Bůh zkřížil plány Kristova nepřítele: Pavlovo obrácení na jeho cestě do Damašku
1Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat. 2Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud. 3Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe. 4V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“ 5Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“ Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“ Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“
6A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“ 7Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví. 8Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku. 9Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.
10V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“ 11Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu. 12Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“ 13Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě. 14I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“ 15Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky. 16A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“
17Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“ 18A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít. 19Potom se posilnil jídlem.
Kristův odpůrce se stává jeho zastáncem
Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní. 20Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn. 21Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“ 22Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš. 23Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí. 24Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl. 25Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.
26Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit. 27Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše. 28A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši. 29Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život. 30Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.
31Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
Petr uzdravil Eneáše a Tabitu
32Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě. 33Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko. 34Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“ A on hned vstal. 35Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.
36Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé. 37Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře. 38Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel. 39Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas. 40Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se. 41Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou. 42To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše. 43Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.
Savlovo obraćenje
1A Savao, neprestano dišući prijetnjom ubojstva prema Gospodinovim učenicima, ode k velikom svećeniku. 2Zatraži od njega pisma za sinagoge u Damasku da može sve sljedbenike Puta, i muškarce i žene, na koje ondje naiđe, dovesti okovane u Jeruzalem.
3Kad se približio Damasku, odjednom ga obasja svjetlost s neba. 4Padne na zemlju. Začuje nato glas kako mu govori: “Savle, Savle! Zašto me progoniš?”
5“Tko si ti, Gospodine?” upita Savao.
“Ja sam Isus kojega ti progoniš”, odgovori glas. 6“Ustani i pođi u grad! Ondje će ti se reći što da činiš.”
7Savlovi su suputnici ostali bez riječi. Čuli su glas, ali nikoga nisu vidjeli. 8Savao ustane sa zemlje. Oči su mu bile otvorene, ali ništa nije vidio. Povedu ga zato za ruku i uvedu u Damask. 9Tri dana nije ništa vidio niti je jeo i pio.
10A u Damasku je živio vjernik9:10 U grčkome: učenik. U 9:19, 25, 26, 30 i 36 također. imenom Ananija. Njemu Gospodin reče u viđenju: “Ananija!”
“Molim, Gospodine?” odazove se on.
11Gospodin mu reče: “Idi u Ravnu ulicu, u Judinu kuću, i ondje potraži Savla iz Tarza. Eno ga ondje; moli se. 12U viđenju koje sam mu dao vidio je čovjeka imenom Ananija kako ulazi i polaže na njega ruke da progleda.”
13“Ali, Gospodine,” odgovori Ananija, “od tolikih sam čuo da je mnogo zla učinio tvojim svetima u Jeruzalemu! 14Ima punomoć od velikog svećenika da okuje u lance sve koji prizivaju tvoje ime.”
15Gospodin mu odgovori: “Idi i učini što ti kažem. Izabrao sam Savla da ponese moje ime poganima i kraljevima i izraelskome narodu. 16Pokazat ću mu koliko mora pretrpjeti zbog mojega imena.”
17Ananija ode onamo, položi ruke na Savla i reče: “Brate Savle, Gospodin Isus koji ti se ukazao na putu poslao me je da progledaš i da se napuniš Svetoga Duha.” 18Savlu s očiju odmah spadne nešto poput ljuski te progleda. Ustane zatim i krsti se. 19Onda nešto pojede i okrijepi se.
Savao u Damasku i Jeruzalemu
Savao je nekoliko dana ostao s vjernicima u Damasku. 20Smjesta je po sinagogama počeo propovijedati da je Isus Božji Sin.
21Svi koji su ga slušali bili su zaprepašteni. “Pa nije li ovo onaj isti koji je u Jeruzalemu istrebljivao Isusove sljedbenike?” pitali su. “Zar on nije došao ovamo zato da ih uhiti i okovane odvede pred velike svećenike?”
22Savlovo je propovijedanje bivalo sve silnije. Zbunjivao je Židove u Damasku dokazujući im da je Isus Mesija. 23Nakon podosta vremena, židovski ga vođe odluče pogubiti, 24ali Savao dozna za njihovu nakanu. Danonoćno su nadzirali gradska vrata ne bi li ga ubili. 25Zato ga vjernici noću spuste preko gradskoga zida u košari.
26Kad je Savao stigao u Jeruzalem, pokušao se sastati s vjernicima, ali svi su ga se bojali. Nisu vjerovali da je zaista vjernik. 27Tada ga Barnaba povede k apostolima te im ispriča da je Savao na putu u Damask vidio Gospodina i što mu je Gospodin rekao te kako je u Damasku hrabro propovijedao u Isusovo ime. 28Od tada se s njima slobodno družio po Jeruzalemu i hrabro je propovijedao u Gospodnje ime. 29Raspravljao je s nekim Židovima koji su govorili grčki pa ga oni nakane ubiti. 30Kad su vjernici za to čuli, odvedu ga u Cezareju i pošalju doma u Tarz.
31Crkva je u cijeloj Judeji, Galileji i Samariji živjela u miru. Izgrađivala se i napredovala. Vjernici su hodili u strahu Gospodnjemu i u utješeni Svetim Duhom.
Petar iscjeljuje Eneju i Tabitu
32Obilazeći svete posvuda, Petar je došao i k Božjemu narodu u gradu Lidi. 33Ondje upozna nekog čovjeka imenom Eneja, koji je osam godina ležao uzet u postelji. 34Petar mu reče: “Eneja, ozdravlja te Isus Krist! Ustani i namjesti postelju!” Čovjek smjesta ustane. 35Kad su to vidjeli svi žitelji Lide i Šarona, obrate se Gospodinu.
36U Jopi je živjela i vjernica imenom Tabita (što znači: “Košuta”). Život joj se sastojao u tomu da čini dobra i milosrdna djela. 37Upravo se tada ona razboli i umre. Pripremili su ju za pokop i položili ju u sobi na katu. 38Ali kad su čuli da je Petar blizu, u Lidi, pošalju k njemu dvojicu i zamole ga: “Odmah dođi k nama!”
39Petar zato odmah pođe s njima. Čim je stigao povedu ga u sobu na katu. Ondje ga okruže udovice plačući i pokazujući mu ogrtače i drugu odjeću koju im je Košuta izradila dok je bila s njima. 40Ali Petar ih sve pošalje iz sobe. Klekne i pomoli se, a zatim se okrene prema tijelu i reče: “Tabita, ustani!” Ona otvori oči, pogleda Petra i sjedne. 41On joj pruži ruku i pridigne ju. Zatim pozove udovice i svete pa im pokaže da je oživjela.
42Vijest se pronese cijelim gradom te mnogi povjeruju u Gospodina. 43Petar je neko vrijeme ostao u Jopi, u kući nekoga kožara Šimuna.
