Pavel před židovskou veleradou
1Když byl Pavel předveden k výslechu, nijak se nezalekl a odvážně začal: „Bratři, sám Bůh ví, že mám čisté svědomí.“
2Velekněz Ananiáš to považoval za rouhání a přikázal strážnému, aby vězně udeřil přes ústa. 3Pavel na něj zavolal: „Ty křiváku, tebe jednou udeří Bůh! Tváříš se jako ochránce zákona a místo spravedlivého soudu rozdáváš rány.“ 4Strážní ho okřikli: „Takhle mluvíš s Božím veleknězem?“ 5Pavel se omlouval: „Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vím, že je psáno: Nespílej svému vládci!“
6Věděl však, že v radě jsou dva tábory, saducejský a farizejský. Zvolal tedy, aby to všichni slyšeli: „Bratři, jsem farizej a byl jsem tak už od mládí vychován. Jsem postaven před soud, protože hlásám naději na vzkříšení a věčný život!“ 7Tím se mu podařilo vnést do velerady rozkol. 8Saducejové totiž popírali vzkříšení, věčný život a existenci duchovního světa, kdežto farizejové to všechno vyznávali. 9Obě strany se do sebe pustily a byla z toho velká hádka. Bohoslovci farizejského směru nakonec žádali, aby byl Pavel osvobozen. Říkali: „Vždyť se ničím neprovinil. Co když k němu skutečně promluvil duch nebo anděl? Abychom se nestavěli proti Bohu!“
10Teď teprve vypuklo pobouření. Velitel se polekal, že vězeň, za kterého ručil, by mohl být ubit. Přivolal rychle vojáky, vysvobodili Pavla z té vřavy a dal ho znovu odvést do pevnosti.
Plán zabít Pavla
11Té noci se Pavlovi ukázal Pán Ježíš a posiloval ho slovy: „Neztrácej odvahu! Vydal jsi o mně statečné svědectví v Jeruzalémě a vydáš je i v samotném Římě.“
12-13Druhý den ráno se smluvilo přes čtyřicet židovských mužů, 14šli k velekněžím a prohlásili: „Přísahali jsme si, že se nedotkneme jídla ani pití, dokud toho Pavla nezabijeme. 15Vzkažte veliteli, ať ho znovu přivede do velerady, a řekněte, že se chcete jeho případem důkladněji zabývat. My si na něj počkáme a na cestě ho sprovodíme ze světa.“ 16O tomto spiknutí se však dověděl syn Pavlovy sestry. Podařilo se mu strýce v pevnosti navštívit a varovat. 17Pavel požádal sloužícího důstojníka: „Prosím, zaveď toho mládence k veliteli, má pro něho důležité sdělení.“ 18-21Důstojník jeho přání vyhověl. Velitel hovořil s Pavlovým synovcem mezi čtyřma očima. Ten mu řekl: „Židé chystají léčku; zítra tě požádají, abys jim vězně znovu přivedl do velerady, že ho musí ještě důkladněji vyslechnout. Cestou však bude na Pavla číhat víc než čtyřicet mužů ke všemu odhodlaných; zavázali se slavnostní přísahou, že ho zabijí. Jeho život, pane, je ve tvých rukou!“
Pavel je poslán do Césareje
22Velitel mladíka propustil a varoval ho: „Nikomu ani slovo, že o tom vím!“ Rozhodl se, že raději Pavla odešle pod bezpečným doprovodem k římskému místodržiteli Felixovi do Césareje. 23Dvěma důstojníkům vydal rozkaz, aby v devět hodin večer nastoupilo dvě stě pěšáků, sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců. 24Pro vězně měli připravit nosítka mezi dvěma mezky. 25Po důstojníkovi eskorty poslal dopis tohoto znění:
26„Klaudius Lysias ctěnému místodržiteli Felixovi.
27Muže, kterého ti posílám, jsem se svým oddílem zachránil z rukou židů. Ti ho málem zabili. Zjistil jsem totiž, že je to římský občan. 28Abych se dozvěděl, co vlastně proti němu mají, dal jsem ho předvést jejich veleradě. 29Ukázalo se, že nejde o žádný vážný nebo dokonce hrdelní zločin, ale pouze o jejich náboženské spory. 30Dostal jsem však zprávu, že ho chtějí úkladně zavraždit, a tak ho rychle posílám pod tvoji ochranu. Zároveň dávám na vědomí veleradě, že žalobu na něho mohou podat u tebe. Srdečně tě zdravím!“
31Pěší oddíly provázely vězně v noci na hranice Judska, do Antipatridy, odkud se vrátily do kasáren. 32Za dne doprovodila Pavla již jen jízda. 33V Césareji jej předali místodržiteli a odevzdali mu i velitelův dopis. 34Felix vzkaz přečetl a hned se zajímal, ze které římské provincie Pavel pochází, zda totiž vůbec spadá pod jeho pravomoc. Když se dověděl, že je z Kilikie, 35řekl: „Vyslechnu tě, až se dostaví tvoji žalobci.“ A dal Pavla střežit ve vládní budově, kterou kdysi postavil Herodes Veliký.
1保羅注視著公會的人，說：「弟兄們，我在上帝面前行事為人一向問心無愧。」 2大祭司亞拿尼亞一聽，就命那些站在旁邊的人打保羅的嘴。 3保羅對亞拿尼亞說：「你這偽君子23·3 「偽君子」希臘文是「粉飾的牆」。，上帝要擊打你！你坐在那裡不是應當依法審問我嗎？你怎麼違法叫人打我？」
4站在旁邊的人說：「你竟敢辱罵上帝的大祭司？」 5保羅說：「弟兄們，我不知道他是大祭司。我知道聖經上說，『不可咒詛百姓的官長。』」
6保羅發現他們一些是法利賽人，一些是撒都該人，就在公會中高聲說：「弟兄們，我是法利賽人，也是法利賽人的子孫。我因為盼望死人復活，才在這裡受審！」 7這句話立刻引起法利賽人和撒都該人之間的爭論，公會分成了兩派。 8因為撒都該人認為沒有復活，也沒有天使和靈，而法利賽人認為這些都有。
9眾人大聲喧嚷，有幾個法利賽派的律法教師站起來爭辯說：「我們找不出這人有什麼錯處，也許真的有靈或天使跟他說過話。」 10爭論越來越激烈，千夫長怕保羅會被他們扯碎了，就派人把他從人群中救出來，帶回軍營。
11當天晚上，主站在保羅身旁對他說：「要勇敢！正如你在耶路撒冷為我作了見證，你也必須在羅馬為我做見證。」
陰謀殺害保羅
12天亮後，猶太人設下陰謀，並起誓說：「不殺保羅，誓不吃喝！」 13有四十多人參與了這個陰謀。 14他們去見祭司長和長老，說：「我們已經發了誓，不殺保羅不吃飯。 15請你們和公會出面通知千夫長，請他把保羅押到你們這裡來，就說要進一步審訊他。我們準備在他到達之前殺掉他！」
16保羅的外甥聽到這一陰謀，就去軍營通知保羅。 17保羅請來一位百夫長，說：「請趕快帶這青年去見千夫長，他有要事稟告！」 18百夫長領那青年去見千夫長，說：「那囚犯保羅叫我帶這青年來，說有要事稟告。」
19千夫長就拉著那青年的手走到一旁，私下問他：「你有什麼事要告訴我？」 20他說：「那些猶太人約好了，要請求你明天帶保羅到公會受審，假裝要詳細審問他的事。 21你不要答應他們，因為他們有四十多個人會埋伏在半路，並且還起誓說，『不殺保羅就不吃不喝』。他們現在已經準備就緒，就等你答應了。」
22千夫長聽後，就叫他回去，並叮囑道：「你向我稟告的事，不要告訴別人。」
保羅被押往凱撒利亞
23於是，千夫長召來兩名百夫長，吩咐道：「預備二百名步兵、七十名騎兵、二百名長槍手，今晚九時出發去凱撒利亞。 24要給保羅預備坐騎，護送他安全抵達腓利斯總督那裡。」
25千夫長寫了公文給腓利斯總督，內容如下： 26「克勞狄·呂西亞敬問腓利斯總督大人安。 27這人被猶太人抓住，險些被他們殺害。我得知他是羅馬公民，便帶兵去救了他。 28為了弄清楚他們控告他的緣由，我押他到猶太人的公會受審， 29發現他被控告與他們的律法有關，他並沒有犯該被監禁或處死的罪。 30我得知有人準備暗殺他，便立即護送他到你那裡，並通知他的控告者去你那裡告他。」
31軍兵奉命行事，連夜護送保羅到安提帕底。 32第二天，由騎兵繼續護送，其餘軍兵返回軍營。 33他們到了凱撒利亞，將公文呈交總督，把保羅交給他。 34總督看過公文，便問保羅是哪省的人，得知保羅是基利迦人，就說： 35「等告你的人來了，我會審理你的案子。」於是下令把保羅關在希律的王府裡。
