Bodaman cayashcacunahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
1Jesusca, parlocunallahuantaj ashtahuan yuyachishpami, paicunataca cutintaj cashna rimarca: 2«Jahua pacha Dios mandacunca, shuj jatun mandaj paipaj churita caźarachishpa, bodata ruracuj shinami. 3Chai mandajca, bodaman shamuchun cayashcacunata pushamuchunmi, paipaj runacunata cacharca. Ashtahuanpish chai cayashcacunaca, mana shamushun nircacunachu. 4Paicuna mana shamushun nijpica, mandajca cutin paipaj shujtaj runacunatami cashna nishpa cacharca: “Chai cayashcacunata cashna nigrichij: ‘Micunaca, ñamari tucui yanushca tiyacun. Huirayashca huagracunata, ovejacunatamari lluchuchircani. Tucuimi ña allichishca. Bodaman shamupaichij’ nishpa cayamugrichij” nircami. 5Cutin cayaj cachajpipish, cayashcacunaca mana shamushun nircacunachu. Ashtahuanpish, shujcunaca chagraman, shujcunaca cʼatunamanmi rircacuna. 6Cutin shujcunacarin jatun mandaj cayaj cachashcacunata japishpa, macashpa huañuchircacunami. 7Chashna rurajpica jatun mandajca achcatami pʼiñarirca. Cashna pʼiñarishpami chai huañuchijcunata huañuchichun, paicunapaj pueblotapish rupachichun, paipaj soldadocunata cacharca. 8Chashna rurashca qʼuipami jatun mandajca, paipaj runacunata cashna nirca: “Ñuca churi caźarana bodapajca, tucuimi ña allichishca. Cayashcacunaca, paicunallatajmi mana shamuipaj cashcata ricuchishca. 9Chaimanta cunanca, jatun ñancuna tupanacunman richij. Chaicunapi, pi ricurijta cai bodaman pushamugrichij” nishpami cacharca. 10Chai runacunaca ñancunaman rishpa, chaipi tucui ricurijcunata, allicunatapish mana allicunatapishmi bodaman tandachircacuna. Boda huasipi jundajtami pushamurcacuna.
11Jatun mandajca yaicushpa, tucui shamushcacunata ricushpaca, shuj runataca manapish bodaman yaicunapaj churanata churashca tiyacujtami ricurca. 12Chai runataca jatun mandajca: “Riqui, amigo. ¿Ima nishpataj canca, bodaman shamunapaj churanata mana churashpa, caiman shamurcanguiari?” nishpami tapurca. Shina tapujpica, chai runaca imata mana ni tucurcachu. 13Chaimantami jatun mandajca, paipaj servijcunataca cashna nirca: “Cai runataca chaquita, maquita huatashpa, canlla amsaman shitaichij. Chaipica huacangami, quirupish caniringami” nirca. 14Cayashcacunaca achcacunami, agllashcacunatajca ashallami» nircami.
Cesarman cuna impuestomantami tapushca
(Mar 12:13-17; Luc 20:20-26)
15Chai qʼuipami fariseocunaca, Jesustaca imata panda cutichijpica, chaillahuantaj juchachishun ninacurcacuna. 16Chaita yuyashpami Jesuspajmanca, paicunapaj yachacujcunamantapish, Herodesta catijcunamantapish shujcunata cacharcacuna. Paicunami cashna nircacuna:
—Yachachij, canca imatapish cashcatami yachachinata munangui. Taita Dios munashca shina alli causachunmi, tucuicunata alli yachachingui. Chashna cashpami, pita mana manchashpa, mana ñahuita ricushpalla, tucuicunata alli yachachingui. 17Ñucanchijman shuj yuyaillata cui: ¿Mandashcapica, Cesarman impuestota cunalla ninchu imatagari, ima ninguitaj?— nishpami tapurcacuna.
18Shina tapujpi Jesusca, millai shunguhuan tapucushcata yachashpami, paicunataca cashna nirca:
—Mishqui shimi, jayaj shungucuna, ¿ima nishpataj ñucataca chashna tapushpa umaj shamunguichij? 19Impuestota cuna cullquita ñucaman ricuchichij— nijpi, shuj denario cullquitami ricuchircacuna.
20Chaita ricuchijpimi Jesusca:
—¿Pipaj ñahui, pipaj shutitaj cai cullquipica tiyacunri?— nishpa tapurca.
21Paicuna:
—Cesarpajmi— nijpimi Jesusca:
—Shinashpaca, Cesarpajtaca paiman cuichij, Taita Diospajtaca Taita Diosman cuichij— nirca.
22Chashna nijta uyashpaca, mancharinacushpa chaimanta rircallacunami.
Saduceocunami causarinamanta tapushcacuna
(Mar 12:18-27; Luc 20:27-40)
23Chai punllallatajmi, huañushcacuna causarinata mana crij saduceocunaca, Jesusta tapungapaj shamurcacuna. 24Paicunaca cashnami nircacuna:
—Yachachij, caita uyahuai: Moisesmari cashna yachachishca: “Shuj runa manaraj huahuata charishpa huañujpica, paipaj huarmihuanca paipaj huauquillataj caźarashpa, huauquipaj randi huahuacunata charichun” nishcami. 25Ñucanchij llajtapica, canchis huauquindijmari causarcacuna. Chaicunamanta punta huauqui caźarashpaca, manaraj huahuacunayuj cashpami huañurca. Saquirij huarmihuanca, qʼuipa huauquimi caźararca. 26Qʼuipa huauquipish, huahuata manaraj charishpami huañurca. Chaipaj cati huauqui caźarashpapish, chashnallatajmi huañurca. Tucui canchis huauquindijcunami, chashnallataj tucurca. 27Tucuicunapaj catica, chai huarmipish huañurcami. 28Huañushcacuna causari punllapica, ¿maijanpaj huarmishi canga? Tucui canchistajmari, chai huarmihuan caźararcacuna— nircacunami.
29Shina nijpi, Jesusca cashnami nirca:
—Cancunaca, Dios Quillcachishcapi ima nishcatapish, Taita Dios tucuita rurai tucushcatapish mana yachashpami pandaricunguichij. 30Huañushcacuna causari punllapica mana caźarangacunachu, mana caźarachingacunapishchu. Ashtahuanpish, jahua pacha Diospaj angelcuna shinami canga. 31Huañushcacuna causarinamanta Taita Diosllataj cancunaman huillashcataca, ¿manachu ricurcanguichij imatagari? Paica cashnami nirca: 32“Ñucaca Abrahampaj, Isaacpaj, Jacobopaj Diosmi cani” nishcami. Paica mana huañushcacunapaj Dioschu, causajcunapaj Diosmi— nircami.
33Jesús chashna yachachishcata uyashpaca, gentecunaca achcatami mancharircacuna.
‘Mandashcacunaca, ¿maijantaj tucuita yalli?’ nishpami tapushcacuna
(Mar 12:28-34)
34Saduceocunata Jesús pingachishcata uyashpami, fariseocunaca paicunapura tandanacurcacuna. 35Paicunapuramanta shujca, Mandashcacuna ima shinalla cajta yachajmi carca. Paimi Jesusta pandachisha nishpa, cashna tapurca:
36—Yachachij, Mandashcapica, ¿maijan mandashcataj tucuita yallica?— nishpa tapurca.
37Chashna tapujpi, Jesusca cashnami nirca:
—“Canta Mandaj Diosta cambaj tucui shunguhuan, tucui almahuan, tucui yuyaihuan cʼuyangui” ninmi. 38Cai mandashcami, tucui mandashcacunamanta yalli. 39Cai mandashcapaj cati caj mandashcapish, caiman rijchajllatajmi. Chaipish: “Can quiquinta cʼuyarij shinallataj shujtajcunatapish cʼuyangui” ninmi. 40Cai ishqui mandashcacunatami Mandashcapish, Dios ima nishcata huillajcuna huillashcapish catin— nircami.
¿Cristotaca pipaj Churi cashcatataj yuyanguichij?
(Mar 12:35-37; Luc 20:41-44)
41Fariseocuna chaipi tandanacushca cajpirajmi, Jesusca paicunataca cashna tapurca:
42—Cristomantaca, ¿imatataj yuyanguichij? ¿Pipaj Churi cashcatataj yuyanguichij?— nijpi paicunaca:
—Davidpaj Churimi— nircacuna.
43Shina nijpimi Jesusca, cashna nirca:
—Shinashpaca, ¿ima nishpataj Davidca, Diospaj Espíritu yuyaita cujpi Cristotaca: “Ñucata Mandaj” nircari? Davidllatajmi cashnapish nirca:
44“Mandaj Diosca, ñucata Mandajtaca:
Canta pʼiñajcunata cambaj chaqui sarunapi ñuca churangacama,
ñuca alli ladopi tiyacuilla” nircami.
45Davidllataj Paitaca: “Ñucata Mandaj” nijpica, ¿ima shinataj Cristoca, Davidpaj churi cangari?— nircami.
46Jesús chashna nijpica, pipish imata mana ni tucurcachu. Chai punllamantami, cutinca ña mana imata tapurcacuna.
Ježíš vypráví podobenství o svatební hostině
1Ježíš jim vyprávěl další příběh: 2„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna. 3Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání. 4Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘ 5-6Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili. 7To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni. 9Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila. 11Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv. 12Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel. 13Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení. 14Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “
Židé se ptají Ježíše na placení daně
15Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě. 16Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení. 17Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami? 19Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár.
20„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21„Císaře,“ odpověděli.
On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ 22Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
Židé se ptají Ježíše na vzkříšení
23Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh: 24„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno. 25U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra. 26Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů. 27Poslední ze všech zemřela i ta žena. 28Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc. 30Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu. 31A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe? 32Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“ 33Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
Židé se ptají Ježíše na nejvýznamnější přikázání
34Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje. 35Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel: 36„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“ 37Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘ 38To je první a nejdůležitější přikázání. 39Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ 40Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
Židé nemohou odpovědět na Ježíšovu otázku
41Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal: 42„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“
Odpověděli: „Davidův.“
43On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44‚Bůh řekl mému Pánu:
Seď po mé pravici,
dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“ 46Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
