Isaías 5 – NVI & YCB

Nueva Versión Internacional

Isaías 5:1-30

El canto a la viña

1Cantaré en nombre de mi querido amigo

una canción dedicada a su viña.

Mi querido amigo tenía una viña

en una ladera fértil.

2La cavó, la limpió de piedras

y la plantó con las mejores cepas.

Edificó una torre en medio de ella

y además preparó un lagar.

Él esperaba que diera buenas uvas,

pero acabó dando uvas agrias.

3«Y ahora, habitantes de Jerusalén, hombres de Judá,

juzguen entre mi viña y yo.

4¿Qué más se podría hacer por mi viña

que yo no lo haya hecho?

Yo esperaba que diera buenas uvas;

¿por qué dio uvas agrias?

5Voy a decirles

lo que haré con mi viña:

Le quitaré su cerco

para que sirva de pasto;

derribaré su muro

para que sea pisoteada.

6La dejaré desolada

y no será podada ni cultivada;

le crecerán espinos y cardos.

Mandaré que las nubes

no derramen lluvia sobre ella».

7La viña del Señor de los Ejércitos

es la nación de Israel;

el pueblo de Judá

es su huerto preferido.

Él esperaba justicia, pero encontró ríos de sangre;

esperaba rectitud, pero encontró gritos de angustia.

Maldiciones contra los explotadores

8¡Ay de aquellos que acaparan casa tras casa

y se apropian de campo tras campo

hasta que no dejan lugar para nadie más,

y terminan viviendo solos en la tierra!

9El Señor de los Ejércitos me ha dicho al oído:

«Ciertamente muchas casas quedarán devastadas

y no habrá quien habite las grandes mansiones.

10Tres hectáreas5:10 tres hectáreas. El hebreo dice tres yugadas. Es decir, la cantidad de terreno que diez yuntas de bueyes podían arar en un día. de viña solo producirán un bato5:10 Es decir, aprox. 22 l. de vino

y un jómer5:10 Es decir, aprox. 160 kg. de semilla dará tan solo un efa5:10 Es decir, aprox. 16 kg. de grano».

11¡Ay de los que madrugan

para ir tras bebidas embriagantes,

que se quedan hasta muy tarde

para encenderse con vino!

12En sus banquetes hay arpas,

liras, panderos, flautas y vino;

pero no se fijan en los hechos del Señor

ni tienen en cuenta las obras de sus manos.

13Por eso mi pueblo será exiliado

por falta de conocimiento;

sus nobles perecerán de hambre

y la gente común morirá de sed.

14Por eso la muerte5:14 la muerte. Lit. Seol. ensancha su garganta,

y desmesuradamente abre su boca.

Allí bajan nobles y plebeyos

con sus juergas y diversiones.

15El pueblo será humillado,

la humanidad, doblegada

y abatidos los ojos altivos.

16Pero el Señor de los Ejércitos será exaltado en justicia,

el Dios santo se mostrará santo en rectitud.

17Los corderos pastarán como en praderas propias

y las cabras5:17 las cabras (LXX); los forasteros (TM). comerán entre las ruinas de los ricos.

18¡Ay de los que arrastran iniquidad con cuerdas de mentira

y el pecado con sogas de carreta!

19Dicen: «¡Que Dios se apure,

que apresure su obra

para que la veamos;

que se acerque y se cumpla

el plan del Santo de Israel,

para que lo conozcamos!».

20¡Ay de los que llaman a lo malo bueno

y a lo bueno malo,

que tienen las tinieblas por luz

y la luz por tinieblas,

que tienen lo amargo por dulce

y lo dulce por amargo!

21¡Ay de los que se consideran sabios,

de los que se creen inteligentes!

22¡Ay de los valientes para beber vino,

de los campeones que mezclan bebidas embriagantes,

23de los que por soborno absuelven al culpable

y niegan sus derechos al inocente!

24Por eso, así como las lenguas de fuego devoran la paja

y el pasto seco se consume en las llamas,

su raíz se pudrirá

y, como el polvo, se disipará su flor.

Porque han rechazado la Ley del Señor de los Ejércitos

y han desdeñado la palabra del Santo de Israel.

25Por eso se enciende la ira del Señor contra su pueblo,

levanta la mano contra él y lo golpea;

las montañas se estremecen,

los cadáveres quedan como basura en medio de las calles.

A pesar de todo esto, la ira de Dios no se ha aplacado;

su mano aún sigue extendida.

26Con una bandera hará señas a una nación lejana,

con un silbido la llamará desde el extremo de la tierra,

y esta nación llegará

presta y veloz.

27Ninguno de ellos se cansa ni tropieza,

ni dormita ni se duerme;

a ninguno se le afloja el cinturón

ni se le rompe la correa de las sandalias.

28Sus flechas son puntiagudas,

tensos todos sus arcos;

parecen dura piedra los cascos de sus caballos

y torbellino las ruedas de sus carros.

29Su rugido es el de una leona,

como el de los leoncillos:

gruñe y atrapa la presa,

y se la lleva sin que nadie se la arrebate.

30En aquel día bramará contra ella

como brama el mar.

Si alguien contempla la tierra,

la verá sombría y angustiada;

entonces la luz se ocultará tras negros nubarrones.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Isaiah 5:1-30

Orin ọgbà àjàrà náà

15.1-7: Mt 21.33-46; Mk 12.1-12; Lk 20.9-19.Èmi yóò kọrin fún ẹni tí mo fẹ́ràn

orin kan nípa ọgbà àjàrà rẹ̀;

Olùfẹ́ mi ní ọgbà àjàrà kan

ní ẹ̀gbẹ́ òkè ẹlẹ́tù lójú.

2Ó tu ilẹ̀ rẹ̀, ó ṣa òkúta ibẹ̀ kúrò

ó sì gbin àyànfẹ́ àjàrà sí i.

Ó kọ́ ilé ìṣọ́ sí inú rẹ̀

ó sì ṣe ìfúntí kan síbẹ̀ pẹ̀lú.

Lẹ́yìn náà, ó ń retí èso àjàrà dáradára,

ṣùgbọ́n èso búburú ni ó ti ibẹ̀ wá.

3“Ní ìsinsin yìí ẹ̀yin olùgbé Jerusalẹmu

àti ẹ̀yin ènìyàn Juda

ẹ ṣe ìdájọ́ láàrín èmi àti

ọgbà àjàrà mi.

4Kín ni ó kù tí n ò bá túnṣe sí ọgbà àjàrà mi.

Ju èyí tí mo ti ṣe lọ?

Nígbà tí mo ń wá èso dáradára,

èéṣe tí ó fi so kíkan?

5Ní ìsinsin yìí, èmi yóò wí fún ọ

ohun tí n ó ṣe sí ọgbà àjàrà mi:

Èmi yóò gé igi inú rẹ̀ kúrò,

a ó sì pa á run,

Èmi yóò wó ògiri rẹ̀ lulẹ̀

yóò sì di ìtẹ̀mọ́lẹ̀.

6Èmi yóò sì sọ ọ́ di ahoro

láì kọ ọ́ láì ro ó,

ẹ̀wọ̀n àti ẹ̀gún ni yóò hù níbẹ̀.

Èmi yóò sì pàṣẹ fún kurukuru

láti má ṣe rọ̀jò sórí i rẹ̀.”

7Ọgbà àjàrà Olúwa àwọn ọmọ-ogun

ni ilé Israẹli

àwọn ọkùnrin Juda

sì ni àyànfẹ́ ọgbà rẹ̀.

Ó retí ìdájọ́ ẹ̀tọ́ ṣùgbọ́n, ìtàjẹ̀ sílẹ̀ ni ó rí,

Òun ń retí òdodo ṣùgbọ́n ó gbọ́ ẹkún ìpayínkeke.

Ègún àti ìdájọ́

8Ègbé ni fún àwọn tí ń kọ́lé mọ́lé

tí ó sì ń ra ilẹ̀ mọ́lẹ̀

tó bẹ́ẹ̀ tí ààyè kò ṣẹ́kù

tí ó sì nìkan gbé lórí ilẹ̀.

9Olúwa àwọn ọmọ-ogun ti sọ ọ́ sí mi létí:

“Ó dájú pé àwọn ilé ńláńlá

yóò di ahoro, àwọn ilé dáradára yóò wà láìní olùgbé.

10Ọgbà àjàrà sáré oko mẹ́wàá yóò mú

ìkòkò wáìnì kan wá,

nígbà tí òṣùwọ̀n homeri kan yóò mú

agbọ̀n irúgbìn kan wá.”

11Ègbé ni fún àwọn tí wọ́n dìde

ní kùtùkùtù òwúrọ̀

láti lépa ọtí líle,

tí wọ́n sì mu ún títí alẹ́ fi lẹ́

títí wọ́n fi gbinájẹ pẹ̀lú wáìnì.

12Wọ́n ní dùùrù àti ohun èlò orin olókùn níbi àsè wọn,

ṣaworo òun fèrè àti wáìnì,

ṣùgbọ́n wọn kò ka iṣẹ́ Olúwa sí,

wọn kò sí bọ̀wọ̀ fún iṣẹ́ ọwọ́ rẹ̀.

13Nítorí náà àwọn ènìyàn mi yóò

lọ sí ìgbèkùn

nítorí òye kò sí fún wọn,

ebi ni yóò pa àwọn ọlọ́lá wọn kú;

ẹgbàágbèje wọn ni òǹgbẹ

yóò sì gbẹ.

14Nítorí náà isà òkú ti ń dátọ́mì gidigidi,

ó sì ti ya ẹnu rẹ̀ sílẹ̀ gbagada,

nínú rẹ̀ ni àwọn gbajúmọ̀ àti mẹ̀kúnnù yóò sọ̀kalẹ̀ sí

pẹ̀lú ọlá àti ògo wọn.

15Báyìí, ènìyàn yóò di ìrẹ̀sílẹ̀

àti ọmọ ènìyàn ni a sọ di onírẹ̀lẹ̀

ojú agbéraga ni a sì rẹ̀ sílẹ̀.

16Ṣùgbọ́n Olúwa àwọn ọmọ-ogun ni a ó gbéga nípa ẹ̀tọ́ rẹ̀,

Ọlọ́run ẹni mímọ́ yóò sì fi ara rẹ̀ hàn ní mímọ́ nípa òdodo rẹ̀.

17Nígbà náà ni àwọn àgùntàn yóò máa jẹ́ ko ní ibùgbé e wọn,

àwọn ọ̀dọ́-àgùntàn yóò máa jẹ nínú ahoro àwọn ọlọ́rọ̀.

18Ègbé ni fún àwọn tí ń fi ohun asán fa ẹ̀ṣẹ̀,

àti àwọn tí o dàbí ẹni pé wọ́n ń fi okùn kẹ̀kẹ́ ẹ̀sìn fa ẹsẹ̀,

19sí àwọn tí ó sọ pé, “Jẹ́ kí Ọlọ́run ṣe kíákíá,

jẹ́ kí ó yára ṣiṣẹ́ rẹ̀ kí a lè rí i,

jẹ́ kí ó súnmọ́ bí

jẹ́ kí ètò ẹni mímọ́ Israẹli kí ó dé,

kí àwa kí ó le mọ̀ ọ́n.”

20Ègbé ni fún àwọn tí ń pe ibi ní rere, àti rere ní ibi,

tí ń fi òkùnkùn ṣe ìmọ́lẹ̀ àti ìmọ́lẹ̀ ṣe òkùnkùn,

tí ń fi ìkorò ṣe adùn àti adùn ṣe ìkorò.

21Ègbé ni fún àwọn tí ó gbọ́n lójú ara wọn

tí wọ́n jáfáfá lójú ara wọn.

22Ègbé ni fún àwọn akọni nínú wáìnì mímu

àti àwọn akíkanjú nínú àdàlú ọtí,

23tí wọ́n dá ẹlẹ́bi sílẹ̀ nítorí àbẹ̀tẹ́lẹ̀,

tí wọn sì du aláre ní ẹ̀tọ́.

24Nítorí náà, gẹ́gẹ́ bí ahọ́n iná ṣe ń jó àgékù koríko run

àti bí koríko ṣe rẹlẹ̀ wẹ̀sì nínú iná,

bẹ́ẹ̀ ni egbò wọn yóò jẹrà

tí òdodo wọn yóò sì fẹ́ lọ bí eruku:

nítorí pé wọ́n ti kọ òfin Olúwa àwọn ọmọ-ogun sílẹ̀

wọ́n sì gan ọ̀rọ̀ Ẹni mímọ́ Israẹli.

25Nítorí náà, ìbínú Olúwa gbóná si àwọn ènìyàn rẹ̀,

ó ti gbé ọwọ́ rẹ̀ sókè, ó sì lù wọ́n bolẹ̀.

Àwọn òkè sì wárìrì,

òkú wọn sì dàbí ààtàn ní àárín ìgboro.

Pẹ̀lú gbogbo èyí, ìbínú rẹ̀ kò yí kúrò,

ṣùgbọ́n ọ̀wọ́ rẹ̀ sì ná jáde síbẹ̀.

26Yóò sì gbé ọ̀págun sókè sí àwọn orílẹ̀-èdè tí ó jìnnà,

yóò sì kọ sí wọn tí ó wà ní ìpẹ̀kun ilẹ̀.

Sì kíyèsi, wọ́n yóò yára wá kánkán.

27Kò sí ẹni tí yóò rẹ̀ nínú wọn, tàbí tí yóò kọsẹ̀,

kò sí ẹni tí yóò tòògbé tàbí tí yóò sùn;

bẹ́ẹ̀ ni àmùrè ẹ̀gbẹ́ wọn kì yóò tú,

bẹ́ẹ̀ ni okùn sálúbàtà wọn kì yóò ja.

28Àwọn ọfà wọn múná,

gbogbo ọrun wọn sì le;

pátákò àwọn ẹṣin wọn le bí òkúta akọ,

àwọn àgbá kẹ̀kẹ́ wọn sì dàbí ìjì líle.

29Bíbú wọn dàbí tí kìnnìún,

wọ́n bú bí ẹgbọrọ kìnnìún,

wọ́n ń kọ bí wọ́n ti di ẹran ọdẹ wọn mú

tí wọn sì gbé e lọ láìsí ẹni tí yóò gbà á là.

30Ní ọjọ́ náà, wọn yóò hó lé e lórí

gẹ́gẹ́ bí i rírú omi Òkun.

Bí ènìyàn bá sì wo ilẹ̀,

yóò rí òkùnkùn àti ìbànújẹ́;

pẹ̀lúpẹ̀lú ìmọ́lẹ̀ yóò di òkùnkùn pẹ̀lú kurukuru rẹ̀.