Náboženští vůdci usilují o zabití Ježíše
1Přiblížily se Velikonoce. 2Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
Jidáš sjednává zradu Ježíše
3Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení, 4odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení. 5Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu. 6Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
Učedníci připravují velikonoční večeři
7Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka. 8Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky. 9Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“ 10Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte: 11‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘ 12Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“ 13Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
Ježíš naposledy večeří s učedníky
14Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu. 15Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět. 16Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“ 17Když jim po modlitbě podával kalich s vínem, 18řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi. 19Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“ 20Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji. 21Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit. 22Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“ 23Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového. 24Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější. 25Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci. 26U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým. 27Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží. 28Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku. 29Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo, 30abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí, 32ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“ 33Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“ 34Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“ 35Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“ Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“ 36Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte. 37Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“ 38Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“ Ježíš odpověděl: „To stačí.“
Ježíš prožívá muka v zahradě
39Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli. 40Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“ 41Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se: 42„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“ 43Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu. 44Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem. 45Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli. 46Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
Ježíš je zrazen a zajat
47Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. 48Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ 49Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“ 50A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže. 51Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“ Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho. 52Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra. 53A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
Petr zapírá, že Ježíše zná
54Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval. 55Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát. 56Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“ 57Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“ 58Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“ Petr řekl: „To se mýlíte.“ 59Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“ 60Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“ Než to dořekl, zakokrhal kohout. 61A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“ 62Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal. 63Stráž se začala Ježíšovi vysmívat. 64Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“ 65A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
Židovská rada soudí Ježíše
66Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“ 67On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte. 68A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi. 69Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“ 70Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“ 71Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
Judas Agrees to Betray Jesus
1Now the Festival of Unleavened Bread, called the Passover, was approaching, 2and the chief priests and the teachers of the law were looking for some way to get rid of Jesus, for they were afraid of the people. 3Then Satan entered Judas, called Iscariot, one of the Twelve. 4And Judas went to the chief priests and the officers of the temple guard and discussed with them how he might betray Jesus. 5They were delighted and agreed to give him money. 6He consented, and watched for an opportunity to hand Jesus over to them when no crowd was present.
The Last Supper
7Then came the day of Unleavened Bread on which the Passover lamb had to be sacrificed. 8Jesus sent Peter and John, saying, “Go and make preparations for us to eat the Passover.”
9“Where do you want us to prepare for it?” they asked.
10He replied, “As you enter the city, a man carrying a jar of water will meet you. Follow him to the house that he enters, 11and say to the owner of the house, ‘The Teacher asks: Where is the guest room, where I may eat the Passover with my disciples?’ 12He will show you a large room upstairs, all furnished. Make preparations there.”
13They left and found things just as Jesus had told them. So they prepared the Passover.
14When the hour came, Jesus and his apostles reclined at the table. 15And he said to them, “I have eagerly desired to eat this Passover with you before I suffer. 16For I tell you, I will not eat it again until it finds fulfillment in the kingdom of God.”
17After taking the cup, he gave thanks and said, “Take this and divide it among you. 18For I tell you I will not drink again from the fruit of the vine until the kingdom of God comes.”
19And he took bread, gave thanks and broke it, and gave it to them, saying, “This is my body given for you; do this in remembrance of me.”
20In the same way, after the supper he took the cup, saying, “This cup is the new covenant in my blood, which is poured out for you.22:19,20 Some manuscripts do not have given for you… poured out for you. 21But the hand of him who is going to betray me is with mine on the table. 22The Son of Man will go as it has been decreed. But woe to that man who betrays him!” 23They began to question among themselves which of them it might be who would do this.
24A dispute also arose among them as to which of them was considered to be greatest. 25Jesus said to them, “The kings of the Gentiles lord it over them; and those who exercise authority over them call themselves Benefactors. 26But you are not to be like that. Instead, the greatest among you should be like the youngest, and the one who rules like the one who serves. 27For who is greater, the one who is at the table or the one who serves? Is it not the one who is at the table? But I am among you as one who serves. 28You are those who have stood by me in my trials. 29And I confer on you a kingdom, just as my Father conferred one on me, 30so that you may eat and drink at my table in my kingdom and sit on thrones, judging the twelve tribes of Israel.
31“Simon, Simon, Satan has asked to sift all of you as wheat. 32But I have prayed for you, Simon, that your faith may not fail. And when you have turned back, strengthen your brothers.”
33But he replied, “Lord, I am ready to go with you to prison and to death.”
34Jesus answered, “I tell you, Peter, before the rooster crows today, you will deny three times that you know me.”
35Then Jesus asked them, “When I sent you without purse, bag or sandals, did you lack anything?”
“Nothing,” they answered.
36He said to them, “But now if you have a purse, take it, and also a bag; and if you don’t have a sword, sell your cloak and buy one. 37It is written: ‘And he was numbered with the transgressors’22:37 Isaiah 53:12; and I tell you that this must be fulfilled in me. Yes, what is written about me is reaching its fulfillment.”
38The disciples said, “See, Lord, here are two swords.”
“That’s enough!” he replied.
Jesus Prays on the Mount of Olives
39Jesus went out as usual to the Mount of Olives, and his disciples followed him. 40On reaching the place, he said to them, “Pray that you will not fall into temptation.” 41He withdrew about a stone’s throw beyond them, knelt down and prayed, 42“Father, if you are willing, take this cup from me; yet not my will, but yours be done.” 43An angel from heaven appeared to him and strengthened him. 44And being in anguish, he prayed more earnestly, and his sweat was like drops of blood falling to the ground.22:43,44 Many early manuscripts do not have verses 43 and 44.
45When he rose from prayer and went back to the disciples, he found them asleep, exhausted from sorrow. 46“Why are you sleeping?” he asked them. “Get up and pray so that you will not fall into temptation.”
Jesus Arrested
47While he was still speaking a crowd came up, and the man who was called Judas, one of the Twelve, was leading them. He approached Jesus to kiss him, 48but Jesus asked him, “Judas, are you betraying the Son of Man with a kiss?”
49When Jesus’ followers saw what was going to happen, they said, “Lord, should we strike with our swords?” 50And one of them struck the servant of the high priest, cutting off his right ear.
51But Jesus answered, “No more of this!” And he touched the man’s ear and healed him.
52Then Jesus said to the chief priests, the officers of the temple guard, and the elders, who had come for him, “Am I leading a rebellion, that you have come with swords and clubs? 53Every day I was with you in the temple courts, and you did not lay a hand on me. But this is your hour—when darkness reigns.”
Peter Disowns Jesus
54Then seizing him, they led him away and took him into the house of the high priest. Peter followed at a distance. 55And when some there had kindled a fire in the middle of the courtyard and had sat down together, Peter sat down with them. 56A servant girl saw him seated there in the firelight. She looked closely at him and said, “This man was with him.”
57But he denied it. “Woman, I don’t know him,” he said.
58A little later someone else saw him and said, “You also are one of them.”
“Man, I am not!” Peter replied.
59About an hour later another asserted, “Certainly this fellow was with him, for he is a Galilean.”
60Peter replied, “Man, I don’t know what you’re talking about!” Just as he was speaking, the rooster crowed. 61The Lord turned and looked straight at Peter. Then Peter remembered the word the Lord had spoken to him: “Before the rooster crows today, you will disown me three times.” 62And he went outside and wept bitterly.
The Guards Mock Jesus
63The men who were guarding Jesus began mocking and beating him. 64They blindfolded him and demanded, “Prophesy! Who hit you?” 65And they said many other insulting things to him.
Jesus Before Pilate and Herod
66At daybreak the council of the elders of the people, both the chief priests and the teachers of the law, met together, and Jesus was led before them. 67“If you are the Messiah,” they said, “tell us.”
Jesus answered, “If I tell you, you will not believe me, 68and if I asked you, you would not answer. 69But from now on, the Son of Man will be seated at the right hand of the mighty God.”
70They all asked, “Are you then the Son of God?”
He replied, “You say that I am.”
71Then they said, “Why do we need any more testimony? We have heard it from his own lips.”
