Pavel poukazuje na chybnost lidských úsudků a spolehlivost Božích soudů
1Nedívejte se na nás tedy jinak než jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. 2Od služebníka se očekává, že bude vykonávat příkazy svého pána. Dá se to říci o mně? 3Co o tom soudíte vy, není pro mne nejdůležitější. A nemůže to posoudit ani nikdo jiný, dokonce ani můj vlastní úsudek není rozhodující, 4i když mé svědomí je klidné. Jen sám Pán o tom může rozhodnout s konečnou platností. 5Nedělejte proto o nikom předčasné závěry, dokud se nevrátí Kristus. Však on už vynese na světlo to, co bylo zrakům skryto, a odhalí i ty nejtajnější pohnutky. Pak teprve dostane každý od Boha takové uznání, jaké mu náleží.
Napomenutí domýšlivým
6Bratři, jistě rozumíte, že nemluvím jen o sobě a Apollovi, když vám tohle všechno říkám. Chtěl jsem jen na tom příkladu zdůraznit, že nemáte prosazovat své oblíbené kazatele proti jiným. 7Nikdo přece nejsme ničím víc než ostatní. Všichni máme jen to, co jsme dostali, a nemáme se tedy před druhými čím chlubit. 8Vy jste přesvědčeni, že už jste duchovně dost vysoko a že víc nepotřebujete. Pyšníte se, že jste příslušníky Božího království. Kéž byste jimi skutečně byli! Necítili byste se pak tolik nad nás povzneseni. 9Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.
10Prý nám náboženství popletlo hlavu, zato vy jste docela rozumní a vážení křesťané! Námi kdekdo pohrdá, vás každý uznává, my jsme slabí, vy siláci! 11Trpíme hladem a žízní, zimou a nemocemi, jsme štváni z místa na místo 12a na svůj chléb musíme tvrdě vydělávat. Žehnáme těm, kdo nás proklínají, když nás šikanují, trpělivě to snášíme, 13pomlouvají-li nás, modlíme se za ně. Nikde nemáme zastání, jsme stále jen vyděděnci.
14Ale to nepíšu proto, že bych vám chtěl něco vyčítat. Vždyť vás mám rád jako vlastní děti. 15Kazatelů a vychovatelů můžete mít celou řadu, ale vaším duchovním otcem jsem já, protože prvně jste evangelium slyšeli ode mne. 16Proto vás nabádám, abyste žili podle mého příkladu.
17Z téhož důvodu k vám posílám svého milovaného a věrného spolupracovníka Timotea. Víte, že ho mám rád jako svého vlastního syna. Ten vám připomene mé křesťanské způsoby, jak jim taky v každé církevní obci vyučuji.
18Někteří se začali povyšovat, jako bych už neměl do Korintu přijít. Velice se mýlí! 19Přijdu co nejdříve, jak mi jen Pán dovolí, a pak uvidíme, zda je v jejich řeči Boží síla, nebo jen prázdné holedbání. 20Boží království přece nestojí na řečnickém umění, ale na síle Božího Ducha. 21Co mám tedy přibalit na cestu: hůl – nebo lásku a přívětivost?
基督的使徒
1因此，人應該把我們當作是基督的僕人，是上帝奧祕之事的管家。 2對管家的要求是忠心。 3我對你們或別人給我的評價毫不介意，我也不評價我自己。 4就算我今日問心無愧，也不能自以為義，因為評價我的是主。 5所以，時候未到，不可妄下斷語。到主耶穌再來的時候，祂會揭開暗中的隱情，使人心裡的動機顯露。到時候上帝會給各人應得的稱讚。
6弟兄姊妹，為了你們的益處，我以亞波羅和自己作例子，好讓你們效法我們不越過聖經的準則，免得有人自高自大、厚此薄彼。 7誰使你與眾不同呢？你有哪一樣不是領受的呢？既然一切都是領受的，你為什麼還自誇，好像不是領受的？ 8你們已經飽足了，富有了，不需要我們，自己已經作王了。我倒希望你們真的能作王，好讓我們也和你們一同作王。 9我想，上帝把我們使徒排在隊伍的末尾，好像被判了死罪的囚犯，讓我們成了一台戲，給全宇宙看，就是給世人和天使觀看。
10我們為了基督的緣故被人看為愚昧，你們在基督裡倒成了聰明人；我們軟弱，你們倒強壯；你們受人尊敬，我們倒被人藐視。 11我們至今還是又饑又渴，衣不蔽體，遭受毒打，居無定所， 12還要親手勞作。我們被人咒罵，就為對方祝福；受人迫害，就逆來順受； 13被人毀謗，就好言相勸。人們至今仍將我們看作世上的廢物，萬物中的渣滓。
14我之所以寫這些事，並非是叫你們羞愧，而是像勸誡我親愛的兒女一樣勸誡你們。 15雖然有千萬老師將基督的事教導你們，但父親並不多，因為我藉著福音在基督耶穌裡成為你們的父親。 16所以，我勸你們效法我。 17正因如此，我派了提摩太去你們那裡。他在主裡忠心耿耿，是我所愛的孩子。他會提醒你們我在基督裡如何行事為人，在各地、各教會如何教導人。
18你們當中有些人以為我不會再去你們那裡，就傲慢自大起來。 19但主若許可，我會很快去你們那裡。那時我要看看這些驕傲的人究竟是只會空談，還是真有上帝的權能。 20因為上帝的國不在於空談，而在於權能。 21到底你們要什麼呢？要我帶著刑杖去呢？還是要我帶著溫柔慈愛的心去呢？
