Lukáš 10 – SNC & CCBT

Slovo na cestu

Lukáš 10:1-42

Ježíš vysílá sedmdesát učedníků

1Ježíš vybral ještě jiných sedmdesát svých následovníků a poslal je ve dvojicích napřed do míst, která chtěl později sám navštívit. 2Řekl jim: „Úroda je bohatá, ale ženců je málo. Proste Boha, ať pošle dělníky na svoji sklizeň. 3Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. 4Neberte s sebou žádnou peněženku, ani mošnu, ani náhradní obuv. Nemarněte čas zbytečným povídáním. 5Do kteréhokoliv domu vejdete, pozdravte je přáním pokoje. 6Přijmou-li vás přátelsky, usídlí se skutečně v tom domě pokoj, který jste jim přáli. Odmítnou-li vás, vám pokoj zůstane, a oni ho budou postrádat. 7-8Tam, kde vás přijmou, zůstaňte potřebnou dobu a nerozpakujte se přijmout jejich pohostinnost, protože dělník má právo na svou mzdu. 9V tom místě uzdravujte nemocné a hlásejte, že docela nablízku je Boží moc a milosrdenství, že Kristus je zde. 10Tam, kde vás nepřijmou, vyjděte do ulic a řekněte: 11‚Nechceme od vás nic, i ten váš prach setřásáme ze svých nohou. Vezměte však na vědomí, že i k vám přichází Kristus, a protože ho odmítáte, čeká vás Boží soud. 12Budete na tom hůř než lidé ze Sodomy, kteří neměli takovou příležitost jako vy.‘ “ 13Pak Ježíš začal hovořit o galilejských městech, kde mu tak mnozí neuvěřili: „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido! 14Kdyby se v pohanských městech Týru a Sidónu děly takové zázraky jako u vás, dávno by činili pokání ze všeho zlého, kterého se kdy dopustili. A tak Týru a Sidónu bude v den posledního soudu snesitelněji než vám. 15Poroste až do nebe tvá pýcha, Kafarnaum? Tvůj pád bude veliký!“ 16Potom učedníkům ještě dodal: „Kdo vám bude naslouchat, naslouchá mně, kdo vámi pohrdne, pohrdá i mnou. A kdo mne odmítne, odmítne toho, který mne poslal – samého Boha!“

Návrat sedmdesáti učedníků

17Později se těch sedmdesát učedníků vrátilo s radostnými zprávami: „Pane, dařilo se nám vyhnat i démony, když jsme vyslovili tvé jméno.“ 18Ježíš řekl: „Mám před očima satanovu konečnou porážku. 19Už teď vám dávám moc zašlapávat síly tohoto nepřítele, jako když člověk hubí jedovaté hady a štíry. Nebojte se jich, neuškodí vám. 20Z toho se však neradujte, že se vám mocnosti zla podrobují, ale radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ 21Boží Duch naplnil Ježíše v té chvíli velkou radostí, takže se modlil: „Děkuji ti, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl před učenými a rozumáři tyto skutečnosti a odkrýváš je dětsky prostým lidem. Ano, Otče, tak se ti to líbí. 22Všechno jsi mi svěřil; jen ty víš, kdo jsem já, a já vím, kdo jsi ty. Nikdo není schopen tě pochopit, pokud mu to neobjasním.“ 23Pak se obrátil na své učedníky a řekl jim: „Radujte se, že to všechno smíte vidět na vlastní oči. 24Mnozí proroci a králové si přáli vidět a slyšet, co vy teď spoluprožíváte, ale nebylo jim to dáno.“

Ježíš vypráví podobenství o milosrdném Samařanu

25Jeden z učitelů zákona chtěl přivést Ježíše do úzkých a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych si zajistil věčný život?“ 26Ježíš mu odpověděl otázkou: „Co o tom říká Mojžíšův zákon? Co tam čteš?“ 27Muž na to uvedl slova ze zákona: „Miluj Pána Boha z celého srdce, z celé duše, vší silou a celým rozumem a svého bližního miluj tak, jako miluješ sebe.“ 28„Správně,“ řekl Ježíš, „řiď se podle toho a přijdeš do nebe.“ 29Učitel zákona se však nechtěl tak lehce vzdát, a proto se ještě zeptal. „Ale kdo je můj bližní?“ 30Na to mu Ježíš vyprávěl následující příběh: „Jeden muž se vydal z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči, okradli, zbili a polomrtvého nechali ležet. 31Šel kolem kněz, uviděl zraněného, ale vyhnul se mu. 32I jeden chrámový sluha šel okolo, ale ani ten mu neposkytl pomoc. 33Nakonec přišel jeden muž ze Samaří. Když uviděl zraněného, bylo mu ho líto. 34Zapomněl na starou nenávist mezi Židy a Samařany, ošetřil přepadeného a ovázal mu rány. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl do hostince a tam o něho pečoval. 35Druhého dne dal hostinskému dva stříbrňáky s prosbou: ‚Věnuj mu potřebnou péči, a kdyby tě to stálo víc, než jsem ti dal, vyrovnám se s tebou, až pojedu zpátky.‘ “ 36„Co myslíš,“ zeptal se Ježíš, „který z těch tří se zachoval k tomu přepadenému jako bližní?“ 37Učitel zákona odpověděl: „Ten, který mu pomohl.“ Ježíš na to řekl: „Jdi a jednej také tak.“

Ježíš navštěvuje Marii a Martu

38Ježíš s učedníky pokračoval v cestě. V jedné vesnici je do svého domu pozvala žena jménem Marta. 39Její sestra Marie se posadila a pozorně naslouchala Ježíšovým slovům. 40Marta měla zatím plné ruce práce s pohoštěním. Za chvíli přišla k Ježíšovi s výčitkou: „Pane, nevidíš, co mám práce, a že Marie si jen tak sedí? Pošli ji, ať mi pomůže!“ 41Ježíš jí odpověděl: „Milá Marto, ty se moc staráš a příliš se namáháš pro věci, které za to nestojí. 42Člověk potřebuje jen málo. Doopravdy vlastně jen jedno. Marie to pochopila a to jí nikdo nevezme.“

Chinese Contemporary Bible (Traditional)

路加福音 10:1-42

差遣門徒

1事後,主揀選了七十個門徒10·1 七十個門徒」有古卷為「七十二個門徒」。,差遣他們兩個兩個地出去,先到祂將要去的城鎮村莊, 2並對他們說:「要收割的莊稼很多,工人卻很少,因此你們要祈求莊稼的主人派更多的工人去收割祂的莊稼。

3「你們去吧!我差你們出去,就像把羊羔送入狼群。 4錢袋、背包和鞋都不要帶,在路上也不要與人寒暄。 5無論到哪一戶人家,要先說,『願祝福臨到這家!』 6如果那裡有配得祝福的人,祝福自然會臨到那人,否則祝福仍歸給你們。 7不要搬來搬去,要固定住在一家,接受那家的款待,因為工人理應得到工錢。

8「你們無論到哪一個城鎮,如果人們接待你們,就吃他們擺上的飲食。 9要醫治那城裡的病人,告訴他們,『上帝的國臨近你們了。』 10但如果哪一個城鎮的人不歡迎你們,你們就到街上宣告, 11『就連你們城裡的塵土粘在我們腳上,我們都要跺掉,但是要知道,上帝的國臨近了。』 12我告訴你們,在審判之日,那城所受的刑罰將比所多瑪所受的還重!

13哥拉汛啊,你大禍臨頭了!伯賽大啊,你大禍臨頭了!我在你們當中所行的神蹟,如果行在泰爾西頓,那裡的人早就身披麻衣,頭蒙灰塵,坐在地上悔改了。 14在審判之日,你們將比泰爾西頓受更重的刑罰!

15迦百農啊,你將被提升到天上嗎?不!你將被打落到陰間。」

16耶穌繼續對門徒說:「誰聽從你們,就是聽從我;誰拒絕你們,就是拒絕我;拒絕我的,就是拒絕差我來的那位。」

17七十個門徒興高采烈地回來說:「主啊,我們奉你的名行事,甚至降服了鬼魔。」

18耶穌回答說:「我看見撒旦像閃電一樣從天上墜下。 19我已經給你們權柄,使你們能踐踏蛇和蠍子,勝過仇敵的權勢,沒有什麼能傷害你們。 20然而,不要為了邪靈向你們降服而高興,要因你們的名字記錄在天上而高興。」

21就在這時候,耶穌受聖靈感動,充滿喜樂地說:「父啊,天地的主,我頌讚你!因為你把這些事向聰明、有學問的人隱藏起來,卻啟示給像孩童一般的人。父啊!是的,這正是你的美意。 22我父將一切交給了我。除了父,沒有人認識子;除了子和受子啟示的人,沒有人認識父。」

23隨後,耶穌轉身悄悄地對門徒說:「誰看到你們今日所看到的,誰就有福了。 24我告訴你們,以前有許多先知和君王渴望看見你們所看見的,聽見你們所聽見的,卻未能如願。」

好撒瑪利亞人的比喻

25有一次,一名律法教師站起來試探耶穌,說:「老師,我應該怎樣做才能得永生呢?」

26耶穌反問他:「律法怎麼說?你怎麼理解?」

27律法教師答道:「『你要全心、全情、全力、全意愛主——你的上帝』,又要『愛鄰如己』。」 28耶穌說:「你答得對,照著去做就有永生了。」

29律法教師想證明自己有理,就問:「那麼,誰是我的鄰居呢?」

30耶穌回答說:「有個人從耶路撒冷耶利哥,途中被劫。強盜剝了他的衣服,把他打個半死,丟在那裡,然後揚長而去。

31「剛好有位祭司經過,看見那人躺在地上,連忙從旁邊繞過,繼續趕路。 32又有個利未人經過,也跟先前那個祭司一樣從旁邊繞過去了。

33「後來,有位撒瑪利亞10·33 猶太人向來輕視撒瑪利亞人,認為他們血統不純正,因此互不往來。經過,看見這個人,就動了慈心, 34連忙上前用油和酒替他敷傷口,包紮妥當,然後把他扶上自己騎的牲口,帶到附近的客店照料。 35次日還交給店主兩個銀幣,說,『請替我好好照顧這個人。如果錢不夠的話,等我回來再補給你。』 36那麼,你認為這三個人中誰是被劫者的鄰居呢?」

37律法教師說:「是那個同情他的人。」

耶穌說:「你去照樣做吧。」

上好的福分

38耶穌和門徒去耶路撒冷的途中路過一個村莊,遇到一位名叫瑪大的女子接待他們到家裡作客。 39瑪大的妹妹瑪麗亞坐在耶穌腳前聽道, 40瑪大為了招待客人忙亂不已,於是上前對耶穌說:

「主啊,我妹妹讓我一個人伺候大家,你都不管嗎?請你叫她來幫幫我吧。」

41耶穌對她說:「瑪大瑪大,你為太多事情憂慮煩惱。 42其實最要緊的事只有一件,瑪麗亞選擇了上好的,是奪不走的。」