Ježíš je souzen Pilátem
1Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. 2Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“ 3Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“ 4Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“ 5Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“ 6Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
Ježíš je souzen Herodem
7Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě. 8Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak. 9Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal. 10Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování. 11Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi. 12Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid 14a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu. 15Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin, 16a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím. 17Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“ 18Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“ 19Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu. 20Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit. 21Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“ 22Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“ 23Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo, 24a tak jim Pilát nakonec vyhověl. 25Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
Ježíš je veden k ukřižování
26Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole. 27Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly. 28Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi. 29Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti. 30Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je. 31Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
Ježíš je ukřižován
32Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci. 33Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici. 34Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty. 35Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“ 36Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali: 37„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“ 38Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“ 39Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“ 40Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? 41My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“ 42Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ 43Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
Ježíš umírá na kříži
44Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin. 45Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů. 46Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel. 47Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“ 48Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení. 49Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
Ježíš je pohřben
50Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk, 51nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království. 52Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše. 53Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty. 55Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo. 56Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
Jesustaca Pilatopaj maquipimi churashcacuna
(Mat 27:1-2, 11-26; Mar 15:1-15; Juan 18:28-39; 19:16)
1Chai qʼuipa tucuicuna cutin huaicashpa jatarishpami, Jesustaca Pilatopajman pushashpa rircacuna. 2Paipaj ñaupajpimi Jesustaca, cashna juchachircacuna:
—Cai runaca, ñucanchij llajta runacunata crichishpa, mana allita rurachishpami purin. Paica: ‘Cristo tucushpa, Jatun Mandajmi cani’ nishpami, Cesarman cuna cashca impuestotapish ama cuchun mandan— nircacunami.
3Chashna nijpimi Pilatoca, Jesustaca:
—¿Canca judiocunata Jatun Mandajchu cangui?— nijpi, Jesusca:
—Ari, can nishcallatajmi cani— nircami.
4Shina nijpi Pilatoca pushaj curacunatapish, chaipi tucui cajcunatapish:
—Cai runapica, ima mana allita rurashcata mana japinichu— nircami.
5Chashna nijpipish, tucui chaipi cajcunami caparishpa:
—Galileamanta callarishpa caicamamari, tucui Judea llajtapi causajcunata crichishpa, mana allita rurachishpa purin— nircacuna.
6‘Galilea’ nijta Pilato uyashpaca:
—Shinashpaca, ¿cai runaca Galileamantachu?— nishpami tapurca.
7Chashna tapujpica:
—Ari, Galileamantami— nijpi, Galileata mandaj Herodespajmanmi cacharca.
Chai punllacunapica, Herodespish Jerusalenllapitajmi carca. 8Herodesca, paipajman pushajpi Jesusta ricushpaca, achcatami cushicurca. Herodesca, ñaupamanmi Jesús achca milagrocunata ruraj cashcata uyarca. Chaimantami, Pai ima señalta rurajta ricusha nicurca. 9Herodesca Jesustaca, achcatami caita chaita tapurca. Chashna tapujpipish, Jesusca imata mana nircachu. 10Pushaj curacunapish, Mandashcata yachachijcunapish chaillapitajmi carca. Paicunaca, Jesustaca caita chaita nishpa, achcatami juchachircacuna. 11Chai qʼuipami Herodespish, paipaj soldadocunapish Jesustaca pʼiñashpa pugllarcacuna. Churanatapish, jatun mandajman shinami alli, sumaj churanata churachij tucurcacuna. Chashna rurashpaca, cutinllatajmi Pilatopajman tigrachishpa cacharca. 12Chai punllami Pilatoca, Herodes-huan alli tucunacurca. Ñaupamanca pʼiñanacushcami carca.
13Paipajman cachajpimi, Pilatoca pushaj curacunatapish, llajtata mandajcunatapish, tucui chaipi cajcunatapish tandachirca. 14Paicuna tandanacujpimi, Pilatoca cashna nirca:
—Cancunami cai runataca ‘Shujtajcunata crichishpa, mana allita rurachicun’ nishpa pushamushcanguichij. Cai runataca, cancunapaj ñaupajpimi ña tapurcani. Cancuna juchachicushca shina, ima mana allitaca mana japinichu. 15Cancuna nijpi Herodespajman cachajpi, paipish ima mana allita mana japishcachu. Chaica riquichij, cai runaca huañuchishca canapaj shina ima mana allitaca mana rurashcachu. 16Paitaca macachishpa cacharishalla— nircami.
17Pilatoca Pascua punllapica, preźucunamanta shujta cacharij cashcamantami, maijantapish cacharina carca. 18Ashtahuanpish chai tandanacushca gentecunaca:
—¡Paitaca huañuchilla! ¡Barrabastami cacharichun ninchij!— nishpami caparircacuna.
19Barrabastaca, chai pueblopi macanacungapaj jatarichishcamantapish, huañuchij cashcamantapishmi carcelpi tiyacurca. 20Pilatoca, Jesusta cacharisha nishpami cutin tapurca. 21Cutin tapujpipish, tucuicunami:
—¡Chacatailla, chacatailla!— nishpa, ashtahuan caparircacuna.
22Chashna caparicujpipish Pilatoca, caihuanca quimsa cutinmi cashna nirca:
—Paita huañuchingapajca, ¿ima mana allitataj rurashcari? Ima mana allita mana japinica. Paitaca, macachishpa cacharishalla— nircami.
23Chashna nijpipish:
—¡Chacatashpa huañuchilla!— nishpami, ashtahuan caparircacuna.
Pushaj curacunaca, chashna achcata caparishpami, paicuna nishcata rurachircacuna. 24Pilatoca, paicuna nishcata caźushpami, Jesustaca ‘Huañunami cangui’ nishpa mana cacharirca. 25Chai pueblopi macanacungapaj jatarichishcamantapish, huañuchishcamantapish preźu tiyacuj runata cacharichun paicuna mañashcatami cacharirca. Ashtahuanpish Jesustaca, paicuna munashcata rurashpami, paicunapaj maquipi churarca.
Jesustaca Golgotapimi chacatashcacuna
(Mat 27:32-44; Mar 15:21-32; Juan 19:17-27)
26Jesusta ña chacatanaman pushacushpaca, Cirene pueblomanta Simón shuti shuj runatami chagramanta shamucujta japircacuna. Paimanmi, Jesusta chacatana cruzta apachishpa, Jesuspaj cati pushashpa rircacuna.
27Achca gentecunapishmi caticurca. Achca huarmicunapish Jesusta llaquishpa, caparirishpa huacashpami caticurcacuna. 28Jesusca, chai huacacuj huarmicunata tigralla ricushpami cashna nirca:
—Jerusalén huarmicunalla, ama Ñucamanta huacaichijchu; cancuna quiquinmanta, cancunapaj huahuacunamanta huacaichij. 29‘Mana huachaj, mana chichuj, mana chuchuchij huarmicunaca cushicuichij’ nina punllacuna chayamungamari. 30Chai punllacunapica, huañusha nishpa:
“Urcucuna llapihuaiari, lomacuna pacahuaiari” ningacunami. 31Verde yurata cashna rurashpaca, chaquishca yuratacarin, ¿imatapishchari rurangacuna?— nircami.
32Jesusdij chacatashpa huañuchingapajca, huañuchij ishqui runacunatapishmi pushashpa rircacuna. 33Uma Tullu sirina shuti urcuman ña chayashpami, Jesustaca chaipi chacatarcacuna. Shinallataj huañuchij runacunatami, shujtaca Paipaj alli ladoman, caishujtaca lluqui ladoman chacatarcacuna. 34Cruzpimi Jesusca:
—Ñuca Yayalla, Ñucata pʼiñajcunataca perdonailla. Paicunaca, imata ruracushcata mana yachancunachu— nirca.
Cutin soldadocunaca, Jesuspaj churanataca, suerteta rurashpami chaupinacurcacuna. 35Tucui chaipi cajcunami, Jesustaca chaparacurcacuna. Mandajcunapish asishpami, cashna nircacuna:
—Paica, shujtajcunataca quishpichijmari carca. Taita Dios cachashca Cristotaj cashpaca, cunan paillataj quishpirichunri— nircacunami.
36Soldadocunapish Jesustaca pugllashpami, vinagreta ubyachishun nishpa asircacuna. 37Chashna rurashpaca:
—Judiocunata Jatun Mandaj cashpaca, Canllataj quishpiriari— nircacunami.
38Jesusta chacatashca uma jahuanijpica griego, latín, hebreo rimaicunapimi: «caica judiocunapaj jatun mandajmi» nishpa quillcashcata churarcacuna.
39Chacatashca shuj huañuchij runapish, Jesustaca:
—Can Cristo cashpaca, Canllatajpish quishpiri, ñucanchijtapish quishpichiari— nishpami cʼami callarirca.
40Chashna rimacujpimi, caishuj huañuchij runaca cashna nirca:
—Canpish chacatashcallataj huañucushpapish, ¿manachu Diostaca manchangui, imatagari? 41Ñucanchijca millaita rurashcamantami, cai llaquitaca apacunchij. Ashtahuanpish cai runaca, ima mana allita mana rurashcachu— nircami.
42Shina nishpa chai runaca, Jesustaca:
—Can mandaj shamushpaca, ñucata yuyaripangui— nircami.
43Chashna nijpi Jesusca:
—Cunanllatajmi Ñucahuan Paraisopi cangui, chashnatajmi canga— nircami.
Jesusca chaupi chishitami huañushca
(Mat 27:45-56; Mar 15:33-41; Juan 19:28-30)
44Ña chaupi punlla shinamantami, chaupi chishicama tucui cai pacha tutayarca. 45Intipish mana achijyachircachu. Diospaj huasi ucupi jarcachishca jatun linsopish, chaupitami chaquiyajta uriman lliquirirca. 46Chashna tucushca qʼuipami, Jesusca:
—Yayito, Quiquinpaj maquipimi Ñuca espiritutaca mingani— nishpa, sinchita caparirca.
Chashna nishpaca, huañurcallami.
47Patsaj soldadocunata mandaj chaita ricushpaca, Taita Diosta sumajyachishpa:
—Cai runaca, cashcata ruraj runatajmari cashca— nircami.
48Tucui chaipi cajcunapish, chai tucuita ricushpaca, mancharishpa, shungupi huajtarishpami tigramurcacuna. 49Ashtahuanpish Jesuspaj tucui rijsishcacunahuan, Galilea llajtamanta Jesusta catishpa shamuj huarmicunaca, carullamantami chai tucuita ricushpa shayacurcacuna.
Arimatea pueblomanta Josemi Jesusta pambashca
(Mat 27:57-61; Mar 15:42-47; Juan 19:38-42)
50Cashcata ruraj, José shuti shuj runami tiyarca. Paica, tandanacushca mandajcunapurami carca. 51Paipish, Taita Dios mandachun shuyacushcamantami, caishuj mandajcuna ima shinalla yuyarinacushpa, Jesusta chashna rurashcahuanpish mana shujlla yuyai carca. 52Chaimantami Pilatopajman rishpa, Jesuspaj aichata pambangapaj mañarca. 53Chacatashcamanta uricuchishpaca linsohuan pillushpami, rumi quinripi jutcuchishca ucupi churarca. Chai jutcuca, pita manaraj churashcami carca. 54Sábado punlla ña callarigrijpimi, Pascuapaj allichina carca.
55Galilea llajtamanta Jesusta catishpa shamuj huarmicunapish Joseta catishpa rishpami, jutcupi Jesusta ima shina churajtaca ricurcacuna. 56Chai huarmicunaca ña huasiman tigramushpaca, sumaj mishquiman ashnacujcunatapish, llihuina jambicunatapishmi Jesuspaj cuerpopi churangapaj allichircacuna. Chai qʼuipaca, ña sábado punlla callarijpimi, mandashcapi nishca shina samarircacuna.
