1Shina nijpimi Agripaca, Pablotaca:
—Canta juchachicushcata mitsarilla— nirca.
Shina nijpi Pabloca, maquita alzashpami cashna rimai callarirca:
2«Jatun mandaj Agripa, judiocuna ñucata imallata juchachicushcata quiquinpaj ñaupajpi huillachun cayashcamantaca, achcatami cushicuni. 3Ashtahuancarin ñucanchij judiocunapura imallata ruraj cashcatapish, imamanta rimanacui tiyaj cashcatapish ña canllataj alli yachanguimi. Chaimanta, ama pʼiñarishpalla, ñuca huillashcata uyahuai.
4Ñuca llajtapipish, Jerusalenpipish uchillamantapacha ñuca ima shina causashcataca, tucui judiocunallataj allimari rijsincuna. 5Ñuca llajtapica, fariseocuna yachachishcata catij canaca yallitaj sinchimi. Chashna cajpipish, ñucataca cai tucui huatacunatami, chaita alli pajtachishpa causaj cashcata rijsircacuna. Chaitaca, paicunallataj parlai tucunmi. 6Cunanca Taita Dios ñucanchij ñaupa yayacunaman imallata cusha nishcata crishpa shuyacushcallamantami, ñucataca cashna juchachingapaj pushamuncuna. 7Ñucanchijca, Dios cusha nishcata pajtachijpi, chasquishun ninchijmi. Chaita shuyacushpami, tucui chunga ishqui aillu israelcunallataj, tutapish punllapish Pai Diosta servishpa causacunchij. Jatun mandaj Agripalla, ñucapish chai yuyai causacujllapimi, judiocunaca juchachihuancuna. 8¿Ima nishpataj cancunaca, huañushcacunata Dios causachi tucunataca mana cringuichij?
9Ñucaca, ñaupa mana yachashpami, ‘Ñucamanmi Nazaretmanta Jesuspaj shutitaca, ima shinapish chingachichuntaj mingahuashca’ yuyarcani. 10Jerusalenpica chaitatajmi rurasha yuyarcani. Chaimantami pushaj curacunaman quillcata mañashpa, Diospajlla causajcunataca taucacunata carcelpi churarcani. ‘Paicunata huañuchijpipish, allitami rurancuna’ nircanimi. 11Mai tandanacuna huasicunapipish huasinta yaicushpami mashcarcani. Crijcunata japishpaca, Jesusta cʼamishpa, paimanta anchurichunmi, cutin cutin llaquichij carcani. Shujtaj llajta pueblocunamanpish catishpami, paicunataca mana ricusha nishpa, yallitaj llaquichishpa purircani.
12Crijcunata chashna llaquichingapajllatajmi, pushaj curacuna quillcata cushpa cachajpi, Damascomanpish ricurcani. 13Ña chaupi punlla shinata ñanta ricurcanchijllami. Chashna ricujpica jatun mandajlla, jahua pachamantaca intita yalli lamyacuj ñapish ricurircallami. Ñucatapish ñucahuan ricujcunatapishmi muyundijta achij nirca. 14Chaimantami, tucuicuna pambaman urmarcanchij. Pambapi siricushpami: “Saulo, Saulo, ¿ima nishpataj ñucataca pʼiñashpa llaquichihuangui? Garrocha puntapi huagra tigraman jaitashpa chugririj shinami canllataj chugriricungui” nishpa, hebreo rimaipi rimajta uyarcani. 15Chashna nijpica: “Apu, ¿pitaj canguiari?” nircanimi. Shina nijpimi Apu Jesusca cashna nirca: “Ñucaca can llaquichicushca Jesusmi cani. 16Cunanca jatarishpa shayari, ñucata uyai. Cantaca, ñuca mandashcata rurachun, cunan imalla ricushcatapish, qʼuipata ñuca imata ricuchijpipish chaita huillagrichun mingangapajmi canmanca ricurini. 17Cantaca israelcunamanpish, mana israelcunamanpish huillachunmi cachani. Paicuna imata rurasha nijpipish, cantaca ñucami huaquichisha. 18Can huillashpa paicunapaj ñahuita pascajpimi, amsamanta achijman llujshingacuna. Satanaspaj maquimanta cacharirishpa, Diospaj maquipimi yaicungacuna. Ñucata crishpami, juchacunata perdonashca cangacuna. Diospajlla cajcuna japina cashcatapish chasquingacunami” nircami.
19Jahua pachamanta ricurishpa chashna nijpimi, jatun mandaj Agripalla, chai mandashcata caźurcani. 20Paita caźushpami, Damascomanta callarishpa, Jerusalenpipish, tucui Judea llajtapipish, mana israelcunamanpish, Taita Diospajman cutirichun huillarcani. Diosman cutirishcataj ricurichunca, allita rurashpa causachunmi yachachircani. 21Chaillamantami judiocunaca. Diospaj huasipi japishpa, ñucataca huañuchishun nircacuna. 22Chashna cajpipish, Taita Dios huaquichijpimi, cunancama sinchita shayacuniraj. Dios ima nishcata huillajcuna huillashcatapish, Moisés huillashcatapish, jatunman uchujman, cunancama huillacunirajmi. 23“Quishpichij Cristoca, llaquita apashpa huañunatajmi cashca. Huañushcacunapaj chaupimanta punta pai causarishpami, israelcunamanpish, mana israelcunamanpish, achij luzta huillana cashca” nishpami huillarcani» nircami.
24Pablo mitsarishpa chaicama huillajpica, Festoca:
—¡Pablo, canca yallitaj yachacushpallamari yuyaita chingachishca yuyachingui!— nishpami caparirca.
25Shina nijpi Pabloca, cashnami nirca:
—Tucuicuna alli nishca Festolla, ñucaca mana yuyaita chingachishcanichu. Ashtahuanpish ñucaca, ima shina cashcatataj, alli yuyaihuanmi huillacuni. 26Mai pacallapi mana chashna tucushcachu. Quiquin jatun mandaj Agripapish, chai tucui imalla tucushcataca, allimari yachapangui. Chaimantami ñucaca, quiquinpaj ñaupajpi, imata mana manchashpa huillani. 27Jatun mandaj Agripa, ¿quiquinca Dios ima nishcata huillajcuna huillashcataca cringuichu? Ari, quiquinpish crishcata ricunitajmari— nircami.
28Pablo chashna nijpimi, Agripaca:
—Ashallamantamari ñucataca, mana Cristota crijta rurangui— nirca.
29Chashna nijpi Pabloca:
—Ashallamanta cashpa, achcamanta cashpapish, Taita Diosca quiquintapish, tucui caipi ñucata uyajcunatapish, ñucata shina crijta rurashca canman. Ñuca shina, cadenahuan huatashca cachunllami mana munani— nircami.
30Pablo chashna nijpica, jatun mandaj Agripapish, mandaj Festopish, Berenicepish shayarijpimi, tucui chaipi cajcunapish shayarircacuna. 31Ña canllaman llujshishpaca, paicunapurallami:
—Cai runaca, huañuchishca canapaj shina mana allitaca mana rurashcachu. Preźullapish mana tiyacuna canchu— nishpa parlanacurcacuna.
32Agripacarin Festotaca:
—Paillataj, ‘Cesarpajman cachahuailla’ nishcallamantami, mana cachari tucunchij. Mana chashna nishca cajpica, cacharinallami canman carca— nircami.
Pavel svědčí Agrippovi
1Agrippa vyzval Pavla: „Pověz, co můžeš uvést na svou obhajobu!“ Pavel pozvedl ruku po způsobu řečníků a začal: 2„Jsem rád, králi Agrippo, že se mohu hájit proti obžalobám židů právě před tebou. 3Vím, že znáš dobře židovské zvyky i sporné otázky. Chci ti vše vyložit od začátku, a tak tě prosím o trpělivost. 4-5Už v mládí jsem přišel do Jeruzaléma a všichni se tam na mne pamatují. Musejí připustit, že jsem patřil k nejhorlivější skupině našeho náboženství, k farizejům. 6-7A vlastně i dnes stojím před soudem proto, že pevně držím to nejlepší, co vyznávají farizejové: že totiž Bůh splní sliby, které dal našim otcům, když mu budeme všichni vytrvale sloužit. 8Možná, že vám to připadá absurdní, ale opravdu věřím, že Bůh vzkřísí mrtvé.
9Tehdy jsem se ovšem i já domníval, že musím všemi prostředky bojovat proti učení Ježíše z Nazaretu, 10a byl jsem při tom v Jeruzalémě nejhorlivější. Velekněží mne zplnomocnili, abych Ježíšovy následovníky vyhledával, zatýkal a dával uvěznit. Vždy jsem byl pro to, aby byli odsouzeni k smrti. 11Dával jsem ty lidi bičovat v synagogách a nutil je, aby veřejně tupili svou víru. Byl jsem jako posedlý a začal jsem je pronásledovat i v jiných městech. 12Tak jsem se také vypravil s plnou mocí od velekněží do Damašku. 13A tu na cestě, ačkoliv to bylo v pravé poledne, nás zalilo světlo, proti kterému se polední slunce zdálo stínem. 14V úleku jsme se vrhli na zem a ke mně promluvil hlas v hebrejštině: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Proč biješ hlavou proti zdi?‘ 15Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, pane?‘ a on mi odpověděl: ‚Já jsem Ježíš, proti kterému se stavíš. 16Ale teď vstaň a poslouchej: Jak jsi mne horlivě pronásledoval, tak horlivě mne budeš vyznávat. Budeš svědkem toho, žes mne potkal, a všeho, co ti ještě ukáži. 17Budu tě chránit před lidmi, židy i pohany, mezi kterými ti dávám nesnadný úkol: 18Budeš jim otevírat oči oslepené hříchem, aby přestali tápat ve tmě, kde vládne satan a aby vešli do Božího světla. Všem, kdo ve mne uvěří, odpustím hříchy a dám jim místo mezi svým lidem, který usiluje o nový způsob života podle mé vůle.‘
19Jistě uznáš, Agrippo, že jsem nemohl odmítnout tak zřetelný pokyn z nebe. 20A tak jsem začal hned v Damašku, potom v Jeruzalémě, v celém Judsku a konečně i mezi pohany volat lidi, aby se dali na pokání, obrátili se k Bohu a dotvrdili to novým životem. 21To je můj ‚zločin‘, pro který mne chtěli židé v chrámu ubít. 22Bůh mne však z jejich rukou vytrhl, a tak tu stojím a mohu vydávat své svědectví prostým i vznešeným. To, co hlásám, je totéž, co předpovídali proroci i Mojžíš: 23že Mesiáš bude trpět, že však vstane jako první z mrtvých a tak přinese naději na věčný život židům i pohanům.“
24To už bylo pro Festa příliš, a proto se ozval: „Pavle, ty ses zbláznil. Znáš toho tolik, že tě to připravilo o rozum!“ 25Pavel se však bránil: „Můj rozum je v pořádku, vážený Feste. Mluvím jen pravdu a jsem plně při smyslech. 26Král je v pojmech židovské víry doma, a proto mohu mluvit tak otevřeně. Myslím, že i o nás křesťanech dobře ví; vždyť nejsme žádná tajná sekta. 27Jde vlastně o to, králi Agrippo, zda skutečně věříš tomu, co předpověděli židovští proroci. A já vím, že věříš.“
28Agrippa mu řekl: „Mluvíš tak, že bys mne málem přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ 29Pavel nato odpověděl: „Kéž by Bůh dal, abys nejen ty, ale vy všichni byli to, co jsem já, až na ty řetězy.“
30Král, místodržitel, Bereniké a pak i ostatní se zvedli a odcházeli. 31Jejich shodný úsudek byl, že Pavel nespáchal nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení. 32Agrippa řekl Festovi: „Nebýt toho odvolání k císaři, mohl bys ho klidně propustit.“
