Pavel před židovskou veleradou
1Když byl Pavel předveden k výslechu, nijak se nezalekl a odvážně začal: „Bratři, sám Bůh ví, že mám čisté svědomí.“
2Velekněz Ananiáš to považoval za rouhání a přikázal strážnému, aby vězně udeřil přes ústa. 3Pavel na něj zavolal: „Ty křiváku, tebe jednou udeří Bůh! Tváříš se jako ochránce zákona a místo spravedlivého soudu rozdáváš rány.“ 4Strážní ho okřikli: „Takhle mluvíš s Božím veleknězem?“ 5Pavel se omlouval: „Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vím, že je psáno: Nespílej svému vládci!“
6Věděl však, že v radě jsou dva tábory, saducejský a farizejský. Zvolal tedy, aby to všichni slyšeli: „Bratři, jsem farizej a byl jsem tak už od mládí vychován. Jsem postaven před soud, protože hlásám naději na vzkříšení a věčný život!“ 7Tím se mu podařilo vnést do velerady rozkol. 8Saducejové totiž popírali vzkříšení, věčný život a existenci duchovního světa, kdežto farizejové to všechno vyznávali. 9Obě strany se do sebe pustily a byla z toho velká hádka. Bohoslovci farizejského směru nakonec žádali, aby byl Pavel osvobozen. Říkali: „Vždyť se ničím neprovinil. Co když k němu skutečně promluvil duch nebo anděl? Abychom se nestavěli proti Bohu!“
10Teď teprve vypuklo pobouření. Velitel se polekal, že vězeň, za kterého ručil, by mohl být ubit. Přivolal rychle vojáky, vysvobodili Pavla z té vřavy a dal ho znovu odvést do pevnosti.
Plán zabít Pavla
11Té noci se Pavlovi ukázal Pán Ježíš a posiloval ho slovy: „Neztrácej odvahu! Vydal jsi o mně statečné svědectví v Jeruzalémě a vydáš je i v samotném Římě.“
12-13Druhý den ráno se smluvilo přes čtyřicet židovských mužů, 14šli k velekněžím a prohlásili: „Přísahali jsme si, že se nedotkneme jídla ani pití, dokud toho Pavla nezabijeme. 15Vzkažte veliteli, ať ho znovu přivede do velerady, a řekněte, že se chcete jeho případem důkladněji zabývat. My si na něj počkáme a na cestě ho sprovodíme ze světa.“ 16O tomto spiknutí se však dověděl syn Pavlovy sestry. Podařilo se mu strýce v pevnosti navštívit a varovat. 17Pavel požádal sloužícího důstojníka: „Prosím, zaveď toho mládence k veliteli, má pro něho důležité sdělení.“ 18-21Důstojník jeho přání vyhověl. Velitel hovořil s Pavlovým synovcem mezi čtyřma očima. Ten mu řekl: „Židé chystají léčku; zítra tě požádají, abys jim vězně znovu přivedl do velerady, že ho musí ještě důkladněji vyslechnout. Cestou však bude na Pavla číhat víc než čtyřicet mužů ke všemu odhodlaných; zavázali se slavnostní přísahou, že ho zabijí. Jeho život, pane, je ve tvých rukou!“
Pavel je poslán do Césareje
22Velitel mladíka propustil a varoval ho: „Nikomu ani slovo, že o tom vím!“ Rozhodl se, že raději Pavla odešle pod bezpečným doprovodem k římskému místodržiteli Felixovi do Césareje. 23Dvěma důstojníkům vydal rozkaz, aby v devět hodin večer nastoupilo dvě stě pěšáků, sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců. 24Pro vězně měli připravit nosítka mezi dvěma mezky. 25Po důstojníkovi eskorty poslal dopis tohoto znění:
26„Klaudius Lysias ctěnému místodržiteli Felixovi.
27Muže, kterého ti posílám, jsem se svým oddílem zachránil z rukou židů. Ti ho málem zabili. Zjistil jsem totiž, že je to římský občan. 28Abych se dozvěděl, co vlastně proti němu mají, dal jsem ho předvést jejich veleradě. 29Ukázalo se, že nejde o žádný vážný nebo dokonce hrdelní zločin, ale pouze o jejich náboženské spory. 30Dostal jsem však zprávu, že ho chtějí úkladně zavraždit, a tak ho rychle posílám pod tvoji ochranu. Zároveň dávám na vědomí veleradě, že žalobu na něho mohou podat u tebe. Srdečně tě zdravím!“
31Pěší oddíly provázely vězně v noci na hranice Judska, do Antipatridy, odkud se vrátily do kasáren. 32Za dne doprovodila Pavla již jen jízda. 33V Césareji jej předali místodržiteli a odevzdali mu i velitelův dopis. 34Felix vzkaz přečetl a hned se zajímal, ze které římské provincie Pavel pochází, zda totiž vůbec spadá pod jeho pravomoc. Když se dověděl, že je z Kilikie, 35řekl: „Vyslechnu tě, až se dostaví tvoji žalobci.“ A dal Pavla střežit ve vládní budově, kterou kdysi postavil Herodes Veliký.
1Pabloca, chai tucui tandanacushca mandajcunata ricurashpami:
—Huauquicuna, ñucaca cunancamami Taita Diospaj ñaupajpica alli shunguhuan causacuni— nirca.
2Chashna nijpi curacunata mandaj Ananiasca, Pablopaj cʼuchupi shayacujcunataca:
—Chai runata shimipi huajtaichij— nishpami mandarca.
3Shina nijpi Pabloca:
—¡Canca, yurajyachishca pata shinallami cangui! Chaimanta, Taita Diosmi canta huajtanga. Canca, Mandashcapi nishca shina rurangapajmari tiyacungui. Ñucata huajtachun nishpaca, Mandashcatamari pʼaquicungui— nircami.
4Pablo chashna nijpica, chaipi cajcunaca:
—¿Chashnachu Taita Dios agllashca jatun curataca cʼariyangui?— nircacunami.
5Paicuna chashna nijpi, Pabloca:
—Huauquicuna, ñucaca curacunata mandaj cura cashcataca manamari yachashcanichu. Quillcashcapipish: “Cambaj llajtapi mandajtaca, ama ima millaita rimangui” nintajmari— nircami.
6Pabloca, chai tandanacushca mandajcunataca, shujcunaca saduceocuna, shujcunaca fariseocuna cashcatami ricurca. Chaimantami, sinchita cashna nirca:
—Huauquicuna, ñucaca fariseo yayamanta huacharishca fariseomi cani. Chashna fariseo cashpami, huañushcacuna causarinata crini. Chaillamantami, ñucataca juchachicuncuna— nircami.
7Chashna nijta uyashcahuanmi fariseocunahuan, saduceocunahuan pʼiñanacushpa chai tandanacuimanta raquirircacuna. 8(Saduceocunaca huañushcacuna causarinatapish, angelcuna tiyashcatapish, ima espiritucuna tiyashcatapish mana crincunachu. Cutin fariseocunaca chai tucui tiyashcatami crincuna).
9Chai tandanacushcacunaca, sinchita caparinacushpami rimanacurcacuna. Mandashcata yachachij fariseocunaca, pʼiñarishpa jatarishpami:
—Cai runaca, ima mana allita mana rurashcachu, ¿imatataj juchachishunpish? Ima espíritu cashpa, ángel cashpapish paihuan rimarcallatajchari. Chaillamantaca ama Taita Diosta pʼiñachishunchijchu— nircacuna.
10Chaimantaca, chai tucui tandanacushcacuna mana jahuallata pʼiñanacui callarijpimi, huaranga soldadocunata mandajca, ‘Cunantajca, Pablotaca ñutungacunallapishmi’ yuyashpa mancharirca. Chaimantami Pablotaca, chai tandanacushcacunapaj chaupimanta llujshichishpa, soldadocunapaj huasiman pushachun, soldadocunata cayaj cacharca.
11Apunchij Jesusca, chai tuta ricurishpami: «¡Pablo, ama manchaichu! Cai Jerusalenpi ñucamanta huillashca shinallatajmi, Romapipish huillagrina cangui» nirca.
Pablotaca huañuchinatatajmi yuyarishcacuna
12Chai cayandij tutamantatami maijan judiocunaca, Pablota huañuchinataj tucushpaca: “Diospish ricucunmi, Pablota huañuchingacamaca manataj micushunchu, manataj ubyashunchu” nishpa, shuj yuyailla tucurcacuna. 13Chuscu chunga yalli runacunami, chashna ninacurcacuna. 14Paicunaca pushaj curacunapajman, cunaj yuyajcunapajman rishpami cashna nircacuna:
—‘Diospish ricucunmi, Pablota ñucanchij huañuchingacamaca, imata mana micushunchu’ ninacushpa, shuj yuyailla tucurcanchij. 15Cunanca cancuna huaranga soldadocunata mandajtaca, tandanacushca mandajcunahuan tucushpa cashna nigrichij: “Pablota ashtahuan alli tapungapaj, caya ñucanchij ñaupajman pushamui” nij tucuichij. Ñucanchijca pai manaraj chayamujpi, ñanpi chapashpa huañuchishunllami— nircacunami.
16Chashna ninacucujtaca, Pablopaj panipaj churi uyashpami, soldadocuna tiyana huasipi Pabloman huillagrirca. 17Pabloca, huambra huillashcata uyashcahuanmi, patsaj soldadocunata mandajcunamanta shujta cayashpaca:
—Cai huambrata, huaranga soldadocunata mandajpajman pushapai. Paimi imatatajshi huillaj shamushca— nirca.
18Shina nijpica, patsaj soldadocunata mandajca, huaranga soldadocunata mandajpajman chai huambrata pushashpami:
—Preźu tiyacuj Pablomi ñucata cayashpa, cai huambrahuan quiquinpajman cachan. Quiquinmanmi imatatajshi huillaj shamun— nirca.
19Chai mandajca, huambrata maquimanta paillata chainijman pushashpami:
—¿Imatataj huillasha ningui?— nishpa tapurca.
20Shina nijpi chai huambraca, cashnami nirca:
—Judiocunaca, ashtahuan alli tapushun nij tucushpami, tandanacushca mandajcunapajman Pablota llujshichichun mañangapaj quiquinpajman shamugrincuna. 21Paicuna chashna nijpica, pajta cringuiman. Chuscu chunga yalli runacunamari, pacalla chapacuncuna. Paicunaca: “Diospish ricucunmi, Pablota huañuchingacama imata mana micushunchu, imata mana ubyashunchu” ninacurcamari. Quiquin imata nijllatamari shuyacuncuna— nircami.
22Chashna huillajpica, mandajca chai huambrataca:
—Caipi ñucaman huillashcataca, pajta piman huillanguiman— nishpami cacharca.
Pablotaca Mandaj Felixpajmanmi cachashca
23Huaranga soldadocunata mandajca, patsaj soldadocunata mandajcunamanta ishquita cayashpami, cashna nirca:
—Cunantaj iscun horas tutata Cesareaman richun, chaquillahuan purij ishqui patsaj soldadocunata, caballopi rij canchis chunga soldadocunata, lanzayuj ishqui patsaj soldadocunata tandachinguichij. 24Pablotapish, caballopi tiyachishpa, mandaj Felixpajmanca alli chayachigringuichij— nircami.
25Shuj quillcatapish, cashna nishpa quillcashpami cacharca:
26“Claudio Lisiasmi, tucuicuna alli nishca, quiquin mandaj Felixta ‘¿Allillachu cangui?’ nipani.
27Cai runataca, judiocuna japishpa huañuchicujpimi, ñucaca pai romano cashcata yachashpa, ñuca soldadocunahuan mitsashpa quichurcani. 28Chaimantaca, paita imamanta juchachicushcata yachangapajmi, tandanacushca mandajcunapajman pusharcani. 29Paicunapaj ñaupajpi tapujpica, paicunapaj mandashcata pʼaquishcallatami juchachicushcacuna carca. Ñucapica, paitaca imamanta mana huañuchipajchu, preźullapish mana tiyacuna canchu. 30Judiocuna cai runata huañuchishun nishcata yachashpami, quiquinpajman cachani. Paita juchachicujcunatapish, ima juchachinata charishpaca, quiquinpaj ñaupajpi huillagrichun nircanimi. Sumajta causapangui” nishpami quillcarca.
31Soldadocunaca, paicunata mandashca shinallatajmi, chai tutallataj Pablotaca, Antípatris pueblocama pusharcacuna. 32Cayandij punllaca, chaquillahuan purij soldadocunaca, caballopi tiyarishca soldadocunallata Pablohuan cachashpami, paicuna tiyana huasiman tigrarcacuna. 33Pablohuan rij soldadocuna Cesareaman chayashpaca, quillcataraj chai mandajman cushpami, Pablotapish paipaj ñaupajman chayachircacuna. 34Quillcata reźashpaca, chai mandajca:
—¿Canca maimantataj cangui?— nishpa tapujpi, Pabloca:
—Ñucaca, Cilicia llajtamantami cani— nirca.
35Chashna nijpica: «Shinashpaca canta juchachijcuna shamujpimi, can imata nisha nishcata uyasha» nishpami, soldadocuna alli ricuchun, Herodespaj jatun huasipi churachirca.
