2. Korintským 6 – SNC & KJV

Slovo na cestu

2. Korintským 6:1-18

1Jakožto Boží spolupracovník vás snažně prosím: nepromarněte tu milost, které se vám od Boha dostalo! 2Bůh říká:

„V čas milosti jsem vyslyšel tvou modlitbu,

v den záchrany jsem ti pomohl.“

Ten čas je tu právě teď – nezmeškejte ho! Den záchrany je dnes – nezaspěte ho!

Pavlova trpělivost v těžkostech

3Nikomu nechci svým jednáním zavdat příčinu k urážce, aby nevznikly nějaké pochybnosti o mém poslání. 4-5Z celého mého způsobu života má každý poznat, že stojím ve službách Božích. Proto si nestěžuji na starosti, nouzi nebo potíže, bezesné noci, dřinu a hlad, útoky nepřátel, bití a vězení. Jako Boží spolupracovník to všechno snáším bez reptání. 6Mou legitimací je bezúhonný život, trpělivost a přívětivost za všech okolností a pravdivé poznání. Všechny tyto schopnosti mi dává Duch Boží, k tomu upřímnou lásku a Boží sílu k hlásání pravdy. 7Mou zbraní pro útok i pro obranu je mi dobré svědomí před Bohem i před lidmi. 8-10Stojím při Bohu věrně, ať mě za to oslavují nebo mi nadávají, ať mi věří nebo mě prohlašují za podvodníka. Pro jedny mé jméno nic neznamená, jiní nahlédli až na dno mého srdce. Denně se nade mnou vznáší smrt, ale nikdy jsem nežil plněji. Bili mě, div jsem ducha nevypustil, ale přece mě nezabili. Stále mi házejí klacky pod nohy, o radost mě tím však nepřipraví. Jsem chudý, a přece rozdávám poklady nesmírné ceny. Nemám nic – a přece mi patří celý svět!

Moji drazí přátelé, musel jsem vám to napsat tak, jak to cítím. 11Nic neskrývám, ani nepřikrašluji. Nikdo vás přece nemá raději než já! 12Jestli mezi námi ještě stojí nějaká překážka, není to nedostatek mé lásky k vám, ale vaše výhrady ke mně. 13Říkám vám to jako svým vlastním dětem: opětujte moji lásku stejnou měrou!

Oddělte se od zla

14Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost. Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost s bezprávím? 15Je snad možné nějaké dorozumění mezi Kristem a ďáblem? 16Dovedete si představit pohanské bůžky v křesťanském chrámu? A co jiného jsme, ne-li chrám živého Boha? Bůh řekl:

„Budu žít uprostřed nich a mezi nimi bydlet,

já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“

17Proto také řekl:

„Oddělte se a odejděte od nich,

pryč od všeho nečistého.

Jen tak vás přijmu za své,

18abych byl vaším Otcem a vy mými syny a dcerami – praví všemocný Bůh.“

King James Version

2 Corinthians 6:1-18

1We then, as workers together with him, beseech you also that ye receive not the grace of God in vain. 2(For he saith, I have heard thee in a time accepted, and in the day of salvation have I succoured thee: behold, now is the accepted time; behold, now is the day of salvation.) 3Giving no offence in any thing, that the ministry be not blamed: 4But in all things approving ourselves as the ministers of God, in much patience, in afflictions, in necessities, in distresses, 5In stripes, in imprisonments, in tumults, in labours, in watchings, in fastings; 6By pureness, by knowledge, by longsuffering, by kindness, by the Holy Ghost, by love unfeigned, 7By the word of truth, by the power of God, by the armour of righteousness on the right hand and on the left, 8By honour and dishonour, by evil report and good report: as deceivers, and yet true; 9As unknown, and yet well known; as dying, and, behold, we live; as chastened, and not killed; 10As sorrowful, yet alway rejoicing; as poor, yet making many rich; as having nothing, and yet possessing all things.

11O ye Corinthians, our mouth is open unto you, our heart is enlarged. 12Ye are not straitened in us, but ye are straitened in your own bowels. 13Now for a recompence in the same, (I speak as unto my children,) be ye also enlarged. 14Be ye not unequally yoked together with unbelievers: for what fellowship hath righteousness with unrighteousness? and what communion hath light with darkness? 15And what concord hath Christ with Belial? or what part hath he that believeth with an infidel? 16And what agreement hath the temple of God with idols? for ye are the temple of the living God; as God hath said, I will dwell in them, and walk in them; and I will be their God, and they shall be my people. 17Wherefore come out from among them, and be ye separate, saith the Lord, and touch not the unclean thing; and I will receive you, 18And will be a Father unto you, and ye shall be my sons and daughters, saith the Lord Almighty.