1Jakožto Boží spolupracovník vás snažně prosím: nepromarněte tu milost, které se vám od Boha dostalo! 2Bůh říká:
„V čas milosti jsem vyslyšel tvou modlitbu,
v den záchrany jsem ti pomohl.“
Ten čas je tu právě teď – nezmeškejte ho! Den záchrany je dnes – nezaspěte ho!
Pavlova trpělivost v těžkostech
3Nikomu nechci svým jednáním zavdat příčinu k urážce, aby nevznikly nějaké pochybnosti o mém poslání. 4-5Z celého mého způsobu života má každý poznat, že stojím ve službách Božích. Proto si nestěžuji na starosti, nouzi nebo potíže, bezesné noci, dřinu a hlad, útoky nepřátel, bití a vězení. Jako Boží spolupracovník to všechno snáším bez reptání. 6Mou legitimací je bezúhonný život, trpělivost a přívětivost za všech okolností a pravdivé poznání. Všechny tyto schopnosti mi dává Duch Boží, k tomu upřímnou lásku a Boží sílu k hlásání pravdy. 7Mou zbraní pro útok i pro obranu je mi dobré svědomí před Bohem i před lidmi. 8-10Stojím při Bohu věrně, ať mě za to oslavují nebo mi nadávají, ať mi věří nebo mě prohlašují za podvodníka. Pro jedny mé jméno nic neznamená, jiní nahlédli až na dno mého srdce. Denně se nade mnou vznáší smrt, ale nikdy jsem nežil plněji. Bili mě, div jsem ducha nevypustil, ale přece mě nezabili. Stále mi házejí klacky pod nohy, o radost mě tím však nepřipraví. Jsem chudý, a přece rozdávám poklady nesmírné ceny. Nemám nic – a přece mi patří celý svět!
Moji drazí přátelé, musel jsem vám to napsat tak, jak to cítím. 11Nic neskrývám, ani nepřikrašluji. Nikdo vás přece nemá raději než já! 12Jestli mezi námi ještě stojí nějaká překážka, není to nedostatek mé lásky k vám, ale vaše výhrady ke mně. 13Říkám vám to jako svým vlastním dětem: opětujte moji lásku stejnou měrou!
Oddělte se od zla
14Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost. Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost s bezprávím? 15Je snad možné nějaké dorozumění mezi Kristem a ďáblem? 16Dovedete si představit pohanské bůžky v křesťanském chrámu? A co jiného jsme, ne-li chrám živého Boha? Bůh řekl:
„Budu žít uprostřed nich a mezi nimi bydlet,
já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“
17Proto také řekl:
„Oddělte se a odejděte od nich,
pryč od všeho nečistého.
Jen tak vás přijmu za své,
18abych byl vaším Otcem a vy mými syny a dcerami – praví všemocný Bůh.“
1Nós, cooperando portanto com Deus, vos exortamos a que não deixem que a sua graça vos seja anunciada em vão. 2Porque ele diz pela boca do profeta Isaías:
“Ouvi-te, em tempo oportuno,
e socorri-te no dia da salvação.”6.2 Is 49.8.
Pois agora é esse tempo oportuno, é agora o dia da salvação.
As dificuldades de Paulo
3Assim sendo, procuramos viver de maneira que nunca ninguém se sinta chocado por causa da nossa conduta, de forma que a nossa atividade para Deus nunca venha a ser censurada. 4De facto, em tudo o que fazemos procuramos mostrar que somos servos de Deus, suportando tudo com muita paciência: as aflições, as necessidades, os sofrimentos. 5Fomos já açoitados, postos na prisão, enfrentámos multidões furiosas, sabemos o que é o trabalho esgotante, noites sem dormir, fome. 6Demonstrámos integridade nas nossas vidas, mostrámos conhecimento e demos provas de paciência. Temos sido bondosos, com uma afeição verdadeira inspirada pelo Espírito Santo. 7Proclamámos a palavra da verdade e o poder de Deus se tem manifestado; temos combatido com as armas ofensivas e defensivas da justiça. 8Permanecemos leais ao Senhor, quer os outros nos honrem ou nos desprezem, quer nos censurem ou nos elogiem. Somos verdadeiros, embora nos tratem como impostores. 9O mundo ignora-nos, mas Deus conhece-nos. Dizem que não poderemos continuar a viver por muito tempo, e eis que continuamos vivendo. É verdade que temos sido bastante maltratados, mas não morremos. 10Temos sido entristecidos, mas nunca perdemos a alegria do Senhor. Somos pobres, mas enriquecemos os outros espiritualmente. Nada nos pertence, mas temos tudo.
11Ó queridos coríntios, falámos agora convosco com toda a franqueza; abrimos o nosso coração. 12E se, da vossa parte, os vossos sentimentos não correspondem aos nossos será certamente por culpa vossa. 13Falo-vos como a verdadeiros filhos: abram-nos igualmente os corações.
Associações com incrédulos
14Não se associem com os descrentes. Com efeito, como seria possível conciliar a justiça com a iniquidade? E que haverá de comum entre a luz e as trevas? 15Que harmonia poderia haver entre Cristo e o Diabo? Que parte têm em comum um crente e um descrente? 16Que aliança poderia estabelecer-se entre o templo de Deus e os ídolos? Porque vocês são o templo do Deus vivo. Tal como Deus disse:
“Neles habitarei e andarei no meio deles.
Eu serei o seu Deus e eles serão o meu povo.”6.16 Lv 26.12; Jr 32.38; Ez 37.27.
17E foi por isso que também o Senhor lhes disse:
“Saiam do meio deles. Afastem-se.
Não tenham contactos com aquilo que eu repudio,
e eu vos receberei.”6.17 Is 52.11; Ez 20.34, 41.
18“Serei para vocês um Pai,
e vocês serão para mim filhos e filhas,
disse o Senhor Todo-Poderoso.”
