Jak je to s manželstvím věřících
1Teď ještě k dalším otázkám vašeho dopisu. Dokáže-li si muž odepřít ženu, prospěje mu to. 2-3Než však své síly přecenit a podlehnout pak pokušení s cizí ženou, je lépe, aby muž měl svou manželku a žena svého manžela. Pohlavní touha je přirozená a její naplnění by si manželé neměli vzájemně odepírat. 4V manželství nemá ani muž ani žena právo nakládat se svým tělem bez ohledu na toho druhého. 5Proto se jeden druhému neodpírejte, leda po vzájemné dohodě a jen na čas, kvůli modlitbám; pak se zase jeden druhému odevzdejte, jinak byste se vystavovali nebezpečným pokušením.
6Tím samozřejmě manželství nikomu nenařizuji, jenom k němu vyslovuji souhlas. 7Pochopitelně bych byl rád, kdyby měl každý takovou svobodu zříci se ho, jako mám já. Ale Bůh nedává všem stejný dar: jednomu dá to, jinému ono.
8Osamělým a zejména vdovám doporučuji, aby do manželství už nevstupovali. 9Jestliže jim však zdrženlivost dělá potíže, ať se raději ožení či vdají. Je lepší se vdát a oženit, než se trápit neukojenou touhou. 10Pro manžele však platí jednoznačně – a to není příkaz můj, nýbrž Kristův: žena ať od svého muže neodchází; 11pokud už odešla a nechce se k němu vrátit, musí zůstat neprovdána. Stejně ani muž se nesmí se ženou rozvést.
12-13O dalších problémech se Kristus sám nevyjádřil. Já bych však radil toto: když se stal křesťanem jen jeden z manželů, ale ten druhý s ním chce žít dál, ať se nerozcházejí. Nemusíte mít strach, že by vaše děti byly nečisté. 14Víra i jen jednoho z manželů má v tomto případě očistný účinek i na druhého nevěřícího. 15-16Ale chce-li nevěřící z manželů odejít, nechte ho odejít. Nejste přece povinni držet se ho za každou cenu, jako byste byli jeho otrokem. Nebo máte nějakou záruku, že ho zachráníte, když rozchod odmítnete?
V každém postavení lze zůstat křesťanem
17Každý by měl zůstat v tom postavení, v jakém ho zastihlo Boží povolání. Tak to vykládám ve všech křesťanských obcích. 18Kdo se například nechal po židovském způsobu obřezat, nemusí si z toho dělat těžkou hlavu, když se stal křesťanem. A kdo nebyl obřezán, nemusí ten obřad podstupovat ani nyní. 19Pro křesťana není důležité, zda podstoupil obřad obřízky či nikoliv. Důležité je, aby vyplnil Boží příkazy.
20Zůstaň tedy tím, čím jsi byl, když jsi uslyšel Boží hlas. 21Zastihl tě v otroctví? Nic si z toho nedělej; otroctví hříchu je daleko strašnější – a z toho jsi přece vysvobozen. Občanskými svobodami ovšem nepohrdej, když jich můžeš využít. 22A naopak, jestliže jsi svobodný občan, pamatuj, že Kristus tě povolal, aby ses stal jeho otrokem. 23On tě koupil a draze zaplatil. Jak by tě mohlo zotročit ještě něco jiného? 24Nehledej tedy únik z postavení, ve kterém jsi se nacházel, když tě Kristus povolal. On je tam přece s tebou.
Rady svobodným
25O neprovdaných dívkách mi Kristus žádné zvláštní pokyny nedal. Když mi však Bůh dal vaši důvěru, řeknu vám své osobní mínění. 26Myslím, že vzhledem k soužením, která jsou před námi, je moudřejší se nevdávat. 27Vdané a ženatí ať se kvůli tomu ovšem nerozcházejí, ale svobodní ať do manželství nespěchají. 28Kdo se přes všechna nebezpečí rozhodne do manželství vstoupit, ten samozřejmě nehřeší; musí však počítat s tím, že mu z toho rozhodnutí vzejdou nemalé problémy, kterých bych vás rád právě nyní ušetřil.
29Hlavně nesmíme zapomínat, že před sebou nemáme už mnoho času. Ať tedy manželku máš nebo nemáš, 30ať jsi smutný nebo se raduješ, nedej se tím zdržovat od Božího díla. 31Užívej s radostí všeho dobrého, co svět nabízí, ale mysli na to, že nic z toho nepotrvá věčně, a nezabydluj se ve světě, který dnes je a zítra být nemusí.
32Byl bych rád, abyste si sami nepřidávali starostí. Svobodný může věnovat svůj čas Božímu dílu, 33kdežto ženatý se musí starat o ženu a rodinu, a tak dělit své myšlenky mezi Boha a pozemské věci. 34Stejné problémy má vdaná žena: starost o svůj zevnějšek, o domácnost, jak vyhovět mužovým zálibám a vrtochům. Naproti tomu svobodná dívka a neprovdaná žena má spíš možnost pečovat o krásu ducha, která se líbí Bohu.
35-36To všechno vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás odradil od sňatku. Chci vám ukázat, jak sloužit Pánu co nejlépe a co všechno by vás od toho mohlo odvádět. 37-38Kdo si nedovede představit život bez manželství, ať do něj vstoupí, není na tom nic špatného. Kdo však má sám sebe tak dalece v moci, že dokáže svou touhu udržet na uzdě, a rozhodne se zůstat svobodný, učinil moudré rozhodnutí. Zkrátka a dobře; obojí je správné, ale to druhé je lepší.
39Žena je vázána věrností, pokud její muž žije. Jestliže věřící žena ovdoví, je volná a může se znovu provdat, ovšem jen za křesťana. Bude však šťastnější, když to neudělá. 40To je moje rada a domnívám se, že i já se smím odvolávat na vedení Božím Duchem.
Caźaranamanta yachachishcami
1Cunanca cancuna quillcashpa imallata tapushcata cutichisha: «Cʼaricuna mana caźaranaca, alli canataca allimi.» 2Chashna cajpipish huainayana jahualla cashcamanta, cʼaricunapish quiquin huarmita charichun, huarmicunapish quiquin cusata charichun ninimi. 3Cusaca, quiquin huarmiman cuna cashcata cuchun, huarmipish quiquin cusaman cuna cashcata cuchun. 4Huarmipaj cuerpoca, mana pai quiquinpajchu, cusapajmi. Cusapaj cuerpopish, mana pai quiquinpajchu, huarmipajmi. 5Cusapish, huarmipish ama mitsarinacuichijchu. Ishquindij shuj yuyailla tucushpa, tucui yuyaihuan Diosta mañangapaj, ashacamalla jarcarichij. Mana unaita jarcari tucushpaca, mana alli yuyaita Satanás ama cuchun, cutin tandanacuichijlla.
6Caitaca mana mandanichu, ashtahuanpish chashna ruranaca allimi canman nicunillami: 7Tucuicunallataj ñuca shina cachun munaimanmi. Shina cajpipish Taita Diosmi shujmanca shujta, caishujmanca shujta, chʼican chʼican canata cushca.
8Mosocunatapish, viudacunatapish ñuca shina mana caźarashpa saquirishpaca, allimi canman ninimi. 9Ashtahuanpish paicuna mana jarcari tucushpaca, caźarachunlla. Aicha munaihuan ruparishpa purinapaj randica, caźaranami alli.
10Ña caźarashcacunataca, Apunchij Jesusmi caitaca mandan, mana ñucachu mandani: Huarmica, cusata ama shitachun. 11Shitashpapish ama shujtajta caźarachun, mana cashpaca quiquin cusahuan cutin alli tucushpa tandanacuchun. Cusapish, paipaj huarmitaca ama shitachun.
12Caishujcunataca, mana Apunchij Jesuschu nin, ñucami cashna nini: Maijan crij huauquipaj huarmi mana crij cashpapish, paihuan causasha nijpica, ama shitachun ninimi. 13Shinallataj maijan crij huarmipaj cusa mana crij cashpapish, paihuan causasha nijpica, ama shitachun ninimi. 14Mana crij cusa cashpapish, crij huarmimantaca, Diospajllami tucun. Shinallataj mana crij huarmi cashpapish crij cusamantaca, Diospajllami tucun. Mana chashna cajpica, huahuacunapish mana crijcunapaj shinallataj mana allicunami canman. Ashtahuanpish cunanca, paicunapish Diospajllamari.
15Shina cashpapish maijan mana crij huarmi cashpa, cʼari cashpapish chʼicanyasha nijpica, shitachunlla. Chʼicanyashpaca crij huauqui cashpa, pani cashpapish, ña mana huatashcachu. Taita Diosca ñucanchijtaca, sumaj causaita charichunmi cayarca. 16Huarmi, ¿cambaj cusaca canmanta chaichu quishpiringa, mana quishpiringa, imatataj yachangui? Shinallataj cusapish, ¿cambaj huarmica canmanta chaichu quishpiringa, mana quishpiringa, imatataj yachangui?
17Chashna cajpipish, tucuicuna Apunchij Jesús cancunaman yuyaita cushca shinallataj, Taita Dios cancunata agllai punlla ima shinami carcanguichij, shinallataj causaichij ninimi. Crij tandanacushcacunataca, tucui llajtacunapimi chashna mandani. 18Dios cayai punllapaj maijan cʼaripish, charishca aicha punta carata pʼitichishca cashpaca, chashnallataj saquirichunlla. Mana chaita rurashcata Dios cayashca cajpipish, chashnallataj saquirichunlla. 19Charishca aicha punta carata pʼitichishca cashcapish, mana chaita rurashca cashpapish, ima mana canchu. Ashtahuanpish Taita Dios mandashcacunata ruranamari ashtahuan alli. 20Tucuicuna Dios agllai punllapaj ima shina cashca cashpaca, chashnallataj saquirichunlla. 21Amopaj runa cajpiraj Dios canta cayashca cajpipish, ama pingarichu. Shina cashpapish amopajmanta llujshi tucushpaca, llujshinguilla.
22Amopaj runa cajpiraj, Apunchij Jesús cayashca cajpica, ña mana huatashca shinachu cangui. Mana amopaj runa cajta cayashca cajpica, cunanca Cristopaj maquipimi huatashca saquiringui. 23Diosca tucuimanta yalli valijhuanmi, cancunataca randirca. Ama runacunapaj maquipi huatarishpa causaichijchu. 24Huauqui, panicuna, Dios cayai punlla ima shina cashca cashpapish, chashnallataj Taita Dios-huan saquirichijlla.
25Solteracunata imata mandachunca, Apunchij Jesusca imata mana nihuarcachu. Shina cajpipish Apunchij Jesús ñucata llaquijpimi, tucuicunapaj alli canata ñuca yuyashca shina cunani. 26Jatun llaqui punllacunapi causacushcamanta, maijanpish ima shina cashca cashpaca, chashnallataj causachunlla. 27Huarmiyuj cashpaca, ama shitana yuyai caichu. Mana huarmiyuj cashpapish, ama caźarana yuyailla purichu. 28Caźarashpapish, mana juchata ruracunguichu. Shuj soltera caźarashpapish, mana juchata ruranchu. Chashna cajpipish caźarajcunaca, cai causaipica llaquicunata charingacunami. Chai llaquicunata ama charichunmi, jarcaiman yuyani.
29Huauqui, panicuna, caitamari nisha nini: Ñamari punllacunaca quichquiyamucun. Chaimanta, cunanmantaca, huarmiyujcunaca mana huarmiyuj cashca shina causachun ninimi. 30Huacajcunapish, mana huacaj shina cachun. Cushicujcunapish, mana cushicuj shina cachun. Imata randijcunapish, mana charij shina cachun. 31Cai pachapi imalla charishcahuan cushicujcunapish, mana cushicuj shina cachun. Cai pacha ima shina tiyacujca, ñallami chingarigrin.
32Cancunataca, ama llaquilla cachunmi munani. Mosoca, Apunchij Jesús yuyailla cashpami, Paita cushichinallata munan. 33Ashtahuanpish huarmiyujca, huarmihuan cushicungapaj cai causaipaj mashcarina yuyaillami. 34Shinallataj cusayuj huarmipish, solterapish chʼican chʼican yuyaitami charin. Solteraca cuerpohuanpish, espirituhuanpish Diospajlla chʼicanyarishca causangapaj Apunchij Jesús yuyaillami. Ashtahuanpish cusayuj huarmica, cusahuan cushicungapaj cai causaipaj mashcarina yuyaillami. 35Caita nishpaca, cancunapaj allipajmi nini, mana pʼiñachingaraicu nicunichu. Ashtahuanpish Apunchij Jesuspajta tucui shunguhuan rurashpa, pipish alli nishca causachunmi chashnaca nini.
36Maijan yaya mamaca, ‘Ñuca ushushica, ñami yuyajyacun’ yuyangachari. Chashna yuyashpaca, alli cajpica, yuyashca shina rurachichunlla. Caźaranaca mana juchachu, caźarachunlla. 37Cutin maijan yaya mama, paipaj ushushita mana caźarachinata paipaj shungupi yuyashpaca, allitami yuyan. 38Shinallataj maijanpish paipaj ushushita caźarachishpapish, allitami ruran. Mana caźarachishpacarin, ashtahuan allitami ruran.
39Cusayuj huarmica cusa causacujpirajca, mandashcapi nishca shinaca cusahuan huatarishcami. Cusa huañujpica, ña cacharirishca saquirishcamanta, cutin caźarasha nishpaca, caźarachunlla. Ashtahuanca, Apunchij Jesusta crijlla cachun. 40Ima cajpipish ñuca yuyaipica mana cutin caźarashpami, ashtahuan cushi canga yuyanimi. Ñucapish Diospaj Espirituta charishpami chashnaca nini.
