Ježíš je zrazen a zajat
1Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón. 2Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval. 3Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.
4Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“
5„Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli.
„To jsem já,“ řekl jim.
6Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
7„Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu.
„Ježíše Nazaretského,“ opakovali.
8„Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
9Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
10Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze. 11Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
Annáš vyslýchá Ježíše
12V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho. 13Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše. 14Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
15Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce. 16Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř. 17Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“
„Co tě nemá!“ ohradil se Petr.
18Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
19Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
20„Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic. 21Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
22„Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
23Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“
24Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.
Petr zapírá, že zná Ježíše
25Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“
Petr to popřel.
26Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“
27Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.
Ježíš je souzen Pilátem
28Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři. 29Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
30„Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli.
31„Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát.
„Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé.
32Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.
33Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“
34„Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš.
35„Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“
36Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“
37„Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát.
„Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
38„Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil. 39„Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
40Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“
Ten Barabáš byl buřič.
Jesustaca Getsemanipimi japishcacuna
(Mat 26:47-56; Mar 14:43-50; Luc 22:47-53)
1Jesusca chaicunata nishca qʼuipaca, Paipaj yachacujcunandijmi, Cedrón shuti yacu huaicu chʼimbanijman rirca. Chaipica shuj huertami tiyarca. Jesusca paipaj yachacujcunandijmi chaiman yaicurca.
2Tauca cutin Paipaj yachacujcunahuan chaipi tandanacuj cashcamantami, Jesusta japichij Judaspish chai huertataca rijsirca. 3Judasca achca soldadocunatapish, pushaj curacuna, fariseocuna cachashca chapajcunatapish pushashpami shamurca. Chaicunaca linternacunahuan, nina sindicunahuan, macanacunacunahuanmi shamurcacuna.
4Ashtahuanpish Jesusca, tucui imalla tucuna cashcata ña yachashcamantami, Pairaj cʼuchuyamushpaca:
—¿Pitataj mashcacunguichij?— nirca.
5Shina nijpi:
—Nazaretmanta Jesustami mashcacunchij— nijpimi, Jesusca:
—Ñucamari cani— nirca.
Paita japichij Judaspish chaicunahuanmi carca.
6«Ñucami cani» nijpica, paicunaca huashaman tigrashpami, pambaman urmarcacuna. 7Jesús cutinllataj:
—¿Pitataj mashcacunguichij?— nishpa tapujpimi, paicunaca:
—Nazaretmanta Jesustami mashcacunchij— nircacuna.
8Chashna nijpi Jesusca:
—Illu, ‘Ñucamari cani’ ninica. Ñucata mashcacushpaca, Ñucahuan cajcunataca richun saquichijlla— nircami.
9Yaya Diosta: «Can Ñucaman cushcacunataca, shujllatapish mana chingachircanichu» nishca pajtachunmi, chashna tucurca. 10Chaipimi Simón Pedroca, pai charicushca espadata surcushcahuan, curacunata mandaj curata servij, Malco shuti runataca, alli lado rinrinta pʼitirca.
11Chashna rurajpimi Jesusca, Pedrotaca:
—Cambaj espadataca, huaquichinallapitaj huaquichilla. Yaya Ñucaman cushca jayaj ubyanataca, ubyanatajmi cani— nircami.
Jesusta japishpaca Anás shuti curapajmanmi pushashcacuna
(Mat 26:57-58; Mar 14:53-54; Luc 22:54)
12Chashna nijpica, chai mirga soldadocunapish, paicunata mandajpish, judiocuna cachashca chapajcunapishmi Jesusta japishpa huatarcacuna. 13Chaimantaca, curacunata chai huata mandacuj Anás shuti curapajmanrajmi pusharcacuna. Paica, Caifaspaj suegromi. 14Caifasmi judiocunamanca: “Tucui israelcunamantaca, shuj runalla huañunamari ashtahuan alli” nishpa yuyaita cushca carca.
Pedroca Jesustaca ‘Mana rijsinichu’ nishcami
(Mat 26:69-70; Mar 14:66-68; Luc 22:55-57)
15Simón Pedrohuan, shuj yachacujhuanmi Jesustaca catishpa rircacuna. Chai yachacujca, curacunata mandaj curapaj rijsishcami carca. Chaimantami paica, chai curacunata mandaj curapaj huasi canllamanca, Jesusdij yaicurcalla. 16Ashtahuanpish Pedroca, canlla pungullapimi saquirirca. Chaimantami curacunata mandaj curapaj rijsishca yachacuj llujshimushpaca, pungupi ricujhuan rimashpa, Pedrotapish yaicuchirca.
17Pedro yaicujpica, pungupi ricuj solterami:
—Canpish cai runapaj yachacujllatajmari yuyachingui— nijpi, Pedroca:
—Mana chaichu cani— nircami.
18Chiri cajpimi servijcunapish, chapajcunapish ninata japichishpa, cunushpa shayacurcacuna. Pedropish paicunallahuantajmi, cunushpa shayacurca.
Jesustaca Anaspaj huasipimi tapushcacuna
(Mat 26:59-66; Mar 14:55-64; Luc 22:66-71)
19Curacunata mandaj curami Jesustaca, Paipaj yachacujcunamantapish, Pai imallata yachachicushcatapish tapurca. 20Chaicunata tapujpimi, Jesusca cashna nirca:
—Ñucaca, cai pachapi causajcunamanca, tucuicunamanmi rimarcani. Tandanacuna huasipi, Diospaj huasipi, tucui judiocuna tandanacushcapimi yachachij carcani. Imata mana pacalla rimarcanichu. 21¿Ima nishpataj Ñucataca tapungui? Ñuca imalla nishcata uyajcunata tapuilla, paicunami Ñuca imallata nishcataca yachancuna— nircami.
22Jesús chashna nijpica, chapajcunamanta shujmi:
—Curacunata mandaj curataca, ¿chashnachu cʼariyangui, imamí?— nishpa, quijadospi huajtarca.
23Chaimantami Jesusca:
—Ima mana allita rimashca cajpica, huillaiari. Allillatataj rimashca cajpica, ¿imamantataj huajtangui?— nishpa tapurca.
24Chaimantaca, curacunata mandaj Anasca Caifaspajmanmi, Jesustaca huatashcallatataj cacharca.
Pedroca Jesustaca cutinmi ‘Mana rijsinichu’ nishca
(Mat 26:71-75; Mar 14:69-72; Luc 22:58-62)
25Chaicamaca Pedroca, cunushpallatajmi shayacurca. Chaipimi:
—Canpish Paipaj yachacujllatajmari yuyachingui— nishpa tapurcacuna.
Shina tapujpi Pedroca:
—¡Mana chaichu cani!— nircami.
26Curacunata mandaj curapaj servijcunapuramanta shujmi:
—Ñuca quiquinmari cantaca chai runahuan huertapi cajta ricurcani— nirca.
Chashna nij runaca, rinrinta Pedro pʼitishca runapaj huasi ucupurami carca.
27Pedro cutinllataj ‘Mana rijsinichu’ nicujpica, galloca ñapish cantarcallami.
Jesustaca Pilatopajmanmi pushashcacuna
(Mat 27:1-2, 11-31; Mar 15:1-20; Luc 23:1-5, 13-25)
28Tutamanta utcatami Jesustaca, Caifaspaj huasimantaca Pilato mandashpa tiyana huasiman pushashpa rircacuna. Pascua micuita micungapaj ama jarca tiyachunmi, ama mapayangapaj, chai ucumanca mana yaicurcacuna. 29Chaimantami Pilatoca, paicunapajman llujshishpa:
—Cai runataca, ¿imata juchachishpataj apamunguichij?— nirca.
30Chashna nijpi paicunaca:
—Mana jatun millai cashca cajpica, mana cambajman pushamunchijmanchu carca— nircacunami.
31Chashna nijpi, Pilatoca:
—Shinashpaca, cancunallataj Paitaca pushashpa, cancunapaj Mandashcapi nishca shina juchachichijlla— nircami.
Chashna nijpi judiocunaca:
—Ñucanchijca, pita huañuchingapaj mandashcataca mana charinchijchu— nircacunami.
32Ima shina huañuna cashcata Jesusllataj ña huillashca pajtachunmi, chashnaca tucurca. 33Pilatoca, mandashpa tiyana ucuman cutin yaicushpa, Jesusta cayashpaca:
—¿Canchu judiocunapaj Jatun Mandaj cangui?— nircami.
34Shina nijpi Jesusca:
—¿Cambaj yuyaillamantatajchu chashnaca ningui, mana cashpaca shujtajcunachu Ñucamanta chashna nircacuna?— nircami.
35Chashna nijpi, Pilatoca:
—¿Ñucaca judiochari caniari? Cambaj llajtapuracunallatajmi, pushaj curacunahuan tucushpa, Cantaca ñuca maquipi churarcacuna. ¿Imatataj rurarcanguiari?— nishpami tapurca.
36Chashna nijpi Jesusca:
—Ñucaca, mana cai pachapichu mandana cani. Ñuca mandana caillapitaj cajpica, judiocuna Ñucata ama japichun, Ñucata servijcuna Ñucamanta macanacunmanmi. Ashtahuanpish Ñuca mandanaca, manamari cai pachapajchu— nircami.
37Chaimantami Pilatoca:
—Shinashpaca canca, ¿jatun mandajchu cangui?— nijpi Jesusca:
—Canllatajmi Ñucataca, jatun mandaj ningui. Ñucaca cai pachamanca, chaipajllatajmari shamurcani, chaipajmi huacharircani, cashcatataj huillangapajpishmi shamurcani. Pipish, cashcatataj huillajpaj cashpallami, Ñuca imalla nishcataca uyan— nircami.
38Shina nijpi, Pilatoca:
—¿Imataj, cashcatataj huillanaca?— nircami.
Chashna nishca qʼuipaca, judiocunapajman canllaman cutin llujshishpami, cashna nirca:
—Ñucaca, ima millaita rurashcata mana japinichu. 39Shina cajpipish cancunaca, Pascuapica shuj preźutamari cacharichun munanguichij. Cunanca ¿maijantataj cacharichun ninguichij? ¿“Judiocunapaj Jatun Mandajtachu” cacharichun ninguichij?— nircami.
40Chashna nijpica:
—¡Chaitaca mana cacharichun ninchijchu! ¡Barrabastami cacharichun ninchij!— nishpami, tucuicuna caparirca. Barrabasca, jatun shuhuami carca.
