Millai mayordomohuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
1Jesusca, Paipaj yachacujcunamanca caitapishmi parlarca:
«Shuj charij amomi, shuj mayordomota charirca. Chai mayordomotaca, ‘Amo imalla charishcacunata yanga tucuchicun’ nijtami amoca yachaj chayarca. 2Chaimantami amoca, chai mayordomota cayashpa: “Cantaca, ‘Imatatajshi ruracun’ nijtami uyani. Cunantaj can imalla rurashcata ricuchi. Ña mana ñuca mayordomo cai tucunguichu” nircami. 3Chashna nijpi mayordomoca, paipaj quiquin yuyaillapimi cashna nirirca: ‘Cunanca, ¿imatataj rurashachu, imamí? Ñuca amoca, ña llujshichisha ninca. Allpapipish ña mana imata rurai tucunichu. Mañashpalla micushpa causanatapish pinganayanmari. 4Amo llujshichijpi ñucata llaquishpa huasiman cayachuncuna, shuyai, imallatapish rurasha’ nirircami. 5Chashna nirishpa amoman mañashcata manaraj tigrachij runacunata shuj shujlla cayashpa, punta shamujtaca: “Canca, ¿mashnatataj ñuca amomanca tigrachinaraj cangui?” nirca. 6Shina nijpi: “Patsaj barril aceitemantami cutichinaraj cani” nijpi: “Shinashpaca, caipi tiyari. Can cutichina cashcapica, pichca chungallata churai” nirca. 7Cutin chai qʼuipaca, shujtajtami: “Canca ñuca amomanca, ¿mashnatataj cutichinaraj cangui?” nirca. Chashna nijpi: “Ñucaca, patsaj medida trigotami cutichinaraj cani” nijpi: “Shinashpaca, jaica, can cutichina cashcapica, pusaj chungallata churai” nircami. 8Chai millai mayordomo alli yuyarishpa, chashna rurashcata amo yachashpaca, ‘Allitamari rurashca’ nircami. Riquichij, cai pachallata yuyarishpa causajcunarajmi, caishuj chaishujhuan imatapish allita rurangapajca, Diospaj huahuacunata yalli alli yuyaiyujcuna. 9Cai pachapi chingarijlla charishcacunata shujtajcunaman cushpa, achcacunahuan apanacuichij ninimi. Chaimanta chai charinacuna cai pachapi tucurijpica, huiñaita causana jahua pachapimi cancunataca chasquingacuna. 10Ashallahuanpish allita rurajca, achcahuanpish allita rurangami. Cutin ashallahuanpish mana allita rurajca, achcahuanpish mana allitaca rurangallatajmi. 11Chingarijlla charinacunahuan Dios munashca shina mana rurajpica, ¿Diospaj ruranatacarin imapajtaj cancunamanca cungari? 12Mingashcallata charicushpapish, chaihuan cancuna mana allita rurajpica, ¿cancunapajtaj canatacarin imapajtaj cungari? 13Pi servijpish, ishqui amotaca mana servi tucunchu. Shuj amo mandashcataca ruranmanmi, caishuj mandashcataca mana ruranmanchu. Mana cashpaca shuj amotaca cʼuyanmanmi, caishuj amotaca pʼiñanmanmi. Cancunapish chashnallataj charinacunata mirachishpandij, Diosta servishpandijca, mana causai tucunguichijchu» nircami.
14Chashna nijta uyashpaca, cullquinayachij fariseocunaca Jesustaca asircacunami. 15Chaimantami Jesusca, cashna nirca:
«Cancunami gentecunapaj ñaupajpica, ‘Allimi canchij’ nishpa, alli ricurij tucunguichij. Chashna cajpipish, Taita Diosca cancunapaj shungu imallata yuyacujtaca yachanmari. Cai pachapi “Caimari alli” nishcataca, Taita Diosca millanachinmi.
Dios mandacunta Jesús yachachishcami
16Mandashcapish, Dios ima nishcata huillajcuna huillashcapish Bautiźaj Juan causai punllacamallami carca. Chai qʼuipamantaca, Dios mandacuntami huillai callarishca. Tucuicunami Taita Dios mandacunmanca, ima shinapish yaicushun nicuncuna.
17Jahua pachapish, cai pachapish tucuringallamari. Ashtahuanpish Mandashcamantaca, shuj puntollapish mana yanga saquirishpa, pajtacungallami.
‘Ama shitanacuchun’ yachachishcami
(Mat 19:1-12; Mar 10:1-12)
18Maijanpish paipaj huarmita shitashpa shujtaj huarmihuan caźarashpaca, huainayanllami. Shinallataj pai shitashca huarmihuan caźarajpish huainayanllatajmi.
Charij runamantapish Lazaromantapish parlashcami
19Shuj charij runami tiyarca. Chai charij runaca punllantami sumaj, morado churanallata, ashtahuan alli lino churanallata churarij carca. Micunatapish alli micunallatami micuj carca. 20Shinallataj carachahuan apiyacuj ungushca Lázaro shuti runapishmi tiyarca. Chai huajcha runaca, chai charij runapaj huasi pungupimi shitashca sirij carca. 21Chai huajcha runaca, ‘Charij runa micucushpa pambapi urmachishcallatapish micushapishchari’ nishpami, chaipi tiyaj carca. Chashna tiyacujpica allcucuna shamushpami, carachata lambij carca. 22Chai mañaj runaca, chashna causacushpaca huañurcami. Huañujpica angelcuna shamushpa, ñaupa yaya Abrahampaj cʼuchumanmi pusharca. Shinallataj charij runapish huañujpica pambarcacunami. 23Chai charij runaca Hadesman rishpa, jatun nanaihuan llaquipi cashpa, huichilla ricushpami Abrahamtapish, Lázaro paipaj cʼuchupi tiyacujtapish ricurca. 24Chaimantaca, cashnami caparirca: “Yaya Abraham, ñucata llaquihuaiari. Yacupi dedota shutuchishpa ñuca cʼallullatapish chiriyachichun, Lazarota cachapai. Ñucaca caitaj ninapica, jatun llaqui nanaitamari apacuni” nircami. 25Chashna caparijpipish, Abrahamca cashnami nirca: “Huahua, yuyariari. Canca causaipica, achca charinacunayujmi carcangui. Cunanca, jatun llaquipimari cangui. Lazaroca, causaipica llaquillatami charirca. Cunan caipica cushicushpamari causacun. 26Chashna cajpipish ñucanchijpajmanta cancunapajman, cancunapajmanta ñucanchijpajman chʼimbangapajca, shuj jatun huaicumari tiyan. Chashna cajpimi, chaimanta caiman shamusha nishpapish, maita mana shamui tucuncuna. Caimanta chaiman risha nishpapish, maita mana chʼimbaipajchu” nircami. 27Chashna nijpimi, charij runaca: “Yayito, shinashpaca Lazarota ñuca yayapaj huasiman cachapai. 28Chaipica, pichca huauquicunatamari charini. Paicunapish caitaj llaquiman ama shamuchun, huillaj cachapaiari” nircami. 29Chashna nijpi Abrahamca: “Mandashcatapish, Dios ima nishcata huillajcuna Quillcashcatapish charincunamari. Paicunata uyangacunatajchari” nircami. 30Chashna nijpica, charij runaca: “Ari, yaya Abraham, chaicunata uyashpapish mana yuyaringacunachu. Huañushcacunamanta maijan causarishpa, paicunaman huillagrijpitajcarinpish cutiringacunamari” nircami. 31Shina nijpipish Abrahamca: “Moisés Mandashcatapish, Dios ima nishcata huillajcuna huillashcatapish mana uyashpaca, huañushcamanta pi causarishpa huillagrijpipish mana uyangacunachu” nircami» nishpami parlarca.
Ježíš vypráví podobenství o přísném správci
1Ježíš vyprávěl svým učedníkům: „Jeden boháč měl správce a ten byl obviněn ze zpronevěry. 2Pán si ho dal zavolat a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Předlož mi všechny účty, a jestli jsi mě podváděl, dám ti výpověď.‘ 3Správce přemýšlel: ‚Co teď? Krumpáčem se neuživím, žebrat se stydím. 4Mám nápad, jak si získat přátele; snad mi pak nabídnou slušné místo, až budu propuštěn!‘ 5Dal si zavolat dva dlužníky svého pána, ale s každým mluvil zvlášť. Zeptal se prvního: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ Muž odpověděl: ‚Sto džbánů olivového oleje.‘ 6Správce řekl: ‚Tady máš svůj dlužní úpis, sedni si a napiš nový na padesát.‘ 7Zeptal se pak toho druhého: ‚Co dlužíš mému pánovi?‘ On odpověděl: ‚Sto pytlů pšenice.‘ I řekl mu správce: ‚Vezmi si dlužní úpis a napiš jiný na osmdesát.‘ 8Pán nakonec vychytralého správce pochválil, že si uměl v nouzi poradit. Nutno přiznat, že lidé, kterým jde o hmotný zisk, bývají ve svých záležitostech prozíravější než věřící, 9když jde o zajištění věčného života. Říkám vám: Na penězích lpí hodně špíny a jednou úplně ztratí hodnotu. Jestliže však jimi někomu pomůžete, proměníte je na lásku, se kterou se sejdete na věčnosti.“ 10Ježíš pokračoval: „Kdo je spolehlivý v drobnostech, je spolehlivý i v podstatných věcech. A ten, kdo je nečestný v maličkostech, selhává i ve věcech závažných. 11-12Jste-li nepoctiví v záležitostech tohoto života, kdo může důvěřovat vaší víře v Boha? Neumíte-li správně zacházet s mizernými penězi, jak vám může Bůh svěřit věčné bohatství? 13Žádný nemůže sloužit dvěma pánům. Vždycky bude jednoho nenávidět a druhého milovat. Jednomu dá přednost a druhým bude pohrdat. Nemůžete tedy sloužit Bohu a zároveň otročit majetku.“ 14Slyšeli to farizejové, kteří byli chtiví peněz a vysmáli se mu. 15On jim však řekl: „Chcete dělat dobrý dojem na lidi svou zbožností, ale Bůh do vás vidí. Vnějším úspěchem, kterému se obdivují lidé, Bůh pohrdá. 16Období zákona a proroků skončilo Janem Křtitelem. Teď slyšíte radostnou zprávu, že přišlo Boží království a kdekdo si dělá nárok na vstup do něho. 17Ale nepleťte se, spíše pomine nebe a země, než by jediný z požadavků Božího zákona ztratil svou platnost. 18Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání ‚nezcizoložíš‘; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.
Ježíš vypráví podobenství o boháči a žebrákovi
19Byl jednou jeden bohatý muž, který se nákladně oblékal a každý den u něj bylo veselo a bohatě prostřeno. 20U vrat jeho domu sedával žebrák Lazar. Jeho tělo bylo samý vřed. 21Aby utišil hlad, čekával na zbytky ze stolu toho boháče. Psi přibíhali a olizovali mu rány. 22Lazar zemřel a andělé ho přenesli k Abrahamovi. Krátce nato zemřel i boháč a pohřbili ho. 23V ohnivých mukách pozdvihl oči a uviděl v dálce Abrahama s Lazarem 24a prosil: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať namočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mi rty, hrozně tu v tom žáru trpím.‘ 25Abraham však řekl: ‚Vzpomeň si, jak se ti vedlo na zemi. Tobě se vždycky dařilo dobře, ale na Lazara zbylo jen to nejhorší. Nyní se má dobře on, a ty trpíš. 26Kromě toho je mezi námi taková propast, že ji nikdo nemůže překonat, i kdyby se snažil.‘ 27Boháč se ještě přimlouval: ‚Otče Abrahame, pošli ho tedy do mého rodného domu. 28Mám pět bratrů, ať je někdo varuje, aby nedopadli jako já.‘ 29Abraham odpověděl: ‚Mají přece Bibli, ať se podle ní řídí.‘ 30Boháč však odporoval: ‚Kdepak, otče Abrahame, Písmo na ně nestačí, ale kdyby tak někdo vstal z mrtvých, to by na všechno hleděli jinak.‘ 31Abraham odpověděl: ‚Když nedají na Mojžíšův zákon a proroky, neuvěří nikomu, i kdyby vstal z mrtvých.‘ “
