Židé se přou o Ježíšovu autoritu
1Jednoho dne, když Ježíš mluvil k lidem shromážděným v chrámu a ukazoval jim, jak se k nim Bůh přiblížil, přišli za ním velekněží, učitelé zákona a židovští představitelé s otázkou: 2„Kdo tě pověřil, od koho máš takovou pravomoc?“ 3Řekl jim: „Než odpovím, chci slyšet od vás: 4Kdo pověřil Jana Křtitele jeho posláním? Bůh nebo lidé?“ 5Tou otázkou je zaskočil a oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li Bůh, pak se nás zeptá, proč jsme mu tedy neuvěřili, 6a řekneme-li, že lidé, mohl by nás lid kamenovat, protože oni věří, že Jan Křtitel byl prorok.“ 7Nakonec odpověděli: „Nevíme, kdo poslal Jana.“ 8Nato Ježíš řekl: „Pak nemá význam, abych vám pověděl, kdo pověřil mne.“
Ježíš vypráví podobenství o pošetilém boháči
9Pak se obrátil k okolostojícím a vyprávěl jim obrazný příběh: „Jeden člověk založil vinici. Pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval. 10Když přišla doba sklizně, poslal k vinařům svého sluhu, aby mu odevzdali podíl z úrody. Ti však posla zmrskali a vyhnali s prázdnou. 11Majitel vinice tam poslal jiného sluhu, ale i toho zbili, vysmáli se mu a nic mu nedali. 12Ještě třetího sluhu tam pán poslal. Toho dokonce zranili a vyhnali. 13Majitel vinice si řekl: ‚Co mám dělat? Zkusím to ještě s nimi. Pošlu tam svého syna, před ním budou mít respekt.‘ 14Ale když vinaři uviděli majitelova syna, dohodli se mezi sebou: ‚To je dědic, zabijeme ho, a vinice bude naše.‘ 15A tak se stalo. Vyvlekli ho ven z vinice a zabili ho. 16Co myslíte, že udělá majitel s těmi proradnými nájemci? Přijde, podle zásluhy je ztrestá a vinici svěří jiným.“ Posluchači pochopili, kam tím Ježíš míří, a namítali: „Co si to o nás myslíš? Tak hluboko jsme neklesli.“ 17Ježíš se na ně podíval a řekl: „Přemýšlejte o tom, co znamenají slova napsaná v Bibli: ‚Kámen, který stavitelé odhodili jako nepotřebný, se ukázal jako nejdůležitější – svorník stavby.‘ 18Každý, kdo ten kámen přehlíží, o něj dříve nebo později klopýtne a potluče se. Kdo ho dává jinam, než kámen skutečně patří, vystavuje se nebezpečí, že se mu celá stavba zřítí a ten kámen ho rozdrtí.“ 19Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.
Židé se Ježíše ptají na placení daně
20Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou. 21Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni. 22Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“ 23On však prohlédl jejich lest a vyzval je: 24„Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“ Odpověděli: „Císaře.“ 25On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ 26A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí.
Židé se Ježíše ptají na vzkříšení
27Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém: 28„Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou. 29Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka. 30-31S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí. Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní. 32Nakonec zemřela i ona. 33Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“ 34-36Ježíš odpověděl: „Manželství a rodina jsou záležitostí pozemského života. Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé. 37A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli. 38A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“ 39Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“ 40Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
Židé nemohou odpovědět na Ježíšovu otázku
41Položil jim tedy otázku: „Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým? 42Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů:
‚Bůh říká mému Pánu:
Seď po mé pravici a vládni se mnou,
43dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.‘
44Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?“
Ježíš varuje před náboženskými vůdci
45Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi: 46-47„Varujte se takových znalců zákona, kteří se rádi ukazují v honosných talárech a čekají, že je lidé budou na ulici uctivě zdravit. Při bohoslužbách sedají v předních řadách a vyhrazují si čestná místa na hostinách. Dlouze se modlí, aby udělali dobrý dojem. Ve skutečnosti jsou to pokrytci, kteří se nestydí vyjídat domácnosti vdov. Ti budou jednou zvlášť přísně potrestáni.“
Ang Pagpangutana sa Katungod ni Jesus
(Mat. 21:23-27; Mar. 11:27-33)
1Usa ka adlaw niana, samtang nagtudlo si Jesus sa Maayong Balita sa mga tawo didto sa templo, miduol kaniya ang kadagkoan sa mga pari, ang mga magtutudlo sa Kasugoan, ug ang mga pangulo sa mga Judio. 2Nangutana sila, “Unsa ba ang imong katungod sa pagbuhat niining mga butanga dinhi sa templo. Kinsa ba gayod ang naghatag kanimo niini nga katungod?” 3Mitubag si Jesus kanila, “May pangutana usab ako kaninyo. Sultihi ninyo ako, 4kang kinsa ba naggikan ang katungod ni Juan sa pagbautismo, sa Dios ba o sa tawo?” 5Naglalis sila kon unsa ang ilang itubag, “Kon moingon kita nga, ‘Gikan sa Dios,’ moingon siya, ‘O, nganong wala man kamo motuo kang Juan?’ 6Apan kon moingon kita nga ‘Gikan sa tawo,’ batoon kita sa mga tawo, tungod kay mituo sila nga si Juan propeta sa Dios.” 7Busa mitubag sila kang Jesus nga wala sila mahibalo. 8Unya miingon si Jesus kanila, “Kon mao kana dili ko usab kamo sultihan kon diin gikan ang akong katungod sa pagbuhat niini.”
Ang Sambingay bahin sa mga Saop
(Mat. 21:33-46; Mar. 12:1-12)
9Gisuginlan dayon ni Jesus ang mga tawo niini nga sambingay, “May usa ka tawo nga may yuta nga gipatamnan niya ug ubas. Pagkahuman gipasaopan niya kini ug milakaw ngadto sa layong dapit. 10Sa panahon na sa pagpamupo sa ubas, gisugo niya ang usa ka sulugoon ngadto sa mga saop aron sa pagkuha sa iyang bahin. Apan pag-abot didto sa sulugoon, gikulata nila kini ug gipapauli nga walay dala. 11Unya nagsugo na usab ang tag-iya ug usa pa ka sulugoon. Apan pag-abot sa sulugoon didto sa mga saop gikulata usab kini ug gipakaulawan ug gipapauli usab nila nga walay dala. 12Nagsugo pa gayod ang tag-iya ug ikatulong sulugoon, apan pag-abot niya didto gipasakitan nila kini ug giabog pauli. 13Busa ang tag-iya sa ubasan miingon, ‘Unsa na lang kaha ang akong buhaton? Ah, sugoon ko na lang ang akong pinalanggang anak, kay tingali ug tahoron nila siya.’ 14Apan sa pagkakita sa mga saop sa iyang anak, miingon sila, ‘Ania na ang manununod. Dali, patyon nato siya aron maato na ang iyang mapanunod.’ 15Busa gidala nila kini ngadto sa gawas sa ubasan ug gipatay.”
Unya miingon si Jesus sa mga tawo, “Karon, unsa man ang buhaton sa tag-iya ngadto kanila? 16Sigurado gayod nga adtoon niya ang mga saop ug pamatyon. Unya pasaopan niya sa uban ang iyang ubasan.” Pagkadungog niini sa mga tawo miingon sila, “Hinaut unta nga dili itugot sa Dios nga mahitabo ang sama niana!” 17Apan gitan-aw sila ni Jesus ug gipangutana, “Unsa man diay ang kahulogan sa Kasulatan nga nagaingon:
‘Ang bato nga gisalikway sa mga panday
mao gayod hinuon ang nahimong pundasyon.’20:17 Tan-awa usab ang Salmo 118:22.
18Si bisan kinsa nga mahulog niadtong batoha mabalian, apan ang mahulogan sa maong bato madugmok gayod.”
Ang Pangutana bahin sa Pagbayad ug Buhis
(Mat. 22:15-22; Mar. 12:13-17)
19Niadtong higayona dakpon na unta siya sa mga magtutudlo sa Kasugoan ug sa kadagkoan sa mga pari, kay nahibaloan nila nga sila gayod ang iyang gitumong sa iyang sambingay. Apan nahadlok sila sa mga tawo. 20Busa naghulat na lang sila ug laing higayon. Nagpadala sila ug mga espiya nga nagpakaaron-ingnon nga maayo ang ilang tuyo, aron nga kon may makita sila nga sayop sa iyang gipanulti, isumbong nila siya ngadto sa gobernador. 21Nangutana kining mga espiya kang Jesus, “Magtutudlo, nasayod kami nga husto ang imong gipanulti ug gipanudlo. Ug wala ka gayoy gipalabi bisan kinsa, hinuon ang kamatuoran mahitungod sa kabubut-on sa Dios alang sa mga tawo mao gayod ang imong gipanudlo. 22Sa imong huna-huna, husto ba o dili nga kita, isip mga Judio, mobayad ug buhis ngadto sa Emperador sa Roma?” 23Apan nahibaloan ni Jesus ang ilang daotang tuyo, busa miingon siya kanila, 24“Pakit-a ninyo ako ug kuwarta. Kang kinsa bang hitsura ug ngalan ang nahimutang diha?” Mitubag sila, “Iya sa Emperador.” 25Busa miingon si Jesus kanila, “Kon mao kana, ihatag ninyo sa Emperador ang iya sa Emperador ug sa Dios ang iya sa Dios.” 26Busa sa atubangan sa tanan wala gayod nila siya mabitik sa iyang gipanulti. Ug tungod kay natingala sila sa tubag ni Jesus, mihilom na lang sila.
Ang Pangutana bahin sa Pagkabanhaw
(Mat. 22:23-33; Mar. 12:18-27)
27May mga Saduseo nga miduol kang Jesus. Kining mga tawhana wala nagatuo nga may pagkabanhaw. 28Nangutana sila, “Magtutudlo, gisulat ni Moises kanato kini nga balaod nga kon mamatay ang lalaki ug wala silay anak sa iyang asawa, kinahanglan nga ang iyang igsoon ang mangasawa sa nabalo aron makaanak siya alang sa iyang igsoon nga namatay.20:28 Tan-awa usab ang Deu. 25:5. 29Karon, may pito ka managsoon nga lalaki. Ang kamagulangan nakapangasawa, ug namatay siya nga walay anak. 30Busa ang balo gipangasawa sa sunod nga igsoon. Apan namatay usab siya nga wala silay anak. 31Mao usab ang nahitabo sa ikatulo nga igsoon, hangtod sa ikapito. Nangamatay silang tanan nga walay anak niadto nga babaye. 32Sa kaulahian namatay usab ang babaye. 33Karon, kon muabot na ang pagkabanhaw, kang kinsa man siyang asawa, kay silang pito nakapangasawa man kaniya?”
34Gitubag sila ni Jesus, “Dinhi sa kalibotan magminyoay ang mga tawo. 35Apan si bisan kinsa nga takos nga banhawon ug dad-on didto sa laing kinabuhi dili na magminyoay. 36Dili na sila mamatay tungod kay mahisama na sila sa mga anghel; mga anak sila sa Dios, kay gibanhaw man sila. 37Bahin sa pagkabanhaw sa mga patay, bisan gani ang giingon ni Moises didto sa nagdilaab nga sampinit nagpamatuod niini. Dili ba nga gitawag man niya ang Ginoo nga ‘Dios ni Abraham, Dios ni Isaac, ug Dios ni Jacob’20:37 Tan-awa usab ang Exo. 3:6.? 38Kini nagpamatuod nga bisan dugay na silang namatay, buhi pa gihapon sila, tungod kay ang Dios dili Dios sa mga patay, kondili Dios sa mga buhi. Alang kaniya, buhi ang tanan.” 39Ang uban nga magtutudlo sa Kasugoan miingon, “Magtutudlo, husto ang imong tubag.” 40Ug wala nay nangahas pa sa pagpangutana kaniya.
Ang Pangutana bahin sa Cristo
(Mat. 22:41-46; Mar. 12:35-37)
41Unya, nangutana si Jesus sa mga tawo, “Nganong gi-ingon man nila nga ang Cristo20:41 Cristo: sa literal, dinihogan. Ang Cristo (Mesiyas) mao ang ginahulat sa mga Judio nga muabot sa paghari kanila. kaliwat ni David? 42Kay si David mismo nagaingon man diha sa Libro sa mga Salmo:
‘Miingon ang Ginoo sa akong agalon nga hari,
Lingkod dinhi dapit sa akong tuo,
43hangtod mapailalom ko kanimo ang imong mga kaaway.’20:43 Tan-awa usab ang Salmo 110:1.
44Kon gitawag siya ni David nga iyang Ginoo, mahimo ba nga kaliwat lang siya ni David?”
Nagpasidaan si Jesus bahin sa mga Magtutudlo sa Kasugoan
(Mat. 23:1-36; Mar. 12:38-40)
45Samtang naminaw ang mga tawo kang Jesus, miingon siya sa iyang mga tinun-an, 46“Pagbantay kamo sa mga magtutudlo sa Kasugoan nga gustong magsuroy-suroy nga nagabistig taas. Sa mga dapit nga tigomanan sa mga tawo, gusto nila nga tahoron sila. Sa mga simbahan o sa mga kombira ginapili gayod nila ang mga lingkoranan nga alang sa mga pinasidunggan. 47Ginailog nila ang mga kabtangan sa mga babaye nga balo, ug ginatabon-tabonan lang nila ang ilang daotang binuhatan pinaagi sa tag-as nga mga pag-ampo. Kini sila makadawat ug mas bug-at nga silot.”
