata pushamujcuna cachun yachachishami» nirca.

18 Shina nijpica linchicunata saquishcahuan, catishpa rircallacunami.

19 Jesusca chaimanta ashahuan rishpaca, Zebedeopaj churi Jacobota, paipaj huauqui Juantapishmi ricurca. Paicunaca barcopimi, linchicunata llachapacurca. 20 Paicunatapish ricushcahuanmi, Jesusca cayarca. Pai cayajpica, paicunapish yaya Zebedeota, trabajajcunandij barcopi saquishpami catishpa rircacuna.

Mapa espíritu japishca runatami Jesús alliyachishca

21 Chaimantaca, Capernaummanmi chayarcacuna. Chaipica Jesusca, sábado punlla pacarincami, tandanacuna huasiman yaicushpa, yachachij carca. 22 Mandashcata yachachijcuna shinallaca, mana yachachircachu. Ashtahuanpish Pai quiquintaj mandashpami yachachirca. Chaimantami uyajcunaca, achcata mancharircacuna. 23 Chai tandanacuna huasipica, mapa espíritu japishca runami, ñapish cashna caparirca:

24 –Riqui, Nazaretmanta Jesús, ¿ñucanchijtaca imatataj nij shamunguiari? ¿Chingachingapajchu shamungui, imatagari? Cantaca, Diospajlla Jucha Illaj cashcata rijsinimari– nircami.

25 Chashna nijpi Jesusca:

–¡Upallai, cai runamanta llujshi!– nishpami, jarcashpa rimarca.

26 Chashna nijpi mapa espirituca, chai runata chaspishpa pambaman shitashpami, ‘¡Ai!’ nirishpa, caparirishpa llujshirca. 27 Chaipica tucuicunami:

«¿Caica imatajchu, imamí? ¿Ima mushuj yachanatachu yachachin, imamí? Pai rimajpica, mapa espiritucunapish caźunllamari» nishpami, paicunapura rimanacurcacuna.

28 Chashna rurashcataca, tucui Galilea llajta muyundijcamami huashan huashan ñapish yachaj chayarcacuna.

Shuj ungushca huambratami Jesús alliyachishca

29 Tandanacuna huasimanta llujshishpaca, Jesusca Jacobondij, Juandijmi, Simonpaj, Andrespaj huasiman shamurca. 30 Chai huasipica, Simonpaj suegrami fiebrehuan ungushca siricurca. Chaitaca, Jesús chayancami huillarcacuna. 31 Jesusca ungushcapajman c'uchuyashpami, maquimanta japishpa jatarichirca. Fiebre anchurincami, paicunaman carai callarirca.

32 Ña inti huashicushpa guiñiyacujpica, tucui ungushcacunatapish, supai japishcacunatapishmi Jesuspajman pushamurcacuna. 33 Chai pueblopi tucui causajcunami huasi pungumanca, huaica tandanacumurcacuna. 34 Chaipimi Jesusca, ima ungüihuan cajcunatapish achcacunata alliyachirca. Supai japishcacunamantapish, supaicunata llujshichircami. Pai pi cashcata yachajpimi, supaicunataca mana rimajta saquirca.

Jesusca chulunllapimi Diosta mañashca

35 Jesusca amsapiraj jatarishpami, chaimanta llujshirca. Shitashca pambaman chashna utcata rishpami, chaipi Diosta mañarca. 36 Chaimantami Simonpish, paihuan cajcunapish Jesusta mashcagrircacuna. 37 Ña japishpaca:

–Tucuicunamari Cantaca mashcacun– nircacunami.

38 Shina nijpi Jesusca:

–Caishuj llajtacunamanpish jacuchij. Chaicunapipish huillanamari cani, Ñucaca chaipajmari shamurcani– nircami.

39 Shina nishpami, tucui Galilea llajtata purishpa, tandanacuna huasicunapi huillarca. Supaicunatapish llujshichishpami cacharca.

Leprahuan ungushcatami Jesús alliyachishca

40 Leprahuan ungushca shuj runa shamushpami, Jesuspaj ñaupajpi cungurishpaca:

–Ñucata alliyachisha ninguipishchari, alliyachihuai– nirca.

41 Shina nijpi Jesusca paita llaquishpami, maquita chutashpa tuparishpaca:

–Ari, lepra canmanta anchuchun ninimi– nirca.

42 Jesús chashna ninca, lepraca chingarircallami. 43 Paicunata ‘Minchacama’ nicushpami, ama piman huillachun, cashna mandarca:

44 –Riqui, pajta piman imata huillanguiman. Curamantajcarinpish ricuchigri. Can alliyashcata paicuna ricuchunca, Diosman cuchun Moisés mandashcata cugri– nircami.

45 Ashtahuanpish chai runaca, chaimanta llujshishcahuanmi, ima shina tucushcataca, tucuicunaman huillashpa yachaj chayachirca. Chaimantami Jesusca, mai pueblomanpish tucuicuna ricucujpica, ña mana yaicui tucurca. Canlla pacallacunapimi, saquirij carca. Shina cajpipish, Paipajmanca maimantapish achcacuna shamurcallacunami.

Slovo na cestu

Marek 1

Jan Křtitel připravuje cestu Ježíšovi

1Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna.

Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi:

„Pošlu před tebou zvláštního posla,
    který připraví svět na tvůj příchod.
V době duchovně pusté bude volat:
    ‚Přichází k vám Bůh!
Napravte svůj život,
    odložte všechno,
co mu stojí v cestě!‘ “

Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil. Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu. Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel. Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval:

„Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi.

Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

Jan křtí Ježíše

Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít. 10 Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice. 11 Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“

Satan pokouší Ježíše na poušti

12 Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty. 13 Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho.

Ježíš káže v Galileji

14 Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha: 15 „Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“

Čtyři rybáři následují Ježíše

16 Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři.

17 Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“ 18 Ti dva všeho nechali a šli s ním.

19 O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě. 20 I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem.

Ježíš učí jako ten, kdo má moc

21 Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a 22 posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona.

23 Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: 24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“

25 Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“ 26 Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.

27 Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“

28 A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho dalších

29 Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. 30 Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. 31 Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.

32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. 34 Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn.

Ježíš káže a uzdravuje

35 Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.

36 O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. 37 Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“

38 Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“

39 A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.

Ježíš uzdravuje malomocného

40 Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“

41 Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“ 42 V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.

43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“

45 Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.