Ježíš sytí čtyři tisíce
1Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili. 2„Je mi líto těch lidí,“ řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst. 3Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“
4„Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ ulekli se učedníci.
5„Kolik chlebů máte?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm,“ odpověděli. 6Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním. 7Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli.
8-9Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů 10a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.
Náboženští vůdcové žádají znamení z nebe
11Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat:
„Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“
12„Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“ povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“
Ježíš varuje před falešným učením
13Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam. 14Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku.
15Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“
16Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace!
17Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví? 18‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘ Cožpak si nic nepamatujete?
19Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.
20-21„A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“ „Sedm plných košů,“ přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“
Ježíš vrací zrak slepému muži
22Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil. 23Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se:
„Vidíš něco?“
24Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“
25Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny.
26Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“
Petr vyznává, že Ježíš je Mesiáš
27Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“
28„Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“
29„A za koho mne považujete vy?“ otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus,“ zvolal Petr.
Ježíš poprvé předpovídá svou smrt
30Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali, 31a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých. 32Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit.
33Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“
34Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad. 35Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život.
36Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní? 37Dostane snad ještě jednou takovou příležitost? 38Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.
耶稣使四千人吃饱
1那时，又有一大群人聚在一起，他们没有东西吃。耶稣就叫来门徒，说： 2“我怜悯这些人，他们跟我在一起已经三天，没有任何吃的了。 3如果让他们饿着肚子回家，他们在路上会体力不支，因为有些人是远道而来的。”
4门徒说：“在这荒野，如何找到足够的食物给这些人吃呢？”
5耶稣问：“你们有多少饼？”
门徒答道：“七个。”
6耶稣便吩咐大家坐在地上，然后拿着那七个饼祝谢了，掰开，递给门徒，让门徒分给大家，门徒就把饼分给大家。 7他们还有几条小鱼。耶稣祝谢了，叫门徒分给众人。 8大家都吃了，并且吃饱了，剩下的零碎装满了七个筐子。 9吃的人约有四千。耶稣让众人回家后， 10随即和门徒上船，来到大玛努他地区。
11法利赛人出来盘问耶稣，要求祂从天上显一个神迹给他们看看，借此试探祂。 12耶稣深深叹息道：“这世代的人为什么总是要看神迹呢？我实在告诉你们，没有神迹给这世代的人看。” 13然后，耶稣离开他们，乘船回对岸去了。
防备法利赛人和希律的酵
14门徒忘了带饼，船上只有一个饼。 15耶稣警告他们：“你们要谨慎，要提防法利赛人和希律的酵！”
16他们彼此议论说：“老师这样说，是不是因为我们没有带饼呢？”
17耶稣知道他们的心思，就说：“你们为什么议论没有带饼的事呢？难道你们还不明白、不领悟吗？你们的心还是愚顽吗？ 18你们有眼不会看，有耳不会听吗？你们不记得吗？ 19我掰开五个饼分给五千人吃的时候，你们捡了多少篮的零碎呢？”
门徒答道：“十二篮。”
20耶稣又说：“我用七个饼喂饱四千人的时候，你们捡了多少筐零碎呢？”
门徒答道：“七筐。”
21耶稣接着说：“你们还不明白吗？”
治好伯赛大的瞎子
22他们到了伯赛大，有人带来一个瞎子，求耶稣摸他。 23耶稣拉着瞎子的手带他走到村外，吐唾沫在他的眼睛上，并把手按在他身上，问他：“你看见什么了？”
24他抬头看了看，说：“我看见人们好像一棵棵的树，走来走去。”
25耶稣把手按在他的眼睛上，他定睛一看，便恢复了视力，什么都看得清清楚楚。 26耶稣叫他回家，并对他说：“不要再进这个村子了。”
彼得宣告耶稣是基督
27耶稣和门徒前往凯撒利亚·腓立比境内的村庄。在路上，祂问门徒：“别人说我是谁？”
28他们说：“有人说你是施洗者约翰，有人说你是以利亚，有人说你是众先知中的一位。”
29耶稣又问他们：“那么，你们说我是谁？”
彼得回答说：“你是基督！”
30耶稣吩咐他们不要泄露祂的身份。
耶稣预言自己的受难和复活
31从此，耶稣便告诉他们，人子必须受许多苦，被长老、祭司长和律法教师弃绝，杀害，但必在三天之后复活。 32耶稣清楚地把这些事告诉了他们，彼得就把祂拉到一边，劝阻祂。 33耶稣转身看了看门徒，斥责彼得说：“撒旦，退到我后面去！因为你不考虑上帝的意思，只考虑人的意思。”
34祂叫众人和门徒一起过来，对他们说：“如果有人要跟从我，就应当舍己，背起他的十字架跟从我。 35因为想救自己生命的，必失去生命；但为了我和福音而失去生命的，必得到生命。 36人就是赚得全世界，却丧失自己的生命，又有什么益处呢？ 37他还能用什么换回生命呢？
38“在这淫乱、罪恶的世代，如果有人以我和我的道为耻，人子在父的荣耀中与圣天使再来的时候，也要以他为耻。”
