Jesusca shuj fariseopaj huasipimi ungushca runata alliyachishca
1Chai qʼuipa shuj punllami Jesusca, mandaj fariseopaj huasipi micugrirca. Chai punllaca, sabadomi carca. Chaipi micucujpimi shujtaj fariseocunaca, Jesustaca imallatapish juchachinata mashcacurcacuna. 2Chai punllaca, tucui aicha pʼunguishca runami Jesuspaj ñaupajpi tiyacurca. 3Chai runata ricushpami Jesusca, Mandashcata yachachijcunatapish, fariseocunatapish:
—Mandashcapica, sabadopipish ungushcataca, ¿alliyachichunlla ninchu imatagari?— nishpami tapurca.
4Tucuicuna upalla saquirijpimi, Jesusca chai ungushca runataca, japishcahuan alliyachishpa cacharca. 5Chashna rurashca qʼuipami, fariseocunataca cashna nirca:
—¿Pi cancunataj cancunapaj burro cashpa, huagra cashpa mai jutcupi huashicujpica, sábado cajpipish mana llujshichinguichijman?— nircami.
6Chashna nijpica, imata mana ni tucurcacunachu.
7Micunaman cayashcacunataca, punta tiyarinata mashcashpa meźapi tiyaricujta ricushpami, yuyachij cai parlota cashna nishpa parlarca:
8—Canta bodaman pi cayajpica, ama punta, alli sumaj tiyarinapi tiyaringui. Ñataj canta yalli alli nishca runata bodayuj cayashca cajpi, manaraj shamushca canman. 9Pai shamujpica, bodayujca: “Caimanta anchui, pai tiyarichun” ninman. Chashna nijpica pingarishpami, huasha, tucuri tiyarinaman ringui. 10Chaipaj randica, pi canta bodaman cayajpica bodayujllataj: “Riqui amigo, caiman huichi tiyaripai” ningacama tucuri tiyarinapi tiyaringui. Bodayujllataj chashna rurajpimi, canca tucui meźapi canhuan tiyacujcunapaj ñaupajpi alli nishca cangui. 11Maijanpish ‘Jatunmi cani’ nirijtaca, pingachishca cangami. Mana jatun tucushcataca, jatun nishca cangami— nircami.
12Jesusca chai micuiman cayaj runatapish, cashnami nirca:
—Canca micuchun cayashpaca, cambaj alli cʼuyashcacunallata, huauquicunallata, cambaj quiquin huasi ucupuracunallata, cambaj cʼuchullapi causaj, charij gentecunallataca ama cayanguichu. Chaicunata cayajpica, paicunapish canta cayashpa can carashcamantaca tigrachingallami. 13Ashtahuanpish jatun micuita rurashpaca huajchacunata, mana imata rurai tucuj ungushcacunata, patojocunata, ñahui mana ricujcunata cayangui. 14Chashna mana tigrachipajcunaman carashcamantami, cushicungui. Chashna rurashcamantaca Diosca, cashcata rurajcuna causarimui punllami, canmanca cutichinga— nircami.
Jatun micuimanta Jesús parlashcami
15Jesús chashna nijta uyashpaca, meźapi Paihuan tiyacujcunamanta shujca:
—Pipish Taita Dios mandacun jatun micuipi micujca, cushimi canga— nirca.
16Chashna nijpica, Jesusca cashnami nirca:
—Shuj runami jatun micuita rurana tucushpa, achcacunata cayarca. 17Ña boda chayamujpica, paipaj servijtami: “ ‘Ñami tucui allichishca, ñuca cayashcacunataca, shamupaichijlla’ nigrichij” nishpa cacharca. 18Chashna cayanaman cachajpica, tucuicunami caita chaita nirca. Shujca: “ ‘Cunanllamari allpata randircani, chaitamari ricunaman ricuni. Chaimantami mana shamui tucuni’ nigripai” nircami. 19Cutin shujtajca: “ ‘Ñucaca pichca yunta huagratamari randircani. Chai huagracunahuanmari yapushpa ricugrini. Chaimantami mana shamui tucuni’ nigripai” nircami. 20Cutin shujca: “ ‘Ñucaca cunanllamari caźararcani, chaimantami mana shamui tucuni’ nigripai” nircami. 21Chashna ninacujpica, amo cachashca runa tigramushpaca, paicuna imalla nishcatami amoman huillarca. Chaita huillajpimi, amoca achcata pʼiñarirca. Chashna pʼiñarishpami: ‘Cunantaj plazacunapi, pueblo ñancunapi puricuj huajchacunata, mana imata rurai tucuj ungushcacunata, patojocunata, ñahui mana ricujcunata, utca pushamugri’ nirca. 22Amopaj runaca, ña tucui pushamushca qʼuipaca: “Amo, ñami can mandashca shina pushamuni, huasipica manaraj jundanchu” nircami. 23Chashna nijpi amoca: “Shinashpaca mai ñanta puricujcunata, mai zanja cʼuchupi puricujcunata caiman yaicuchimugritaj, cai ñuca huasipi jundachun. 24Cancunaman huillanimi: Ñaupaman ñuca cayashcacunaca, shujllapish manataj cai ñuca micuitaca micungacunachu” nircami— nishpami parlarca.
Cristota catingapajca tucuitami saquina
25Jesusca, achca gentecuna Paita caticujpimi tigrarishpa ricushpaca, cashna nirca:
26«Maijanpish Ñucata catisha nishpaca, yaya mamata, paipaj huarmita, huahuacunata, huauquicunata, panicunata, quiquin causaitapish llaquijca, mana Ñuca yachacuj cai tucunchu. 27Chacatashpa huañuchina cajpipish, Ñucata catijllami Ñuca yachacuj cai tucun. 28Maijan cancuna torreta rurasha nishpaca, cullquitarajmi pajtana, mana pajtanata yuyaringuichij. 29Mana alli yuyarishpa, huasichinata callarishpalla saquirijpica, shujtajcuna ricushpaca asishpa pingachinmanmi. 30‘Cai runaca, huasita ruranata callarinataca callarishcami, tucuchinataca manapish tucuchi tucunchu’ ningacunamari. 31Shinallataj ishqui chunga huaranga soldadocunayuj jatun mandajhuan, chunga huaranga soldadocunayujlla shujtaj jatun mandaj macanacusha ninmanchari. Chaita rurasha nishpaca, chʼimbapurai tucuna, mana chʼimbapurai tucunata alli yuyarinmanrajmi. 32Mana chʼimbapurai tucunata ricushpaca, caishuj manaraj chayamujpimi: “Mana macanacusha ninichu, alli tucunacushunlla, imatachari nipangui” nishpa, paipaj randi rimajcunata cachanman. 33Chashnallataj maijan cancunapish tucuita mana saquishpaca, mana Ñuca yachacuj cai tucunguichijchu.
34Cachica allimi. Shina cashpapish cachi jamllayashpaca, ña imahuan mana cachi canaman tigrachipajchu. 35Allpapi shitanapaj, majada tandashcapi churanapajllapish mana allichu. Maipipish shitanallami. Rinrinta charijca, uyaichigari» nircami.
Ježíš uzdravuje nemocného vodnatelností
1Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona. 2V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností. 3Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ 4To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč. 5Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“ 6A zase nevěděli, co na to odpovědět.
Ježíš hovoří o povyšování se
7Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim: 8-10„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘ To ti bude v očích druhých ke cti. 11Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“ 12A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni. 13Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé. 14Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
Ježíš vypráví podobenství o velké hostině
15Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“ 16Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí. 17Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘ 18Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘ 19Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘ 21Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘ 22Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘ 23Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali. 24Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘ “
Ježíš říká, co znamená být jeho učedníkem
25Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl: 26„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem. 27Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem. 28Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil. 29Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou: 30‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘ 31A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům? 32Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne? 33A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát. 34Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě? 35Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
