Ježíš vysílá dvanáct učedníků
1Ježíš svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad všemi démony a nemocemi. 2Poslal je, aby uzdravovali a oznamovali, že Boží království je zde. 3Řekl jim: „Nic si s sebou na cestu neberte, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani náhradní šaty. 4Kde vám poskytnou přístřeší, tam nějakou dobu zůstaňte a odtamtud vycházejte ke svým úkolům. 5Jestliže vás někde nepřijmou, nevnucujte se, odejděte a setřeste před nimi i prach se svých opánků, abyste je tak varovali před Božím hněvem.“ 6Učedníci se vypravili na cestu a chodili od vesnice k vesnici. Všude kázali radostnou zvěst o spáse a uzdravovali.
Herodes zabíjí Jana Křtitele
7Všechno, co Ježíš kázal a činil, se doneslo až k vladaři Galileje Herodovi. Nevěděl dobře, co si o tom má myslet. Někteří tvrdili, že to Jan Křtitel, kterého dal Herodes popravit, vstal z mrtvých. 8Jiní se domnívali, že se znovu ukázal prorok Elijáš, další usuzovali, že vstal z mrtvých některý ze starých proroků. 9Herodes říkal: „Jana Křtitele jsem přece dal popravit, kdo je tedy ten muž, o kterém slyším tak zvláštní věci?“ Proto si velice přál Ježíše poznat.
Ježíš sytí pět tisíců
10Učedníci se vrátili k Ježíšovi a vypravovali mu o všem, co vykonali. Odebral se s nimi na odlehlé místo v okolí města Betsaidy. 11Jakmile se však lidé dozvěděli, kam šel, vypravili se za ním. Ježíš je neodmítl, ale znovu kázal o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali. 12Začalo se stmívat. Učedníci za ním přišli a říkali: „Propusť už lidi, ať se mohou rozejít do okolních vesnic a dvorců, aby si sehnali něco k jídlu a mohli tam přenocovat; tady v té pustině nic neseženou.“ 13-14Ježíš jim řekl: „Tak jim dejte najíst vy.“ Podivili se: „My? Vždyť máme jen pět chlebů a dvě ryby a jen mužů je tu asi pět tisíc. Ledaže bychom my sami šli a něco pro ně nakoupili.“ Ježíš nato řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“ 15Tak se stalo. 16Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a ty dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak lámal ty pokrmy a podával svým učedníkům, aby je předkládali lidem. 17Všichni se dosyta najedli. Nakonec učedníci ještě sesbírali dvanáct košů zbytků.
Petr vyznává, že Ježíš je Mesiáš
18Jednou se Ježíš odebral se svými učedníky na odlehlé místo k modlitbám. Otázal se jich: „Za koho mě vlastně lidé považují?“ 19Odpověděli mu: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Elijáše, anebo za některého z dávných proroků, který vstal z mrtvých.“ 20A tu jim Ježíš položil přímou otázku. „A za koho mě máte vy?“ Petr odpověděl: „Ty jsi ten Boží Syn, Mesiáš.“
Ježíš poprvé předpovídá svou smrt
21Ježíš svým učedníkům kladl na srdce, aby o tom zatím nehovořili. 22A dodal: „Syn člověka musí ještě mnoho vytrpět. Starší, přední kněží a učitelé zákona ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.“ 23Všem pak řekl: „Kdo chceš jít za mnou, přestaň myslet na sebe, den za dnem nes svůj kříž a následuj mne. 24Kdo chce žít podle sebe, promarní svůj život, ale kdo mi svěří celý svůj život, zachrání ho pro věčnost. 25Co by z toho člověk měl, kdyby získal třeba celý svět, ale prohrál věčnost? 26Kdo se ke mně nezná a za má slova se stydí, za toho se budu jednou stydět i já, až znovu přijdu v plné slávě Boha Otce a v doprovodu andělů. 27Můžete se spolehnout, že někteří z vás nezemřou dříve, dokud neuvidí rozmach Božího království na zemi.“
Ježíš se proměňuje na hoře
28Asi za týden po této rozmluvě vystoupil Ježíš s Petrem, Jakubem a Janem na jednu horu, aby se tam modlil. 29Během modlitby se proměnil výraz Ježíšovy tváře a také jeho šat oslnivě zbělel. 30-31Pojednou se tam objevili dva muži nadzemského vzhledu – byl to Mojžíš a Elijáš. Hovořili s Ježíšem o událostech, které ho čekají v Jeruzalémě – o závěru jeho pozemského života a jeho odchodu k Otci. 32Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když procitli, uviděli Ježíše zářícího nebeským jasem a ty dva muže vedle něho. 33Když se pak proroci chtěli vzdálit, řekl Petr Ježíšovi: „Jak je nám tu dobře, Pane! Co kdybychom tu postavili tři přístřešky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Elijášovi?“ Nevěděl dobře, co mluví. 34Ještě to ani nedořekl, když je zahalil oblak. To je naplnilo bázní. 35Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ 36Po tom všem zůstal na hoře Ježíš zase jen se svými učedníky. O tom, co zde učedníci prožili, zatím nikomu nevyprávěli.
Ježíš uzdravuje chlapce posedlého démonem
37Když příštího dne sestupovali z hory, vyšel jim naproti velký zástup lidí. 38Z davu začal na Ježíše volat jeden muž: „Pane, prosím tě, ujmi se mého syna. Mám jen jeho. 39Zmocňuje se ho démon, můj syn pak křičí, u úst má pěnu a je celý zkroucený. Ten záchvat trvá dlouho a nesnadno ho přechází, strašně ho to týrá. 40Prosil jsem tvoje učedníky, aby mi syna uzdravili, ale nepodařilo se jim to.“ 41Ježíš na to řekl: „Vy ale napínáte moji trpělivost. Jak dlouho vám to bude ještě trvat než uvěříte? Přiveď sem svého syna!“ 42Než však k němu chlapec došel, padl k zemi v novém záchvatu. Ježíš démona vyhnal, chlapce uzdravil a předal ho otci. 43Všichni byli tím jasným projevem Boží moci ohromeni.
Ježíš podruhé předpovídá svou smrt
Lidé se ještě obdivovali Ježíšovu skutku, ale on se obrátil na své učedníky: 44„Teď mne obdivují, ale uvidíte, co se mnou jednou provedou.“ 45To ovšem učedníci tenkrát nechápali, ale neodvážili se ho zeptat.
Učedníci se přou, kdo z nich je větší
46Jednou se učedníci začali dohadovat, kdo z nich je nejvýznamnější. 47Ježíš to postřehl, postavil před ně dítě a 48řekl: „Podle toho, jak se chováte k nejmenším, se dá usoudit, jaký vztah máte ke mně, a tak ukazujete svůj postoj k Bohu, který mne poslal. Ten nejpokornější mezi vámi je v Božích očích největší.“
Učedníci brání jiným mluvit v Ježíšově jménu
49Ještě se ozval Jan: „Pane, viděli jsme člověka, který ve tvém jménu vyháněl démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože s námi nechodí.“ 50Ježíš odpověděl: „Jen ho nechte, kdo není proti nám, je s námi.“
Ježíš učí o ceně následování
51Přiblížil se čas, kdy měl Ježíš zemřít, a tak nastoupit cestu vzhůru k Bohu. Uvědomil si, že proto musí do Jeruzaléma. 52Na cestě přes samařské území poslal napřed učedníky, aby vyjednali nocleh v jedné vesnici. 53Tamní obyvatelé však Židy a Jeruzalém nenáviděli a nepřijali tedy Ježíše. 54Jakuba a Jana to rozhněvalo a řekli: „Pane, nemáme na ně svolat oheň z nebe, jako to kdysi udělal Elijáš? Ať ta vesnice shoří!“ 55Ježíš to rozhodně odmítl: „Jak vás může něco takového napadnout? Jako byste ani nebyli moji učedníci. 56Syn člověka přece nepřišel lidské životy mařit, ale zachraňovat.“ Šli tedy do jiné vesnice. 57Cestou mu řekl jeden muž: „Pane, jsem připraven tě kamkoliv následovat.“ 58Ježíš ho však upozornil: „Lišky mají své nory, ptáci hnízda, ale já často nevím, kam se večer uložím.“ 59Jiného muže vyzval: „Pojď se mnou!“ Ale on váhal a vymlouval se: „Dovol mi nejprve pochovat mého otce.“ 60Ježíš řekl: „Poslední službu mrtvým může vykonat kdokoliv, ale ty neotálej a kaž o Božím království, o záchraně člověka pro věčnost.“ 61A ještě jiný řekl Ježíši: „Chci jít s tebou, ale dovol, abych se nejprve doma pořádně rozloučil.“ 62Ježíš mu řekl: „Chce-li oráč vyorat rovnou brázdu, nemůže se ohlížet nazpátek. Kdo není ochoten jít hned, není způsobilý pro Boží království.“
差遣十二使徒
1耶穌召集了十二個使徒，賜他們能力和權柄可以醫病趕鬼， 2又差遣他們出去宣講上帝國的福音、醫治病人。 3耶穌叮囑他們：「出門的時候，什麼也不要帶，不要帶手杖、背包、乾糧、金錢，也不要帶兩件衣服。 4有人家接待你們，就住下來，一直住到你們離開。 5如果有人不歡迎你們，你們在離開那城的時候，就把腳上的塵土跺掉，作為對他們的警告。」
6使徒領命出發，走遍各個鄉村，到處宣揚福音，替人治病。
希律的困惑
7耶穌的事蹟很快便傳到希律耳中，令他十分困惑，因為有人說：「約翰死而復活了」， 8有人說：「以利亞顯現了」，還有人說：「古代的某個先知復活了」。 9希律說：「約翰已經被我斬首，這個行奇事的人到底是誰呢？」於是他想見耶穌。
五餅二魚的神蹟
10使徒回來後，向耶穌報告了他們所行的事。隨後耶穌帶著他們悄悄地來到伯賽大城。 11但百姓發現了耶穌的行蹤，隨即也趕來了。耶穌接待他們，向他們宣講天國的福音，醫好了有病的人。 12黃昏將近，十二個使徒過來對耶穌說：「請遣散眾人，好讓他們到附近的村莊去借宿找吃的，因為這地方很偏僻。」
13耶穌對他們說：「你們給他們吃的吧。」
使徒們說：「我們只有五個餅和兩條魚，除非我們去買食物才夠這麼一大群人吃。」 14當時那裡約有五千男人。
耶穌便對使徒說：「讓這些人分組坐下，每組大約五十人。」 15於是使徒安排眾人都坐好。 16耶穌拿起那五個餅、兩條魚，舉目望著天祝謝後，掰開遞給門徒，讓他們分給眾人。 17大家都吃飽了，把剩下的零碎收拾起來，竟裝滿了十二個籃子。
彼得宣告耶穌是基督
18有一次，耶穌獨自禱告的時候，門徒也在旁邊。
耶穌問他們：「人們說我是誰？」
19他們答道：「有人說你是施洗者約翰，也有人說你是以利亞，或是一位復活的古代先知。」
20耶穌對他們說：「那麼，你們說我是誰？」
彼得回答說：「你是上帝所立的基督。」
21耶穌鄭重地吩咐他們不許洩露祂的身分， 22又說：「人子必須受許多苦，被長老、祭司長和律法教師棄絕，殺害，但必在第三天復活。」
跟從主的代價
23耶穌又教導眾人說：「如果有人要跟從我，就應當捨己，天天背起他的十字架跟從我。 24因為想救自己生命的，必失去生命；但為了我而失去生命的，必得到生命。 25人若賺得全世界，卻失去自己或喪掉自己，又有什麼益處呢？ 26如果有人以我和我的道為恥，將來人子在自己、天父和聖天使的榮耀中降臨時，也必以這人為恥。 27我實在告訴你們，有些站在這裡的人在有生之年就必看見上帝的國。」
登山變象
28講完這些話後大約八天，耶穌帶著彼得、約翰和雅各一同到山上禱告。 29耶穌在禱告的時候，容貌改變了，衣裳潔白發光。 30忽然，摩西和以利亞二人在跟耶穌交談。 31二人在榮光中顯現，談論有關耶穌離世的事情，就是祂在耶路撒冷將要成就的事。 32彼得和兩個同伴都睏得睡著了，他們醒來後，看見了耶穌的榮光以及站在祂身邊的兩個人。 33當摩西和以利亞要離開時，彼得對耶穌說：「老師，我們在這裡真好！讓我們搭三座帳篷，一座給你，一座給摩西，一座給以利亞。」其實彼得並不知道自己在說什麼。 34他的話還沒說完，有一朵雲彩飄來，籠罩他們，他們進入雲彩中，都很害怕。 35雲彩中有聲音說：「這是我的兒子，是我揀選的，你們要聽從祂！」 36聲音消逝了，門徒只見耶穌獨自在那裡。那些日子，他們對這事都絕口不提，沒有告訴任何人。
山下趕鬼
37次日，他們來到山下，有一大群人迎接耶穌。 38人群中有一個人高聲喊叫：「老師，求求你看看我的兒子吧！他是我的獨生子， 39鬼控制著他，他常常突然狂喊亂叫、抽搐、口吐白沫，倍受折磨，無休無止。 40我曾求過你的門徒把鬼趕出去，但他們都無能為力。」
41耶穌回答說：「唉！這又不信又敗壞的世代啊！我要跟你們在一起容忍你們多久呢？把你的兒子帶來吧。」
42那孩子走過來時，鬼又把他摔倒，使他抽搐，耶穌立刻斥責污鬼，把那孩子治好了，交給他父親。 43大家看見了上帝的大能，都很驚奇。
再次預言受難
他們正為耶穌所做的一切驚訝不已時，耶穌對門徒說： 44「你們要牢記人子所說的話，因為祂將要被交到人的手裡。」 45但門徒不明白這句話的意思，因為還沒有向他們顯明，他們聽不懂，又不敢追問耶穌。
論地位
46門徒開始議論他們當中誰最偉大。 47耶穌知道他們的心思，就叫了一個小孩子來，讓他站在自己身旁， 48然後對門徒說：「任何人為了我的緣故接待這樣一個小孩子，就是接待我；接待我，就是接待差我來的那位。你們當中最卑微的其實是最偉大的。」
49約翰說：「老師，我們看見有人奉你的名趕鬼，就阻止他，因為他不是和我們一起跟從你的。」 50耶穌卻對他說：「你不要阻止他，因為不反對你們的，就是支持你們的。」
不肯接待耶穌的村莊
51耶穌被接回天家的日子快到了，祂決定前往耶路撒冷。 52祂先派人到撒瑪利亞的一個村莊去預備食宿， 53但撒瑪利亞人見他們是上耶路撒冷去的，不肯接待他們。 54祂的門徒雅各和約翰見狀，說：「主啊，你要我們9·54 有古卷加「像以利亞一樣」。叫天上的火降下來燒死他們嗎？」 55耶穌轉過身來責備他們9·55 有古卷在「責備他們」之後有「說，『你們的心如何，你們自己不知道，人子來是為了拯救人，不是為了毀滅人。』」。 56接著，一行人改道去另一個村子。
跟從主的代價
57在路上有人對耶穌說：「無論你往哪裡去，我都要跟從你。」
58耶穌對他說：「狐狸有洞，飛鳥有窩，人子卻沒有安枕之處。」
59耶穌又對另一個人說：「跟從我！」但是那人說：「主啊，請讓我先回去安葬我的父親。」
60耶穌說：「讓死人去埋葬他們的死人吧，你只管去傳揚上帝國的福音。」
61又有一個人說：「主啊！我願意跟從你，但請讓我先回去向家人告別。」
62耶穌說：「手扶著犁向後看的人不配進上帝的國。」
