Náboženští vůdci usilují o zabití Ježíše
1Přiblížily se Velikonoce. 2Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
Jidáš sjednává zradu Ježíše
3Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení, 4odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení. 5Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu. 6Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
Učedníci připravují velikonoční večeři
7Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka. 8Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky. 9Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“ 10Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte: 11‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘ 12Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“ 13Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
Ježíš naposledy večeří s učedníky
14Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu. 15Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět. 16Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“ 17Když jim po modlitbě podával kalich s vínem, 18řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi. 19Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“ 20Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji. 21Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit. 22Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“ 23Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového. 24Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější. 25Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci. 26U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým. 27Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží. 28Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku. 29Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo, 30abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí, 32ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“ 33Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“ 34Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“ 35Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“ Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“ 36Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte. 37Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“ 38Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“ Ježíš odpověděl: „To stačí.“
Ježíš prožívá muka v zahradě
39Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli. 40Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“ 41Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se: 42„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“ 43Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu. 44Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem. 45Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli. 46Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
Ježíš je zrazen a zajat
47Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. 48Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ 49Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“ 50A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže. 51Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“ Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho. 52Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra. 53A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
Petr zapírá, že Ježíše zná
54Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval. 55Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát. 56Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“ 57Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“ 58Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“ Petr řekl: „To se mýlíte.“ 59Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“ 60Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“ Než to dořekl, zakokrhal kohout. 61A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“ 62Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal. 63Stráž se začala Ježíšovi vysmívat. 64Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“ 65A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
Židovská rada soudí Ježíše
66Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“ 67On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte. 68A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi. 69Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“ 70Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“ 71Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
Judas Agrees to Hand Jesus Over
1The Feast of Unleavened Bread, called the Passover, was near. 2The chief priests and the teachers of the law were looking for a way to get rid of Jesus. They were afraid of the people. 3Then Satan entered Judas, who was called Iscariot. Judas was one of the 12 disciples. 4He went to the chief priests and the officers of the temple guard. He talked with them about how he could hand Jesus over to them. 5They were delighted and agreed to give him money. 6Judas accepted their offer. He watched for the right time to hand Jesus over to them. He wanted to do it when no crowd was around.
The Last Supper
7Then the day of Unleavened Bread came. That was the time the Passover lamb had to be sacrificed. 8Jesus sent Peter and John on ahead. “Go,” he told them. “Prepare for us to eat the Passover meal.”
9“Where do you want us to prepare for it?” they asked.
10Jesus replied, “When you enter the city, a man carrying a jar of water will meet you. Follow him to the house he enters. 11Then say to the owner of the house, ‘The Teacher asks, “Where is the guest room? Where can I eat the Passover meal with my disciples?” ’ 12He will show you a large upstairs room with furniture already in it. Prepare for us to eat there.”
13Peter and John left. They found things just as Jesus had told them. So they prepared the Passover meal.
14When the hour came, Jesus and his apostles took their places at the table. 15He said to them, “I have really looked forward to eating this Passover meal with you. I wanted to do this before I suffer. 16I tell you, I will not eat the Passover meal again until it is celebrated in God’s kingdom.”
17After Jesus took the cup, he gave thanks. He said, “Take this cup and share it among yourselves. 18I tell you, I will not drink wine with you again until God’s kingdom comes.”
19Then Jesus took bread. He gave thanks and broke it. He handed it to them and said, “This is my body. It is given for you. Every time you eat it, do this in memory of me.”
20In the same way, after the supper he took the cup. He said, “This cup is the new covenant in my blood. It is poured out for you. 21But someone here is going to hand me over to my enemies. His hand is with mine on the table. 22The Son of Man will go to his death, just as God has already decided. But how terrible it will be for the one who hands him over!” 23The apostles began to ask one another about this. They wondered which one of them would do it.
24They also started to argue. They disagreed about which of them was thought to be the most important person. 25Jesus said to them, “The kings of the Gentiles hold power over their people. And those who order them around call themselves Protectors. 26But you must not be like that. Instead, the most important among you should be like the youngest. The one who rules should be like the one who serves. 27Who is more important? Is it the one at the table, or the one who serves? Isn’t it the one who is at the table? But I am among you as one who serves. 28You have stood by me during my troubles. 29And I give you a kingdom, just as my Father gave me a kingdom. 30Then you will eat and drink at my table in my kingdom. And you will sit on thrones, judging the 12 tribes of Israel.
31“Simon, Simon! Satan has asked to sift all of you disciples like wheat. 32But I have prayed for you, Simon. I have prayed that your faith will not fail. When you have turned back, help your brothers to be strong.”
33But Simon replied, “Lord, I am ready to go with you to prison and to death.”
34Jesus answered, “I tell you, Peter, you will say three times that you don’t know me. And you will do it before the rooster crows today.”
35Then Jesus asked the disciples, “Did you need anything when I sent you without a purse, bag or sandals?”
“Nothing,” they answered.
36He said to them, “But now if you have a purse, take it. And also take a bag. If you don’t have a sword, sell your coat and buy one. 37It is written, ‘He was counted among those who had committed crimes.’ (Isaiah 53:12) I tell you that what is written about me must come true. Yes, it is already coming true.”
38The disciples said, “See, Lord, here are two swords.”
“Two swords are enough!” he replied.
Jesus Prays on the Mount of Olives
39Jesus went out as usual to the Mount of Olives. His disciples followed him. 40When they reached the place, Jesus spoke. “Pray that you won’t fall into sin when you are tempted,” he said to them. 41Then he went a short distance away from them. There he got down on his knees and prayed. 42He said, “Father, if you are willing, take this cup of suffering away from me. But do what you want, not what I want.” 43An angel from heaven appeared to Jesus and gave him strength. 44Because he was very sad and troubled, he prayed even harder. His sweat was like drops of blood falling to the ground.
45After that, he got up from prayer and went back to the disciples. He found them sleeping. They were worn out because they were very sad. 46“Why are you sleeping?” he asked them. “Get up! Pray that you won’t fall into sin when you are tempted.”
Jesus Is Arrested
47While Jesus was still speaking, a crowd came up. The man named Judas was leading them. He was one of the 12 disciples. Judas approached Jesus to kiss him. 48But Jesus asked him, “Judas, are you handing over the Son of Man with a kiss?”
49Jesus’ followers saw what was going to happen. So they said, “Lord, should we use our swords against them?” 50One of them struck the slave of the high priest and cut off his right ear.
51But Jesus answered, “Stop this!” And he touched the man’s ear and healed him.
52Then Jesus spoke to the chief priests, the officers of the temple guard, and the elders. They had all come for him. “Am I leading a band of armed men against you?” he asked. “Do you have to come with swords and clubs? 53Every day I was with you in the temple courtyard. And you didn’t lay a hand on me. But this is your hour. This is when darkness rules.”
Peter Says He Does Not Know Jesus
54Then the men arrested Jesus and led him away. They took him into the high priest’s house. Peter followed from far away. 55Some people there started a fire in the middle of the courtyard. Then they sat down together. Peter sat down with them. 56A female servant saw him sitting there in the firelight. She looked closely at him. Then she said, “This man was with Jesus.”
57But Peter said he had not been with him. “Woman, I don’t know him,” he said.
58A little later someone else saw Peter. “You also are one of them,” he said.
“No,” Peter replied. “I’m not!”
59About an hour later, another person spoke up. “This fellow must have been with Jesus,” he said. “He is from Galilee.”
60Peter replied, “Man, I don’t know what you’re talking about!” Just as he was speaking, the rooster crowed. 61The Lord turned and looked right at Peter. Then Peter remembered what the Lord had spoken to him. “The rooster will crow today,” Jesus had said. “Before it does, you will say three times that you don’t know me.” 62Peter went outside. He broke down and cried.
The Guards Make Fun of Jesus
63There were men guarding Jesus. They began laughing at him and beating him. 64They blindfolded him. They said, “Prophesy! Who hit you?” 65They also said many other things to make fun of him.
Jesus Is Brought to Pilate and Herod
66At dawn the elders of the people met together. These included the chief priests and the teachers of the law. Jesus was led to them. 67“If you are the Messiah,” they said, “tell us.”
Jesus answered, “If I tell you, you will not believe me. 68And if I asked you, you would not answer. 69But from now on, the Son of Man will be seated at the right hand of the mighty God.”
70They all asked, “Are you the Son of God then?”
He replied, “You say that I am.”
71Then they said, “Why do we need any more witnesses? We have heard it from his own lips.”
