Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí
1Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar. 2Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar. 3Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům.
4Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí: 5„Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“ 6Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil.
7Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb. 8Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“
9Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara. 10Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara, 11protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo.
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici
12Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. 13Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali:
„Sláva Ježíši!
Ať žije Mesiáš!
Ať žije náš Král!“
14Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka:
15„Neboj se, Jeruzaléme.
Tvůj král se blíží,
přijíždí na oslátku.“
(Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. 16Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.)
17Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, 18a tím zástup narůstal. 19Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“
Ježíš vysvětluje, proč musí zemřít
20V Jeruzalémě bylo i několik Řeků, kteří přišli oslavit velikonoční svátky spolu s Židy. Chtěli Ježíše poznat, 21a tak poprosili o pomoc Ježíšova učedníka Filipa: „Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“
22Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi.
23Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno. 24Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek. 25Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost. 26Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží.
27Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání. 28Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“
Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“ 29Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“
30„Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám,“ vysvětloval Ježíš. 31„Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena. 32-33Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“
34„Mluvíš o smrti?“ ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“
35Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu. 36Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“ Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.
Většina v Ježíše neuvěřila
37I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili 38a tak se potvrdila slova proroka Izajáše:
„Pane, kdo uvěřil našim slovům?
Kdo poznal Boží moc?“
39Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry.
40„Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce,
takže nevidí a nechápou.
Neobrátí se k Bohu,
aby jim mohl pomoci.“
41Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu.
42V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení. 43Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.
Ježíš shrnuje své učení
44Ježíš mluvil naléhavě k lidem: „Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal. 45Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím. 46Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě. 47Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit. 48Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den. 49-50Říkám jen to, čím mne Otec pověřil, a moje poselství přináší věčný život. To, co vám říkám, jsou Otcova slova.“
Betaniapimi Jesuspaj chaquicunataca nardohuan llihuishca
(Mat 26:6-13; Mar 14:3-9)
1Jesusca, Pascuapaj sujta punlla illajpirajmi, Lázaro causacun Betaniaman shamurca. Paitami huañushcacunapaj chaupimanta causachirca. 2Paipaj huasipimi, Jesus-huan chishita micungapaj micuita rurarcacuna. Martaca caracurcami. Jesus-huan meźapi micushpa tiyacujcunapurapica, shujca Lazaromi carca. 3Chaipimi Mariaca achca valij, imahuan mana chagrushca, nardo shuti mishquijllata ashnacujtaca shuj librata apamurca. Chaitami Jesuspaj chaquicunapi llihuishpa, ajchahuan chaquichirca. Chaimantami tucui huasi ucupish mishquijlla ashnacuj tucurca.
4Simonpaj churi Judas Iscariotemi Jesustaca japichingapaj puricurca. Paica, Jesuspaj yachacujcunapurallatajmi carca. Paimi María chashna rurajpica, cashna nirca:
5—¿Ima nishpashi cai mishquijlla ashnacujtaca, quimsa patsaj denariopi cʼatushpa, huajchacunaman mana curca?— nircami.
6Huajchacunata llaquishpatajca, mana chashna nircachu. Ashtahuanpish pai huaquichij cashca mochilapi churashca cullquita shuhuangaraicullami chashna nirca. Paica shuhuatajmi carca. 7Chaimantami Jesusca, cashna nirca:
—Ama imata nichu. Paica Ñucata pambana punllapajmi caitaca huaquichicushca. 8Huajchacunaca, punllanta mana illangachu. Ashtahuanpish Ñucaca, mana cancunahuan causacushallachu— nircami.
9Jesús Betaniapi cashcataca, achca judiocunami yachaj chayarcacuna. Chaimantami Jesusta ricunamanpish, huañushcacunapaj chaupimanta causachishca Lazarota ricunamanpish achcacuna shamurca. 10Ashtahuanpish pushaj curacunaca, Lazarotapish huañuchingapajmi shuj yuyailla tucurcacuna. 11Lazarota causachishcamanta, achca judiocuna Jesusta crijta ricushpami, chashna yuyarcacuna.
Jesusca Jatun Mandaj shinatajmi Jerusalenman yaicushca
(Mat 21:1-11; Mar 11:1-11; Luc 19:28-40)
12Chai cayandij punllaca, fiestaman tandanacuj tucui gentecunami, ‘Jesús Jerusalenman shamucun’ nijta uyarcacuna. 13Tucui chaicunami ramoscunata aisashca, tupanaman llujshishpaca, cunga tiyashcata cashna caparircacuna:
—¡Cantaca alli ninchijmari!
¡Mandaj Diosmari Cantaca cachashca!
¡Israelcunata Jatun Mandajmari cangui!— nircacunami.
14Jesusca, shuj malta burropimi tiyarishca shamurca. Pai chashna shamunataca, Dios Quillcachishcallapitajmi:
15«Sionpi causajcunalla, ama manchaichijchu.
Riquichij, cancunata Jatun Mandajca,
malta burropi tiyarishcami shamucun» nishca tiyacun.
16Chai tucui imalla tucushcacunataca, callaripica yachacujcunaca manaraj entendircacunachu. Ashtahuanpish Jesusta Dios sumajyachishca qʼuipami, Pai imallata rurashcapish, imalla tucushcapish, Dios Quillcachishcapitaj Paimanta chashna nishca tiyacushcata yuyarircacuna.
17Huañushca Lázaro jutcupi siricujpi, Jesús cayashpa causachijtaca, achca gentecunami ricurcacuna. Paicunami, chaitaca shujtajcunamanpish huillarcacuna. 18Chai señalta rurashcata uyashcamantapishmi, chai tucui gentecunaca Jesusta tupanaman shamushcacuna carca. 19Chaimantami fariseocunaca: «Riquichij, imata mana rurai tucunguichijchu. Ashtahuanpish tucuicunamari, Paita catishpa rincuna» nishpa paicunapura ninacurca.
Jesusca Pai huañuna horas chayamushcatami huillashca
20Tauca griegocunapishmi Diosta adorangapaj fiestaman huichiyashcacuna carca. 21Paicunaca, Galileapi caj Betsaidamanta Felipepajman cʼuchuyashpami:
—Tiyito, Jesustamari ricushun nipanchij— nishpa mañarcacuna.
22Shina nijpi Felipeca, Andresmanmi huillagrirca. Chaimantami ishqui tucushpa, Jesusman huillagrircacuna. 23Jesusca cashnami nirca:
—Runa Aichayuj Ñucata sumajyachina horasca ñamari chayamushca. 24Trigo muyuca mana allpapi urmashpa pambarishpaca, paillami saquirin. Ashtahuanpish allpapi urmashpa pambarishpaca, achca granotami aparin. Chaica chashnatajmari. 25Pipish quiquin causaita cʼuyajca, chingaringami. Pipish cai pachapi causaita mana cʼuyajca, huiñaipajmi quiquin causaita huaquichinga. 26Pipish Ñucata servisha nijca, Ñucata catichunlla. Ñuca maipimi cani, Ñucata servijpish chaipimi canga. Pipish Ñucata servijtaca, Ñuca Yayapish allipimi churanga.
27Cunanca, Ñuca almaca llaquihuan huañucunmari. ¿Imatataj nishachu, imamí? ¿“Yayitolla, cai llaqui horasmantaca quishpichihuailla” nishachu, imamí? ¡Ashtahuanpish chashna tucungapajtajmari cai horasmanca chayamurcani! 28¡Yayitolla, Cambaj shutita sumajyachilla!— nircami.
Chashna nijpica jahua pachamantaca: «Ña sumajyachircanimi, cutinpish sumajyachigrinirajmi» nishpa rimashcami uyarirca.
29Chaita uyashpaca, tucui chaipi cajcunaca:
—Cʼulun ninmari— nircacunami.
Maijancunaca:
—Shuj angelmari, Paihuan rimaj yuyachin— nircacunami.
30Chaimantami Jesusca, cashna nirca:
—Jahuamanta rimajca mana Ñuca uyachunchu rimarca, ashtahuanpish cancuna uyachunmari rimarca. 31Cunanmari cai pachapi causajcunapajca, paicuna imata ruracushcata ricuchina chayamushca. Cunanmari cai pachata mandajtaca, llujshichishpa shitana chayamushca. 32Ñucaca allpamanta jahuaman huarcushca cashpami, tucuicunata Ñucapajman cʼuchuyachisha— nircami.
33Pai ima shina huañuna cashcata huillashpami, chashna nirca. 34Chashna nijpica gentecunaca, cashnami nircacuna:
—Ñucanchijca: “Quishpichij Cristoca huiñaitami causacunlla” nishcatami, Mandashcapica uyarcanchij. ¿Ima nishpataj Canca: “Runa Aichayujca jahuaman huarcushcatajmi canga” ninguiari? ¿Chai Runa Aichayujca, pitagari?— nircacunami.
35Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:
—Luzca, ashacamallami cancunahuan canga. Amsayajpica cancuna rishun nicushcamanca mana ri tucunguichijchu, achijpiraj ñanta japichij. Amsapi purishpaca, maita ricushcata mana yachanguichijchu. 36Achijyachij cancunahuan cajpiraj, Luzta crichigari. Chashnami Luzpaj huahuacuna canguichij— nircami.
Caicunata nishcahuan Jesusca, paicunamanta miticushpa rircallami.
Judiocunaca manataj crishcacunachu
37Judiocunapaj ñaupajpi chai tucui señalcunata rurashca cajpipish, Jesustaca manataj crircacunachu. 38Dios ima nishcata huillaj Isaías huillashca pajtachunmi, chashnaca tucurca. Paimari cashna huillashca:
«Mandaj Dioslla, ñucanchij huillashcataca, ¿pitaj crishcari?
Mandaj Dios tucuita rurai tucushcatapish, ¿pitaj chasquishcari?» nishcami.
39Chashna huillashca pajtachunmi, mana cri tucurcacuna. Isaiasllatajmi cashnapish nishca:
40«Paicunapaj ñahuicunataca, mana ricujtami rurarcani.
Paicunapaj shungutapish sinchiyachircami.
Ñahuihuan ricushpapish ama ricuchun,
shunguhuanpish ama yuyaita japichun,
Ñuca alliyachichun Ñucaman ama cutirichunmi, chashnaca rurarcani» nishcami.
41Isaiasca, Jesús sumaj cajta ricushpami chashnaca huillarca.
42Chashna cajpipish mandajcunacamami, achcacuna Jesustaca crircacuna. Ashtahuanpish tandanacuna huasimanta fariseocuna llujshichishpa cachanata manchashcallamantami, paicuna crishcataca mana huillarcacuna. 43Paicunaca, Taita Dios alli nishca canapaj randica, runacuna alli nishca cangaraicumi mana huillarcacuna.
44Jesusca sinchita rimashpami, cashna nirca: «Pipish Ñucata crijca mana Ñucallatachu crin, ashtahuanpish Ñucata Cachajtamari crin. 45Ñucata ricujca, Ñucata Cachajtamari ricun. 46Ñucaca Luz cashpami, pipish Ñucata crijca ama amsapi causachun, achijyachingapaj cai pachaman shamurcani.
47Ñuca rimashca shimita uyashpapish mana huaquichijtaca, mana Ñucachu juchachisha. Cai pachapi causajcunata juchachingapajca, mana shamurcanichu. Ashtahuanpish cai pachapi causajcunata quishpichingapajmari shamurcani. 48Pipish Ñucata pʼiñashpa, Ñuca rimashcacunata mana chasquijca pi juchachijta charinmi. Tucuri punllapica Ñuca huillashca cai shimicunallatajmi juchachinga. 49Ñucaca, mana Ñuca quiquin yuyaillamanta rimarcanichu. Ñuca Yaya mandashpa cachashcatami huillashcani, rurashcani. 50Pai mandashcaca, huiñai causaita cuj cashcataca yachanimi. Chashna cajpimi Ñuca rimashpaca, Ñuca Yaya ñucaman nishca shinallataj rimani» nircami.
