Provérbios 16 – NVI-PT & YCB

Nova Versão Internacional

Provérbios 16:1-33

1Ao homem pertencem os planos do coração,

mas do Senhor vem a resposta da língua.

2Todos os caminhos do homem lhe parecem puros,

mas o Senhor avalia o espírito.

3Consagre ao Senhor tudo o que você faz,

e os seus planos serão bem-sucedidos.

4O Senhor faz tudo com um propósito;

até os ímpios para o dia do castigo.

5O Senhor detesta os orgulhosos de coração.

Sem dúvida serão punidos.

6Com amor e fidelidade se faz expiação pelo pecado;

com o temor do Senhor o homem evita o mal.

7Quando os caminhos de um homem são agradáveis ao Senhor,

ele faz que até os seus inimigos vivam em paz com ele.

8É melhor ter pouco com retidão

do que muito com injustiça.

9Em seu coração o homem planeja o seu caminho,

mas o Senhor determina os seus passos.

10Os lábios do rei falam com grande autoridade;

sua boca não deve trair a justiça.

11Balanças e pesos honestos vêm do Senhor;

todos os pesos da bolsa são feitos por ele.

12Os reis detestam a prática da maldade,

porquanto o trono se firma pela justiça.

13O rei se agrada dos lábios honestos

e dá valor ao homem que fala a verdade.

14A ira do rei é um mensageiro da morte,

mas o homem sábio a acalmará.

15Alegria no rosto do rei é sinal de vida;

seu favor é como nuvem de chuva na primavera.

16É melhor obter sabedoria do que ouro!

É melhor obter entendimento do que prata!

17A vereda do justo evita o mal;

quem guarda o seu caminho preserva a sua vida.

18O orgulho vem antes da destruição;

o espírito altivo, antes da queda.

19Melhor é ter espírito humilde entre os oprimidos

do que partilhar despojos com os orgulhosos.

20Quem examina cada questão com cuidado prospera,16.20 Ou Quem acolhe a palavra prospera; ou ainda Quem considera atentamente o que fala prospera,

e feliz é aquele que confia no Senhor.

21O sábio de coração é considerado prudente;

quem fala com equilíbrio promove a instrução16.21 Ou consegue convencer; também no versículo 23..

22O entendimento é fonte de vida para aqueles que o têm,

mas a insensatez traz castigo aos insensatos.

23O coração do sábio ensina a sua boca,

e os seus lábios promovem a instrução.

24As palavras agradáveis são como um favo de mel,

são doces para a alma e trazem cura para os ossos.

25Há caminho que parece reto ao homem,

mas no final conduz à morte.

26O apetite do trabalhador o obriga a trabalhar;

a sua fome o impulsiona.

27O homem sem caráter maquina o mal;

suas palavras são um fogo devorador.

28O homem perverso provoca dissensão,

e o que espalha boatos afasta bons amigos.

29O violento recruta o seu próximo

e o leva por um caminho ruim.

30Quem pisca os olhos planeja o mal;

quem franze os lábios já o vai praticar.

31O cabelo grisalho é uma coroa de esplendor,

e obtém-se mediante uma vida justa.

32Melhor é o homem paciente do que o guerreiro,

mais vale controlar o seu espírito do que conquistar uma cidade.

33A sorte é lançada no colo,

mas a decisão vem do Senhor.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Òwe 16:1-33

1Ti ènìyàn ni ìgbèrò inú ọkàn

ṣùgbọ́n láti ọ̀dọ̀ Olúwa ni ìdáhùn ahọ́n ti ń wá.

2Gbogbo ọ̀nà ènìyàn ni ó dàbí i pé ó dára lójú ara rẹ̀

ṣùgbọ́n Olúwa ló ń díwọ̀n èrò inú ọkàn.

3Fi ohun gbogbo tí o bá ṣe lé Olúwa lọ́wọ́

Èrò rẹ yóò sì ṣe é ṣe.

4Olúwa ti ṣe ohun gbogbo láti mú kí ó rí bí ó ṣe fẹ́

kódà ènìyàn búburú fún ọjọ́ ìpọ́njú.

5Olúwa kórìíra gbogbo ẹni tí ń gbéraga lọ́kàn rẹ̀

mọ èyí dájú pé wọn kò ní lọ láìjìyà.

6Nípasẹ̀ ìfẹ́ àti òtítọ́ a ṣe ètùtù ẹ̀ṣẹ̀

nípasẹ̀ ìbẹ̀rù Olúwa ènìyàn sá fún ibi.

7Nígbà tí ọ̀nà ènìyàn bá tẹ́ Olúwa lọ́rùn,

yóò mú kí àwọn ọ̀tá rẹ̀ gàn án bá a gbé ní àlàáfíà.

8Ó sàn kí ó kéré pẹ̀lú òdodo

ju èrè púpọ̀ pẹ̀lú èrú lọ.

9Ènìyàn a máa pète ọ̀nà ara rẹ̀ lọ́kàn an rẹ̀

ṣùgbọ́n Olúwa ní í pinnu ìgbésẹ̀ rẹ̀.

10Ètè ọba a máa sọ̀rọ̀ nípa àṣẹ sí i

ẹnu rẹ̀ kò gbọdọ̀ ṣèké.

11Òdínwọ̀n àti òṣùwọ̀n òtítọ́ wá láti ọ̀dọ̀ Olúwa;

gbogbo wíwúwo àpò jẹ́ láti ọwọ́ rẹ̀.

12Àwọn ọba kórìíra ìwà àìtọ́

nítorí òdodo ní í fi ìdí ìtẹ́ múlẹ̀.

13Àwọn ọba ní inú dídùn sí ètè tí ń ṣọ òtítọ́,

wọ́n sì fẹ́ ẹni tí ń sọ̀rọ̀ òtítọ́.

14Ìránṣẹ́ ikú ni ìbínú ọba jẹ́

ṣùgbọ́n ọlọ́gbọ́n ènìyàn yóò tù ú nínú.

15Nígbà tí ojú ọba bá túká, ó túmọ̀ sí ìyè;

ojúrere rẹ̀ dàbí i ṣíṣú òjò ní ìgbà òjò.

16Ó ti dára tó láti ní ọgbọ́n ju wúrà lọ

àti láti yan òye dípò o fàdákà!

17Òpópó ọ̀nà àwọn ẹni dídúró ṣinṣin yàgò fún ibi,

ẹni tí ó ṣọ́ ọ̀nà rẹ̀, ṣọ́ ẹnu ara rẹ̀.

18Ìgbéraga ní í ṣáájú ìparun,

agídí ọkàn ní í ṣáájú ìṣubú.

19Ó sàn láti jẹ́ onírẹ̀lẹ̀ ọkàn láàrín àwọn olùpọ́njú

jù láti máa pín ìpín pẹ̀lú àwọn agbéraga.

20Ẹnikẹ́ni tí ó bá tẹ̀lé ẹ̀kọ́ yóò rí ìre,

ìbùkún sì ni fún ẹni tí ó gbẹ́kẹ̀lé Olúwa.

21Àwọn tí ó gbọ́n nínú ọkàn là ń pè ní olóye

ọ̀rọ̀ ìtura sì ń mú ẹ̀kọ́ gbèrú.

22Òye jẹ́ orísun ìyè fún àwọn tí ó ní i,

ṣùgbọ́n ìwà òmùgọ̀ ń kó ìyà jẹ aláìgbọ́n.

23Ọkàn ọlọ́gbọ́n ènìyàn a máa ṣọ́ ẹnu rẹ̀

ètè rẹ̀ sì ń mú kí ẹ̀kọ́ dàgbà.

24Ọ̀rọ̀ ìtura dàbí afárá oyin

ó dùn fún ọkàn, ó sì fi ìlera fún egungun.

25Ọ̀nà kan tí ó dàbí i pé ó dára lójú ènìyàn

ṣùgbọ́n ní ìgbẹ̀yìn a ṣokùnfà ikú.

26Ọkàn alágbàṣe ń ṣiṣẹ́ fún ara rẹ̀;

nítorí ebi rẹ̀ mú kí ó máa ṣiṣẹ́ lọ.

27Ènìyàn búburú ń pète

ọ̀rọ̀ rẹ̀ sì dàbí i iná tí ń jóni.

28Aláyídáyidà ènìyàn dá ìjà sílẹ̀

olófòófó a sì máa pín ọ̀rẹ́ kòríkòsùn ní yà.

29Oníjàgídíjàgan ènìyàn tan aládùúgbò rẹ̀

ó sì mú un sọ̀kalẹ̀ lọ sí ọ̀nà tí kò dára.

30Ẹni tí ń ṣẹ́jú ń pètekéte;

ẹni tí ó ṣu ẹnu jọ ń pète aburú.

31Adé ògo ni ewú orí jẹ́,

ìgbé ayé òdodo ní í mú ni dé bẹ̀.

32Ó sàn láti jẹ́ onísùúrù ju ajagun ènìyàn lọ,

ẹni tí ó pa ìbínú mọ́ra ju ajagun ṣẹ́gun ìlú lọ.

33A ṣẹ́ kèké si ìṣẹ́po aṣọ,

ṣùgbọ́n gbogbo ìdájọ́ rẹ̀ wá láti ọ̀dọ̀ Olúwa.