Úvodní pozdravy. Kristova jedinečnost
1Milí přátelé, jako Kristův služebník posílám všem křesťanům v Římě srdečný pozdrav a přeji vám Boží milost a pokoj.
Jak víte, byl jsem pověřen šířením radostné zprávy o Božím Synu Ježíši Kristu, 2zprávy, kterou z Božího vnuknutí předpovídali už proroci. 3Tělesně je Kristus potomkem Davidovým, 4ve skutečnosti je však Synem samého Boha, jak nade vší pochybnost dokázalo jeho vzkříšení z hrobu. 5-7Nám nehodným prokázal tu přízeň, že z nás učinil své vyslance a uložil nám vybízet lidi všech národů, aby ho uposlechli a uvěřili mu. K tomu jste byli mezi všemi povoláni i vy.
Pavel ohlašuje moc evangelia
8Nemohu však zamlčet, jak jsem za vás vděčný Bohu, vždyť o vás a vaší víře se všude s uznáním hovoří. 9Bůh dobře ví, jak na vás nepřetržitě myslím 10a neustále ho prosím, aby mi někdy dopřál přijít k vám, bude-li chtít. 11-12Rád bych vás osobně viděl a rozdělil se s vámi o povzbuzení a potěšení ze společné víry.
13Už několikrát jsem se k vám chystal, ale vždycky mi do toho něco přišlo. Tak jako v jiných zemích i u vás chci pomáhat v šíření Kristova radostného poselství. 14Cítím totiž svůj dluh nejen vůči Řekům a vzdělancům, ale i vůči prostým lidem z jiných národů. 15Všem chci sloužit. A tak toužím promluvit o Ježíši Kristu také u vás v Římě. 16Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha. 17On sám v něm oznamuje, jak se postaral o to, abychom před ním obstáli. Nežádá od nás nic jiného než bezpodmínečnou důvěru. Vždyť již prorok Abakuk napsal: „Kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“
Boha je možné poznat
18Boží hněv se však obrací proti těm, kdo pošlapávají jeho zákony a svévolně přehlížejí pravdu. 19Vždyť vše, co může člověk o Bohu poznat, ukázal on sám i jim. I takovým lidem Bůh poskytl možnost, aby jej poznali. 20Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, mohou spatřit ve stvořené přírodě. Protože nad tím zodpovědně nepřemýšleli, není pro ně omluvy. 21Leccos o Bohu poznali, a přece ho jako Boha nectili. Spláceli mu nevděčností. To je zavedlo na scestí a jejich mysl pozbyla schopnosti rozpoznat pravdu. 22Svou pošetilost hrdě nazývali moudrostí 23a místo Boha uctívali člověka a přírodu. 24-25Bůh jim pak už nebránil, ale nechal je, aby okusili ovoce svého počínání. 26-27Proto klesli do nízkých vášní. Začali holdovat pohlavním výstřednostem a oddali se homosexualitě. 28Jejich bezbožnost je dovedla ke všemu špatnému a zlému; 29jsou naplněni podlostí, chamtivostí a nevraživostí. Snížili se k závisti, vraždám, svárům, podvodům a zlomyslnostem, udavačství, 30-31pomluvám, urážkám, pýše a domýšlivosti, neúctě k rodičům, otupělosti, bezcitnosti, věrolomnosti a nenávisti k Bohu. Každá bezzákonnost je jim vlastní. 32Ačkoliv vědí, že podle Božích ustanovení odplatou za takové věci je smrt, nejen to sami dělají, ale schvalují to i jiným.
1Ñucaca huillagrichun Jesucristo cayashpa mingajpi, paita servij Pablomi cani. Taita Dios cushca alli huillaita huillachun chʼicanyachishcami cani. 2Diosca, cai alli huillaita cachanataca ñaupamanmi, pai ima nishcata huillajcunahuan, pai cushca jucha illaj Quillcachishcacunapi huillachishca. 3Cai alli huillaica, Paipaj Churi, Apunchij Jesucristomantami huillan. Paica aichapica, ñaupa yaya Davidpaj huahua huahuapurami carca. 4Huañushcacunapaj chaupimanta causachishpami, jucha illaj Espirituca Diospaj Churi, tucuita rurai tucuj cashcata ricuchirca. 5Paimantami mana cʼuyaipajta cʼuyaj Diospaj cʼuyaimantapish, alli huillaita huillagrina mingaitapish chasquircanchij. Chaimantami tucui llajtacunapi causajcunamanca paita crishpa caźuchun, cʼuyachun huillacunchij. 6Cancunatapish paicunata shinallatajmi, Jesucristopaj cachun cayashca.
7Romapi causacuj crijcuna, cancunaca Taita Dios cʼuyashpa, Paipajlla cachun agllashcacunami canguichij. Ñucanchij Yaya Diospish, Apunchij Jesucristopish cancunamanca, jatun cʼuyaita, sumaj causaita cushca cachun.
Pabloca Romaman rina yuyaillami cashca
8Cancuna alli crij cajtaca, tucui llajtacunapimi yachancuna. Chaimantami tucuimanta yallica, Jesucristopaj shutipi tucui cancunamanta, ñuca Taita Diostaca pagui nini. 9Ñucaca, Taita Diosta tucui shunguhuan servicushpami, paipaj Churimanta alli huillaitaca huillacuni. Mana shaicushpa cancunamanta Diosta mañaracushcataca, paillataj yachanmari. 10Taita Dios munajpica, cunantajca ima shinapish cancunata ricugringapaj, ‘Pungu pascarishca canman’ nishpa, mañaracunillami.
11Cancuna ashtahuan sinchi crijcuna tucuchunmi, Diospaj Espíritu cushca ima rurai tucunamanta cancunaman yachaj chayachingapaj, ricunaman shamusha nini. 12Ashtahuancarin cancunapish ñucapish chaillatataj crij cashcamantaca, cancunahuan tupashpa caishuj chaishuj yuyachinacushpa cushicungapajmi chashnaca nini. 13Huauqui, panicuna, cancunata ricugrisha yuyacushpapish, tauca cutinmari ima jarcapish tiyajpi, manaraj shamui tucushcani. Cancunapurapipish caishuj mana israelcunapurapi shinallataj, granota tandaj shina, ashtahuan crijcunata mirachingapajmi shamusha nini.
14Griegocunamanpish, shujtajcunamanpish, jatun yachajcunamanpish, mana yachajcunamanpish ñucaca huillanatajmi cani. 15Chaimantami alli huillaitaca, Romapi causaj cancunamanpish huillanaman utca shamusha nini.
16Alli huillaita huillanataca, manataj pingarinichu. Alli huillaica, Tucuita Rurai Tucuj Taita Dios cushcami. Chaimanta, chai shimicunaca israelcunataraj, mana israelcunatapish, maijanpish crijtaca quishpichi tucunmi. 17Cai alli huillaica, crijllapi Taita Dios ima juchachina illajta ruranatami ricuchin. Chaita crishpa causachun nishpami, Dios Quillcachishcapica: «Ima juchachina illajta rurashca runaca, crishcamantami causanga» nicun.
Tucuicunami juchayujcuna
18Diosta mana manchashpa, mana rurana cashcata rurajcunaca, cashcatataj huillashcatapish shujtajcuna ama uyachunmi, paicunaca mana rurana cashcata rurashpa jarcancuna. Chaicunata llaquichinatami, jahua pachamanta ricuchicun. 19Taita Diosmanta imalla yachaipaj cashcataca, quiquin ñahuihuan ricucuncunami. Taita Diosllatajmi chaitaca, paicunaman ricuchishca. 20Mana ricuipaj Diostaca, pai rurashcacunata ricushpami, alli yachai tucuncuna. Huiñaita tucuita rurai tucuj cashcataca, cai pachata rurashca punllamanta ricushpa yuyaita japinallami. Chaimanta paicunaca, mana yachashcanchijchu, mana ni tucuncunachu. 21Taita Diosmanta chashna yachashpapish, pai Taita Diosta sumajyachina cashca shinaca mana sumajyachircacunachu, pagui ninatapish mana nircacunachu. Ashtahuanpish yanga yuyaicunata japishpami, paicunapaj chʼahuan shungucunapish amsa yuyai tucurca. 22‘Alli yachajmi canchij’ nishpami, chʼahuan tucurcacuna. 23Chashna tucushpami, mana huañuj sumaj Taita Diostaca, mana jatunyachircacuna. Ashtahuanpish, huañujlla runacunaman, pajarocunaman, chuscu chaquiyuj animalcunaman, culebracunaman rijchajcunata rurashcatami adorarcacuna.
24Chashna rurajpimi, Taita Diospish paicunapaj shungu munashca shina tucui laya millaita rurashpa, mapapi causachun saquirca. Chaimantami, caishuj chaishuj paicunapaj quiquin aichata pinganayajta rurarcacuna. 25Cashcatataj huillaj Taita Diospaj Shimita saquishpami, llullashcataraj crishpa catircacuna. Chashnami tucuita ruraj Diosta adorashpa, servishpa causanapaj randica, Diosllataj rurashcacunallata adorancuna. Pai Diosca, huiñaita ‘Allimari cangui’ nishcamari, chashna cachun.
26Chashna millaicuna tucujpimi, Taita Diosca, pinganayaj millai munaicunallata rurachun saquirca. Chaimantami huarmicunapish cʼariman cunata saquishpa, paicunapurallataj mana rurana cashca millaita ruranacurcacuna. 27Cʼaricunapish, huarmicunahuan ruranata saquishpami, paicunapurallataj millai munaita caishuj chaishujhuan huañurinacushpa, huarmihuan shina ruranacurcacuna. Cʼaricunapurallataj chashna pinganayaj millaita rurashcamantaca, quiquin aichallapitajmi, apana cashca llaquita apacuncuna.
28Paicunallataj Taita Diosmanta mana uyanachijpimi, yuyai chʼahuanyashpa, mana rurana cashca millaillapi causachun Taita Diospish saquirca. 29Paicunaca, chashna mana rurana cashca millaicunallata rurana munaicunahuan junda cashpami, manaraj caźarashpa chayarincuna, millaillata rurancuna, charishpapish ashtahuan charishun nincuna, pitapish llaquichincuna. Shujtajcunapaj cashcata munancuna, huañuchincuna, cʼaminacuncuna, umancuna, imatapish millaita rurancuna. 30Huashalla parlarincuna, imatapish mana alli nishpa juchachincuna, Taita Diosta pʼiñajcuna, pingai illajcuna, paicunalla pajta tucushcacuna, pitapish yalli cashcata yuyajcuna, Ashtahuan millaita rurangapaj mushuj yuyaicunata surcujcuna, yaya mamatapish mana caźujcunami. 31Imata mana yachaj chʼahuanyashcacunami, imata ari nishpapish pʼaquijllacunami, pitapish mana cʼuyajcunami, pʼiñanacushpapish manataj cungarijcunami, pita mana llaquijcunami. 32Chashnacunaca Taita Dios llaquichina cashcata, huañunataj cashcatapish allimi yachancuna. Chaita yachashpapish chashna millaita ruranataca manataj saquincunachu, shujtajcuna chashna millaillatataj rurajpipish, ‘Allimi’ nishpa cushicujcunami.
