Ježíš hovoří s učedníky o modlitbě
1Jednou se Ježíš opět modlil o samotě. Když skončil, požádal ho jeden z učedníků: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit. Jan Křtitel tomu své učedníky také učil.“ 2Ježíš mu vyhověl:
„Když se modlíte, říkejte:
Náš nebeský Otče,
vzdáváme čest tvému svatému jménu.
Ujmi se vlády,
ať se děje všechno podle tvé vůle
jak v nebi, tak i na zemi.
3Dej nám chléb i dnes
4a odpusť nám naše provinění,
tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ubližují.
Chraň nás před pokušením
a vysvoboď nás z moci zlého.
Amen.“
5Dále řekl svým učedníkům: „Představte si, že někdo z vás má přítele a o půlnoci u něj zaklepe se žádostí: ‚Prosím tě, půjč mi tři chleby, 6dostal jsem nenadálou návštěvu a nemám jí co podat k jídlu.‘ 7Přítel neotevře a nevlídně odpoví: ‚Dej mi pokoj! Nevidíš, že je zamčeno, všichni jsme v posteli a děti spí? Teď ti přece nebudu něco dávat!‘ 8Napřed odmítá, ale nakonec určitě vyhoví, když se žádající nenechá odradit, ale buší a vytrvale prosí. 9Podobně je tomu i s modlitbami. Proste vytrvale, a bude vám dáno, hledejte bez přestání, a naleznete, tlucte znovu a znovu, a bude vám otevřeno. 10Protože, kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu otevřeno. 11Je snad mezi vámi takový otec, který by dal svému synovi kámen, kdyby prosil o chléb, nebo by mu dal hada, kdyby prosil o rybu, 12či snad jedovatého štíra místo vajec? 13Vy, hříšní lidé, nikdy nedáte dětem, co by jim uškodilo. Tím spíše váš nebeský Otec vyslyší vaše vytrvalé modlitby. Usměrní vaše přání a dá to, co vám skutečně prospívá.“
Ježíš odpovídá na obvinění nepřátel
14Jednou Ježíš vysvobodil člověka ze zajetí němoty. Když lidé slyšeli, že němý mluví, divili se. 15Někteří však říkali: „To máte tak: Zlí duchové ho poslouchají, protože mu kníže démonů propůjčil moc.“ 16Jiní ho chtěli vyzkoušet a žádali ho, aby nějak prokázal svoje spojení s Bohem. 17Ježíš však věděl, oč jim jde, a proto řekl: „Stát, v němž zuří občanská válka, je v nebezpečí zániku, a jsou-li v rodině neustálé hádky, nemá daleko k rozpadu. 18Podle vás tedy bojuje satan sám proti sobě. 19Říkáte, že vyháním démony mocí satana. Ale co vaši léčitelé? Jakou mocí oni přemáhají nemoci? Na nich si ověřte, jak mne nesmyslně obviňujete. 20Jestliže však skrze mne pracuje Boží ruka, buďte si jisti, že k vám už přišlo Boží království. 21Střeží-li nějaký statný, dobře ozbrojený muž svůj majetek, nemůže se mu nic stát, 22ledaže by přišel někdo silnější, odzbrojil ho a majetku se zmocnil. 23Kdo není se mnou, je proti mně. Kdo mi nepomáhá, maří moji práci. 24Když se člověk rozhodne skončit se špatným životem, opouští ho vlastně duch nečistoty. Ten hledá jiný předmět svého zájmu. Když se mu to nedaří, vrací se k člověku, kterého musel opustit. 25Vidí-li, že dům – srdce toho člověka – je sice čistý, vyzdobený, ale prázdný, 26pozve si sedm jiných společníků, horších než je sám, a usídlí se tam. S takovým člověkem je to pak horší než na začátku.“ 27Když domluvil, jedna žena zvolala: „Šťastná ta žena, která tě porodila a odkojila.“ 28Ježíš na to řekl: „Šťastnější jsou ti, kteří slyší Boží slovo a žijí podle něho.“
Ježíš varuje před nevěrou
29Lidé se scházeli u Ježíše a on k nim začal mluvit: „Jak jsou dnešní lidé zaslepení! Domáhají se na Bohu nějakého důkazu, ale nedostanou ho. 30Ninivští neviděli od Jonáše žádné zázraky, ale uvěřili, že jeho ústy mluví Bůh. Tak i já mám být pro vás dostatečným důkazem. 31Královna ze Sáby neváhala podniknout dalekou cestu, aby poznala Šalomounovu moudrost. A proto ona bude jednou soudit tuto generaci pro lhostejnost, se kterou se staví k moudrosti, jež převyšuje moudrost Šalomounovu. 32A tak v den posledního soudu obyvatele Ninive obviní lidi dnešní doby, protože oni tenkrát litovali svých zlých činů, když jim Jonáš kázal, a tady je přece kdosi větší, než byl Jonáš.
Ježíš hovoří o šíření světla
33Žádný nerozsvítí lampu proto, aby ji strčil do kouta anebo pod kbelík, ale postaví ji tak, aby všem, kdo chtějí vejít, svítila. 34Světlo vstupuje do člověka okem. Je-li oko zdravé a čisté, pronikne světlo do celé bytosti; je-li zalepené špínou, je celý člověk ve tmě. 35Dej tedy pozor, aby to světlo, které jsi už obdržel, nebylo zastíněno. 36Budeš-li naplněn vnitřním světlem a nebude-li v tobě žádného tmavého koutu, pak celý tvůj život bude svítit, jako bys stál v plné záři lampy.“
Ježíš kritizuje náboženské vůdce
37-38Když Ježíš domluvil, pozval ho jeden farizej k sobě na oběd. Ježíš přišel a posadil se za stůl. Vynechal obřadné omytí rukou a to nemile překvapilo hostitele. 39Ježíš mu řekl: „Vy, farizejové, omýváte nádobí jen zvenku a vnitřku si nehledíte. A právě tak přes všechno obřadné mytí je vaše nitro plné hrabivosti a špatnosti. 40Vy zaslepenci! Bohu Stvořiteli patříme se vším, co jsme i co máme. 41Chudým dejte všechno, co máte v mísách, a pak i na vás bude všechno čisté. 42Běda vám, farizejové! Pečlivě odvádíte desátý díl ze všeho, i z máty, heřmánku a každého koření, ale nejednáte spravedlivě a podle lásky k Bohu. Je pěkné, že odvádíte desátky, ale to hlavní byste neměli zanedbávat. 43Běda vám, farizejové! Vyhledáváte čestná místa v synagogách a vyžadujete, aby vás lidé na ulicích uctivě zdravili. 44Jste jako místo, kde je tajně zakopaná mrtvola. Lidé tam klidně chodí a nevědí, jak nakažlivá hniloba se tam skrývá.“ 45Ozval se jeden z učitelů zákona: „Mistře, to, co tu říkáš, uráží i nás.“ 46Ježíš odpověděl: „Však ani s vámi zákoníky to není lepší. Nakládáte lidem víc, než mohou unést, ale sami s tím nehnete ani prstem. 47-49Běda vám! Stavíte sice pomníky prorokům, které zabili vaši otcové, ale od svých předků se nijak nelišíte. Bůh ve své prozřetelnosti věděl, že budete pronásledovat a zabíjet jeho proroky a posly. 50-51Na hlavu této generace padne vina za prolitou krev všech Božích mužů od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc. Říkám vám, že vaše generace na sebe svolá trest. 52Běda vám, učitelům zákona! Skryli jste klíč, kterým lze otevřít dveře pravého poznání. Sami jste nevešli a překážíte těm, kdo by vejít chtěli.“ 53Když domluvil, začali na něj farizejové a učitelé zákona zle dotírat a kladli mu záludné otázky, 54aby ho pro nějaký výrok mohli obžalovat.
Pouka o molitvi
(Mt 6:9-13; 7:7-11)
1Kad je Isus završio s molitvom, priđe mu jedan od učenika i reče: “Gospodine, nauči nas moliti kao što je i Ivan naučio svoje učenike.”
2Isus reče: “Kad se molite, recite:
‘Oče naš na nebu, neka se štuje tvoje sveto ime.
Neka dođe tvoje kraljevstvo.
3Kruh naš svagdašnji daj nam danas
4i oprosti nam naše grijehe,
kao što i mi opraštamo onima koji griješe protiv nas.
I ne dopusti da podlegnemo kušnji,
nego nas izbavi od Zloga.’”11:4 U nekim rukopisima stoji još: Jer tvoji su kraljevstvo, sila i slava zauvijek. Amen.
5Reče im zatim: “Zamislite da u ponoć odete svojem prijatelju želeći posuditi tri kruha i kažete mu: 6‘Stigao mi je u goste prijatelj, a nemam mu što dati za jelo.’ 7On bi vam iznutra doviknuo: ‘Ne uznemiruj me! Vrata su već zaključana, a djeca su u postelji. Ne mogu sada ustajati da ti to dadem.’ 8Ali kažem vam, ne učini li to zbog prijateljstva, učinit će to da se ne osramoti.
9Kažem vam: Molite i dat će vam se! Tražite i naći ćete! Kucajte i otvorit će vam se! 10Jer tko god moli, prima. Tko god traži, nalazi. Tko kuca, otvara mu se.
11Bi li ijedan otac svojemu djetetu, kad bi ga zaiskalo ribu, dao zmiju? 12Ili bi mu tko dao štipavca kad ga zaište jaje? 13Pa ako vi, grešni ljudi, znate davati dobre darove svojoj djeci, koliko će više vaš nebeski Otac darovati Svetoga Duha onima koji ga mole?”
Isus i knez zloduha
(Mt 12:22-30, 43-45; Mk 3:22-27)
14Isus jednom istjera nijemog zloduha iz nekog njemaka. Kad je zloduh izišao, njemak progovori. Mnoštvo se divilo. 15Ali neki rekoše: “Taj zloduhe izgoni s pomoću Beelzebula, poglavice zlih duhova.” 16A drugi su ga iskušavali ištući da im dade kakav znak s neba kao dokaz da ga je Bog poslao.
17Znajući što misle, Isus im reče: “Svako podijeljeno kraljevstvo propada. Dom u kojemu vlada nesloga će se raspasti. 18Kažete da ja s pomoću Beelzebula izgonim zloduhe. Sotonino je kraljevstvo, dakle, razjedinjeno. Kako će se onda održati? 19Ako ja zaista izgonim zle duhove uz pomoć Beelzebula, čijom ih pomoći istjeruju vaši sljedbenici? Zato će vas oni osuditi. 20Ali ako ja zloduhe izgonim Božjim prstom, onda je k vama stiglo Božje kraljevstvo. 21Dok snažni i dobro naoružani11:21 Sotona. čuva svoj dom, njegov je posjed osiguran. 22Ali kada dođe jači od njega, svlada ga i otme mu sve oružje u koje se uzdao te podijeli plijen.
23Tko nije na mojoj strani, zapravo je protiv mene; i svatko tko sa mnom ne skuplja, zapravo rastjeruje.
24Kad nečisti duh iziđe iz čovjeka, luta bezvodnim mjestima tražeći odmora, ali ga ne nalazi. Tada kaže: ‘Vratit ću se u kuću iz koje sam izišao.’11:24 U grčkome: …u kuću iz koje sam izišao. 25Vrati se i svoj stari dom zatekne pometen i čist. 26Zatim ode pronaći drugih sedam duhova još gorih od sebe te svi oni uđu u čovjeka i u njemu se nastane. Na koncu tako čovjeku bude i gore nego prije.”
27Dok je još govorio, neka žena iz mnoštva poviče: “Blagoslovljena utroba koje te je nosila i prsa koja si sisao!”
28“Još su blagoslovljeniji oni koji slušaju Božju riječ i tvore ju”, odgovori joj Isus.
Jonin znak
(Mt 12:38-42)
29Kad je mnoštvo nagrnulo k Isusu, on reče: “Zao je ovo naraštaj. Traži znak, ali neće mu se dati drugoga osim znaka proroka Jone. 30Što se dogodilo Joni, bilo je Ninivljanima znak da ga je Bog poslao. Što će se sa mnom dogoditi, bit će znak da je mene, Sina Čovječjega, Bog poslao ovom narodu.11:30 U grčkome: Kao što je Jona bio znak Ninivljanima, tako ću i ja, Sin Čovječji, biti znak ovomu naraštaju.
31Kraljica Juga11:31 Kraljica od Sabe. ustat će protiv ovoga naraštaja na Sudu i osuditi ga jer je izdaleka došla čuti Salomonovu mudrost, a s vama je ovdje i veći od Salomona. 32Stanovnici Ninive ustat će protiv ovoga naraštaja na Sudu i osuditi ga jer su se oni obratili na Jonino propovijedanje. S vama je ovdje i veći od Jone!”
Svjetiljka biću
33“Nitko ne pali svjetiljku da ju pokrije ili stavi pod košaru, već zato da ju stavi na svijećnjak kako bi svi koji uđu vidjeli svjetlost. 34Oko je poput svjetiljke tijelu. Ne budete li odviše brinuli za materijalna dobra, jasno ćete vidjeti u životu, ali ako se za njih previše brinete, vid će vam biti zasjenjen i tama će vam ispuniti život.11:34 U grčkome: Stoga, ako ti je oko zdravo, sve će ti tijelo biti obasjano svjetlošću. No ako ti oko nije zdravo, sav ćeš biti u tami. Grčki pridjev ovdje preveden sa “zdravo” ujedno znači potpunu odanost Bogu i neopterećenost brigom o materijalnim dobrima. 35Pazite dakle da se svjetlost koja je u vama ne zamrači. 36Ako dakle sve vaše biće bude svijetlo bez djelića tame, cijelo će biti rasvijetljeno kao da ga je obasjala svjetiljka.”
Isus opominje vjerske poglavare
(Mt 23:1-36)
37Dok je Isus još govorio, neki ga farizej pozove k sebi na objed. Isus uđe i zauzme mjesto za stolom. 38Kad je farizej to vidio, začudi se što Isus prije objeda nije, prema židovskome običaju, obavio obredno pranje ruku. 39A Gospodin mu reče: “Vi farizeji toliko se trudite očistiti svoju čašu i zdjelu izvana, a napunili ste ih svojim grabežom i pakošću. 40Bezumnici! Nije li Bog taj koji je načinio i nutrinu, a ne samo vanjštinu? 41Dajte zato to iznutra, što grabežljivo čuvate, kao milostinju onima kojima je potrebna pa ćete cijeli biti čisti.11:41 U grčkome: ali dajte ono iznutra kao milostinju—i sve vam je čisto.
42Teško vama, farizeji! Jer revno namirujete čak i desetinu metvice, rutvice i svake vrste povrća, a ne marite za Božju pravednost i ljubav. Treba davati desetinu, ali ne smijete zanemarivati važnije stvari.11:42 U grčkome: Ovo je trebalo činiti, a ono ne propuštati.
43Teško vama, farizeji! Volite sjediti na počasnome mjestu u sinagogama i godi vam kad vas ljudi pozdravljaju na javnim mjestima. 44Teško vama! Vi ste poput neprimjetnih grobova po kojima ljudi hodaju ne opažajući trulež u njima.”
45“Učitelju, vrijeđaš nas govoreći tako!” reče neki zakonoznanac.
46Isus mu odgovori: “Jao i vama, zakonoznanci! Tlačite ljude teškim teretom vjerskih zahtjeva, a ni prst ne želite pomaknuti da im taj teret pomognete nositi. 47Teško vama! Gradite spomenike onim istim prorocima koje su poubijali vaši vlastiti preci. 48Time svjedočite da odobravate djela svojih predaka: oni su ih pobili, a vi im dižete spomenike! 49Evo što Božja mudrost kaže o vama: ‘Poslat ću k njima proroke i apostole, a oni će neke od njih ubiti, a druge protjerati.’
50Vaš će se naraštaj smatrati odgovornim za krv svih proroka prolivenu od postanka svijeta, 51od Abelove krvi do krvi Zaharije, koji je ubijen između žrtvenika i svetišta. Kažem vam, vaš će naraštaj odgovarati za tu prolivenu krv!
52Teško vama, zakonoznanci! Skrili ste ključ znanja od naroda. Sami ne ulazite u kraljevstvo, a druge sprečavate da uđu.”
53Kad je Isus odande otišao, pismoznanci i farizeji počnu gnjevno na njega navaljivati i postavljati mu kojekakva pitanja 54vrebajući hoće li reći što da ga mogu optužiti.
