Jesustaca Pilatopaj maquipimi churashcacuna
(Mar 15:1; Luc 23:1-2; Juan 18:28-32)
1Tutamanta ñalla pacaricujpimi, curacunata mandajcunapish, israelcunata cunaj yuyajcunapish Jesusta huañuchishun ninacushpa, shuj yuyailla tucurcacuna. 2Chaimantaca, mandaj Poncio Pilatopajmanmi, Jesustaca huatashcata pusharcacuna.
3Jesusta japichij Judasca, Jesusta huañuchina tucujta ricushpami anchata llaquirirca. Chaimantami, Jesusta japichingapaj chasquishca quimsa chunga cullquitaca, curacunata pushaj curacunaman, cunaj yuyajcunaman tigrachigrirca. 4Paicunataca:
—Ima millaita mana ruraj, alli Runata huañuchichun japichishpaca, mana allitamari rurashcani— nircami.
Shina nijpica:
—¿Ñucanchijca, imatataj nishunpish? Cunanca, cantajchari imapish tucungui— nircacunami.
5Chashna nijpi Judasca, chai cullquita Diospaj huasi ucupi shitashcahuan llujshishpami, sipi tucugrirca.
6Curacunata pushaj curacunaca, chai shitashca cullquita pallashpami, cashna nircacuna:
—Cai cullquitaca, chai Runata huañuchingapaj japichichunmari curcanchij. Mandashcapi nishca shinaca, Diosman cushca cullquita tandanapica, mana churanachu canchij— nircacunami.
7Paicunapura yuyarinacushpaca, shujtaj llajtamanta cʼullucuna huañujpi pambangapajmi chai cullquihuanca, mangata rurajpaj allpata randircacuna. 8Chaimanta chai allpaca, cunan punllacama Yahuar Allpa shutimi. 9Chashna rurajpimi, Dios ima nishcata huillaj Jeremías cashna nishca pajtarca: «Israel runacunami, Paitaca quimsa chunga cullquillapi randircacuna. Chai cullquitami pallarcacuna. 10Mandaj Dios ñucaman huillashca shinallatajmi chai cullquihuanca, mangata rurajpaj allpata randircacuna» nishcami.
Jesustaca Pilatopajman pushashpami juchachishcacuna
(Mar 15:2, 5-20; Luc 23:3-5, 13-25; Juan 18:33–19:16)
11Mandaj Pilatopaj ñaupajpi Jesús shayacujpi chai mandajca:
—Canca, ¿israelcunata Jatun Mandajchu cangui?— nishpa tapujpimi, Jesusca:
—Cambaj quiquin shimihuanmi ningui— nirca.
12Curacunata mandajcunapish, cunaj yuyajcunapish juchachicujpica, Jesusca imata mana rimarcachu. 13Chaimantami, Pilatoca:
—Canta cai tucuita juchachishpa rimacujtaca, ¿manachu uyangui?— nirca.
14Chashna nijpipish Jesús imata mana rimajpimi, chai mandajca achcata mancharirca.
15Mandaj Pilatoca, Pascua fiesta punllapica, gentecuna maijanta ‘Cachari’ nishca shuj preźutami cacharij carca. 16Chai punllacunaca, tucuicuna yachashca Barrabás shuti runatami, chaipi preźu charicurcacuna. 17Chaipi tandanacushcacunatami, Pilatoca:
—¿Barrabastachu, mana cashpaca Quishpichij Cristo nishca Jesustachu cacharichun ninguichij?— nishpa tapurca.
18Jesustaca, imatapish allita ruraj cajpi pʼiñashpa japichishcataca, Pilatoca yacharcami.
19Mandanapaj tiyarinapi Pilato tiyacujpimi, paipaj huarmica: «Chai alli Runataca, imata ama rurangui. Cunan tuta muscuipica, Paimantaca achca llaquitami aparcani» nishpami, huillaj cacharca.
20Curacunata mandajcunapish, cunaj yuyajcunapishmi chaipi tucui cajcunataca, “Barrabasta cachari, Jesustaca huañuchilla” nichun yachachicurcacuna. 21Chai mandajca, chaipi cajcunata cutinllatajmi:
—Cai ishquimantaca, ¿maijantataj cacharichun ninguichij?— nirca.
Shina nijpica, tucuicuna:
—Barrabastami cachari ninchij— nishpami caparircacuna.
22Chashna caparijpi, Pilatoca:
—Shinashpaca, Cristo nishca Jesustaca, ¿imatataj rurasha?— nishpami tapurca. Shina nijpica tucuicunami:
—¡Chacatachun ninchijmi!— nishpa caparircacuna.
23Shina nijpi chai mandajca:
—¿Ima mana allitataj Paica rurashca?— nircami.
Shina nijpipish:
—¡Chacatachun ninchijmi!— nishpami, ashtahuan sinchita caparircacuna.
24Tucuicuna mana uyashun nishpa ashtahuan caparijpimi, Pilatoca yacuta japishpaca:
—Cai alli Runapaj yahuarca, cancunapaj jahuami canga. Ñucaca ima ricunata mana charinichu— nircami. Chashna nishpami alli ricuringapajca, tucuicunapaj ñaupajpi maquita jahuarca.
25Pilato chashna nijpica, tucui gentecunami:
—Ari, Paipaj yahuarca ñucanchij jahuapipish, ñucanchij huahuacunapaj jahuapipish urmachunlla— nishpa caparircacuna.
26Chashna nicujllapimi Pilatoca, Barrabasta cacharishpa, Jesustaca achcata macachishpa, chacatachun soldadocunaman cushpa cacharca.
27Chaimantaca, mandaj Pilatopaj soldadocunaca, pai mandashpa tiyacuj huasi ucumanmi Jesusta aparcacuna. Chaipica tucui soldadocunatami, Jesuspaj ñaupajman tandachirca. 28Chai ucupimi soldadocunaca, Jesustaca churanata llujshichishpa, amsa puca linsota pʼachallichircacuna. 29Shinallataj Paipaj umapica, cashayuj caspita ahuashpami churachirca, alli maquipica caspitami charichircacuna. Chaimantaca, paipaj ñaupajpi cungurishpami:
—¡Riqui, judiocunata Jatun Mandaj, Canca allimari cangui!— nij tucushpa, achcata pugllashpa asircacuna.
30Chaimantaca, chʼucashpa, Pai charicushca caspillatataj quichushpami, umapi garrotircacuna. 31Chashna pugllashca qʼuipaca, pʼachallichishca linsota anchuchishpami, paipaj churanallatataj churarcacuna. Chashnami chacatanaman aparcacuna.
Jesustaca Golgotapimi chacatashcacuna
(Mar 15:21-32; Luc 23:26-43; Juan 19:17-27)
32Jesusta chacatanaman pushacushpaca, Cirenemanta Simonhuanmi tuparcacuna. Paitami, japishcahuan cruzta apachishpa pusharcacuna.
33Paiman apachishpami, Gólgota shuti urcuman chayarcacuna. (Gólgota shutica: “Uma Tullu sirina” nisha ninmi). 34Chai urcupimi Jesusmanca, hielhuan chagrushca jayaj vinota ubyachircacuna. Ashata mallishpaca, mana ubyasha nircachu.
35Jesusta ña chacatashpaca, Paipaj churanataca soldadocuna suerteta rurashpami, paicunapura chaupircacuna. Chashna rurajpica: “Ñuca churanataca, suerteta rurashpami, paicunapura chaupircacuna” nishpa, Dios ima nishcata huillaj huillashcami pajtarca. 36Chashna rurashpaca soldadocunaca, Jesusta cuidashpami, chaipi tiyacurcacuna. 37Jesusta chacatashca cruz jahuapica, Paita imamanta huañuchishcata huillashpami: «caica, judiocunata jatun mandaj jesusmi» nishpa quillcashcata churarcacuna. 38Shinallataj ishqui shuhuacunatapishmi, shujtaca Jesuspaj alli ladoman, caishujtaca lluqui ladoman chacatarcacuna. 39Chaita purijcunaca, umata cuyuchishpami, Jesustaca cashna nishpa cʼamircacuna:
40—Canca: “Diospaj huasita urmachishpa, quimsa punllallapi cutin shayachishami” nircanguica. Canllataj huañuimanta quishpiriari. Diospaj Churitaj cashpaca, chacatashcamanta uricuiari— nircacunami.
41Curacunata mandajcunapish, Mandashcata yachachijcunapish, fariseocunapish, cunaj yuyajcunapish paicunapura asinacushpami, cashna ninacurca:
42—Paica, shujtajcunataca quishpichircamari, Paillatajca huañuimantaca manamari quishpiri tucunchu. Paica, israelcunata Jatun Mandaj cashpatajca, chacatashcamanta cunanllataj uricujpica, crinchijmanmi. 43Paica: “Diospaj Churimi cani” nishpa, Dios yuyaillamari puricurca. Dios paita cʼuyashpaca, cunanllataj quishpichinmantajchari— nircacunami.
44Jesus-huan chacatashca shuhuacunapish, shinallatajmi Jesustaca cʼamircacuna.
Jesusca chaupi chishitami huañushca
(Mar 15:33-41; Luc 23:44-49; Juan 19:28-30)
45Chaupi punllamanta chaupi chishicamami, tucui cai pachaca, amsa amsa tucurca. 46Chashna amsa tucushca chaupi chishipimi, Jesusca: “Elí, Elí, ¿lama sabactani?” nishpa, sinchita caparirca. (Chaica: “Ñuca Dioslla, ñuca Dioslla, ¿ima nishpataj ñucallata saquihuanguiari?” nisha ninmi).
47Chashna caparijta uyashpaca, chaipi cajcunamanta maijancunaca:
—Cai runaca, Eliastamari cayacun— nircacunami.
48Jesús chashna caparicujpica, chaipi cajcunapuramanta shujca, esponjata apanaman callpashpami rirca. Chai esponjataca, vinagrepi satishpa, caspi puntapi churashpami, Jesuspaj shimiman pajtachirca. 49Chashna ruracujpi, caishujcunaca:
—Saqui, ¿Eliasca chacatashcamanta uricuchinaman shamunchu, imami? ¡Ricushun!— nircacunami.
50Jesusca, cutin sinchita caparishpa, Paipaj espirituta Diosman mingashpaca, huañurcallami. 51Jesús huañujpica, Diospaj huasi ucupi jarcachishca jatun linsoca, chaquiyajtami jahuamanta uriman, chaupita lliquirirca. Allpapish chujchurcami, jatun rumicunapish chijtarircami. 52Huañushcacunata pambashca jutcu pungucunapish pascarijpimi, Dios agllashca huañushcacunaca, taucacuna causarirca. 53Chaicunaca, Jesús causarishca qʼuipami, jutcucunamanta llujshishpa, Diospajlla Jerusalén puebloman shamurcacuna. Chaipimi, achcacunaman ricurircacuna.
54Allpa chujchujtapish, tucui imalla tucujtapish ricushpaca, patsaj soldadocunata mandajpish, Jesusta paihuan, cuidacuj soldadocunapish achcatami mancharircacuna. Chaimantami:
—Cai Runaca, Diospaj Churitajmari cashca— ninacurca.
55Jesusta chacatashcataca, tauca huarmicunami carullamanta ricucurca. Chai huarmicunaca, Galileamantami Jesusta servishpa shamushca carca. 56Chai huarmicunapurapica, Magdalamanta Mariapish, Jacobopaj Josepaj mama Mariapish, Zebedeopaj churicunapaj mamapishmi carca.
Jesustaca Arimatea pueblomanta Josemi pambashca
(Mar 15:42-47; Luc 23:50-56; Juan 19:38-42)
57Ña tutayamucujpimi, Arimateamanta José shuti, achcata charij runa shamurca. Paipish Jesusta catijmi carca. 58Chai Josemi, Jesús huañushcata pambangapaj Pilatota mañanaman rirca. Pai mañajpi Pilatoca, soldadocunatami ‘Joseman Jesusta cugrichij’ nishpa cacharca. 59Joseca, huañushcataca mushuj jatun linsohuanmi pilluchirca. 60Pilluchishca huashaca Joseca, rumi quinripi paipaj allachishca mushuj jutcupimi Jesustaca churarca. Chai jutcu pungutaca, jatun rumihuan huichcashpa rircallami. 61Chai jutcu ñaupajpica, Magdalamanta Mariahuan, caishuj Mariahuanmi tiyacurcacuna.
Jutcu ñaupajpica soldadocunatami cuidachun churashca
62Allichirina punlla cayandij sabadopica, curacunata mandajcunapish, fariseocunapishmi Pilatopajman rircacuna. 63Chaiman chayashpaca, cashnami nircacuna:
—Jatun mandajlla, chai llulla runaca causacushparajmi: “Ñucata huañuchijpipish, quimsa punllapica causarishallami” nishcata yuyarinchij. 64Chaimanta chai jutcuta, quimsa punllacama alli cuidachun soldadocunata cachapai. Can mana cachajpica, ñataj chai Runapaj yachacujcuna tuta shamushpa Paita shuhuanman. Chashna rurashpaca, tucuicunamanmi: “Paica, huañushcacunapaj chaupimanta causarircamari” nishpa puringacuna. Paicuna chashna rurashpa llullajpica, chai Runallataj saruncunaman llullashcatapish yallimari canga— nircacunami.
65Chashna nijpi Pilatoca:
—Shinashpaca, cai soldadocunata pushashpa, cancuna munashca shina chai jutcutaca, alli allichichigrichij— nircami.
66Chashna nijpi paicuna rishpaca, chai jutcu punguta huichcashca rumitaca, ama pi pascachun, alli allichichishpami sellashpa saquircacuna. Soldadocunatapish cuidachunmi churarcacuna.
Židovská rada soudí Ježíše
1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. 2Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Jidášova sebevražda
3Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: 4„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ 5Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
6Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ 7Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. 8A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
9Tím se splnilo staré proroctví:
„Vzali třicet stříbrňáků
– náhradu za život otroka,
na kterou ho Izrael ocenil,
10a dali je podle Božího rozkazu
za hrnčířovo pole.“
Ježíš je souzen Pilátem
11Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“
„Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.
12K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. 14Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
15Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. 16Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. 17Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ 18Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
19V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt. 21Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
22„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
23Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
24Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
25Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
26Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
27Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. 28Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. 29Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ 30Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. 31Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je ukřižován
32Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény. 33Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka. 34Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
35Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“ 36Pak se posadili a drželi stráž. 37Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
38Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
39Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali 40a vysmívali:
„Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“ 41-42K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti. 43Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“ 44Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Ježíš umírá na kříži
45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin. 46Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ 47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše. 48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům. 49Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“ 50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
51V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly 52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
55Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky. 56Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
Ježíš je pohřben
57Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. 58Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. 59Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna 60a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel. 61Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Ke hrobu je postavena stráž
62Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘ 64Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
65„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
66Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
