Hechos 25 – MTDS & SNC

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Hechos 25:1-27

Festopaj ñaupajpipishmi Pablotaca juchachishcacuna

1Festoca, llajtata mandangapaj yaicushca quimsa punllapimi, Cesareamanta Jerusalenman rirca. 2Chaiman chayajpica, pushaj curacunapish, jatuncunapura caj judiocunapishmi, Pablota juchachingapaj Festopajman shamurcacuna. 3Paicunami Festotaca, ‘Pablota Jerusalenman cachashpalla mingai tucui’ nircacuna. Chaiman pushacujpica, ñanpi chapashpa huañuchinata yuyarinacushca cashpami, chashna nircacuna. 4Paicuna chashna nijpimi Festoca cashna nirca: “Pablotaca, Cesareallapitaj alli cuidashpa preźu charicunchijca. Ñucallataj ñallami chaiman uriyagrini. 5Ima mana allita rurashca cajpi juchachishun nishpaca, cancunata pushajcunata ñucahuan cachaichigari” nircami.

6Festoca pusaj punllallatachu, chunga punllatachu imatajshi Jerusalenpi cashpami, Cesareaman tigrarca. Chai cayandij punllataj mandanapi tiyarishpami, Pablotaca cayaj cacharca. 7Pai shamujpica, Jerusalenmanta shamushca judiocuna muyujta shayarishpami, Pablotaca tucui laya mana allicunata juchachircacuna. Shinapish, chashnataj cashcataca mana ima shina ricuchi tucurcacunachu. 8Paicuna juchachishcata uyashpaca, mitsaringapajmi Pabloca cashna nirca:

—Judiocunata Mandashcatapish, Diospaj huasitapish, Cesartapish ima mana allita mana rurashcanichu— nircami.

9Chashna nijpica Festoca, judiocunapi alli ricurisha nishpami, Pablotaca:

—¿Canta imalla juchachicushcata Jerusalenpi tapungapaj, ñucahuan chaiman risha ninguichu?— nirca.

10Shina nijpi Pabloca, cashnami nirca:

—Caillapitaj tapupailla, César churashca mandajpaj ñaupajpimi cani. Quiquinllataj ricunguitajchari, ñucaca pi judiocunata mana llaquichishcanichu. 11Huañuchipaj ima millaita rurashcata japishca cashpaca, huañuchishpapish huañuchihuaichijlla. Ashtahuanpish paicuna juchachicushca shinata manapish japishpaca, ñucataca pi mana paicunapaj maquipi churai tucunchu. ¡Ñucataca Cesartaj ricuchun, paipajman cachahuailla!— nircami.

12Shina nijpimi Festoca, paiman yuyaita cujcunahuan parlanacushpaca:

—Canllataj ‘Cesarpajman cachahuailla’ nijpi, cunanca paipajmanmi cachagrini— nirca.

Festoca jatun mandaj Agripatami Pablomanta tapushca

13Asha punllacuna qʼuipami, jatun mandaj Agripaca, Berenicendij Cesareapi, Festota ‘¿Allillachu cangui?’ ningapaj shamurca. 14Paicuna ña tauca punllacunata chaipi cajpimi, Festoca chai jatun mandajman Pablomanta parlashpaca, cashna nirca:

—Caipica, Félix preźu saquishca shuj runami tiyacun. 15Jerusalenman ñuca rijpimi, pushaj curacunapish, judiocunata cunaj yuyajcunapish ñucapajman shamushpa juchachishpa, paitaca “Huañuchichilla” nircacuna. 16Shina nijpimi paicunamanca: “Romanocunaca juchachishca runataca, juchachijcunahuan ñahuinchichun cayanchijrajmi. Chaipimi, paita juchachicushcata mitsarinaraj can. Manaraj chashna rurashpaca, pitapish mana huañuchinchijllachu” nircanimi. 17Chai huasha paicuna tandanacushpa ñucapajman shamujpica, cayandij punllatajmi ñuca mandashpa tiyanapi tiyarishpa, chai runata pushaj cacharcani. 18Pai shamujpica, juchachijcunaca ñuca yuyacushca shinataca, imata mana huillarcacunachu. 19Ashtahuanpish paicuna imata crishcamantapish, Jesús shuti ña huañushca shuj runamantapishmi rimanacushca carca. Pabloca chai Jesustamari, ‘Causarircami’ nin. Chaillatami juchachircacuna. 20Chashna nishcata mana imata rurai tucushpami, Pablotaca: “¿Jerusalenpi paicunahuan ñahuinchingapaj, ñucahuan risha ninguichu?” nishpa tapurcani. 21Chashna tapujpica, paillatajmi: “Caitaca Augusto ricuchun, paipajman cachahuailla” nirca. Chashna nijpimi, Cesarpajman cachangacama, preźullataj charicuni— nircami.

22Chashna parlajpimi, Agripaca Festotaca:

—Ñucapish chai runataca uyasha ninimari— nirca.

Shina nijpi Festoca:

—Cayatajmi paitaca uyangui— nircami.

Pablotaca Agripapaj ñaupajpimi tapushcacuna

23Cayandijtaca Berenicendijmi, Agripaca sumajta churarishpa, soldadocunata mandajcunandij, chai pueblopi mandajcunandij, Festo mandashpa tiyana ucuman shamurca. Paicuna chayamujpimi, Festoca Pablota pushaj cacharca. 24Chaipimi Festoca, cashna nirca:

—Jatun mandaj Agripa, tucui caipi ñucanchijhuan cajcunapish, chai runaca ña caipimi. Paitaca Jerusalenpipish, cai Cesareapipish tucui judiocuna juchachishpami, ‘Huañuchilla’ nishpa caparicunllacuna. 25¡Chashna nicujpipish, ñucaca pai ima millaita rurashcata japishpatajmari ña huañuchishallari! Paillatajpish: “Caitaca Augustollataj ricuchun” nircami. Chaimantami, paitaca Romaman cachana tucurcani. 26Ñuca jatun mandajman cai runamanta imata mana quillcashpa cachai tucunichu. Chaimantami paitaca, tucui caipi cajcunapaj ñaupajman, ashtahuanca quiquin jatun mandaj Agripapaj ñaupajman pushamuni. Cunan quiquincunapaj ñaupajpi parlashpaca, imallatapish quillcashpa cachangapaj yuyaita japishapishchari nishpami pushamuni. 27Imata juchachishcata mana huillashpa, shuj preźuta cachashpaca, ñuca yuyaipica upatajlla cachashcami ricuringa— nircami.

Slovo na cestu

Skutky 25:1-27

Festus vyslýchá Pavla

1Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma, 2kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu, 3aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit. 4Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět. 5Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“ 6V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje. 7Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést.

Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy. 8Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“ 9Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“ 10Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil. 11Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“ 12Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“

13-14Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně. 15V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti. 16Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby. 17Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl. 18Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat. 19Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije. 20-21V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“ 22Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“ Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.

23Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města. 24Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde. 25-27Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“