Židovská rada soudí Ježíše
1Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
Ježíš je souzen Pilátem
2„Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.
„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4„Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
5Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
6Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
8Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
9Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
11Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
12„Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
13„Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.
14„Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
15Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
16Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
20Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je veden k ukřižování
21Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
22Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
24Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
Ježíš je ukřižován
25Poprava se konala v devět hodin ráno.
26Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
27Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
29Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:
„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
31Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:
„Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“
A také zločinci na křížích mu spílali.
Ježíš umírá na kříži
33V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
34Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
35Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
37Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
38V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
39Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
Ježíš je pohřben
42Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
44Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
46Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
47Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.
Dommen afsiges, og Jesus føres til Pilatus
Matt. 27,1-2.11-14; Luk. 23,1-5; Joh. 18,28-38
1Så snart det blev lyst, afsagde det jødiske råd den officielle dom. Rådet bestod af ypperstepræsterne, de skriftlærde og en række andre ledere. Det blev besluttet, at Jesus skulle bindes og føres til den romerske guvernør, der hed Pilatus.
2Da de ankom til den romerske garnisons hovedkvarter, spurgte Pilatus: „Er du jødernes konge?”
„Det kan man godt sige,” svarede Jesus.
3Nu kom ypperstepræsterne frem med deres anklager. 4Pilatus vendte sig mod Jesus: „Hvorfor siger du ingenting? Du hører jo alt det, de anklager dig for.” 5Men Jesus svarede stadig ikke et ord, og det undrede Pilatus sig meget over.
Pilatus bliver presset til at lade Jesus korsfæste
Matt. 27,15-26; Luk. 23,13-25; Joh. 18,39–19,16
6Der var tradition for, at Pilatus hvert år i anledning af påsken løslod en jødisk fange. Folket måtte selv vælge, hvem det skulle være. 7På det tidspunkt var der en mand ved navn Barabbas, som sad fængslet sammen med andre oprørere. De havde under opstanden begået mord.
8Mængden begyndte nu at trænge ind på Pilatus. De ville have en fange frigivet, som de plejede. 9„Vil I have, at jeg skal frigive jødernes konge?” spurgte Pilatus. 10Han var nemlig godt klar over, at det var af ren og skær misundelse, at ypperstepræsterne havde slæbt Jesus for retten.
11Men ypperstepræsterne fik folkemængden overtalt til at bede om at få Barabbas sat fri.
12„Hvad vil I så have, jeg skal gøre med den mand, som I kalder jødernes konge?” spurgte Pilatus. 13„Korsfæst ham!” råbte de tilbage.
14„Hvorfor det?” sagde Pilatus. „Hvad ondt har han gjort?”
Men de råbte blot endnu højere: „Korsfæst ham!”
15Pilatus besluttede, at det var bedst at bøje sig for mængden, så han løslod Barabbas og gav ordre til, at Jesus skulle piskes og derefter korsfæstes.
De romerske soldater gør nar af jødernes konge
Matt. 27,27-31; Joh. 19,2-3
16Soldaterne førte Jesus ind i kasernen og kaldte hele garnisonen sammen. 17De klædte ham ud som konge med en purpurrød kappe og en krone flettet af tornede grene på hovedet. 18Så begyndte de at råbe: „Længe leve jødernes konge!” 19Derefter slog de ham i hovedet med en kæp, spyttede på ham og kastede sig på knæ foran ham. 20Da de til sidst blev trætte af at gøre nar af ham, trak de den røde kappe af ham og gav ham hans eget tøj på. Derefter førte de ham af sted for at korsfæste ham.
Jesus bliver korsfæstet og derefter hånet af de jødiske ledere
Matt. 27,32-44; Luk. 23,26-43; Joh. 19,17-27
21En forbipasserende, Simon fra Kyrene, som var far til Alexander og Rufus, var netop på vej ind i byen. Ham tvang soldaterne til at bære Jesu kors.
22De førte Jesus ud til det sted, som kaldes Golgata (det betyder „Hovedskalsstedet”). 23Her ville soldaterne give ham vin med et bedøvelsesmiddel i, men han ville ikke have det. 24Så naglede de ham til korset, og derefter gav de sig til at rafle om hans tøj.15,24 Som en opfyldelse af profetien i Sl. 22,19.
25Klokken var omkring ni om formiddagen, da korsfæstelsen fandt sted. 26På korset over Jesu hoved blev anbragt et skilt, der viste anklagen mod ham. Der stod: „Jødernes konge”.
27Samme morgen blev også to forbrydere korsfæstet, og deres kors blev rejst på hver sin side af Jesus.15,27 Nogle håndskrifter har et vers 28: Således blev skriftordet opfyldt: „Han blev regnet blandt forbrydere.” Muligvis indføjet fra Luk. 22,37.
29Folk, der kom forbi, rystede på hovedet og hånede ham: „Nå, så det var dig, der ville rive templet ned og bygge det op igen inden tre dage! 30Kom dog ned fra det kors og red dig selv!”
31Også ypperstepræsterne og de skriftlærde hånede Jesus. „Den er god med ham,” sagde de til hinanden. „Andre har han reddet, men sig selv kan han ikke redde. 32Og han skulle være ‚Messias, Israels konge’? Lad ham nu stige ned fra korset, så skal vi nok tro på ham!”
Også de to korsfæstede forbrydere hånede ham.
Jesus dør
Matt. 27,45-56; Luk. 23,44-49; Joh. 19,28-30
33Ved tolvtiden blev der mørkt over hele landet, og mørket varede til klokken tre. 34Klokken tre råbte Jesus højt: „Eloi, Eloi! Lema sabaktani?” Det betyder: „Min Gud! Min Gud! Hvorfor har du forladt mig?”15,34 Sl. 22,2.
35Soldaterne, som stod vagt, forstod ikke, hvad han sagde, men nogle mente, han kaldte på Elias. 36En af dem løb hen og hældte billig, sur vin på en svamp. Derefter anbragte han den på en stang og rakte den op til Jesus, for at han kunne drikke. „Lad os vente og se,” sagde han. „Måske kommer Elias og tager ham ned.”
37Da udstødte Jesus et højt råb og udåndede.
38I samme øjeblik blev forhænget foran indgangen til det allerhelligste rum i templet flænget i to dele fra øverst til nederst.
39Da den romerske officer, der stod ved siden af korset, så alt det, der skete i forbindelse med Jesu død, udbrød han: „Den mand var virkelig en gudesøn!”15,39 Eller: „en søn af Gud” eller „Guds søn”.
40Nogle kvinder stod på afstand og iagttog det hele. Blandt dem var Maria Magdalene, Salome, og den Maria, som var mor til Jakob den Lille og Joses. 41De havde fulgt Jesus og sørget for mad til ham, da han gik rundt i Galilæa. Desuden var der en del andre kvinder fra Galilæa, som var fulgt med til Jerusalem.
Jesus lægges i graven
Matt. 27,57-61; Luk. 23,50-56; Joh. 19,38-42
42-43Alt det her skete om fredagen, dagen før sabbatten. Sent om eftermiddagen tog Josef fra Arimatæa mod til sig, opsøgte Pilatus og bad om at få Jesu lig udleveret. Josef var et anset medlem af det jødiske råd og en mand, som ventede, at Guds rige skulle komme. 44Pilatus undrede sig over, at Jesus allerede skulle være død. Han tilkaldte den officer, som havde haft ansvar for korsfæstelsen, og spurgte ham, om det var rigtigt. 45Da officeren bekræftede det, fik Josef lov til at få Jesu lig udleveret. 46Først gik han hen og købte et hvidt lagen, hvorefter han fik taget Jesus ned fra korset og svøbt ind i lagenet. Derpå blev liget lagt i en gravhule, som var hugget ud i en klippe, og der blev rullet en stor sten for indgangen. 47Maria Magdalene og Maria, Joses’ mor, stod og så, hvor Jesus blev lagt.
