V Troadě Pavel vzkřísil Eutycha
1Když se rozruch utišil, svolal Pavel shromáždění, povzbuzoval efezské křesťany a zároveň se s nimi loučil; rozhodl se totiž pokračovat ve své misijní cestě. 2Vydal se do Makedonie a Řecka a cestou dodával skupinám křesťanů odvahu a naději. 3V Řecku se zdržel čtvrt roku a potom chtěl odplout zpátky, přímo do Sýrie. Dozvěděl se však, že židé hlídají přístavy a chtějí se ho zmocnit, a tak se rozhodl pro zpáteční cestu zase přes Makedonii. 4-5Někteří z Pavlových spolupracovníků se přeplavili napřed do Troady a čekali tam na nás. Byli to Sopatros z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gájus a Timoteus z Derbe, Tychikos a Trofimos ze západní Malé Asie.
6My s Pavlem jsme nasedli ve Filipách po Velikonocích na loď a po pěti dnech jsme se s nimi sešli v Troadě, kde jsme se zdrželi týden. 7V neděli večer se tamní sbor sešel ke svaté večeři Páně. Pavel kázal, a protože to bylo slovo na rozloučenou, mluvil až do půlnoci. 8V místnosti hořelo mnoho lamp a byla plná lidí, takže tam bylo horko. Mládenci se proto posadili do oken. 9Jak se shromáždění protáhlo, jeden z nich, Eutychos, usnul a vypadl z třetího poschodí na dvůr. Běželi k němu, ale ležel tam mrtev. 10Pavel k němu poklekl, vzal ho do náruče a po chvíli řekl: „Nedělejte si starosti, žije.“ 11Vrátili se nahoru a pokračovali ve večeři Páně. Pavel k nim mluvil celou noc a teprve za svítání se rozloučili. 12Eutycha přivedli zase zdravého a všichni z toho měli radost.
Pavel se v Efezu loučí se staršími
13Pavel nás poslal lodí napřed do přístavu Assos, ale sám tam šel po souši. 14-15V Assu nastoupil k nám. Po přistání v Mityléně a po obeplutí ostrovů Chios a Samos jsme třetí den zakotvili v Milétu. 16Pavel se úmyslně vyhnul Efezu, protože se bál zdržení. Spěchal totiž, aby byl na svátek Letnic v Jeruzalémě.
17Pozval si však do Milétu představené efezského sboru 18-19a řekl jim: „Jistě si pamatujete, že jsem po celý čas u vás sloužil Pánu se vší skromností, ale přesto s velikými obtížemi a úklady ze strany židů. 20Neopomněl jsem nic, co jste měli slyšet, hlásal jsem to veřejně i v soukromých domech. 21Židům i pohanům jsem stejně zdůrazňoval, že musejí vyznat Bohu své hříchy a uvěřit v Ježíše Krista jako Pána nás všech. 22Teď mne však Duch svatý posílá do Jeruzaléma a já nevím, co mne tam potká. 23V každém sboru, kde jsme se zastavili, mně bratři z Božího vnuknutí předpovídali, že mě tam čeká vězení a těžkosti. 24Ale já si tolik nezakládám na životě. Jde mi především o to, abych doběhl závod až do konce a splnil úkol, který mi Pán Ježíš dal: být nositelem radostné zvěsti o Boží lásce.
25Dnes naposled hovořím k vám, kterým jsem tolikrát mluvil o Božím království. 26Mohu říci, že mou vinou nikdo neztratí věčný život. 27Všechno, co mi Bůh pro vás dal, jsem vyřídil. 28Teď je na vás, abyste si dobře počínali a jako pastýři vedli stádo, které vám Duch svatý svěřil. Pamatujte, že Kristus za ně prolil svou krev! 29Vím, že po mém odchodu se mezi vás vplíží jako draví vlci falešní učitelé a nadělají ve stádu škody. 30Dokonce z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu a přetahovat lidi na svou stranu. 31Buďte na stráži a pamatujte, že po tři roky jsem ve dne v noci na každém osobně pracoval, i když to nebylo lehké.
32Teď vás tedy poroučím Bohu a jeho milostivému slovu, které má sílu vás zdokonalovat a zajistit vám dědický podíl mezi jeho věrnými. 33Nikdy jsem od vás nežádal peníze ani oděv; 34svýma rukama jsem si na všechno vydělával pro sebe i pro své pomocníky. 35Snažil jsem se dát vám příklad: vaší povinností je ujímat se slabých a pracovat pro ně. Vždycky mějte na paměti slova Pána Ježíše: Větší radost je dávat než dostávat!“
36Po těch slovech s nimi poklekl a modlil se. 37Loučení se neobešlo bez slz a bylo mnoho objímání a bratrských polibků. 38Nejvíce je zarmoutilo, že by se už neměli s Pavlem vidět. Nakonec ho doprovodili až k lodi.
保羅再訪馬其頓和希臘
1這場風波平息後，保羅召集眾門徒勉勵一番後，便辭別他們去了馬其頓。 2他走遍那一帶，用許多勸勉的話鼓勵當地的門徒。之後，他又去希臘， 3在那裡逗留了三個月。當保羅正要乘船去敘利亞時，聽聞猶太人計劃要害他，就決定經馬其頓回去。 4同他到亞細亞去的人有庇哩亞人畢羅斯的兒子所巴特、帖撒羅尼迦人亞里達古和西公都，還有特庇人該猶、提摩太、亞細亞人推基古和特羅非摩。 5他們先到特羅亞等候我們。 6除酵節過後，我們從腓立比啟航，五天後在特羅亞和他們會合，大家同住了七天。
猶推古死而復活
7七日的第一日20·7 照猶太人的算法，太陽下山後為一日的開始，基督徒又以禮拜天為一周之始，所以七日的第一日很有可能是禮拜六晚上。，我們聚會掰餅，保羅因為次日要離開，就向他們講道，直到深夜。 8我們聚會的樓上整夜燈火通明。 9有個名叫猶推古的青年坐在窗臺上聽道。保羅講了許久，猶推古不勝困倦睡著了，竟從三樓掉了下去。別人將他抱起來時，他已經死了。 10保羅下去伏在他身上，抱著他對眾人說：「不要驚慌，他還活著！」 11保羅說完就回到樓上，與大家一同掰餅、用餐，又談了很久，直到天亮才離去。 12大家非常欣慰地把活過來的猶推古送回了家。
保羅告別以弗所的眾長老
13我們照保羅的吩咐先乘船到亞朔預備在那裡接他，他打算由陸路步行到那裡。 14他到了亞朔，我們接他上船，一同前往米推利尼。 15我們從米推利尼啟航，第二天到了基阿附近，第三天到達撒摩，第四天在米利都停泊。 16保羅急於趕回耶路撒冷，希望在五旬節前趕到，所以決定不去以弗所，免得在亞細亞境內耽誤太久。
17保羅從米利都派人到以弗所請教會的長老前來與他相會。 18他們都來了，保羅說：「各位，自從我踏進亞細亞那天起，在你們當中為人如何，你們都很清楚。 19我含著眼淚謙卑地事奉主，又遭到猶太人的迫害，歷盡艱辛。 20你們也知道，凡是對你們有益的事，我沒有避而不宣，我總是在公開場合和各人家中教導你們。 21我勸猶太人和希臘人都要悔改，歸向上帝，信靠主耶穌基督。 22現在，我在聖靈的催促下去耶路撒冷，不知道在那裡會發生什麼事， 23只知道聖靈在各城鎮指示我，前面必有監禁和苦難等著我。 24不過，哪怕是犧牲性命，我也在所不辭，只盼望我能跑完當跑的路程，完成主耶穌交託給我的使命，為上帝充滿恩典的福音做見證。
25「我一向在你們中間傳揚上帝的國，如今我知道，以後你們再也見不到我的面了。 26所以今天我向你們聲明，將來你們有誰滅亡，與我無關。 27因為上帝的整個計劃，我沒有向你們避而不宣。 28你們要為自己，也要為教會的群羊警醒，因為聖靈已經任命你們做群羊的監督，牧養上帝的教會。教會是主用自己的血贖回來的。 29我知道，在我離開以後，一定會有兇惡的豺狼闖進你們中間，殘害羊群。 30就是你們中間也會有人起來歪曲真理，引誘門徒跟隨他們。 31所以你們一定要警醒，牢記這三年來我怎樣晝夜不住地流著淚勸誡你們。
32「現在，我把你們交託給上帝和祂充滿恩典的道，這道能造就你們，使你們與一切聖潔的人同得產業。 33我從未貪圖別人的金銀和衣服， 34你們都知道，我親手做工養活自己和同工。 35我凡事以身作則，教導你們勤奮工作，幫助軟弱的人，並牢記主耶穌的話，『施比受更有福。』」
36保羅說完這番話，就和大家一同跪下禱告。 37眾人都哭了，抱著保羅與他親吻， 38最使他們傷心的就是他說「你們再也見不到我的面了」。最後，眾人送他上了船。
