Millai juezta shuj viuda mañagrishcahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
1Mana shaicushpa, punllanta Diosta mañanata yachachingapajmi, Jesusca yuyachij cai parlota cashna parlarca:
2«Shuj pueblopica, Taita Diostapish, pitapish mana manchaj juezmi causarca. 3Chai pueblollapitajmi, shuj viudapish causarca. Chai huarmica: “Ñucata llaquichicujmanta, mitsahuai” nishpa puricurcallami. 4Juezca pai mañashcataca, mana utca uyasha nircachu. Shinapish chashna mañashpa puricujllapimi, chai juezca cashna yuyarca: “Diostapish, pitapish mana manchanichu. 5Shina cajpipish cai huarmica, ña yallitajmi mañashpa pʼiñachin. Chashna nishpa puricujllapica, pʼiñarina yuyai atingallatajmari. Ama ashtahuan pʼiñachichun, cunantajca paita llaquichicujta rimashpa mitsasha” yuyarcami» nircami.
6Chashna nishpaca, Apunchij Jesusca cashnami nirca:
«Riquichij, chai juez millai cashpapish chashnami rurashca. 7Taita Dioscarin, Pai agllashcacuna punllapish, tutapish caparishpa mañajpica, ¿manachu uyanga? Mana uniyashpamari uyanga. 8Cancunaman huillanimi. Paica mana uniyashpa uyashpami, cancunataca mitsanga. Shina cajpipish ¿Runa Aichayuj Ñuca shamunapajca, chashna crijcunaca cai pachapica tiyangachu imashi?» nircami.
Shuj fariseomantapish, impuestota japijmantapish parlashpa yuyachishcami
9Maijancunaca ‘Cashcata rurajcunami canchij’ nirishpa, shujtajcunata pʼiñajcunami chaipi carca. Paicunata yuyachingapajmi, cai parlota cashna parlarca:
10«Ishqui runami Diospaj huasipi Diosta mañangapaj rirca. Shujca fariseo, caishujca impuestota japijpimi carca. 11Fariseoca shayarishpami, shungullapi cashna mañarca: ‘Taita Dioslla, ñucaca mana shujtajcuna shina shuhua, millai, huainayaj canichu. Cai impuestota japij shinapish mana canichu. Chaimanta cantaca, pagui ninimi. 12Ñucaca, semanapi ishqui cutinmi ayunani. Ñuca imalla charishcamantapish, patsajmanta chungatami cuni’ nirircami. 13Ashtahuanpish impuestota japij runaca carullaman cumulla shayashpami, shungupi huajtarishpa: “Taita Dioslla, ñucata llaquihuaiari, ñucaca juchasapamari cani” nirca. 14Cancunaman huillanimi: Impuestota japij runarajmi huasimanca ima juchachina illaj tigrarca. Caishujtarajmi Diosca mana uyarca. Pipish ‘Jatunmi cani’ nirijtaca, pingachishcami canga. Pipish mana jatun tucushcataca, jatun nishcami canga» nircami.
Jesusca huahuacunatami bendiciashca
(Mat 19:13-15; Mar 10:13-16)
15Jesuspajmanca huahuacunatami, maquicunahuan paicunata tuparichun pushamurcacuna. Ashtahuanpish yachacujcunaca, sinchita rimashpami jarcarcacuna. 16Chaimantami Jesusca, yachacujcunata cayashpa cashna nirca: «¿Ima nishpataj jarcacunguichij? Ñucapajman huahuacuna shamuchun saquipaichij. Taita Dios mandacunca chashnacunapajmi. 17Maijanpish Taita Dios mandacunta mana shuj huahua shina chasquijca, chaimanca mana yaicui tucungachu, chashnatajmi canga» nircami.
Charij mosomi Jesus-huan parlashca
(Mat 19:16-30; Mar 10:17-31)
18Chai qʼuipami shuj mandajca, Jesustaca:
—Alli Yachachij, huiñai causaita charingapajca, ¿imatataj rurana cani?— nishpa tapurca.
19Chashna tapujpi Jesusca, cashnami nirca:
—¿Ima nishpataj Ñucataca alli ningui? Taita Diosllamari allica. 20Mandashcataca yachanguillatajca: “Ama huainayangui, ama huañuchingui, ama shuhuangui, ama llullangui, yaya mamata cʼuyangui” ninmi— nircami.
21Chashna nijpimi, chai runaca:
—Ñucaca huahuapachamantamari, tucui caicunataca pajtachicuni— nirca.
22Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Chashnapish shuj illanrajmari. Tucui imalla charishcacunata cʼatushpa, huajchacunaman cugri. Chashna rurashpaca, jahua pachapi achcata charijyanguimi. Ñucata catilla— nircami.
23Shina nijpi chai runaca, achcata charij cashcamanta achcatami llaquirirca. 24Chaita ricushpami, Jesusca cashna nirca:
—Achcata charijcuna Taita Dios mandacunman yaicunaca, yallitaj sinchimi. 25Achcata charijcuna Taita Dios mandacunman yaicunaca, auja rinrinta shuj camello yaicusha nicushcatapish yalli sinchimari— nircami.
26Chaita uyajcunaca:
—Shinashpaca, ¿pitaj quishpiri tucungari?— nircacunami.
27Chashna nijpi, Jesusca:
—Pi mana rurai tucushcatapish, Taita Diosca ruranllami— nircami.
28Shina nijpimi, Pedroca:
—Ñucanchijca canta catingaraicumi tucui imalla charishcacunata saquishcanchij— nirca.
29Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Dios mandacunpi yaicusha nijca, huasita, yaya mamata, huauquicunata, huarmita, saquishcami. 30Paica, cai pachapipish ashtahuan charingami, shamuj punllapipish huiñai causaita japingami, chaica chashnatajmi— nircami.
Jesusca cutinmi Paita huañuchinata huillashca
(Mat 20:17-19; Mar 10:32-34)
31Chai qʼuipami Jesusca, Paipaj chunga ishqui yachacujcunallata pushashpa cashna nirca: «Cunanca, Jerusalenmanmi huichiyanchij. Chaipimi Dios ima nishcata huillajcuna, Runa Aichayuj Ñucamanta imallata quillcashcaca pajtanga. 32Ñucataca, mana israelcunapaj maquipimi churangacuna. Paicunami Ñucataca pugllashpa asingacuna, cʼamingacuna, chʼucangacuna. 33Macashca huashami, huañuchingacuna. Huañuchijpipish, quimsa punllapica causarishallami» nircami.
34Chashna nijpipish yachacujcunaca, Jesús imata nisha nishcata mana yuyaita japircacunachu. Ima shina chashna tucuna cashcata manataj yuyaita japircacunachu.
Jesusca mana ricuj runatami Jericopi alliyachishca
(Mat 20:29-34; Mar 10:46-52)
35Jericoman Jesús chayagricujpica, ñan cʼuchupimi mana ricuj runa mañashpa tiyacurca. 36Chai runaca, achca gentecunata uyashpami: “¿Imataj tiyan?” nishpa tapurca. 37Pai tapujpica: “Nazaretmanta Jesusmari caita pasacun” nishpami huillarcacuna. 38Chaita uyaihuanmi:
—¡Davidpaj Churi Jesús, ñucata llaquihuaiari!— nishpa caparirca.
39Shina nijpica, ñaupashpa ricujcunami:
—Upalla, ama caparichu— nircacuna.
Chashna nicujpipish:
—¡Davidpaj Churi Jesús, ñucata llaquihuai!— nishpami, ashtahuan sinchita caparirca.
40Chaimantami Jesusca shayarishpa, Paipaj ñaupajman pushamuchun cacharca.
Ña chayamujpica:
41—¿Imatataj rurachun ningui?— nishpami tapurca.
Shina nijpi, chai runaca:
—Apu, ñuca ñahuita alliyachihuai— nircami.
42Shina nijpi Jesusca:
—Shinashpaca ricuilla. Alliyachinata crishcamanta, alliyailla— nircami.
43Jesús chashna nijpi, paipaj ñahui ña ricujpimi chai runaca, Taita Diosta jatunyachishpa, Jesusta catishpa rirca. Chashna alliyachijta ricujcunapish, tucuicunami Taita Diostaca alabarcacuna.
Ježíš vypráví podobenství o neodbytné vdově
1Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit: 2„V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel. 3Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil. 4Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí, 5ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘ 6Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce. 7Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí. 8I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
Ježíš vypráví podobenství o dvou modlících se mužích
9Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství: 10„Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán. 11Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní. 12Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘ 13Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘ “ 14Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
Ježíš žehná malým dětem
15Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je. 16Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony; 17kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
Ježíš mluví k bohatému muži
18Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ 19Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh! 20Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“ 21Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“ 22Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“ 23Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
24Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu. 25To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“ 26Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“ 27On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“ 28Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“ 29Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny. 30Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“
Ježíš potřetí předpovídá svou smrt
31Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka. 32Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě. 33Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“ 34Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
Ježíš uzdravuje slepého žebráka
35Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral. 36Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat. 37Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu. 38Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“ 39Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“ 40Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě. 41Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“ 42Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“ 43V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
