Skutky 3 – SNC & NIV

Slovo na cestu

Skutky 3:1-26

Petr uzdravuje chromého žebráka

1Petr a Jan šli jednou ve tři hodiny do chrámu, aby se zúčastnili pravidelných odpoledních modliteb. 2Mezi četnými žebráky tam byl také muž chromý od narození, kterého jeho přátelé každý den přinesli a posadili u chrámových vrat, zvaných Krásná brána. Chodilo tudy hodně lidí a on je prosil o almužnu. 3Tak požádal i Petra s Janem. 4Zastavili se u něho a Petr mu řekl: „Podívej se na nás!“ 5Žebrák dychtivě zvedl oči, protože čekal dobrou almužnu. 6Petr však pokračoval: „Peníze nemám, ale dám ti cennější dar. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, vstaň a choď!“ 7Pak uchopil žebráka za napřaženou pravici, pozvedl ho a v tom okamžiku do ochrnutých nohou vstoupila síla. 8Postavil se, zkusil chodit a za chvíli už mohl jít dovnitř chrámu spolu s apoštoly. Dokonce radostně poskakoval a hlasitě chválil Boha. 9-11Lidé nevěřili svým očím, ale jasně poznávali, že dlouholetý mrzák, který žebrával u Krásné brány, teď chodí a z vděčnosti k Bohu prozpěvuje. Sbíhali se kolem uzdraveného i kolem apoštolů, kteří zatím došli do Šalomounova podloubí.

Petr káže v chrámu

12A tak k nim Petr začal mluvit: „Přátelé, proč se divíte? Snad si nemyslíte, že jsme toho člověka uzdravili vlastní mocí nebo mimořádnou zbožností? 13Kdepak! To Bůh, kterého vyznáváte, Bůh našich praotců – Abrahama, Izáka a Jákoba – tu právě před vámi dokázal moc svého Syna Ježíše. 14Toho Ježíše, kterého vy jste vydali Římanům a veřejně jste se ho zřekli před Pilátem, ačkoliv ho chtěl zprostit obžaloby. A když vám dal vybrat, koho má propustit, vy jste se zřekli svatého a spravedlivého muže a vyžádali jste milost pro vraha. 15Toho, kdo vám chtěl dát věčný život, jste zabili! Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých a my to můžeme osobně dosvědčit. 16Protože v něho věříme, dal nám sílu uzdravit tohoto muže, kterého znáte po léta jako bezmocného. To, že je teď zdráv, je výsledkem víry v Ježíše Krista.

Odpuštění je pro všechny – i pro Ježíšovy vrahy

17Uvědomuji si však, bratři, že jste se Ježíše zřekli z nevědomosti a že ani vaši vůdcové netušili, o koho se jedná. 18Bůh tak vlastně dopustil, aby Kristus trpěl, jak to už dávno předpověděl ústy svých proroků. 19Přiznejte svou vinu na tomto hrozném činu a proste Boha, aby vám odpustil. 20Pak se i vy budete moci těšit na dobu, kdy Bůh znovu pošle Ježíše jako vašeho osvoboditele. 21Teď je v nebi a zůstane tam až do chvíle, kdy se Bůh rozhodne obnovit celý svět, jak to také předpovídali proroci. 22Tak například Mojžíš přece řekl:

‚Z vašeho národa jednou Bůh povolá nového proroka,

podobně jako k vám poslal mne,

ale toho budete skutečně poslouchat na slovo.

23Kdo by se mu nepodřídil,

nebude už náležet mezi Boží vyvolené.‘

24Samuel a všichni další proroci mluvili často o době, kterou my právě prožíváme. 25Vy jste syny těch proroků a máte dědický podíl v úmluvě mezi Bohem a Abrahamem. Bůh přece Abrahamovi slíbil: ‚Tvůj potomek bude požehnáním pro všechny národy země.‘ 26Vám na prvním místě poslal Bůh svého Syna Ježíše, aby vám přinesl všechno dobré a odvrátil vás od vašich špatností.“

New International Version

Acts 3:1-26

Peter Heals a Lame Beggar

1One day Peter and John were going up to the temple at the time of prayer—at three in the afternoon. 2Now a man who was lame from birth was being carried to the temple gate called Beautiful, where he was put every day to beg from those going into the temple courts. 3When he saw Peter and John about to enter, he asked them for money. 4Peter looked straight at him, as did John. Then Peter said, “Look at us!” 5So the man gave them his attention, expecting to get something from them.

6Then Peter said, “Silver or gold I do not have, but what I do have I give you. In the name of Jesus Christ of Nazareth, walk.” 7Taking him by the right hand, he helped him up, and instantly the man’s feet and ankles became strong. 8He jumped to his feet and began to walk. Then he went with them into the temple courts, walking and jumping, and praising God. 9When all the people saw him walking and praising God, 10they recognized him as the same man who used to sit begging at the temple gate called Beautiful, and they were filled with wonder and amazement at what had happened to him.

Peter Speaks to the Onlookers

11While the man held on to Peter and John, all the people were astonished and came running to them in the place called Solomon’s Colonnade. 12When Peter saw this, he said to them: “Fellow Israelites, why does this surprise you? Why do you stare at us as if by our own power or godliness we had made this man walk? 13The God of Abraham, Isaac and Jacob, the God of our fathers, has glorified his servant Jesus. You handed him over to be killed, and you disowned him before Pilate, though he had decided to let him go. 14You disowned the Holy and Righteous One and asked that a murderer be released to you. 15You killed the author of life, but God raised him from the dead. We are witnesses of this. 16By faith in the name of Jesus, this man whom you see and know was made strong. It is Jesus’ name and the faith that comes through him that has completely healed him, as you can all see.

17“Now, fellow Israelites, I know that you acted in ignorance, as did your leaders. 18But this is how God fulfilled what he had foretold through all the prophets, saying that his Messiah would suffer. 19Repent, then, and turn to God, so that your sins may be wiped out, that times of refreshing may come from the Lord, 20and that he may send the Messiah, who has been appointed for you—even Jesus. 21Heaven must receive him until the time comes for God to restore everything, as he promised long ago through his holy prophets. 22For Moses said, ‘The Lord your God will raise up for you a prophet like me from among your own people; you must listen to everything he tells you. 23Anyone who does not listen to him will be completely cut off from their people.’3:23 Deut. 18:15,18,19

24“Indeed, beginning with Samuel, all the prophets who have spoken have foretold these days. 25And you are heirs of the prophets and of the covenant God made with your fathers. He said to Abraham, ‘Through your offspring all peoples on earth will be blessed.’3:25 Gen. 22:18; 26:4 26When God raised up his servant, he sent him first to you to bless you by turning each of you from your wicked ways.”