欺骗圣灵
1一个名叫亚拿尼亚的人与妻子撒非喇也把田产卖了。 2他私自留下一部分钱，然后把其余的拿去交给使徒，这件事他妻子也知道。 3彼得说：“亚拿尼亚，你为什么让撒旦充满你的心，欺骗圣灵，私自留下一些卖地的钱呢？ 4田产没有卖的时候属于你，即使卖了，卖地的钱也由你支配。你怎么做出这种事呢？你不是欺骗人，你是欺骗上帝！” 5亚拿尼亚听见这话，当场倒地而死。听见这件事的人都非常惧怕。 6有几个青年上前把他的尸体裹起来，抬出去埋葬了。
7大约过了三个小时，亚拿尼亚的妻子也进来了，她还不知道发生了什么事。 8彼得问她：“你们卖田地的钱就这么多吗？”她说：“是的，就这么多。”
9彼得说：“你们二人怎么串通起来试探主的灵呢？埋葬你丈夫的人就到门口了，他们也要把你抬出去。” 10撒非喇立刻倒在彼得脚前死了。那些青年进来看见她已经死了，便把她抬出去葬在她丈夫的旁边。 11整个教会和听见这件事的人都非常惧怕。
神迹奇事
12主借着使徒们在百姓中行了许多神迹奇事，大家同心合意地在所罗门廊那里聚会。 13其他人不敢接近他们，不过百姓都很敬重他们。 14信主的人数不断增加，男女都有。 15人们甚至把病人抬到街上，放在床上或垫子上，希望彼得路过时的影子可以落在病人身上。 16还有大群的人从耶路撒冷附近的城镇带着病人和被污鬼搅扰的人赶来，他们都得了医治。
使徒受迫害
17大祭司和他的同党撒都该人看见这情形，妒火中烧， 18便把使徒拘捕，关在监里。 19当天晚上，有一位主的天使把狱门打开，领他们出来， 20说：“你们到圣殿去，把这生命之道传给百姓。” 21使徒遵从命令，在黎明的时候来到圣殿开始教导众人。
大祭司和他的同党召集了所有公会5:21 公会是犹太人的最高立法与司法机关。的人和以色列的众长老，然后派人去监狱把使徒押来受审。 22差役来到监狱时，发现使徒已经不见了，就回去禀告，说： 23“我们看见牢门紧锁，守卫都站在门外，但打开门一看，里面却空无一人！”
24圣殿护卫长和祭司长听后，都很困扰，不知道是怎么回事。 25这时有人来报告说：“你们关押在牢里的人正在圣殿里教导人！” 26圣殿护卫长和差役再去把使徒抓回来。这次他们不敢动粗，生怕百姓会用石头打他们。
27使徒被带来后站在公会前，大祭司盘问他们，说： 28“我们不是严禁你们奉耶稣的名去教导百姓吗？你们竟然在耶路撒冷各处传道，还想把杀那人的血债归到我们身上！”
29彼得和其他使徒申辩说：“我们要服从的是上帝，而非人。 30你们钉死在十字架上的耶稣，我们祖先的上帝已经使祂复活了。 31上帝把祂提升到自己的右边，立祂为君王和救主，好赐给以色列人悔改的机会，使他们的罪得到赦免。 32我们就是这些事的见证人，上帝赐给顺服祂之人的圣灵也同样做见证。”
33他们听了，怒气冲天，打算杀掉使徒。 34公会中有一位名叫迦玛列的法利赛人，是个德高望重的律法教师。他站起来，叫人把使徒暂且押到外面， 35然后说：“以色列人啊，你们应当慎重处置这些人。 36不久前，有个名叫杜达的人起来自立山头，吸引了差不多四百个跟随者，但他被杀之后，那些跟随者就各奔东西，销声匿迹了。 37后来，又有个加利利人犹大在户口登记期间鼓动百姓跟随他造反。他被杀之后，那些跟随者也烟消云散了。 38所以，像现在这种情形，我劝大家还是不要管他们，随他们去吧。他们的计划和行为如果是出于人意，终必失败； 39但如果是出于上帝，你们不但无法阻止他们，恐怕反而是在抵挡上帝！”
40公会采纳了他的意见，于是把使徒召回来打了一顿，再次警告他们不可奉耶稣的名传道，才放了他们。 41使徒离开公会后，为自己有资格为主的名受辱而欢喜。 42他们每天在圣殿里及各家各户教导人，传扬耶稣是基督。
Soud nad Ananiášem a Zafirou
1Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira. 2Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku. 3Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha. 4Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza. 6Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo. 8Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“ Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“ 9Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“ 10Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu. 11To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
Apoštolové uzdravují mnoho nemocných
12Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu, 13-14kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím. 15Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín. 16Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
Apoštolové čelí tvrdé opozici
17Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí. 18Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice. 19Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je: 20„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“ 21Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili.
Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni. 22Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení: 23„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“ 24Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet. 25Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“ 26Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval. 27Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu.
Velekněz je obvinil: 28„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“ 29Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi. 30To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži. 31Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte. 32My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni. 34O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli. 35Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi. 36Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo. 37Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila. 38A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne. 39Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“ Dali na jeho radu. 40Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše. 42Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
