ئەیوب 33 – KSS & NVI-PT

Kurdi Sorani Standard

ئەیوب 33:1-33

1«بەڵام ئەی ئەیوب، ئێستا گوێ لە قسەکانم بگرە!

گوێ شل بکە بۆ هەموو وشەکانم.

2ئەوەتا من دەمم کردەوە؛

قسەکانم لەسەر زمانی منن.

3قسەکانم لە دڵی پاکمەوەن؛

زمانیشم بە دڵسۆزییەوە ئەوە دەردەبڕێت کە دەیزانم.

4ڕۆحی خودا دروستی کردم،

هەناسەی توانادارەکە ژیانی پێ بەخشیم.

5ئەگەر دەتوانیت، وەڵامم بدەوە و

هەستە سەرپێ و کێشەکەت بخەرە بەردەمم.

6لەبەرچاوی خودا منیش هەروەکو تۆم،

لە قوڕ دروستکراوم.

7ناشێت شەوکەتم بتترسێنێت و

زۆرکردنم لێت بارت گران بکات.

8«تۆ لەبەردەمم گوتت،

من بە وردی گوێم لێت بوو،

9گوتت: ”من بێتاوانم بەبێ یاخیبوون،

بێگەردم و تاوانم نییە.

10لەگەڵ ئەوەشدا خودا دەگەڕێت هەڵەم لێ بدۆزێتەوە و

بە دوژمنی خۆی دامدەنێت.

11پێیەکانمی لەناو کۆت داناوە؛

چاودێری هەموو ڕێگاکانم دەکات.“

12«بەڵام پێتان دەڵێم، لەمەدا ڕاست ناکەیت،

چونکە خودا لە مرۆڤ مەزنترە.

13بۆچی سکاڵای لێ دەکەیت:

”وەڵامی هیچ کام لە وشەکانی مرۆڤ ناداتەوە؟“

14بە ڕاستی خودا هەرجارەو بە ڕێگایەک دەدوێت،

کەس ڕامانی ئەوە ناکات.

15لە خەون، لە بینینی شەودا،

کاتێک هەموو خەڵک خەوی قورسیان لێدەکەوێت

لە کاتی خەواڵووبوون لەناو جێگا،

16ئەو کاتە گوێی خەڵک دەکاتەوە و

بە ئاگادارکردنەوەکانی دەیانتۆقێنێت،

17تاکو لە خراپەکردن بیانگەڕێنێتەوە و

لە لووتبەرزیش بیانپارێزێت،

18هەتا لە کەوتنە ناو گۆڕ ڕزگاریان بکات،

ژیانیشیان لە لەناوچوون بە شمشێر.

19«یان ئەگەر کەسێکی هەبێت لەناو جێگاکەی بە ئازار تەمبێ بکرێت و

ململانێی ئێسکەکانیشی بەردەوامە،

20ئەو کاتە گیانی ڕقی لە نان دەبێتەوە و

نەوسیشی لە خواردنی خۆش.

21گۆشتیان وا دەفەوتێت کە ئیتر نەبینرێت،

ئێسکەکانیشیان کە شاردرابوونەوە ئێستا دیارن.

22گیانیان لە گۆڕ نزیک دەبنەوە،

ژیانیشیان لە فریشتەی مەرگ.

23لەگەڵ ئەوەشدا ئەگەر لەلایان نێردراوێک هەبێت،

پەیوەندی ڕێکخەرێک، یەک لە هەزار

تاکو ڕاستودروستی بە مرۆڤ بناسێنێت،

24لەگەڵ ئەو کەسە میهرەبان دەبێت و بە خودا دەڵێت:

”بیانگەڕێنەوە با نەکەونە گۆڕ؛

کڕینەوەی ژیانی ئەوانم بۆ دۆزینەوە.

25با گۆشتیان لە گۆشتی منداڵ ناسکتر بێت؛

با ڕۆژانی گەنجیێتییان بگەڕێتەوە.“

26ئەو کاتە ئەوانە داوا لە خودا دەکەن و لێیان ڕازی دەبێت،

بە هاواری خۆشییەوە ڕووی خودا دەبینن،

ئەویش پاداشتی ڕاستودروستی مرۆڤ دەداتەوە.

27دەچن بۆ لای کەسانی دیکە و دەڵێن:

”گوناهم کرد و ڕاستیم خواروخێچ کرد،

بەڵام سزا نەدرام لەسەری.

28خودا منی کڕییەوە لە جیهانی مردووان،

ئیتر ژیانم ڕووناکی دەبینێت.“

29«خودا هەموو ئەمانە دەکات،

دوو جار و سێ جار لەگەڵ مرۆڤ،

30بۆ ئەوەی بیانگەڕێنێتەوە لە کەوتنی ناو گۆڕ و

تاوەکو بە ڕووناکی زیندووان ڕووناک بێتەوە.

31«جا گوێ شل بکە و گوێم لێ بگرە ئەیوب!

بێدەنگ بە من قسە دەکەم.

32ئەگەر قسەت لەلایە وەڵامم بدەوە،

قسە بکە! چونکە دەمەوێت ئەستۆپاکت بکەم.

33ئەگەر نا، تۆ گوێم لێ بگرە؛

بێدەنگ بە فێری داناییت دەکەم.»

Nova Versão Internacional

Jó 33:1-33

1“Mas agora, Jó, escute as minhas palavras;

preste atenção a tudo o que vou dizer.

2Estou prestes a abrir a boca;

minhas palavras estão na ponta da língua.

3Minhas palavras procedem de um coração íntegro;

meus lábios falam com sinceridade o que eu sei.

4O Espírito de Deus me fez;

o sopro do Todo-poderoso me dá vida.

5Responda-me, então, se puder;

prepare-se para enfrentar-me.

6Sou igual a você diante de Deus;

eu também fui feito do barro.

7Por isso não devo inspirar nenhum temor,

e a minha mão não há de ser pesada sobre você.

8“Mas você disse ao meu alcance;

eu ouvi bem as palavras:

9‘Estou limpo e sem pecado;

estou puro e sem culpa.

10Contudo, Deus procurou em mim motivos para inimizade;

ele me considera seu inimigo.

11Ele acorrenta os meus pés;

vigia de perto todos os meus caminhos’.

12“Mas eu digo que você não está certo,

porquanto Deus é maior do que o homem.

13Por que você se queixa a ele

de que não responde às palavras dos homens?33.13 Ou por quaisquer de suas ações?

14Pois a verdade é que Deus fala,

ora de um modo, ora de outro,

mesmo que o homem não o perceba.

15Em sonho ou em visão durante a noite,

quando o sono profundo cai sobre os homens

e eles dormem em suas camas,

16ele pode falar aos ouvidos deles

e aterrorizá-los com advertências,

17para prevenir o homem das suas más ações

e livrá-lo do orgulho,

18para preservar da cova a sua alma,

e a sua vida da espada.33.18 Ou e de atravessar o Rio.

19“Ou o homem pode ser castigado no leito de dor,

com os seus ossos em constante agonia,

20sendo levado a achar a comida repulsiva

e a detestar na alma sua refeição preferida.

21Já não se vê sua carne,

e seus ossos, que não se viam, agora aparecem.

22Sua alma aproxima-se da cova,

e sua vida, dos mensageiros da morte.

23Havendo, porém, um anjo ao seu lado,

como mediador entre mil,

que diga ao homem o que é certo a seu respeito,

24para ser-lhe favorável e dizer:

‘Poupa-o de descer à cova;

encontrei resgate para ele’,

25então sua carne se renova

voltando a ser como de criança; ele se rejuvenesce.

26Ele ora a Deus e recebe o seu favor;

vê o rosto de Deus e dá gritos de alegria,

e Deus lhe restitui a condição de justo.

27Depois ele vem aos homens e diz:

‘Pequei e torci o que era certo,

mas ele não me deu o que eu merecia.

28Ele resgatou a minha alma, impedindo-a de descer à cova,

e viverei para desfrutar a luz’.

29“Deus faz dessas coisas ao homem,

duas ou três vezes,

30para recuperar sua alma da cova,

a fim de que refulja sobre ele a luz da vida.

31“Preste atenção, Jó, e escute-me;

fique em silêncio, e falarei.

32Se você tem algo para dizer, responda-me;

fale logo, pois quero que você seja absolvido.

33Se não tem nada para dizer, ouça-me, fique em silêncio,

e eu ensinarei a sabedoria a você”.