Radostný pozdrav z římského vězení
1-2Milí křesťané ve Filipech, přijměte pozdrav ode mne i Timotea. Vám všem, vašim správcům a pomocníkům přejeme milost a pokoj od našeho nebeského Otce a od Ježíše Krista, našeho Pána.
3-5Kdykoliv si na vás vzpomenu, děkuji za vás všechny Bohu, že od chvíle, kdy jste poprvé slyšeli radostné poselství o Kristu, nepřestali jste mi pomáhat v jeho šíření. Za to jsem velmi vděčen. 6Nepochybuji, že když Bůh své dobré dílo u vás započal, dovede je až k slavnému konci v den Kristova návratu.
7Nemohu o vás smýšlet jinak; stali jste se mi zvlášť blízkými svou vnitřní účastí na všem, co jsem prožíval, ať už to bylo ve vězení nebo na svobodě, při obhajování pravdy o Kristu. 8Bůh ví, jak po vás všech toužím. Láska, kterou mne naplňuje Ježíš, mne táhne k vám.
9Prosím Boha, aby vás obdaroval poznáním a moudrostí a zdokonalil vás v lásce, 10abyste vždy správně rozlišovali dobré od zlého a neposkvrnili se ničím špatným až do příchodu Ježíšova. 11Každý váš skutek ať svědčí o Kristově moci ve vás a oslavuje tak Boha.
Pavlovo utrpení prospělo jiným
12Chci vám sdělit, bratři, že moje uvěznění se stalo vynikající reklamou pro Kristovu věc. 13I ten poslední písař u soudu totiž ví, že mým jediným proviněním je má víra v Krista, 14a zdá se, že ostatním bratřím to pomohlo zbavit se strachu, takže teď o Kristu hovoří daleko otevřeněji než dříve. 15Je sice pravda, že někteří to dělají jen ze závisti a ctižádosti, aby také získali pověst neohrožených kazatelů, a myslí si, že jim tady ve vězení budu závidět jejich úspěchy. 16Ale jiní mluví o Kristu z lásky k němu a ve mně vidí obhájce jeho učení. 17Ať však už rozhlašují Krista z pohnutek čistých nebo s postranními úmysly, jen když je hlásána zvěst o Kristu. Z toho se mohu vždy jen radovat.
Kdo je připraven pro Krista zemřít, ten umí i žít
18Vím, že soudní přelíčení tak či onak povede k dobrému. To mi zaručují vaše modlitby i Duch svatý, který stojí při mně. 19-20Proto doufám a těším se na to, že budu moci mluvit stejně směle, jak jsem to dělal dosud, a že z této pře vyjde Kristus vítězně, ať už sám vyváznu se zdravou kůží či nikoliv. 21Vždyť mým životem je Kristus, a proto i smrt mi bude ziskem. 22Zůstanu-li ovšem na živu, mohl bych ještě být užitečný lidem. 23Takže kdybych měl možnost volit, sám nevím, čemu bych dal přednost: zemřít a být s Kristem (to by mě přitahovalo nejvíc), 24anebo žít dál kvůli vám, což by bylo zase potřebnější. 25Ale nějak cítím, že mne ještě mezi vámi čeká práce, a tak se kloním k přesvědčení, že tentokrát tu ještě zůstanu, 26abyste rostli v radostné víře a měli v mém vysvobození další důvod k oslavě Krista.
27Bez ohledu na můj příští osud myslete však na to, abyste žili tak, jak se sluší na Kristovy vyznavače. A ať už vás budu moci navštívit nebo o vás jen uslyším, chci se dovídat, že držíte pevně pohromadě, spojeni úsilím o šíření Kristova poselství 28přes všechny zuřivé útoky nepřítele. Ten v tom bude vidět předzvěst své záhuby, ale pro vás je to důkaz, že Bůh je s vámi a že vám dal věčný život. 29Vždyť vám bylo dopřáno nejen v Krista uvěřit, 30ale také pro něho trpět ve stejném boji, jaký vedu já.
1Paul and Timothy, servants of Christ Jesus,
To all God’s holy people in Christ Jesus at Philippi, together with the overseers and deacons1:1 The word deacons refers here to Christians designated to serve with the overseers/elders of the church in a variety of ways; similarly in Romans 16:1 and 1 Tim. 3:8,12.:
2Grace and peace to you from God our Father and the Lord Jesus Christ.
Thanksgiving and prayer
3I thank my God every time I remember you. 4In all my prayers for all of you, I always pray with joy 5because of your partnership in the gospel from the first day until now, 6being confident of this, that he who began a good work in you will carry it on to completion until the day of Christ Jesus.
7It is right for me to feel this way about all of you, since I have you in my heart and, whether I am in chains or defending and confirming the gospel, all of you share in God’s grace with me. 8God can testify how I long for all of you with the affection of Christ Jesus.
9And this is my prayer: that your love may abound more and more in knowledge and depth of insight, 10so that you may be able to discern what is best and may be pure and blameless for the day of Christ, 11filled with the fruit of righteousness that comes through Jesus Christ – to the glory and praise of God.
Paul’s chains advance the gospel
12Now I want you to know, brothers and sisters,1:12 The Greek word for brothers and sisters (adelphoi) refers here to believers, both men and women, as part of God’s family; also in verse 14; and in 3:1, 13, 17; 4:1, 8, 21. that what has happened to me has actually served to advance the gospel. 13As a result, it has become clear throughout the whole palace guard1:13 Or whole palace and to everyone else that I am in chains for Christ. 14And because of my chains, most of the brothers and sisters have become confident in the Lord and dare all the more to proclaim the gospel without fear.
15It is true that some preach Christ out of envy and rivalry, but others out of goodwill. 16The latter do so out of love, knowing that I am put here for the defence of the gospel. 17The former preach Christ out of selfish ambition, not sincerely, supposing that they can stir up trouble for me while I am in chains. 18But what does it matter? The important thing is that in every way, whether from false motives or true, Christ is preached. And because of this I rejoice.
Yes, and I will continue to rejoice, 19for I know that through your prayers and God’s provision of the Spirit of Jesus Christ what has happened to me will turn out for my deliverance.1:19 Or vindication; or salvation 20I eagerly expect and hope that I will in no way be ashamed, but will have sufficient courage so that now as always Christ will be exalted in my body, whether by life or by death. 21For to me, to live is Christ and to die is gain. 22If I am to go on living in the body, this will mean fruitful labour for me. Yet what shall I choose? I do not know! 23I am torn between the two: I desire to depart and be with Christ, which is better by far; 24but it is more necessary for you that I remain in the body. 25Convinced of this, I know that I will remain, and I will continue with all of you for your progress and joy in the faith, 26so that through my being with you again your boasting in Christ Jesus will abound on account of me.
Life worthy of the gospel
27Whatever happens, conduct yourselves in a manner worthy of the gospel of Christ. Then, whether I come and see you or only hear about you in my absence, I will know that you stand firm in the one Spirit,1:27 Or in one spirit striving together as one for the faith of the gospel 28without being frightened in any way by those who oppose you. This is a sign to them that they will be destroyed, but that you will be saved – and that by God. 29For it has been granted to you on behalf of Christ not only to believe in him, but also to suffer for him, 30since you are going through the same struggle you saw I had, and now hear that I still have.
