Mushuj Testamento Diospaj Shimi

1 Corintios 1

1Taita Dios munashpa cayajpi, Jesucristo huillagrichun mingashca Pablomi cani. Ñucaca, huauqui Sostenesdijmi,

Corintopi Diospajlla causaj crijcunaman quillcanchij. Cancunataca, Cristo Jesushuan shujlla tucujpimi, Taita Diosca Paipajlla ch'icanchirca. Paica cancunataca, Apunchij Jesucristopaj shutipi maipipish tucui mañajcunandij Paipajlla causachunmi agllarca. Jesucristoca paicunatapish, ñucanchijtapish Mandajmi.

Ñucanchij Taita Diospish, Apunchij Jesucristopish cancunamanca, jatun c'uyaita, sumaj causaita cushca cachun.

Crijcunamantami Pabloca Diosta pagui nishca

Ñuca Diosca, Cristo Jesusmantami cancunataca mana c'uyaipaj cajpipish c'uyashca. Chaimantami, Diostaca mana cungarishpa pagui nicunilla. Paimantami shimicunatapish, Diosmanta yachanatapish tucuita chasquishpa, yallitaj charijyashcanguichij. Shinallataj Cristomanta ñucanchij huillashcatapish, cancunapaj shungupi chasquishcanguichijmi. Chashnami, Dios cushca rurai tucunataca, tucuita chasquishcanguichij. Cunanca, ña Apunchij Jesucristota ricuna yuyaillami, Pai shamujta shuyacunguichij. Diosllatajmi, Apunchij Jesucristo shamui punllapi ama juchachishca llujshichun, chai punllacama sinchita chariranga. Diosca cancunataca, Paipaj Churi Apunchij Jesucristohuan shujlla cachunmi cayashca. Paica cancunataca, manataj shitangachu.

Corinto crijcunapurapimi chaupirinacui tiyashca

10 Huauqui, panicuna, Apunchij Jesucristopaj shutipimi, tucui cancunataca tucuicuna shuj shinalla yuyashpa, chaillatataj rimashpa, ama chaupirinacuichijchu nini. Ashtahuanpish shuj shungulla, shuj yuyailla tucushpa, tandalla caichigari. 11 Ñuca huauqui, panicuna, Cloepaj huasi ucupuramanta shujcuna shamushpamari, cancunapura p'iñanacushcataca huillarca. Chaimantami chashna rimani. 12 Cancunamanta «Maijancunaca: “Ñucaca, Pablopajmi cani”, shujcunaca: “Ñucaca, Apolospajmi cani”, caishujcunaca: “Ñucaca, Cefaspajmi cani”, chaishujcunaca: “Ñucaca, Cristopajmi cani” nishpa puricun» nijtami uyani.

13 ¿Maitataj chashnaca ninguichigari? ¿Cristochu chaupirirca imatagari? Mana cashpaca ¿Pablochu cancunamantaca, chacatashca huañurca? ¿Pablopaj shutipichu bautiźarircanguichij? 14 Allitajpish ñucaca cancunapuramantaca Crispota, Gayollatami bautiźarcani, pi shujtajta mana bautiźarcanichu. Chaimanta Taita Diostaca, pagui ninimi. 15 Chaimanta pipish: “Pablopaj shutipimi bautiźarircani” mana ni tucunguichijchu. 16 Arishi, huauqui Estefanasta, paipaj familiatapishmi bautiźarcani. Pi shujtajta bautiźashcataca, mana yuyarinichu. 17 Cristoca ñucataca mana bautiźachun cacharcachu, ashtahuanpish alli huillaita huillachunmari cacharca. Chaitapish Cristota cruzpi chacatashpa huañuchishcata alli entendichunmi, mana jatun yachaj shina rimashpa huillacuni.

Diosca Cristopimi yachaj cashcata ricuchishca

18 Cruzpi chacatashpa huañuchishca Cristomanta uyanaca, chingarinaman ricujcunapajca, musparishca shinallami. Ashtahuanpish ñucanchij quishpirishcacunapajca, Dios tucuita rurai tucuj cashcata yachanami. 19 Chaitami Dios Quillcachishcapica:

«Jatun yachajcuna yachashcataca chingachishami.
Yuyaisapacuna yuyashcatapish, yangapi churashami» nishca.

20 ¿Mandashcata yachajcunaca maipitaj, tucui yachaicunata rijsijpish maipitaj, cunan punlla jatun yuyaiyujcunapish maipitaj? Taita Diosca, cai pacha yachajcunataca muspachishcamari. 21 Taita Diostaca, runacunaca cai pacha yachaicunahuanca, mana rijsi tucushcacunachu. Ashtahuanpish Paica, tucuita yachaj cashpamari, musparicuj shina uyarij, cai huillashcallahuan quishpichina tucurca. 22 Judiocunaca, señalcunatami ricushun nincuna. Griegocunaca, imatapish yachanatami munancuna. 23 Shina cajpipish ñucanchijca, chacatashca Cristomantami huillacunchij. Cai huillaica, judiocunataca p'iñachinmi, mana israelcunapajca musparishca shinallami. 24 Chashna cajpipish Dios agllashcacunaca judiocuna cashpa, mana judiocuna cashpapish, Taita Dios tucuita rurai tucuj, tucuita yachaj cashpa Cristota cachashcatami ricunchij. 25 Taita Dios musparishca shina rurashcami, runacunata yalli yachaj cashcata ricuchin. Shinallataj Taita Dios irqui shina rurashcami, runacunata yalli tucuita rurai tucuj cashcata ricuchin.

26 Huauqui, panicuna, Dios cancunata agllashcataca yuyarichigari: Cancunapurapica huaquincunallami, cai pachapaj jatun yachajcuna canguichij, huaquincunallami mandajcunapish canguichij, huaquincunallami charijcunapish canguichij. 27 Ashtahuanpish Taita Diosca, jatun yachajcunata pingachingapajmi, cai pachapi imata mana yachaj nishcacunata agllarca. Shinallataj imatapish rurai tucujcunata pingachingapajmi, cai pachapi imata mana rurai tucuj nishcacunata agllarca. 28 Taita Diosca, cai pachapi valichishca tiyajcunata chingachingapajmi, cai pachapi yangalla nishpa p'iñashcata, imapish mana cana nishcacunata agllarca. 29 Chaimanta Diospaj ñaupajpica, pi mana jatun tucui tucunchu. 30 Ashtahuancarin, Taita Diosllatajmari cancunataca, Cristo Jesushuan shujllata rurarca. Paita rijsishpamari alli yachaita curca, Paimantami ima juchachina illajta rurarca. Paimantami Diospajlla ch'icanchirca, paimantami quishpichirca. 31 Chaipitajcarinpish Dios Quillcachishcapi: «Maijanpish cushicusha nijca, Mandaj Diosmanta cushicuchun» nishca shinataj cushicuchunlla.

Slovo na cestu

1.list Korintským 1

Pavlova vděčnost za obdarování v Korintu

11-3 Milí přátelé a drazí bratři, srdečně vás zdravím a zároveň i od Sosthena vyřizuji přání Boží milosti a pokoje – nejen vám v Korintu, ale i všem, kteří se kdekoliv hlásí ke Kristovu jménu.

Stále znovu musím děkovat Bohu, když vidím, jaké cenné hodnoty zplodilo mezi vámi svědectví o Ježíši Kristu. Právě tím se potvrdila jeho pravdivost, takže teď víte a znáte všechno, co je třeba. 6-7 Zbývá jen jedno: s touhou vyhlížet návrat našeho Pána, Ježíše Krista. On vám dá také sílu vydržet až do konce, takže se toho dne určitě dočkáte bez úhony. Vždyť ke společenství s Kristem nás povolal přece sám Bůh – můžeme snad mít lepší záruku?

Pavel vyzývá k jednotě

10-11 Doslechl jsem se, milí bratři, že vaše obec není jednotná a že se dělíte na skupiny, které se mezi sebou hádají. 12 Jedni prý vynášíte Pavla, jiní držíte s Petrem, jiní se hlásí k Apollovi a jiní zase ke Kristu. Proto vás jménem našeho Pána, Ježíše Krista, napomínám: buďte všichni zajedno a nehádejte se. Smýšlejte a usuzujte stejně; 13 Kristus je přece jen jeden. Byl snad za vás ukřižován Pavel? Nebo jsem snad někoho křtil ve svém vlastním jménu? 14 Ještě dobře, že jsem kromě Krispa a Gája nikoho z vás nekřtil, 15 takže se na můj křest nemůže nikdo odvolávat. 16 Vlastně jsem křtil ještě Štěpánovu rodinu, ale jinak už o nikom nevím. 17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale hlásat jeho radostné poselství; ne ovšem tak, abych posluchače oslňoval svou moudrostí, která nikomu nepomůže, nýbrž abych jim předkládal jedinou cestu k záchraně – jeho kříž.

Co je moudrost a co pošetilost

18 Kdo směřuje do záhuby, má ovšem učení o Kristově kříži za hloupost. Ale my víme – a to je naše záchrana, že Bůh právě tímto způsobem projevil svou moc.

19 V Písmu stojí:

„Způsobím, že moudrým nepomůže jejich moudrost a chytrost chytrých nebude k ničemu.“

20 Kde jste, filozofové, znalci zákona a všichni učenci? Nedokázal Bůh, jak pošetilá je všechna moudrost světa? 21 A protože přemoudřelému světu nestačily projevy Boží moudrosti k poznání Boha, rozhodl se Bůh zachránit ty, kdo mu uvěří, „pošetilým“ kázáním. 22 Židé čekají jen samé zázraky, Řekové ve všem hledají logiku, 23 ale my kážeme – ukřižovaného Krista. Židy to uráží a ostatní to pokládají za nesmysl. 24 Ale povolaní, ať židé či jinověrci, získávají v Kristu Boží moc i moudrost. 25 Boží „pošetilost“ je totiž moudřejší a Boží „nemohoucnost“ je silnější než lidé.

Měřítko, které platí před Bohem

26 Jen se kolem sebe rozhlédněte, bratři, koho si to vlastně Bůh povolal. Zjistíte, že mezi vámi není mnoho vzdělanců ani lidí vlivných a vážených. 27 A přece si Bůh vyvolil právě ty nevzdělané, aby zahanbil moudré. Obyčejné malé lidi si vyvolil, aby zahanbil vlivné a mocné, 28 a bezvýznamné „nuly“ si vybral, aby zlomil moc pyšných domýšlivců. 29 A to všechno proto, aby se před Bohem nikdo nepovyšoval. 30 Vždyť jen z vašeho spojení s Ježíšem Kristem pramení vaše moudrost, bezúhonnost, svatost i vykoupení. Opravdu se nemáme chlubit ničím jiným než Kristem, 31 jak nás i Písmo napomíná: Kdo se chlubí, chlub se skutky Božími.