使徒行传 4 – CCB & SNC

Chinese Contemporary Bible (Simplified)

使徒行传 4:1-37

唯一的救主

1彼得约翰向百姓讲道的时候,祭司、圣殿护卫长和撒都该人赶来了。 2因为彼得约翰宣讲借着耶稣死人可以复活,他们非常恼怒, 3下令拘捕二人,因天色已晚,就把他们扣押了一夜。 4但有许多听道的人信了,男人的数目约有五千人。

5第二天,官长、长老和律法教师都聚集在耶路撒冷6大祭司亚那,以及该亚法约翰亚历山大和大祭司的许多亲族都在场。 7他们令使徒站在当中,质问道:“你们凭什么权柄、以谁的名义这样做?”

8那时彼得被圣灵充满,对他们说:“各位百姓的官长和长老啊, 9如果因为那残疾的乞丐得到医治这件善事,你们今天来查问我们他是如何痊愈的, 10那么,你们和所有以色列人都应当知道,他能健康地站在你们面前,全是靠拿撒勒人耶稣基督的名!你们把祂钉在十字架上,但上帝使祂从死里复活了。

11“‘祂是你们工匠丢弃的石头,

已成了房角石。’

12除祂以外,别无救主,因为普天之下没有赐下别的名我们可以靠着得救!”

13在场的人看到彼得约翰的胆量,又知道他们原是没有学问的平民百姓,都很惊奇。他们认出这些人跟随过耶稣, 14又见那被医好的瘸子站在他们旁边,便无话可说, 15只好暂时把他们押下去,然后彼此商量说: 16“我们该怎样处置这两个人呢?整个耶路撒冷的居民都知道他们行了一个神迹,我们无法否认。 17为了避免这件事传得更广,我们必须警告他们以后不许再对任何人传讲耶稣的事。”

18于是,他们又把使徒传来,严令他们不许再奉耶稣的名讲论或传道。 19彼得约翰答道:“要我们听从你们而不听从上帝,这在上帝看来合理吗?你们自己想想吧。 20我们耳闻目睹的,不能不说!” 21官长实在不知道如何惩治使徒,只好再三恐吓之后把他们放了,因为百姓都为这个神迹赞美上帝。 22在这次神迹中蒙上帝医治的那个人已经四十多岁了。

同心祷告

23彼得约翰被释放之后,就去找其他信徒,把祭司长和长老的话都告诉大家。 24大家听后,一同高声向上帝祷告说:“主啊,你创造了天地、海洋和其中的万物。 25你借着圣灵感动你的仆人——我们的祖先大卫说,

“‘列国为何咆哮?

万民为何枉费心机?

26世上的君王一同行动,官长聚集起来,

要抵挡主和祂所膏立的王。’

27“果然如此,希律本丢·彼拉多、外族人和以色列人都聚集在这城里,要对抗你膏立的圣子4:27 圣子”或译“圣仆”。耶稣, 28然而他们所做的只不过是你凭自己的能力和旨意所预定的。 29主啊,你看他们这样恐吓我们,求你帮助你的奴仆们坦然无惧地传你的道。 30求你伸出手医治疾病,借着你圣子耶稣的名行神迹奇事。”

31祷告完后,聚会的地方震动起来,他们都被圣灵充满,放胆传扬上帝的道。

共用一切

32当时所有信徒都同心合意,共用所有的东西,没有人说他的财物只属于自己。 33使徒充满能力,继续为主耶稣复活的事做见证,上帝也赐下极大的恩典给众人。 34信徒都一无所缺,因为大家卖掉房屋田产,把所得的钱交给使徒, 35照各人的需要分配给各人。

36有个生在塞浦路斯利未人名叫约瑟,使徒叫他巴拿巴,意思是劝慰者。 37他卖掉自己的一块田,把卖得的钱交给了使徒。

Slovo na cestu

Skutky 4:1-37

Petr a Jan před židovskou veleradou

1Zatímco Petr a Jan mluvili, přivedli na ně kněží a saducejové velitele chrámové stráže. 2-3Ten je zatkl, a protože byl už večer, vzal je do druhého dne do vazby. Kněze totiž popudilo, že Petr a Jan učili lidi v chrámu a hlásali, že Ježíš vstal z mrtvých. 4Ale mnozí z posluchačů jim uvěřili, takže počet věřících už dosáhl asi pěti tisíc mužů.

5-6Příštího dne právě zasedala v Jeruzalémě židovská velerada – shromáždění politických i náboženských předáků a učitelů zákona, kterému předsedal úřadující velekněz Kaifáš. Byl tam také jeho předchůdce Annáš a dále Jan, Alexandr a ostatní příslušníci velekněžského rodu. 7Dali si předvést Petra a Jana, Ježíšovy apoštoly, a začali je vyslýchat. Chtěli vědět, jaká to je moc, kterou uzdravili chromého, a kdo jim ji svěřil.

8Na to Petr odpověděl z popudu svatého Ducha: „Vůdcové a představitelé národa! 9Vyslýcháte nás pro dobrý skutek a chcete vědět jak to, že postižený mohl být uzdraven. 10Prohlašujeme tedy jasně před vámi a před celým Izraelem, že jsme to udělali ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Je to jeho moc, která postavila na nohy úplně chromého člověka. 11Na Ježíše se vztahuje Izajášovo proroctví: ‚To je ten kámen, který jste vy, stavitelé, odložili, ale který se stal hlavním kamenem celé klenby.‘ 12Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“

13Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem. 14Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál, 15a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi. 16„Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak,“ přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém. 17Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“ 18Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit.

19Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha? 20Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“ 21Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak. 22Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let.

23Jakmile se Petr s Janem dostali na svobodu, šli ke svým a vyprávěli jim, co bylo ve veleradě. 24Když to všechno vypověděli, modlili se společně: „Pane Bože, ty jsi stvořil nebe, zemi i moře a všechno, co žije. 25Ty jsi vnukl Davidovi slova:

‚Proč se lidé bouří a národy se obírají marnými plány?

26Pozvedají se pozemští králové a vladaři se spolu umlouvají proti Pánu a jeho Mesiáši.‘

27A skutečně se spojil král Herodes s místodržitelem Pilátem, Izraelci neváhali spřáhnout se s pohany, aby zabili tvého svatého Syna Ježíše, kterého jsi ustanovil Vysvoboditelem. 28Vykonali však jenom to, co jsi předem určil a rozhodl. 29Pane, teď vyhrožují také nám. Prosíme, dej nám odvahu, abychom tvoje slovo mluvili s odvahou a bez zábran, 30a dávej nám i dále svoji moc, abychom ve jménu tvého Svatého Syna Ježíše mohli činit zázraky na důkaz pravdivosti našeho zvěstování.“

31Ještě během této modlitby se pod nimi zachvěla země a všichni shromáždění byli naplněni svatým Duchem. A tak dále odvážně hlásali Boží poselství.

Věřící se dělí o majetek

32Všichni ti věřící byli podivuhodně jednomyslní. Nikdo z nich nepovažoval nic za vlastní, ale dávali vše ke společnému užívání. 33Svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše bylo velmi přesvědčivé a všichni se navzájem měli rádi. 34Netrpěli mezi sebou chudobu a bídu; majitelé pozemků a domů prodávali své nemovitosti 35a skládali stržené peníze u apoštolů. Ti je rozdělovali všem potřebným. 36-37Tak prodal a obětoval své pole také muž, o kterém později ještě uslyšíme: Josef, kterému dali apoštolové přezdívku Barnabáš (to znamená Syn útěchy). Byl z rodu lévijských chrámových pomocníků, ale narodil se na Kypru.