Jesusta crishpami cushicuitapish, sumaj causaitapish charinchij
1Shina cajpica crishcamanta, Dios ñucanchijta ima juchachina illajta rurajpimi, Apunchij Jesucristomantaca Taita Dios-huan sumaj causaipi yaicunchij. 2Paita crishcallamantatajmi, mana cʼuyaipajta Dios cʼuyashpa cushca allicunata chasquingapaj, shuj yuyai paipajman yaicui tucunchij. Taita Dios alli sumaj caj shinallataj, ñucanchijpish alli sumaj canaman chayana yuyailla cashpami cushicunchij. 3Mana chaillamantachu cushicunchij, ashtahuanpish llaquicuna japijpipishmi cushicunchij. Llaquicunaca mana pʼiñarij alli shunguta ruraj cashcata yachanchijmari. 4Mana pʼiñarij alli cajtaca, Diosmi alli nin. Chashna alli nishca cashpaca, shuyana yuyaillami tucun. 5Diosta shuyashpaca, mana pingai tucushunchu. Taita Diosca, paipaj jucha illaj Espirituta cushpami, paipaj cʼuyaitaca ñucanchij shungupi tallirca.
6Ñucanchij quiquinllataj ima shina mana quishpiri tucujpimi, Dios agllashca punlla pajtajpi, Cristoca juchayujcunamanta huañurca. 7Cashcata ruraj runamantaca, maijan huañusha nishpapish, mana huañunmanllachu. Chashna cajpipish alli cajmantaca, maijan huañusha ninmanchari. 8Ashtahuanpish Cristoca, ñucanchij juchayujcuna cajpirajmi, ñucanchijmanta huañurca. Chashnami Taita Diosca, ñucanchijta cʼuyaj cashcataca ricuchin.
9Cunancarin Cristo huañushpa jichashca yahuarhuanmari Diosca ñucanchijtaca ima juchachina illajta rurashca. Chaimantami Dios pʼiñarishpa llaquichinamantaca, Cristollataj quishpichinga. 10Taita Diosta pʼiñajcuna cashpapish, paipaj Churi huañushcamantami, Dios-huanca alli tucurcanchij. Ña alli tucushcamantami, Cristo causacushcamantaca, ñucanchijta quishpichinga. 11Mana chaillachu, ashtahuanpish Apunchij Jesucristomantami, Taita Dios-huan cushicunchij. Paillamantatajmi, Dios-huan alli tucunata chasquishcanchij.
Adanca huañuita, Cristoca causaitami cushca
12Shuj runallamantami juchaca, cai pachaman yaicurca. Chai juchamantami, huañuipish yaicurca. Tucuicunallataj juchallishcamantami, tucuicuna huañuna tucurca. 13Mandashca manaraj tiyajpimi, juchaca cai pachapica ña tiyarca. Mandashca mana tiyashcamantami, chai juchamantaca, imata mana juchachishca. 14Juchachij mandashca manaraj tiyajpipish, huañuica Adanmantapacha, Moisescama mandacurcallatajmi. Mana Adán shinallataj, Dios mandashcata pʼaquishca cajpipish, huañuipaj maquipimi carcacuna. Adanca, Cristo shamuna cajta ricuchijmi.
15Ashtahuanpish Dios cushca allica, Adán mana caźushcataca maihuan yalli jatunmari. Shuj runalla mana caźushcamantami, tucui gentecuna jatun llaquiman rina tucurcacuna. Shinallataj shujlla runa Jesucristo mana cʼuyaipajta cʼuyashcamantami, Taita Diosca mana cʼuyaipajta cʼuyashpa tucuicunaman ashtahuan jatun allita cuna tucurca. 16Dios cushca allica, mana shujlla runa juchallishcamanta shamuj llaqui shinachu. Shujlla juchamantami, juchachishpa jatun llaquiman cachanaca callarirca. Ashtahuanpish yallitaj achca juchacunata anchuchingapajmi, ima juchachina illajta rurashpa chasquinataca callarichirca. 17Shuj runalla mana caźushcamantami, chashna tucuicuna huañuna tucurca. Cunancarin Dios mana cʼuyaipajta cʼuyashpalla, paihuan alli tucuchun cushcata chasquijcunaca, shujlla Jesucristomantami, mushuj causaipi mandangacuna.
18Chashna shuj runalla mana caźushcamanta, tucuicunata jatun llaquiman cachana tucushca shinallatajmi, Diospaj munaita shujlla runa rurashcamanta, tucuicunata ima juchachina illajta rurashpa, huiñai causaita cunata callarichirca. 19Shujlla runa mana caźushcamantami, cai tucui gentecuna juchayuj tucushca. Chashnallataj, shujlla runa caźushcamantami, cai tucui gentecuna, ima juchachina illajta rurashpa chasquishca cangacuna.
20Jucha ashtahuan ricunalla tucuchunmi, Mandashca tiyai callarirca. Jucha ashtahuan ricurijpimi, mana cʼuyaipajta Dios cʼuyaj cashcapish, ashtahuan ricunalla tucurca. 21Huañuchingapaj jucha mandacushca shinallatajmi, mana cʼuyaipajta Dios cʼuyashpalla, ima juchachina illajta rurashpa chasquinapish tiyanataj carca. Chashnami Apunchij Jesucristomantaca, huiñai causaita charinchij.
Víra přináší radost
1Poněvadž naše víra v Ježíše Krista má u Boha stejnou hodnotu jako nevinnost, nejsme již Bohu odcizeni. 2Právě Kristus nám umožnil tímto způsobem dosáhnout důstojného postavení u Boha. 3Naše výsada není však jen v této naději, nýbrž i v nesnázích. Víme přece, že když snášíme nesnáze, získáváme vytrvalost, 4vytrvalostí dosahujeme osvědčenost a ta nás opět vede k naději. 5A to není klamná naděje, protože Bůh nám dal svého Ducha a ten v nás probouzí lásku. 6Mějme na paměti, že za nás Kristus umíral v době, kdy jsme si zasloužili Boží odsouzení. 7A to je co říci, protože i za nejušlechtilejšího člověka málokdo takovou oběť podstoupí. 8Nám však Bůh dokázal svou lásku právě tím, že Kristus zemřel za nás, třebaže jsme byli špatní. 9Oč více můžeme počítat s jeho milostí teď, kdy jsme Kristovou obětí již očištěni od svých vin! 10Jestliže Kristova smrt smířila nás s Bohem ještě v době, kdy nás dělilo nepřátelství, tím spíše nás Kristův život zachrání před Božím hněvem nyní, kdy jsme již smířeni. 11I Bohem se tedy můžeme chlubit díky Ježíši Kristu, který nás s ním smířil.
Rozdíl mezi Adamem a Kristem
12Hřích se v tomto světě usadil prostřednictvím jednoho člověka a stejně i důsledek hříchu – smrt. A protože všichni podlehli hříchu, propadli také všichni smrti. 13Již před vydáním zákona lidé Boha neposlouchali, ale nemohli být odsouzeni podle zákona, protože ještě nebyl vydán. 14Ale výsledkem jejich neposlušnosti byla stejně smrt, i když nešlo o stejné provinění jako Adamovo. Ježíš je jakýmsi Adamovým protějškem; 15jeho působnost má pro nás stejně zásadní význam, jenže ve smyslu opačném. 16Tak jako Adamova neposlušnost přivedla k smrti celé množství lidí, tak dar Boží milosti prostřednictvím Ježíše Krista ruší všechna provinění bez ohledu na jejich množství. 17A jako vinou jediného člověka ovládla smrt celý svět, tím spíš budou prostřednictvím Ježíše Krista vládnout ti, kterým on jediný vydobyl milost a bezhříšnost. 18-19Shrnuto: Jako pro neposlušnost jednoho byli všichni lidé odsouzeni, tak zase poslušnost jednoho přinesla celému lidstvu odpuštění znamenající život. 20-21Zákon ovšem přispěl k tomu, že přestupků jen přibylo. Čím větší však odpadnutí od Boha, tím většího významu nabývá jeho milost. Odpadnutí od Božího zákona přineslo člověku smrt. Bůh však nabídl člověku milost, tedy dokonalost získanou prostřednictvím Ježíše Krista, která mu opět vrací život.
