Ženy provázejí Ježíše a učedníky
1Potom Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal radostnou zvěst, že Boží království přichází. Doprovázelo ho jeho dvanáct učedníků 2a některé ženy, které zbavil démonů a uzdravil z různých nemocí. Byly to: Marie Magdaléna, kterou osvobodil od naprosté posedlosti, 3Jana – žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které je ze svých prostředků podporovaly.
Ježíš vypráví podobenství o rozsévači
4Jednou se okolo Ježíše shromáždilo mnoho lidí ze všech koutů. Vyprávěl jim toto podobenství: 5„Vyšel rolník na pole, aby rozséval. Jak rozséval, padlo některé zrno na cestu, kde je buď zašlapali lidé, nebo sezobali ptáci. 6Jiné padlo na skalnatou půdu. Vyklíčilo sice, ale pro nedostatek vláhy uschlo. 7I do trní některé zapadlo, trní je však přerostlo a udusilo. 8Pouze v připravené půdě se zrno trvale uchytilo a vyhnalo do plných klasů, v jakých bývá i na sto zrnek.“ Když dovyprávěl, řekl: „Slyšeli jste – přemýšlejte!“
9Později se ho učedníci ptali, co to podobenství znamená. 10Ježíš odpověděl: „Bůh vám dopřává, abyste porozuměli jeho záměrům se světem. Ostatním jsou dána podobenství:
vidí, a přece mnozí nic nepoznají, slyší,
a nakonec většinou nepochopí nic.
11Tomu podobenství je třeba rozumět takto: Zrno je Boží řeč k lidem. 12U mnohých se mu daří tak jako zrnu, které padlo na cestu. Ti Boží slovo vyslechnou, a pak přichází ďábel a to, co slyšeli, jim ze srdce sebere, jen aby neuvěřili a nebyli zachráněni. 13U těch druhých se daří slovu jako zrnu, které padlo na skalnatou půdu. Ti Boží slovo vyslechnou, radostně je přijmou, ale nedovolí, aby v jejich životě zapustilo kořeny. Nějakou dobu vydrží věřit, ale když přijdou zkoušky, odpadnou. 14U jiných je to jako se zrnem, které padlo do trní. Ti rozumějí Božímu slovu, ale nedozraje v nich a nepřinese užitek; každodenní starosti, snaha něco vlastnit a honba za požitky je udusí. 15A konečně u některých je to jako se zrnem, které padlo do úrodné půdy. Ti slyší rádi Boží slovo, opatrují je v připraveném srdci a upřímně mu věří. Ti pak přinášejí trvalý užitek. 16Nikdo nerozsvěcuje svíci proto, aby ji přikryl nádobou nebo strčil pod postel, ale proto, aby ji postavil na svícen. Jenom tak posvítí na cestu těm, kdo vcházejí. 17Všechno, co je skryté, bude jednou vyneseno na světlo a vše, co se úzkostlivě tají, vyjde najevo. 18Zamyslete se nad tím, jak nasloucháte Božímu slovu! Kdo je bere vážně, porozumí víc a víc, ale kdo je bere na lehkou váhu, přijde nakonec i o to, co si myslí, že má!“
Ježíš říká, kdo tvoří jeho rodinu
19Ježíšova matka a jeho bratři pro něj přišli, ale nemohli se k němu dostat pro nával lidí. 20Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí ti něco říci.“ 21Ježíš jim odpověděl: „Moje matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a řídí se podle něho.“
Ježíš utišuje bouři
22Jednoho dne nastoupil Ježíš se svými učedníky na loď a řekl jim: „Přeplavíme se na druhý břeh jezera.“ 23Cestou usnul. Vtom se na jezero přihnala větrná bouře. Vlny se vysoko zvedaly, loď se plnila vodou a hrozilo, že se potopí. 24Učedníci Ježíše vzbudili a volali: „Pane, Pane, utopíme se!“ Ježíš vstal, poručil větru a utišil vlny. 25V nastalém tichu se zeptal učedníků: „Kde zůstala vaše víra?“ Byli celí vyděšení a udivení a říkali si mezi sebou: „Kdo to jen může být, že ho i vítr a vlny poslouchají?“
Ježíš vyhání démony do stáda vepřů
26Plavili se dále do gerasenského kraje, který leží na protějším břehu než Galilea. 27Sotva Ježíš vystoupil na břeh, přiběhl k němu muž z Gerasy, posedlý démony. Již delší dobu pobíhal nahý, potloukal se bez domova a přespával v prázdných skalních hrobech. 28Když uviděl Ježíše, zaječel, vrhl se před ním na zem a křičel: „Co ode mne chceš, Ježíši, synu Nejvyššího Boha? Nech mne na pokoji!“ 29Ježíš přikázal démonu, aby toho muže opustil; záchvaty jej totiž týraly už dlouhou dobu. Lidé ho svazovali na rukou řetězy, na nohy mu nasazovali okovy, ale on měl takovou sílu, že všechno zpřetrhal. Pak se skrýval v pustinách. 30Ježíš se ho zeptal: „Kdo vlastně jsi?“ On odpověděl: „Nás je spousta.“ Byl totiž posedlý mnoha démony. 31Nešťastník teď za ně prosil Ježíše, aby je úplně nezničil. 32Vybrali si stádo vepřů, které se páslo nedaleko na stráni. Když Ježíš dovolil, 33démoni opustili muže a zmocnili se vepřů. Stádo se splašilo a hnalo se po srázu rovnou do jezera, kde utonulo. 34Když to viděli pasáci vepřů, utekli a ve městě i na vesnicích vyprávěli, co se stalo. 35-36Lidé se chtěli na vlastní oči přesvědčit a přišli k Ježíši. U jeho nohou seděl onen muž uzdravený a oblečený, Bylo na něm jasně znát, že má zdravý rozum. Nejvíce lidmi otřáslo vyprávění očitých svědků, jakým způsobem byl ten člověk uzdraven. 37Zmocnil se jich takový strach, že prosili Ježíše, aby jejich krajinu opustil. A tak vstoupil na loď a plavil se zpět. 38Muž, kterého Ježíš uzdravil, prosil, aby ho vzal s sebou. Ježíš odmítl a rozloučil se s ním se slovy: 39„Jdi domů a vypravuj, jak veliké věci s tebou Bůh učinil.“ Muž poslechl, odešel a všude vyprávěl, jaké dobrodiní mu Ježíš prokázal.
Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče
40Na druhém břehu zatím čekal na Ježíšův návrat zástup lidí. 41Byl mezi nimi také představený synagogy Jairus. Padl Ježíšovi k nohám a prosil, aby šel k němu, 42že jeho jediná, dvanáctiletá dcerka umírá. Cestou se na Ježíše tlačili lidé ze všech stran. 43Byla tam i jedna žena, která již dvanáct let trpěla krvácením, a ačkoliv nechala u lékařů již celé své jmění, nikomu se nepodařilo ji uzdravit. 44Ta se zezadu dotkla třásní Ježíšova pláště a hned ucítila, že její nemoc přestala. 45Ježíš se zeptal: „Kdo se mne to dotkl?“ Nikdo se nepřiznával a Petr řekl: „Pane, vždyť je kolem tebe tolik lidí a ti se na tebe tlačí.“ 46Ježíš na tom však trval: „Někdo se mne úmyslně dotkl, pocítil jsem, že ze mne vyšla síla.“ 47Když žena viděla, že se to nedá tajit, přišla celá rozechvělá k Ježíši a padla na kolena. Přede všemi lidmi mu vyprávěla, proč se ho dotkla a že se v tom okamžiku uzdravila. 48Ježíš jí řekl: „Tvoje víra tě uzdravila. Jdi pokojně domů.“ 49Zatímco Ježíš mluvil, přišel kdosi k Jairovi a sděloval mu: „Tvoje dcera zemřela, už Ježíše neobtěžuj.“ 50Ježíš to slyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a tvoje dcerka bude zachráněna.“ 51Když došli k Jairovu domu, vzal s sebou Ježíš dovnitř jen Petra, Jana, Jakuba a rodiče dívenky. 52Tam už nad ní všichni plakali a naříkali. Ježíš řekl: „Neplačte, vždyť neumřela, ale spí.“ 53Hořce se mu vysmáli, protože věděli, že dívka skutečně zemřela. Ježíš všechny poslal ven, 54vzal ji za ruku a zvolal: „Dítě, vstaň!“ 55A ona hned začala dýchat a vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu. 56Rodičů se zmocnil úžas a radost. Ježíš jim však nařídil, aby nikomu nevyprávěli, co se stalo.
撒种的比喻
1此后，耶稣到各城镇去传扬上帝国的福音。同行的有十二使徒， 2还有几个曾被邪灵和疾病缠身、现在已被医治的妇女。其中有抹大拉的玛丽亚，耶稣曾经从她身上赶出七个鬼， 3还有希律的管家苦撒的妻子约亚拿，此外还有苏撒拿等其他妇女。她们用自己的钱财资助耶稣和门徒。
4那时，人群络绎不绝地从各地聚集到耶稣面前，耶稣用比喻教导他们，说： 5“有一个农夫到田里撒种，有些种子落在路旁，被人践踏，又被飞鸟吃掉了； 6有些落在盖着浅土的石头地上，因水分不足，幼苗刚长出来就枯萎了； 7有些落在荆棘丛中，荆棘长起来便把幼苗挤住了； 8有些落在沃土里，发芽生长，结出百倍的果实。”耶稣讲完这番话后，高声说：“有耳可听的，就要留心听。”
9门徒请耶稣解释这比喻的意思， 10耶稣便说：“上帝国的奥秘只让你们知道，对其他人，我就用比喻，使他们看却看不见，听却听不明白。 11这个比喻的意思是这样，种子代表上帝的道， 12种子落在路旁是指人听了道，随后魔鬼来把道从他们心里夺走了，不让他们相信并得救。 13种子落在盖着浅土的石头地上是指人听了道，欣然接受了，但是没有根基，只是暂时相信，一遇到试炼就放弃了。 14种子落在荆棘丛中是指人听了道，后来被生活的忧虑、钱财和享乐缠住了，以致结不出成熟的果实来。 15种子落在沃土里则是指人听了道，用诚实良善的心坚忍持守，至终结出果实。
点灯的比喻
16“没有人点了灯，却用器皿把它盖起来或放到床底下，而是放在灯台上，使进来的人能见到光。 17掩盖的事终会暴露出来，隐藏的秘密终会被人知道。 18因此，你们要留心听，因为凡有的，还要给他更多；凡没有的，连他自以为已经拥有的也要被夺去。”
耶稣的亲属
19这时，耶稣的母亲和兄弟来找祂，由于人太多，他们无法靠近耶稣， 20有人就对祂说：“你的母亲和兄弟在外面想见你。” 21耶稣却说：“听见上帝的话语并遵行的人就是我的母亲、我的弟兄。”
平静风浪
22有一天，耶稣对门徒说：“我们到湖的对岸去吧。”于是他们坐船前往对岸。 23途中耶稣睡着了。不料湖上忽然狂风大作，船灌满了水，非常危险。 24门徒过来唤醒耶稣，说：“主啊，主啊！我们快淹死了！”
耶稣醒来，就斥责风浪，顿时风平浪静了。
25耶稣对他们说：“你们的信心在哪里呢？”
门徒又惊又怕，彼此议论说：“祂究竟是谁？一发命令，连风浪都听祂的！”
格拉森赶鬼
26他们渡过加利利湖，到了格拉森地区。 27耶稣上岸后，迎面遇见当地一个被鬼附身的人。那人长期赤身露体，不住在房屋里，只住在墓穴中。 28他一见到耶稣，就扑倒在祂面前，高声喊叫：“至高上帝的儿子耶稣，我和你有什么关系？求求你，不要折磨我！” 29这是因为耶稣已命令污鬼离开那人。那人多次被污鬼操纵，人们用铁链脚镣把他锁起来看管，他竟把锁链也扯断，被鬼催逼到荒野。
30耶稣问他：“你叫什么名字？”
他说：“我叫‘群’。”因为有一大群鬼附在那人身上。 31鬼不断央求耶稣不要叫它们到无底坑去。
32当时有一大群猪在附近山坡上觅食，污鬼就央求耶稣准许它们进入猪群，耶稣答应了。 33于是那群鬼便离开那人，进入猪群。那群猪就一路奔下陡坡，冲进湖里淹死了。 34放猪的人见此情形拔腿就跑，把这事告诉了城里和乡下的人。 35人们出来看个究竟，到了耶稣那里，发现那曾被鬼附身的人衣着整齐、神智清醒地坐在耶稣脚前，他们都很害怕。 36目击者把事情的始末告诉了他们。 37格拉森地区的居民都十分害怕，请求耶稣离开那里，耶稣便乘船回去了。
38那从前被鬼附身的人恳求跟耶稣同行，耶稣却对他说： 39“你回家吧，把上帝为你所行的奇事告诉别人。”他就回去，走遍全城，四处传扬耶稣为他所行的奇事。
雅鲁求救
40耶稣回到对岸，受到等候在那里的百姓的欢迎。 41一个名叫雅鲁的会堂主管走过来俯伏在耶稣脚前，求耶稣到他家去，因为他有一个大约十二岁的独生女快要死了。
42耶稣前去雅鲁家的时候，人群拥挤着祂。
患血漏病妇人的信心
43有一个患了十二年血漏病的妇人耗尽了积蓄，到处求医，但没有人能医治她。 44妇人挤到耶稣的背后，摸了一下祂衣服的穗边，她的血漏立刻止住了。
45耶稣问：“谁摸我？”没有人说摸过祂。
彼得说：“老师，众人都在拥挤你。”
46耶稣却说：“一定有人摸了我，因为我感觉有能力从我身上出去。”
47那妇人知道无法隐瞒，就战战兢兢地走过来，俯伏在耶稣脚前，把她摸了耶稣的衣裳后顽疾马上痊愈的始末当众说了出来。
48耶稣对她说：“女儿，你的信心救了你！安心回去吧。”
雅鲁女儿死而复活
49耶稣还在说话的时候，有人从雅鲁家赶来，对雅鲁说：“你的女儿已经死了，不用麻烦老师了。”
50耶稣听见，就对雅鲁说：“不要怕，只要信。你的女儿一定会好的！”
51到了雅鲁家，耶稣只准彼得、雅各、约翰和雅鲁夫妇跟祂进去。 52屋内的人都在为那女孩哀伤哭泣，耶稣说：“不要哭，她没有死，只是睡着了。” 53众人就讥笑祂，因为他们明明知道那女孩死了。 54耶稣拉着那女孩的手，说：“孩子，起来！” 55她的灵魂就回来了，她立刻站了起来。耶稣吩咐人给她东西吃。 56她的父母非常惊讶，耶稣却嘱咐他们不要把这事传开。
