Jesusca jatun Mandaj shinatajmi Jerusalenman yaicushca
(Mar 11:1-11; Luc 19:28-40; Juan 12:12-19)
1Jesusca, Paipaj yachacujcunandij Jerusalenman cʼuchuyamushpaca, Olivos yuracuna tiyan urcu cʼuchullapi caj Betfagé pueblomanmi chayarca. Chaiman chayashpaca Jesusca, Paipaj yachacujcunamanta ishquitami, 2cashna nishpa cacharca: «Chʼimba ashalla huasicuna tiyanman richij. Chaipica, huahuandij mama burromi huatashca shayacunga. Chaita cacharishpa pushamugrichij. 3Cacharicujpi maijan imata nijpica: “Apu Jesús pushamuchun nijpimi pushacunchij, ñallami saquij cachanga” ninguichij» nircami.
4Dios ima nishcata huillaj huillashca pajtachunmi, chashnaca tucurca. Paica cashnami nishca:
5«Sion pueblopi cashna huillaichij:
“Riquichij, cancunata Jatun Mandajca alli shungumi.
Burropi tiyarishcami, cancunapajman shamucun.
Paica aparij burropaj huahua malta burropimi,
tiyarishca shamucun” nichij» nishcami.
6Chai ishqui yachacujcuna rishpaca, Jesús mandashca shinami rurarcacuna. 7Huahuandij mama burrota Jesuspajman apamushpaca, paicunapaj jahua churanata burrocunapaj jahuapi churajpi Jesusca tiyarircami. 8Jesus-huan ricuj chai tucui gentecunami, paicunapaj churanacunata Jesuspaj ñaupaj ñanpi mantarcacuna. Cutin maijancunaca, yura ramacunata pʼitishpami, ñanpi churarcacuna. 9Chai tucui gentecunaca ñaupacujcunapish, caticujcunapish:
—¡Davidpaj Churi, Canca allimari cangui!
¡Mandaj Dios cachajpimari shamushcangui, alli ninchijmari!
¡Jahua pachapipish sumaj nishca cachun!— nishpami caparircacuna.
10Jerusalenman Jesús ña yaicujpica, tucuicunami:
—¿Pitaj cai runaca?— nishpa, achcata mancharircacuna.
11Chaimantami, Paihuan shamujcunaca:
—Paica, Dios ima nishcata huillajmari. Galileapi caj Nazaretmantamari— nircacunami.
Diospaj huasipi cʼatucujcunatami Jesús llujshichishca
(Mar 11:15-19; Luc 19:45-48; Juan 2:13-22)
12Diospaj huasiman Jesús yaicushpaca, chaipi cʼatucuj randicujcunataca, tucuicunatami llujshichishpa cacharca. Cullquita cambiajcunapaj meźacunatapish, palomacunata cʼatucujcuna tiyacushcatapish tʼangashpami, pambaman shitarca. 13Chashna rurashpami, Jesusca cashna nirca: «Dios Quillcachishcapica: “Ñuca huasica, ñucata mañana huasimi canga” ninmi. Ashtahuanpish cancunaca, shuhuacunapaj jutcutamari rurashcanguichij» nircami.
14Jesús Diospaj huasipi cajpica, ñahui mana ricujcuna, suchucuna shamujpi tucuicunatami alliyachirca. 15Diospaj huasipi Jesús chashna mancharinacunata rurajtaca, curacunata mandajcunapish, Mandashcata yachachijcunapish ricurcacunami. Shinallataj: «Davidpaj Churi, canca allimari cangui» nishpa huambracuna caparicujtapish uyarcacunami. Chaimantami paicunaca, achcata pʼiñarircacuna. 16Chashna pʼiñarishpami Jesustaca:
—Cai huambracuna ima shina caparicujtaca, ¿uyanguichu?— nishpa tapurcacuna.
Chashna tapujpimi, Jesusca:
—Ari, uyanitajmari. Dios Quillcachishcapica:
“Uchilla huambracuna, chuchucuj huahuacunami Cantaca alli nincuna”
nishcataca, ¿manachu shuj cutillapish ricushcanguichij?— nirca.
17Chashna nishpaca paicunata saquishpa, Jerusalenmanta Betaniaman rishpaca, chaipimi pacarirca.
Higo yuratami Jesusca ama ashtahuan pʼucuchun nishca
(Mar 11:12-14, 20-26)
18Jesusca cayandij tutamanta utcata Jerusalenman tigracushpami, yaricachirca. 19Chaimantami, ñan cʼuchullapi shayacuj higo yurata ricushpaca, chaiman cʼuchuyarca. Shuj granollapish illaj, chushaj pʼangacunalla junda cashcata ricushpami, chai yurataca:
—¡Cunanmantaca, ña ama pʼucungui!— nishpa rimarca.
Chashna nijpica, chai yuraca ñapish chaquirircallami. 20Jesuspaj yachacujcuna chaita ricushpaca, achcata mancharishpami:
—¿Ima shinataj cai higo yuraca, can rimanca chaquirinllachu, imamí?— nishpa tapurcacuna.
21Chashna tapujpi, Jesusca cashnami nirca:
—Mana caita chaita yuyashpa, chashnataj ruranata crishpaca, cancunapish higo yurata ñuca chaquichishca shinallataca, mana rurai tucunguichijchu. Ashtahuanpish, cai urcuta: “Caimanta anchushpa, mama cuchapi siririgri” nijpica, cai urcuca rinmanllami, chaica chashnami. 22Ima mañashcatapish cuna cashcata crishpa mañashpaca, japinguichijllami— nircami.
Pi cachajpi chashna ruracushcatami tapushcacuna
(Mar 11:27-33; Luc 20:1-8)
23Chai qʼuipami Jesusca, Diospaj huasiman yaicushpa yachachicurca. Chaipi yachachicujpica mandajcunapish, cunaj yuyajcunapish Jesuspajman shamushpami:
—¿Pitaj caicunataca rurachicun? ¿Pitaj cantaca cashna rurachun cacharca?— nishpa tapurcacuna.
24Jesusca cashnami nirca:
—Ñucapish cancunataca, shuj shimillata tapusha. Chaita huillajpica, ñucapish pi caicunata rurachicushcata huillashami. 25Bautiźaj Juan bautiźachunca, ¿jahua pacha Dioschu, runacunachu, pitaj cachashca canga?— nishpa tapujpimi, paicunapura cashna parlanacurcacuna:
«“Juantaca, jahua pacha Diosmi cacharca” nijpica: “Shinashpaca, ¿ima nishpataj Juan huillashcata mana crircanguichij?” ningami. 26“Runacunallami Juantaca cacharca” nijpica, ¿gentecunaca imatashi ninga? Tucuicunamari Juantaca, Dios ima nishcata huillaj cashcata crincuna» ninacurcacunami.
27Chashna ninacushpami, Jesusmanca:
—Manamari yachanchijchu— nircacuna.
Shina nijpimi, Jesusca:
—Shinashpaca, ñucapish pi caicunata rurachun cachashcataca, mana huillashachu— nirca.
Ishqui churicunahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
28—¿Caica cancunapica, imataj yuyachin?
Shuj runami ishqui churita charirca. Chai runaca, punta churitami: “Riqui huahua, cunan punlla ñuca chagrapi uvasta pallagri” nirca. 29Shina nijpi chai churica: “Mana rishachu” nicushpapish, qʼuipata alli yuyarishpaca rircallami. 30Chai runaca caishuj churipajman rishpaca, ñaupa churita nishca shinallatajmi nirca. Chashna nijpi chai churica: “Ari yayito, rishami” nishpapish, mana rircachu. 31Chai ishqui churimantaca, ¿maijantaj yaya munashcataca rurarca?— nijpimi, paicunaca:
—Ñaupa churimi yaya munashcata rurashca— nircacuna.
Chashna nijpica, Jesusca cashnami nirca:
—Impuestota japijcunaraj, huainayashpa causaj huarmicunarajmi, Dios mandacunmanca cancunapaj ñaupa yaicungacuna, chaica chashnatajmi. 32Bautiźaj Juan shamushpa, Diosman cutirichun yachachicujpipish, mana crircanguichijchu. Ashtahuanpish impuestota japijcunaraj, huainayashpa causaj huarmicunarajmi, pai huillashcataca crircacuna. Chaita ricushpapish cancunaca, Juan huillashcataca mana crircanguichijchu, manataj Diospajman cutirircanguichijchu.
Chacarerocunahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
(Mar 12:1-12; Luc 20:9-19)
33Yuyachij cai parlotapish alli uyaichij. Shuj runami paipaj allpapi, uvasta tarpurca. Chagra muyundijtaca rumicunahuanmi pircarca. Chai allpallapitajmi, uvasta capingapajpish shuj tanqueta rurarca. Chapangapajpish, shuj torretami pircarca. Chai qʼuipaca chagrayujca, uvas chagrata shuj chacarerocunaman mingashpa, caru llajtaman rircallami. 34Uvasta pallana punllacuna ña chayamujpica, chai chagrayujca pai japina cashcata chaupimuchunmi, paipaj servijcunataca, chagrajcunapajman cacharca. 35Ashtahuanpish chagrajcunaca, chai servijcuna chayajpica japishcahuanmi shujtaca macarca, caishujtaca huañuchirca, shujtaca rumicunahuan shitashpa cacharcacuna. 36Chashna rurajpipish chagrayujca, ñaupaman cachashcata yalli tauca runacunatami cacharca. Chaicunatapish ñaupaman cachashcacunata shinallatajmi rurarcacuna.
37Tucui chaicunata cachashca qʼuipaca, chagrayujca: ‘Ñuca churitatajca manchangacunami’ nishpami, paita cacharca. 38Ashtahuanpish paipaj churi shamucujta ricushpacarin, chai runacunaca paicunapura: “Caimari cai tucuitaca japinga. Ñucanchij japingapaj paitaca huañuchishunchij” ninacurcami. 39Shina ninacushpami, paitaca uvas chagramanta llujshichishpa huañuchircacuna.
40Chashna ruraj runacunataca chagrayuj shamushpaca, ¿imatashi ruranga?— nishpami tapurca.
41Chashna tapujpica paicunaca, cashnami nircacuna:
—Chashna ruraj millai runacunataca, mana llaquishpa huañuchinmanca. Chagratapish, uvas pʼucujpi chaupishpa cuipaj shujtajcunaman cunmanca— nircacunami.
42Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Dios Quillcachishcapi imata nicujtaca, ¿manatajchu ricushcanguichij imatagari? Chaipica cashnamari nicun:
“Huasita rurajcuna mana nishpa shitashca Rumillatajmi,
huasichingapaj callari esquinapi churana Rumi tucushca.
Chaitaca, Mandaj Diosmi chashna rurashca.
Chaita ricushpaca mancharinchijmi” nicunmi.
43Chaimanta caita huillanimi: Taita Diosca, Pai mandacushcataca cancunata quichushpami, Paita alli caźuj shujtajcunaman cunga. 44Maijan chai Rumipi urmashpaca, pʼaquiringami. Maijanpaj jahuapi chai Rumi urmashpacarin, ñutungamari— nircami.
45Yuyachij chai parlocunata uyashpaca, curacunata mandajcunapish, fariseocunapishmi, ‘Ñucanchijtamari chashna rimacushca’ nirircacuna. 46Chaimantami, Jesustaca huañuchingapaj japishun nircacuna. Shina cajpipish Jesustaca, ‘Dios ima nishcata huillajmi’ ninacuj cajpi, tucuicunata manchashpami, mana imata rurai tucurcacuna.
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici
1Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed 2a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je. 3-4Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:
5‚Oznamte Jeruzalému:
Tvůj král přichází k tobě,
tichý, přijíždí na oslátku.‘ “
6Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu. 7Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše. 8Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu. 9Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:
10Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“ 11Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“
Ježíš opět čistí chrám
12Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů 13a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“
14Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval. 15Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“ velmi je to pobouřilo. 16Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“
On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“ 17Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.
Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv
18Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad. 19Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“ A ten fíkovník rázem uschl. 20Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane. 22Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“
Židé se přou o Ježíšovu autoritu
23Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“
24-26„Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“
Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“ 27Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“ Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.
Ježíš vypráví podobenství o dvou synech
28Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘ 29On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘ Potom si to ale rozmyslel a šel. 30O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu,‘ ale nešel. 31Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“
Oni odpověděli: „Ten první.“
„Právě tak,“ řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království. 32Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
Ježíš vypráví podobenství o boháči
33Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval. 34V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl. 35-36Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně. 37Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt. 38Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘ 39Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili. 40Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
41Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
42Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma:
„Kámen, který stavitelé neustále odkládali,
sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby.
Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
43„Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
44Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
45Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich. 46Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.
