New International Version

1 Corinthians 13

1If I speak in the tongues[a] of men or of angels, but do not have love, I am only a resounding gong or a clanging cymbal. If I have the gift of prophecy and can fathom all mysteries and all knowledge, and if I have a faith that can move mountains, but do not have love, I am nothing. If I give all I possess to the poor and give over my body to hardship that I may boast,[b] but do not have love, I gain nothing.

Love is patient, love is kind. It does not envy, it does not boast, it is not proud. It does not dishonor others, it is not self-seeking, it is not easily angered, it keeps no record of wrongs. Love does not delight in evil but rejoices with the truth. It always protects, always trusts, always hopes, always perseveres.

Love never fails. But where there are prophecies, they will cease; where there are tongues, they will be stilled; where there is knowledge, it will pass away. For we know in part and we prophesy in part, 10 but when completeness comes, what is in part disappears. 11 When I was a child, I talked like a child, I thought like a child, I reasoned like a child. When I became a man, I put the ways of childhood behind me. 12 For now we see only a reflection as in a mirror; then we shall see face to face. Now I know in part; then I shall know fully, even as I am fully known.

13 And now these three remain: faith, hope and love. But the greatest of these is love.

Footnotes

  1. 1 Corinthians 13:1 Or languages
  2. 1 Corinthians 13:3 Some manuscripts body to the flames

Slovo na cestu

1.list Korintským 13

V čase i na věčnosti nic nepřevýší lásku

1Kdybych ovládal všechny řeči světa
    a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl,
    ale neměl v sobě lásku,
    jsou má slova jen prázdnými zvuky
    jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.
A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh
    a že znám veškerá tajemství,
a kdybych měl tak velikou víru,
    že bych dokázal přenášet hory
– jestliže nemám lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal všechen svůj majetek
    a nechal se třeba i upálit,
    a přitom bych to dělal bez lásky,
    není to k ničemu.
Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist.
    Není chlubivá a domýšlivá,
    nejedná nečestně,
    nehledá svůj prospěch,
    nerozčiluje se pro nepochopení
    ani nevzpomíná na křivdy,
    není škodolibá, ale má zálibu v pravdě.
    Se vším se dokáže vyrovnat;
    její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.
    Láska nemá konce.
Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;
    vždyť všechno naše poznání je kusé
    a všechna vnuknutí omezená;
10 až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost,
    všechno kusé a omezené bude překonáno.
11 Dokud jsem byl dítě,
    byl dětský můj rozhled i způsob myšlení.
Z dětských bot jsem však vyrostl
    a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.
12 V tomto životě můžeme vidět jenom cosi
    jako zamžený obraz v zrcadle,
    ale pak staneme Bohu tváří v tvář.
Zatím ho známe jen z nepatrné části;
    pak ho budeme znát tak úplně,
    jak on už nyní zná nás.
13 Tři věci jsou silnější než smrt:
    víra, naděje a láska.
A největší z nich je láska.