Ježíš varuje před pokrytectvím
1Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto. 2Nic se nedá navždy zatajit. 3Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech. 4Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou. 5Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! 6Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás? 7On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady. 8Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu. 9Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu. 10Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude. 11Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit, 12protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
Ježíš vypráví podobenství o bohatém bláznovi
13Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“ 14Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“ 15Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“ 16-17A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu, přemýšlel, kam ji uložit. 18-19Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní. Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat. 20Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘ “ 21Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Ježíš varuje před přílišnou starostlivostí
22Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte. 23Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty. 24Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci! 25-26Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr? Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní? 27Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich. 28Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní. 29A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím. 30To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete. 31Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete. 32Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království. 33Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat. 34Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží. 35Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Ježíš nabádá k přípravě na jeho příchod
36Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání. 37Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat. 38Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu. 39Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal. 40Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“ 41Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“ 42Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm. 43Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá. 44Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek. 45Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘ a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se. 46Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí. 47-48Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
Ježíš upozorňuje na budoucí rozdělení lidí
49Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál! 50Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná. 51Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem. 52I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů: 53otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ 54Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu. 55Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko. 56Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby? 57Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku? 58Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení. 59Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
Fariseocuna yachachishcaca levadura shinami
(Mat 10:19-20, 28-33; 12:32)
1Jesús chashna rimacujllapitajmi, huaranga huaranga gentecuna, caishuj chaishuj sarurinacui tandanacumurca. Chaipimi Jesusca, Paipaj yachacujcunataraj cashna nirca: «Fariseocunapaj levadurataca, pajta chasquinguichijman. Pajta paicuna shinallataj mishqui shimi jayaj shungucuna canguichijman. 2Ima pacashca tiyacujpish, yachaj chayaringatajmi. Ima huashalla rurashcapish ricuringatajmi. 3Chaimanta riquichij, imata cancuna amsapi nishcapish, achij punllapimi ricuringa. Huasi ucupi huichcarishpa, rinrinllapi imata parlanacushcatapish, huasi jahuamantami caparingacuna.
4Ñucahuan apanacujcuna cajpimi, cancunamanca caita huillani. Cuerpota huañuchijcunataca, ama manchaichijchu. Huañuchishca qʼuipaca, imata mana rurai tucuncunachu. 5Pita manchana cashcata huillasha: Causaita quichushca huasha, ucu pachaman cachai tucuj Diosta manchaichij. Paillatami, cancunaca manchana canguichij. 6¿Manachu ishqui cullquipi pichca pajarocunata cʼatuncuna? Chashna cajpipish Diosca, pajarocunataca shujllatapish mana cungarinchu. 7Cancunacarin uma ajchacama, tucuita yupashcatamari charin. Chaimanta, ama manchaichijchu, cancunaca achca pajarocunatapish yallimari valinguichij.
8Cancunaman huillanimi: Shujtajcunaman Ñucamanta huillajtaca, Runa Aichayuj Ñucapish jahua pacha Diospaj angelcunapaj ñaupajpi huillashami. 9Ashtahuanpish shujtajcunaman Ñucamanta mana huillajtaca, Ñucapish jahua pacha Diospaj angelcunapaj ñaupajpica mana huillashachu.
10Runa Aichayuj Ñucata maijanpish pʼiñashpa rimashcataca, Diosca perdonangami. Maijanpish jucha illaj Espirituta pʼiñashpa cʼamijtaca, Diosca manataj perdonangachu.
11Tandanacuna huasicunaman, mandajcunapajman, juezcunapajmanpish cancunata pushashpa tapujpica, ‘¿Imatataj nishun, imatataj rimashun?’ nishpa, ama manchanguichijchu. 12Cancuna rimacujpica, jucha illaj Espiritullatajmi imallata rimana cashcata yuyachinga» nircami.
Charij upa runahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
13Jesús chashna nicujpimi, ñapish chai uyacujpuramanta shuj runaca:
—Yachachij, ñuca huauquita yaya mamapajta ñuca japina cashcata raquichun nipai— nirca.
14Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:
—¿Ñucataca pitaj cancunapaj juez cachun, mana cashpaca chaupishpa cuj cachun churarcari? 15Riquichij, pajta ñataj mitsa tucushpa, imatapish ashtahuan charina yuyailla canguichijman. Achcata charishcacunaca, mana causaita cunchu— nircami.
16Chashna nishpaca, yuyachij cai parlotapishmi cashna parlarca: «Shuj charij runapaj allpapimi, achca granocuna pʼucurca. 17Chaimantami paica: “¿Imatataj rurashari? ¿Maipitaj cai tucuitaca huaquichishari?” nishpa yuyarirca. 18Chashna yuyacushpallami, cashna nirirca: Arishi, caita rurasha: Cai huaquichina huasicunata urmachishpa, shujtaj ashtahuan jatun huasicunata shayachisha. Ñuca tucui granocunatapish, imalla charishcatapish chaipi huaquichisha. 19Chashna huaquichishpaca: ‘Ñuca almalla, cunantajca achcatami tauca huatacunapaj huaquichishcata charini. Micucui, ubyacui, cushicucui, samaricui’ niricurcami. 20Ashtahuanpish Taita Diosca, paitaca: “Rumi shungu runa, cunan tutallatajmari huañungui. ¿Can huaquichishca, cai tucui charinacunataca, pichari japinga?” nircami. 21Cai causaillapi quiquinpajlla tandachishpa huaquichijca, Taita Diospaj ñaupajpica imata mana charingachu» nircami.
‘Jahua pachapi charij tucunata mashcaichij’ nishcami
(Mat 6:19-21, 25-34; 24:45-51)
22Jesusca chashna nishca qʼuipami, Paipaj yachacujcunataca cashna nirca: «Chashna cashcamanta cancunaca: ‘¿Imatataj micushun?’ nishpa, cuerpopipish: ‘¿Imatataj churashun?’ nishpa, ama chai yuyailla causaichijchu. 23Causaimari micunatapish yalli, cuerpomari churanatapish yalli. 24Cuervocunata ricushpa yuyarichij. Paicunaca mana tarpunchu, pʼucushca granotapish mana huaquichinchu, mana pʼutsanchu. Chashna cajpipish, Taita Diosca paicunamanca caranllamari. Cancunacarin pajarocunatapish yallimari canguichij. 25¿Pi cancunataj jatunyasha niricushpalla, chaupi varata huiñai tucunguichij? 26Cai ashallatapish mana rurai tucushpaca, ¿ima nishpataj ima shujtajtacarin chai yuyailla causanguichigari?
27Lirio sisacuna sumajta huiñacujta ricushpa yuyarichij. Paicunaca mana imata ruranchu, mana puchcanchu. Ashtahuanpish cancunaman huillanimi. Salomonpish yallitaj charij cashcahuan, manataj cai sisacuna shina sumajtaca churarircachu. 28Taita Diosca, chagrapi cunan sumajta sisashca, cayaca hornopi rupachishca cana qʼuihuatapish, chashna sumajtamari huiñachin. Cancunamancarin chaitapish yallimari churachinga. Chaita yachashca jahuaca, ¿ima nishpataj mana tucui shunguhuan cringuichij? 29Chaimanta ‘¿Imatataj churashun, imatataj micushun, ubyashun?’ nishpa, ama chai yuyailla musparishpa causaichijchu. 30Cai pachapajlla causajcunami, tucui chaicunata charina yuyailla purincuna. Ashtahuanpish cancunapaj Yayaca, cancunapaj chaicuna illashcataca ricunllatajmi. 31Ashtahuantajca, Taita Dios mandashca shina causanata mashcaichij. Chashna chai yuyailla cajpica, ima illashcatapish Diosllataj cungallami.
32Ñuca ovejacunalla, ashalla cashpapish ama manchaichijchu. Cancunapaj Yayamari, Pai mandanataca cancunaman cushpa cushicushca. 33Cancuna charishcata cʼatushpa, huajchacunaman cuichij. Chashna rurashpa, jahua pachapi huiñaita mana ismuj costalcunapi huaquichichij. Chaipica shuhuapish mana yaicunchu, polillapish mana tiyanchu. 34Maipimi imata huaquichishpa charinguichij, chaillatami cancunapaj shunguca yuyacunga.
Alli allichirishca shuyachun mandashcami
35Cancunaca lamparata japichishca, alli chumbillirishca shina alli yuyaihuan shuyacuichij. 36Caźaracun bodamanta amo shamushpa, pungupi huajtajpi pascangapaj chaparacuj runacuna shina, yuyaipi caichij. 37Chashna chaparacujta amo japijpica, chai runaca cushicungami. Chai amoca, pai quiquin sumajta allichishpa tiyachishpami caranga, chashnatajmi canga. 38Amo chaupi tutata cashpa, tutamantata cashpa shamushpapish, chaparacujta japijpica, chai runacunaca cushicungami. 39Ashtahuanpish caita yuyarichij: Shuhua shamunata, huasiyuj yachashpaca, paipaj huasita jutcushpa imata shuhuachunca mana saquinmanchu. 40Chashnallataj cancunapish, alli allichirishca chaparacuichij. Cancuna mana yuyashcapimi, Runa Aichayuj Ñucaca shamusha» nircami.
41Chashna nijpimi, Pedroca:
—Apunchij Jesús, ¿yuyachij cai parlotaca ñucanchijllamanchu huillarcangui, mana cashpaca tucuicunamanchu huillarcangui?— nirca.
42Chashna nijpica, Apunchij Jesusca cashnami nirca:
—¿Maijantaj alli caźuj, alli yuyaiyuj runa canga? Amo paipaj huasita ricuchun, ña carana cajpica paipaj runacunaman carachun saquijpi, chaita alli pajtachij runami alli runatajca. 43Imallata rurachun saquishcata amo shamungacama chashna alli pajtachicuj runaca cushicungami. 44Chashna allita ruraj runataca, amoca tucui imalla charishcacunata ricuchunmi churanga, chashnatajmi canga. 45Ashtahuanpish chai runaca: “Ñuca amoca mana utca shamungachu” nishpa, amopaj caishuj servij cʼaricunatapish, huarmicunatapish macacungachari. Chashna rurashpaca paica micucunga, ubyacunga, machacungachari. 46Chashna rurashpa mana yuyai puricui punllapi, mana yachashca horaspi amo shamushpaca, chai runataca jatunta llaquichishpami, mana caźuj runacunahuan tandachishpa llaquipi churanga.
47Chai runaca, amo imata rurachun nishcata yachashca jahua mana caźushcamanta, mana rurashcamantaca achcata macashcami canga. 48Mana yachajtaca, pai mana yachashcamanta ima mana allita rurajpipish, mana yalli macashcachu canga. Maijanman yallillata cushca cashpaca, yallillatami mañanga. Maijanman achcata mingashca cashpaca, ashtahuanmi cuchun ninga.
‘Ñucata crijpica pʼiñangacunami’ nishcami
(Mat 10:34-36)
49Ñucaca, cai pachapi ninata japichingapajmari shamurcani. Ña rupacushca canman ninimi. 50Ñucaca bautiźarinarajmi cani. Chai pajtangacamaca, llaquihuan huañucunimari. 51¿Ñucataca, cai pachapi sumaj causaita cungapaj shamushcatachu yuyanguichij? Cancunaman huillanimi: Mana chaita cungapajchu shamurcani. Ashtahuanpish pʼiñanacui tiyachunmi shamurcani. 52Cunanmantapacha shuj huasipi pichcapura causacushpaca, ishquica quimsata pʼiñangami, mana cashpaca, quimsami ishquita pʼiñanga. 53Shinallataj yayaca churita, churica yayata, mamaca ushushita, ushushica mamata, suegraca nuerata, nueraca suegratami pʼiñanga— nircami.
Ima punllacunapi cashcataca mana yachanguichijchu
(Mat 5:25-26; 16:1-4; Mar 8:11-13)
54Jesusca, Paita uyaj chai tucui gentecunataca cashnapishmi nirca:
—Inti huashicun ladota pʼuyu ricurijpica, ‘Ña tamyangami’ ninguichijmi. Chaica pajtantajmi. 55Huichi huaira jatarijpica, ‘Ña usyaringami’ ninguichijmi. Chaipish pajtantajmi. 56Mishqui shimi jayaj shungucuna, cancunaca pʼuyuta huairata ricushpaca, punllacuna ima shina canata yachanguichijmi. ¿Cutin ima nishpataj ima punllacunapi causacushcataca, mana ricui tucunguichigari? 57¿Ima nishpataj cancunallatajca ima alli cashcata, ima mana alli cashcata mana yuyari tucunguichigari? 58Maijan canta pʼiñashpa juezpajman pushacujpica, juezpajman ama pushachun, ñanta ricushparaj paihuan alli tucunata mashcangui. Juezpajman pushajpica, cantaca carcelpi churachun soldadoman cungami. Soldadoca, canta carcelpi churangami. 59Chaimantaca tucui cullquita cungacama mana llujshinguichu, chashnatajmi canga— nircami.
