1Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
Ježíš se proměňuje na hoře
2Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory.
Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna. 3Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají; 4byli to Elijáš a Mojžíš.
5Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých. 10Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“ otázali se Ježíše.
12-13„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
Ježíš uzdravuje chlapce posedlého démonem
14Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali. 15Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16„O čem se dohadujete?“ zeptal se jich.
17Z davu vystoupil jeden muž:
„Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch. 18Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19„Ach, vy lidé,“ zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21„Jak dlouho tím trpí?“ otázal se Ježíš otce.
„Už od malička. 22Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23„Jestli je to možné?“ podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“ zvolal otec se slzami v očích:
25Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý. 27Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil. 28Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29„Zde pomůže jen modlitba a půst,“ odpověděl jim.
Ježíš podruhé předpovídá svou smrt
30Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli. 31Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší
33Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit,“ řekl.
36Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy: 37„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
Učedníci brání jiným mluvit v Ježíšově jménu
38„Mistře,“ hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39„Neměli jste mu bránit,“ odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně. 40Kdo není proti nám, je s námi. 41A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
Ježíš varuje před pokušením
43-44Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození.
45-46Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout.
47-48A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí.
49Ke každé oběti patří sůl.
50Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
1耶稣继续说：“我实在告诉你们，有些站在这里的人会在有生之年看见上帝的国带着能力降临。”
登山变象
2六天后，耶稣带着彼得、雅各和约翰暗暗地登上一座高山。耶稣在他们面前改变了形象， 3衣服变得洁白放光，世上找不到漂得那么白的布。 4这时，以利亚和摩西在他们眼前出现，与耶稣谈话。 5彼得对耶稣说：“老师，我们在这里真好！我们搭三座帐篷吧，一座给你，一座给摩西，一座给以利亚。”
6其实彼得当时不知说什么才好，因为他们都很害怕。 7就在这时候，有一朵云彩飘来遮住他们，云彩中有声音说：“这是我的爱子，你们要听从祂。” 8门徒立刻四处观看，发现没有其他人，只有耶稣和他们在那里。
9下山的时候，耶稣叮嘱他们在人子还没有从死里复活之前，不要把刚才看见的告诉别人。
10门徒把这话谨记在心，彼此议论“从死里复活”这句话的意思。 11他们问耶稣：“律法教师为什么说以利亚必须先来？”
12耶稣回答说：“以利亚固然要先来复兴一切，但为什么圣经上说人子一定会饱受痛苦、遭人蔑视呢？ 13其实我告诉你们，以利亚已经来了，人们却任意对待他，正如圣经的记载。”
治好污鬼附身的孩子
14他们与其他门徒会合时，看见一大群人围住门徒，几个律法教师正在跟他们辩论。 15大家一看到耶稣，都十分惊奇，立刻跑上去迎接祂。 16耶稣问门徒：“你们跟他们辩论什么？”
17人群中有一个人说：“老师，我带了我的儿子来找你，因为他被哑巴鬼附身。 18每次鬼控制他，把他摔在地上，他就口吐白沫，咬牙切齿，全身僵硬。我请你的门徒赶走那鬼，他们却办不到。”
19耶稣说：“唉，这不信的世代啊！我要跟你们在一起待多久，容忍你们多久呢？把他带到我这里吧。”
20他们把那孩子带到耶稣面前。那鬼一见耶稣，就使孩子抽搐，倒在地上打滚，口吐白沫。 21耶稣问孩子的父亲：“他这样子多久了？”孩子的父亲回答道：“他从小就这样， 22鬼常常将他扔进火里或水里，要害他的命。如果你能，求你怜悯我们，帮助我们吧！”
23耶稣说：“如果你能？对于相信的人，凡事都有可能！”
24孩子的父亲立刻喊着说：“我信！但我信心不足，求你帮助我！”
25耶稣看见人群都跑了过来，就斥责那污鬼：“你这个聋哑鬼，我命令你从他身上出来，不许再进去！”
26那鬼发出喊叫，使孩子剧烈地抽搐了一阵，就出来了。孩子躺在地上一动也不动，大家都以为他死了。 27但耶稣拉着他的手扶他起来，他就站了起来。
28耶稣进屋后，门徒悄悄问祂：“我们为什么赶不走那鬼呢？”
29耶稣说：“要赶走这类鬼只有靠祷告9:29 “祷告”有古卷作“祷告和禁食”。。”
再次预言受难
30他们离开那里，途经加利利。耶稣不想任何人知道祂的行踪， 31因为祂在教导门徒。祂说：“人子将被交在人的手中，被他们杀害，但三天之后，祂必复活。” 32门徒却不明白这句话的意思，又不敢问祂。
谁最伟大
33他们回到迦百农的住所，耶稣问门徒：“你们一路上争论些什么？”
34他们都沉默不语，因为刚才他们在争论谁最伟大。 35耶稣坐下，叫十二个门徒过来，对他们说：“谁想为首，就该在众人中做最小的，做众人的仆人。” 36祂领了一个小孩子来，叫他站在门徒中间，又抱起他，对他们说： 37“任何人为我的缘故接待这样一个小孩子，就是接待我；凡接待我的，不单是接待我，也是接待差我来的那位。”
警戒犯罪
38约翰对耶稣说：“老师，我们看见有人奉你的名赶鬼，就阻止他，因为他不是跟从我们的。”
39耶稣说：“不要阻止他，因为没有人奉我的名行过神迹后，会很快毁谤我。 40不反对我们的，就是支持我们的。 41我实在告诉你们，若有人因为你们属于基督而给你们一杯水喝，他也必得到赏赐。
42“但若有人使这样一个小信徒失足犯罪，他的下场比把大磨石挂在他脖子上扔到海里还要惨。 43如果你一只手使你犯罪，就砍掉它！ 44拖着残废的身体进入永生，胜过双手健全却落入地狱不灭的火中。 45倘若你一只脚使你犯罪，就砍掉它！瘸着腿进入永生， 46胜过双脚健全却被丢进地狱！ 47如果你的一只眼睛使你犯罪，就剜掉它！独眼进上帝的国，胜过双目健全却被丢进地狱。 48在那里，
“‘虫是不死的，
火是不灭的。’
49“每个人都要被火炼，像被盐腌一样。 50盐是好东西，但如果失去咸味，怎能使它再咸呢？你们里面要有盐，要彼此和睦。”
