Ježíš vyzývá k pokání
1V té době lidé přinesli Ježíšovi zprávu, že Pilát dal pobít galilejské poutníky, zrovna když obětovali. 2Ježíš na to řekl: „Myslíte si, že ti, které zavraždili, byli horšími hříšníky než ostatní obyvatelé Galileje? 3Ne, nebyli. Ať je vám to výstrahou: Smrt čeká na každého z vás a potom bude pozdě litovat svých hříchů. 4Anebo těch osmnáct, na které se zřítila věž v Siloe; ti také nebyli horší než druzí lidé v Jeruzalémě. 5Když však nebudete litovat svých zlých činů, i vás čeká Boží soud.“ 6Ježíš pak vyprávěl toto podobenství. „Jeden muž si vypěstoval na své vinici fíkovník. Když přišel čas sklizně, hledal na něm ovoce, avšak marně. 7Řekl vinaři: ‚Podívej, už třetí rok čekám na ovoce z tohoto fíkovníku, ale nic nerodí. Poraž ho, jenom tu překáží.‘ 8Vinař se přimlouval: ‚Pane ponech ho ještě jeden rok. Zkypřím mu a pohnojím půdu, snad přece bude rodit. 9Když na něm ani příští rok nic nebude, dáš ho porazit.‘ “
Ježíš uzdravuje chromou ženu
10Jednou v sobotu kázal Ježíš v synagoze. 11Mezi posluchači byla také žena postižená již osmnáct let nemocí, která ji tak pokřivila, že se nemohla napřímit. 12Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě a řekl: „Ženo, tvé trápení končí.“ Dotkl se jí 13a v tom okamžiku se žena narovnala a srdečně děkovala Bohu. 14Představený synagogy však byl pobouřen, že Ježíš uzdravoval v sobotu a napomínal zástup: „Šest dní se má pracovat! Nechte se uzdravit jindy a ne v sobotu, kdy dodržujeme klid.“ 15Ježíš na to řekl: „Pokrytci! Kdo z vás neodvazuje dobytek, aby ho zavedl k napajedlu? 16A tato žena, která je potomkem Abrahamovým, neměla být v sobotu zbavena toho, co ji osmnáct let svazovalo?“ 17Jeho odpůrci se zastyděli, ale ostatní lidé se upřímně radovali z podivuhodných činů, které konal.
Ježíš učí o Božím království
18Ježíš řekl: „K čemu mám přirovnat Boží království? 19Je jako nepatrné hořčičné semeno, které si člověk zaseje do zahrady. Ono vyklíčí a vyroste z něho tak mohutná bylina, že na ní mohou hnízdit ptáci. 20-21Boží království se dá také přirovnat ke kvasu, který žena zadělá do těsta. I když mouky bude hodně, postačí jen trochu kvasu, aby celé těsto nakynulo.“
Ježíš učí o věčném království
22Ježíš pokračoval na své cestě do Jeruzaléma. Chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal. 23Kdosi se ho zeptal: „Pane, je asi málo těch, kteří budou zachráněni, že?“ 24Ježíš odpověděl: „Do Božího království vedou úzké dveře a těmi se snažte za každou cenu vejít. 25Jakmile totiž jednou Pán domu přijde, zamkne a pak už bude pozdě. Mnozí by potom ještě rádi vešli, ale už to nepůjde. Marně byste tloukli na dveře a volali: ‚Pane, Pane, otevři nám!‘ Zůstanete venku a Pán vám odpoví: ‚Nevím, kdo jste a odkud jste.‘ 26A i kdybyste říkali: ‚Sedávali jsme s tebou u stolu a učil jsi v našich ulicích,‘ ani to vám nepomůže. 27Jen byste znovu slyšeli: ‚Neznám vás a nevím, odkud jste. Promarnili jste svůj život v hříchu, pryč s vámi.‘ 28Bude pozdě na nářek, až uvidíte Abrahama, Izáka, Jákoba a všechny proroky v Božím království a vy budete odmítnuti. 29Ze všech světových stran budou proudit lidé, aby v něm zaujali svá místa. 30Mnozí, kteří dnes platí mezi lidmi za poslední, budou první a mnozí, kteří jsou dnes vysoce ceněni, se octnou mezi posledními.“
Ježíšův zármutek nad Jeruzalémem
31Za Ježíšem přišlo několik farizejů a varovali ho: „Měl bys utéci z Galileje, Herodes tě chce zabít.“ 32On jim řekl: „Jděte a řekněte tomu lišákovi: Ještě po nějaký čas budu uzdravovat, zbavovat lidi trápení na těle i na duchu. 33Ale přijde chvíle, kdy odtud odejdu do Jeruzaléma a tam všechno dokonám. Vždyť je nesmyslné, aby prorok zemřel jinde než tam. 34Jeruzaléme, Jeruzaléme, zabíjíš proroky a kamenuješ ty, které ti Bůh posílá. Jak často jsem toužil shromáždit svoje děti jako kvočna kuřátka pod ochranná křídla, ale nechtěli jste. 35I váš slavný chrám bude Bohem opuštěn. Říkám vám, že mne neuvidíte do chvíle, kdy budete volat: ‚Sláva tobě, který přicházíš ve jménu Božím.‘ “
Diospajman mana cutirijca chingaringami
1Jesús chashna yachachicujllapitajmi, taucacuna Paipajman shamurcacuna. Paicunami, Galilea llajta runacuna Diosman cushpa animalcunata huañuchicujpica, Pilatoca paicunata huañuchichishcata parlarcacuna. Chai huañuchishca runacunapaj yahuartami, animalcunapaj yahuarhuan chagrushca carca.
2Chaita parlajpimi Jesusca, cashna nirca: «¿‘Chashna huañuchishcacunaca, Galileapi causaj caishuj runacunata yalli millai juchayuj cashcamantami, chashna tucushca’ yuyanguichijchu? 3Mana yalli millai juchayuj cashcamantachu, chashnaca tucurca. Cancunapish Diospajman mana cutirishpaca, tucuicuna chai runacuna shinallatajmi chingaringuichij. Chaitaca huillanimi. 4Shinallataj Siloepi jatun torre llapishpa huañuchishca, chunga pusaj runacunatapish Jerusalenpi causajcunamanta yalli millai juchasapa cashcamantami, ‘Chashna huañushca canga’ yuyanguichijchari. 5Mana chaimantachu chashnaca tucurca. Cancunapish Diospajman mana cutirishpaca, chai runacuna shinallatajmi tucuicuna chingaringuichij. Chaitaca huillanimi» nircami.
6Yuyachij cai parlotapishmi, Jesusca cashna parlarca: «Shuj runaca, higo yuratami paipaj allpapi tarpushcata charirca. ‘¿Chai yurapi ñachu grano pʼucushca, imamí?’ nishpa ricugrishpaca, imata mana pʼucushcatami ricurca. 7Imata mana japishpaca, chagrata cuidajtaca: “Ñamari quimsa huatata cai yurapica, imata mana japini. ¿Imapajtaj yangaca cai allpapi shayacungalla? Pʼitishpa shitai” nircami. 8Chashna nijpica chagrata cuidajca, cashnami nirca: Apu, cai huatallahuan saquipai. Allpata cuyuchishpa, majadata churashpa ricusha. 9Chashna rurajpica pʼucungapishchari, mana pʼucujpica urmachinguilla» nircami.
Curcu huarmitami sabadopi Jesús alliyachishca
10Shuj sabadopimi, Jesusca tandanacuna huasipi yachachicurca. 11Chai ucupica, ña chunga pusaj huatata curcuyashpa, mana alli shayari tucuj huarmimi tiyacurca. Chai huarmitaca, unguchij supai japishpami, chashna unguchishca carca. 12Paita Jesús ricushpa cayashpami:
—Riqui, huarmi, ñami cambaj ungüita pʼichani— nirca.
13Chashna nishpa paipaj jahuapi maquita churajpica, chai huarmica ña alli shayarishpami, Taita Diosta alabarca. 14Ashtahuanpish tandanacuna huasipi mandajca, sabadopi Jesús chashna alliyachijta ricushpaca achcata pʼiñarishpami, chai huasipi tandanacushca cajcunataca cashna nirca:
—¿Manachu sujta punllallata imatapish rurangapajca charinchij? Chai punllacunapimari, jambichinamanca shamuna canguichij. Jambirinaman cashpapish sabadopica, mana shamunachu canguichij— nircami.
15Shina nijpi Apunchij Jesusca, cashnami nirca:
—Mishqui shimi jayaj shungu, maijan cancunapish huagrata, burrotaca sábado cajpipish, yacuta ubyachingapajca, ¿manachu cacharinguichij? 16Cai huarmicarin Abrahampaj huahuamari. Paitaca Satanasmari, chunga pusaj huatata cai ungüihuan huatashpa charicushca. Sábado cajpipish, paitaca alliyachinami cani— nircami.
17Jesús chashna nijpica, tucui Paita pʼiñajcunaca achcatami pingarircacuna. Cutin chaipi caj shujtajcunaca, Jesús chai tucui sumaj allicunata rurajta ricushpaca, achcata cushicurcacunami.
Mostazahuanpish, levadurahuanpish chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
(Mat 13:31-33; Mar 4:30-32)
18Chai qʼuipami, Jesusca cashna nirca:
—Taita Dios mandacuntaca, ¿imaman rijchaj cashcatataj nishari? ¿Imahuantaj chʼimbapurashari? 19Dios mandacunca, mostaza muyu shinamari. Chai muyuca, shuj runa paipaj allpapi tarpujpica, huiñashpa jatun yurami tucun. Chai yurapica, pajarocunapish tʼaźinashpami causan— nircami.
20Jesusca caitapishmi nirca:
—Taita Dios mandacuntaca, ¿imahuantaj ashtahuan chʼimbapurashari? 21Arishi, Dios mandacunca tandata ruraj shuj huarmi, quimsa taza cutata levadurahuan chapujpi, tucui chaputa pʼunguillichij shinamari— nircami.
Quichqui pungutami yaicuna canguichij
(Mat 7:13-14, 21-23)
22Jerusalenman Jesús ricushpaca, pueblocunapipish, aillu llajtacunapipish yachachishpami ricurca. 23Chashna ricujpimi shujca:
—Apunchij Jesús, ¿ashacunallachu quishpiricun?— nirca.
24Shina nijpi, Jesusca cashnami nirca:
—Quichqui pungutataj yaicunata mashcaichij. Achcacuna yaicusha nishpapish, manataj yaicui tucungachu. 25Punguta huasiyuj huichcashca qʼuipami, cancunaca canllamanta yaicusha nishpa: “Shamupashun, huasiyuj apu, yaicuchihuai” nicunguichij. Chashna nijpi huasiyujca: “Pipishchari canguichij, mana rijsinichu” ningami. 26Chashna nijpi cancunaca: “Quiquinhuanmari micurcanchij. Canllatajmari ñucanchij plazacunapica yachachircangui” nicunguichijmi. 27Chashna nijpi huasiyujca: “Mana rijsinichu” nijtaca uyaichigari. “Maimantapishchari canguichij. Caimanta anchuichij millaita rurajcuna” ningami. 28Chashna nishpa canllaman shitajpica, Ñaupa yaya Abrahamta, Isaacta, Jacobota, tucui Dios ima nishcata huillajcunata Taita Dios maipi mandacunpi ricushpaca huacanguichijmi, quirupish caniringuichijmi. 29Taita Dios mandacunpi micungapajca, inti llujshinmantapish, inti huashicunmantapish, janajmantapish, uramantapishmi tandanacushpa, meźapi tiyaringacuna. 30Chai punllapica, ‘Cunan caipi punta canchij’ nijcunaca, qʼuipami cangacuna. Cunan caipi qʼuipa cajcunarajmi, puntapi cangacuna— nircami.
Jesusca Jerusalenpi causajcunata llaquishpami huacashca
(Mat 23:37-39)
31Chai punllatajmi, maijan fariseocuna Jesuspajman chayamushpaca:
—Cantaca Herodesca, huañuchisha nicunmari. Caimanta utca rilla— nircacuna.
32Chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—Richij, chai atujtaca cashna nigrichij: “Riqui, cunanhuan, cayallahuanmi supaicunata llujshichishpa cachasha, ungushcacunatapish alliyachisha. Cayapaj cayami Ñuca ruracushcataca tucuchisha” ninmi nigrichij. 33Shina cajpipish cunanhuan, cayahuan, cayapaj cayahuanca Ñuca chayana cashcamanca rinallatajmi cani. Dios ima nishcata huillajca, shujtaj llajtapica mana huañuna canchu, Jerusalenpitajmi huañuna can.
34¡Ai, Jerusalenpi causajcunalla! Cancunaca, Dios ima nishcata huillajcunata huañuchijcunami canguichij. Cancunaman huillachun cachashcacunatapish, rumicunahuanmi shitarcanguichij. Tauca cutinmari mama atillpa huahuacunata cayashpa, ugllaj shina tandachisha nircani. Chaita rurasha nijpipish, cancunaca mana uyarcanguichijchu. 35Riquichij, chaimantami cancunapaj huasica shitashca saquirin. Cancunaman huillanimi: “Mandaj Dios cachajpi shamucujta allimari cangui” nishpa chasquina punllacama, Ñucataca manataj ricunguichijchu— nircami.
