Slovo na cestu

Jan 1

Bůh se stal člověkem

11-3 Kristus existoval od věčnosti,
    byl stále s Bohem Otcem
    a byl to Bůh sám.
On byl tvořícím Božím Slovem,
    kterým vše vzniklo a trvá.
Je zdrojem všeho života
    a pro lidi světlem na cestě k Bohu.
To světlo přemáhá temnotu světa,
    ale ta ho nikdy nepřekoná.

Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel),
    aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře,
    že Ježíš je tím světlem.
Jan nikdy ani nenaznačil,
    že by jím byl on sám.
Ježíš je to pravé světlo,
    které září vstříc každému člověku.
10-11 Přišel na zem, kterou stvořil
    a k lidem, které miloval,
    ale oni ho nepřijali.
12 Těm však, kteří ho přece přijali
    a uvěřili v něho,
    otevřel přístup do Boží rodiny.
13 Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím,
    ale Božím působením.

14 A věčné Slovo se stalo člověkem,
    který žil mezi námi.
Viděli jsme jeho vznešenost,
    vznešenost vlastní jedinému Božímu Synu.
Poznali jsme jej plného lásky a pravdy.

15 Také Jan Křtitel o něm vydával jasné svědectví: „To je ten, který jde sice za mnou, ale je mnohem významnější a byl dávno přede mnou.“ 16 Z jeho bohatství jsme přijímali dar za darem. 17 Mojžíšovým prostřednictvím nám Bůh sdělil požadavky svého zákona, ale v Ježíši Kristu jsme se setkali s Božím milosrdenstvím a pravdou. 18 Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.

Jan Křtitel objasňuje své poslání

19 Z Jeruzaléma přišla za Janem Křtitelem delegace židovských kněží s otázkou, zda je očekávaný Mesiáš – Boží Syn, izraelský král.

20-21 „Ne, nejsem Mesiáš,“ řekl jim Jan otevřeně.

„Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho znovu. „Jsi prorok Elijáš?“

„Nejsem.“

22 „Tak řekni, kdo jsi. Musíme o tobě podat zprávu těm, kteří nás poslali. Jsi tedy jiný Mesiášův předchůdce?“

23 „Nedávejte mi žádný titul. Jsem hlas, který na poušti volá: Upravte cestu pro Pána. Tak to předpověděl prorok Izajáš.“ 24-25 Protože Janovu odpověď nepochopili, ptali se dál: „Když tedy nejsi Mesiáš, ani jeho předchůdce, proč křtíš?“

26-27 Jan odpověděl: „Divíte se, že křtím. Ale co budete říkat tomu muži, který přichází za mnou? Ještě ho neznáte, ale je už mezi vámi. Jemu nejsem hoden ani obuv rozvázat.“ 28 To se stalo v Betanii u Jordánu, kde Jan křtil.

Jan Křtitel prohlašuje Ježíše Mesiášem

29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak k němu přichází. Ukázal na něho a řekl: „Beránek Boží, který bere na sebe hříchy celého světa. 30 To o něm jsem vám včera řekl, že za mnou jde mnohem významnější muž, který byl dávno přede mnou. 31 Když jsem byl pověřen, abych křtil a připravoval izraelský lid na příchod Mesiáše, ještě jsem nevěděl, kdo to je. 32-34 Bůh mi však řekl: ‚Dávej pozor, na koho při křtu sestoupí můj Duch a zůstane na něm. To je ten, kdo bude křtít Duchem svatým.‘ Pak jsem viděl, jak se Boží Duch v podobě holubice snáší z nebe na Ježíše. Do té chvíle jsem ho neznal, ale protože se to na něm vyplnilo, vydávám svědectví, že je Boží Syn.“

První učedníci následují Ježíše

35 Příštího dne, asi ve čtyři hodiny odpoledne, stál Jan se dvěma svými učedníky. 36 Opět spatřil Ježíše, jak jde okolo a zvolal: „Podívejte se, to je Boží Beránek!“

37 Když to Janovi učedníci uslyšeli, vydali se za Ježíšem. 38 Ten se po chvíli ohlédl a viděl, že ho oba následují. Zeptal se jich: „Přejete si něco?“

„Mistře,“ odpověděli, „kde bydlíš?“

39 „Pojďte se mnou!“ řekl Ježíš. Přijali to pozvání a zůstali ten den u něho.

40 Jeden z těch učedníků se jmenoval Ondřej a měl bratra Šimona. 41 Po návštěvě u Ježíše vyhledal Ondřej svého bratra a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše – Krista.“ 42 Pak ho přivedl k Ježíšovi. Ten se na něj zahleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Janův syn. Ode dneška se však budeš jmenovat Petr.“

43 Příštího dne se Ježíš rozhodl, že půjde do Galileje. Setkal se s Filipem a vyzval ho, aby ho následoval. 44 Stejně jako Ondřej a Petr pocházel i Filip z Betsaidy.

45 Filip pak vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o kterém hovořil Mojžíš a kterého předpověděli proroci. Jmenuje se Ježíš a je to syn Josefa z Nazaretu.“

46 „Může být z Nazaretu něco dobrého?“ zapochyboval Natanael.

„Pojď a přesvědč se sám!“ řekl Filip.

47 Když Ježíš spatřil Natanaela, řekl: „To je pravý a bezelstný Izraelec.“

48 „Odkud mne znáš?“ zeptal se ho překvapeně Natanael.

„Viděl jsem tě pod fíkovým stromem dříve, než tě našel Filip,“ odpověděl Ježíš.

49 Natanael s údivem zvolal: „Mistře, ty jsi Boží Syn a izraelský král.“

50 Ježíš mu na to řekl: „Ty mi věříš proto, že jsem ti pověděl, jak jsem tě viděl pod fíkovníkem. 51 Uvidíš větší věci a uvěříš, že jsem v neustálém spojení s nebem.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Juan 1

Rimashca Shimimi Aichayuj tucushca

1Callaripajca, Rimashca Shimica ñami tiyarca. Chai Shimica, Taita Dioshuanmi carca. Chai Shimica, Diosllatajmi carca.

Paica callarimantapachami, Taita Diosllahuantaj carca.

Diosca tucui ima tiyajtaca, Paihuanmi rurarca. Imata rurashpapish, Paillahuantajmi rurarca.

Paipimi causaica tiyarca. Chai causaimi, tucui runacunata achijyachij Luz carca.

Chai Luzmi amsataca achijyachicun.

Amsaca chai Luztaca manataj mishai tucurcachu.

Taita Dios cachajpimi, Juan shuti runa shamurca. Tucuicuna crichun nishpami, Luzta paiman ricuchishpa, chaita tucuicunaman huillachun cacharca. Mana Juanllatajchu Luz carca. Luz shamushcata huillachunllami paita cacharca. Tucuicunata achijyachij chai Luzmi, ña cai pachaman chayamurca.

10 Pai quiquintajmi, cai pachapi carca. Cai pachaca Pai rurashcami. Cai pachapi causajcunaca, Pai rurashca cashpapish Paitaca mana rijsircacunachu. 11 Paipaj cajcunapajmanmi shamurca. Paicunapish mana chasquircacunachu. 12 Chashna cajpipish maijanlla Paita crishpa chasquijcunataca, Diosca Paipaj quiquin huahuacunatami rurarca. 13 Diospaj huahua tucungapajca mana yahuarmanta, mana aicha munaimanta, mana c'aripaj munaimanta huacharishcachu, ashtahuanpish Taita Diospaj munaimantamari Diospaj huahua tucun.

14 Rimashca Shimi aichayuj tucushpami, ñucanchijpurapi causarca. Paitaca, Diospaj shujlla Churi cashpa, Yaya shinallataj tucuita yalli sumaj cajtami ricurcanchij. Paica mana c'uyaipajta c'uyajpish, cashcatataj huillajpishmi carca.

15 Juanca, Paimanta huillacushpaca: «Caitamari sarunca: “Ñucapaj q'uipa shamucujca, ñucapaj ñaupami ña tiyarca. Chaimanta Paica ñucata yalli jatunmari” nishpa huillarcani» nircami. 16 Paica tucuita charij cashpa, mana c'uyaipajta c'uyashpa cujpimi, allicunataca tucuicuna jahuanpi jahuanpi chasquicunchij. 17 Mandashcahuanca Moisestami cachashca. Ashtahuanpish mana c'uyaipajta c'uyangapajpish, cashcatataj huillaj Shimicunahuanpish, Jesucristomari shamurca. 18 Taita Diostaca, pi manataj ricushcachu. Paihuan causaj, Paipaj shujlla Churillami ricushca. Paimi ñucanchijmanca rijsichirca.

Bautiźaj Juanca ‘Mana Cristochu cani’ nishcami

19 Jerusalenpi causaj judiocunami:

–Canca, ¿pitaj cangui?– nishpa, Juanta tapuchun curacunata, levitacunata cacharcacuna.

Paicuna tapujpimi, Juanca pi cashcata huillarca.

20 Juanca cashcallatatajmi huillarca, mana pacarcachu. Chaimantami:

–Ñucaca, mana Cristochu cani– nishpa huillarca.

21 Chashna nijpica:

–Shinashpaca, ¿pitaj canguiari? ¿Eliaschu cangui?– nijpi:

–Mana chaichu cani– nircami.

Shina nijpica:

–Shinashpaca, ¿Dios ima nishcata huillangapaj shamuna cashca, chai huillajchu cangui?– nijpipish:

–¡Mana!– nircami.

22 Chashna nijpica:

–Shinashpaca, ¿pitaj canguiari? ¿Canllatajca pi cashcatataj yuyanguiari? Ñucanchijta cachajcunaman huillagringapajmari, yachashun ninchij– nircacunami.

23 Chashna nijpimi, Juanca:

–Dios ima nishcata huillaj Isaiasca: “Shuj runamari shitashca pambapica: ‘Mandaj Diospaj ñanta allichichij. Pai purichunca, ama quingushpalla chaqui ñancunatapish ruraichij’ nicunmari” nishpami huillarca. Chai runamari cani– nishpami cutichirca.

24 Tapunaman shamujcunapuramanta fariseocunami, 25 Juantaca cashna nircacuna:

–Canca ‘Cristopish, Eliaspish, chai shamuna cashca huillajpish mana canichu’ ninguica. Shinashpaca, ¿ima nishpataj bautiźacunguiari?– nircacunami.

26 Chashna nijpimi, Juanca cashna nirca:

–Ñucaca, yacullahuanmari bautiźacuni, ashtahuanpish shujmari quiquincunapurallapitaj tiyan. Paitaca, manaraj rijsinguichijchu. 27 Paica ñucapaj q'uipa shamucushpapish, ñucapaj ñaupamari tiyashca. Chaimanta, ñucaca Paipaj pargate huatashcallatapish mana pascaipaj canichu– nircami.

28 Jordán yacu ch'imbanij Betabarapi Juan bautiźacujpimi, chashna tucurca.

Jesusca Taita Dios cachashca Malta Ovejami

29 Chai cayandij punllami Juanca, Jesús paipajman chayamucujta ricushpaca, cashna nirca:

–¡Riquichij, cai pachapi causajcunapaj juchata anchuchij, Taita Diospaj Malta Ovejaca Paimari! 30 Paitamari ñucaca: “Ñucapaj q'uipa shamucuj runaca, ñucapaj ñaupa ña tiyashcamanta, ñucata yalli jatunmari” nicurcani. 31 Ñucapish Paitaca manaraj rijsircanichu. Israelcunaman Paita rijsichingapajmi, yacuhuan bautiźashpa shamurcani– nircami.

32 Juanca caitapishmi pai quiquin ricushcata huillarca:

–Jahua pachamanta Diospaj Espíritu paloma shina uriyamushpa, Paipaj jahuapi tiyarishpa saquirijtami ricurcani. 33 Chaicamaca, Paitaca manaraj rijsircanichu. Yacuhuan bautiźachun ñucata Cachajmi: “Pipaj jahuapimi Ñuca Espíritu uriyashpa tiyarijta ricungui, chaimi jucha illaj Espirituhuan bautiźanga” nircami. 34 Ñuca quiquintaj chashna tucujta ricushpami: “Caimari Taita Diospaj Churica” nishpa huillani– nircami.

Punta yachacujcunatami Jesús cayashca

35 Cayandij punllapish cutinmi Juanca, paipaj yachacujcunamanta ishquihuan puricurca. 36 Jesús chaita puricujta ricushpami, Juanca:

–¡Riquichigari, Taita Diospaj Malta Ovejaca Paimari!– nirca.

37 Juan chashna nijpica, paipaj ishqui yachacujcunami Jesusta caticurcacuna. 38 Paicuna caticujpimi, Jesusca tigralla ricushpaca:

–¿Imatataj mashcacunguichij?– nijpi:

–Rabí, ¿maipitaj causangui?– nircacuna.

(Rabí nishcaca: “Yachachij” nisha ninmi).

39 Chashna tapujpi Jesusca:

–Jacuchij, ricunguichij– nijpimi, maipi causacushcata rijsigrircacuna.

Ña chuscu horas shina chishi cajpimi, chai chishica paihuan saquirircacuna.

40 Juan huillashcata uyashpa, Jesusta catishpa rij chai ishquimanta shujca, Simón Pedropaj huauqui Andresmi carca. 41 Paica, paipaj huauqui Simonhuanraj tupashpaca:

–Mesiashuanmari tupanchij– nircami.

(Mesías nishcapish, Cristo nishcapish “aceitehuan llihuishca” nisha ninmi).

42 Chashna nishpami Simontaca, Jesuspajman pushamurca. Jesusca Simonta ricurashpaca:

–Canca Jonaspaj churi Simonmi cangui. Cunanca, Cefas shutitami shutichini– nircami.

(Cefas nishcaca: “Pedro” nisha ninmi).

Jesusca Felipeta Natanaeltami cayashca

43 Jesusca, chai cayandij punlla Galileaman llujshiricushpami, Felipehuan tuparca. Paitami:

–Ñucata cati– nirca.

44 Felipepish Andreshuan, Pedrohuan causan Betsaidamantami carca. 45 Felipeca, Natanaelhuan tupashpaca:

–Moisés Quillcashca Mandashcapipish, Dios ima nishcata huillajcunapish huillashca runahuanmari tuparcanchij. Paica Nazaretmanta Josepaj churi Jesusmari– nircami.

46 Chashna nijpi Natanaelca:

–Nazaretmantaca, ¿ima alli llujshipajchari?– nijpi Felipeca:

–¡Shinashpaca jacuari, ricungui!– nircami.

47 Jesusca, Natanael Paipajman c'uchuyacujta ricushpami:

–Caitajcarinpish Israel runatajmi, paica umanata mana yachanchu– nircami.

48 Chashna nijpi Natanaelca:

–¿Ima shinataj ñucataca rijsingui?– nijpi, Jesusca:

–Cantaca, Felipe manaraj cayajpimari, higo yura ucupi cajpiraj ricurcani– nircami.

49 Chashna nijpimi, Natanaelca:

–Rabí, Canca Diospaj Churimari cangui. Canca, israelcunata jatun Mandajmari cangui– nircami.

50 Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:

–¿“Cantaca higo yura ucupi cajpirajmi ricurcani” nijllapichu, ñucataca cringui? Caita yallicunatapishmari ricungui. 51 Cancunaca, cunanmantapachami jahua pacha pascarishcatapish, Runa Aichayujpajman Taita Diospaj angelcuna huichiyacujtapish, uriyacujtapish ricunguichij. Chaica chashnatajmari– nircami.