1. Korintským 15 – SNC & HHH

Slovo na cestu

1. Korintským 15:1-58

Základ evangelia: Kristus zemřel, ale vstal z mrtvých

1Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru. 2V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí. 3Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny, 4byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem. 5Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti. 6Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano. 7Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové 8a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden. 9Vždyť mezi všemi apoštoly jsem já ten poslední, a to je pro mne ještě přílišná čest po tom, jak jsem pronásledoval církev. 10Bůh se však nade mnou slitoval a jen z jeho milosti jsem to, co jsem. A nebylo to nadarmo: vykonal jsem mnohem víc práce než všichni ostatní. Ale co to říkám – ne já, nýbrž Bůh, jehož jsem byl nástrojem. 11Ostatně ať už jsem to já nebo někdo jiný, všichni hlásáme totéž poselství, které jste již přijali i vy.

Jistota Kristova zmrtvýchvstání dává smysl naší víře

12Jestliže však věříte, že Kristus vstal z mrtvých, jak potom mohou někteří z vás tvrdit, že mrtví už nikdy neožijí? 13Kdyby měli pravdu, pak by i Kristus musel dosud ležet v hrobě. 14A jestli Kristus zůstal v hrobě, všechno naše mluvení o něm a veškerá vaše důvěra v Boha jsou naprosto zbytečné, bezvýznamné a nesmyslné 15a všichni my, apoštolové, jsme lháři a podvodníci, když o Kristu prohlašujeme, že vstal z mrtvých. 16Nevěříte-li v možnost vzkříšení, popíráte i zmrtvýchvstání Kristovo. 17-18A jestliže Kristus nevstal z mrtvých, jakou máte naději? Vaše viny zůstaly neodčiněny, stejně jako viny těch, kteří zemřeli před vámi. 19Jestliže jsme na Krista vsadili jen pro časný život, neužijeme ani tolik co ateisté. A pak jsme tedy nejubožejší ze všech lidí!

20Skutečnost je však taková, že Kristus opravdu vstal, a to je nám zárukou, že ještě další budou po něm následovat. 21-22Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých. 23Všechno má svůj pořádek: nejdříve vstal Kristus, při jeho druhém příchodu pak přijdou na řadu ti, kteří k němu patří. 24-26Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou. 27Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama. 28Až tedy Kristus zvítězí nad posledním odpůrcem, tehdy přijde ke svému Otci a složí mu všechnu svou moc k nohám, takže nakonec bude svrchovaným vládcem zase sám Bůh.

29Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých?

30A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář? 31Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře. 32K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím

„dnes užívej života,

zítra můžeš být po smrti“.

33Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu. 34Uvažujte tedy střízlivě a nezahrávejte si se zlem. Vždyť je to ostuda – někteří z vás se pokládají za křesťany, a přitom nemají ani ponětí o základních věcech víry.

Žijeme v naději na vzkříšení

35Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“ 36Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne. 37Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného, 38ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono. 39A zrovna tak, jako jsou různé druhy semen a rostlin, liší se navzájem těla živočichů: člověk, zvíře, ryba, pták – co druh, to jiné tělo. 40A od pozemských bytostí a tvarů liší se zase nebeská tělesa na obloze krásou docela jiného druhu – a dokonce i mezi nimi vidíme rozmanitost: 41jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt.

42Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně. 43To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou. 44To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil. Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo. 45Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života.

46Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“ tělo. 47-49Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi.

50Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost. 51Prozradím vám jedno nádherné tajemství: zemřeme jen někteří, ale všichni obdržíme nové tělo. 52Až z nebe zazní signál posledního soudu, v jediném okamžiku se naše tělo promění. 53Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné. 54Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění:

Vítězství je dovršeno,

smrt slavně navždy zničena!

55Kam ses poděla, ó smrti,

a kam zmizel tvůj náhončí?

56Náhončím smrti je míněn hřích – a ten má svou sílu ze zákona. 57Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni.

58Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.

Habrit Hakhadasha/Haderekh

אגרת פולוס הראשונה אל-הקורנתים 15:1-58

1אחי, ברצוני להזכיר לכם את הבשורה שהבאתי לכם – אותה בשורה שקיבלתם בשמחה ושאתם עדיין מאמינים בה. 2בשורה זאת היא המושיעה אתכם, אם אתם עדיין מאמינים בה, אלא אם כן מעולם לא האמנתם בה באמת.

3סיפרתי לכם כל מה שסופר לי, ודברים אלה הם בעלי חשיבות ראשונה במעלה: שהמשיח מת בעד חטאינו, כפי שניבאו הכתובים, 4שהוא נקבר, ושלאחר שלושה ימים קם לתחייה כפי שחזו הנביאים. 5המשיח נראה ל‎כֵּיפָא, לאחר מכן נראה לשנים־עשר התלמידים. 6הוא נגלה גם ליותר מחמש־מאות מאמינים שהתאספו יחד. רובם עדיין חיים ויכולים להעיד על כך, ואחדים מהם כבר מתו. 7אחר כך נראה המשיח ליעקב אחיו ולכל השליחים. 8לאחר שנראה אל כל האחרים הוא נראה לבסוף גם אלי, כאל מי שלא נולד בזמנו. 9כי אני השליח הקטן מכולם בחשיבותו, ולמעשה איני ראוי כלל להיקרא ”שליח“, שכן לפני בואי לאמונה רדפתי את קהילת אלוהים והטרדתי אותה.

10אולם בזכות טוב־לבו וחסדו של אלוהים אני היום מה שאני. חסדו בהחלט לא היה לשווא, כי פעלתי יותר מכל השליחים האחרים – כלומר, לא אני פעלתי, אלא אלוהים הוא שפעל דרכי. 11בעצם לא חשוב מי פעל יותר, הם או אני; העיקר שבישרנו לכם את הבשורה ושאתם האמנתם.

12איני מבין אתכם! אם אתם מאמינים שהמשיח קם מן המתים, מדוע אינכם מאמינים בתחיית־המתים? 13אם אין תחייה למתים, הרי שגם המשיח לא קם לתחייה, כלומר, הוא עדיין מת! 14ואם המשיח עדיין מת, אין כל ערך למה שסיפרנו לכם, וביטחונכם בה׳ חסר יסוד ותקווה. 15מכאן גם משתמע שכולנו, השליחים, שקרנים. כי סיפרנו לכם שאלוהים הקים את ישוע מן המתים – דבר שאינו אפשרי אם המתים אינם יכולים לקום לתחייה. 16ואם המתים אינם יכולים לקום לתחייה אזי גם המשיח לא קם, והוא עדיין מת. 17אם המשיח עדיין מת, איזה ערך יש לאמונתכם שה׳ הושיע אתכם? אתם עדיין משועבדים לחטא וצפויים לעונש! 18במקרה כזה, כל המאמינים שכבר מתו הם בעצמם אבודים. 19ואם אנו מאמינים ומקוים במשיח רק בעולם הזה, אומללים אנו מכל אדם!

20אולם תודה לאל על כך שהמשיח אכן קם מן המתים! הוא היה הראשון מבין הרבים שיקומו לתחייה יום אחד.

21כשם שהמוות בא לעולם בעקבות חטאו של אדם אחד – האדם הראשון – כך באה גם תחיית המתים לעולם על־ידי אדם אחד – המשיח. 22כולנו עתידים למות בגלל השתייכותנו למין האנושי והחוטא של אדם, והעונש על החטא הוא מוות. אך השייכים למשיח יקומו לתחייה. 23כל אחד יקום בתורו: המשיח היה הראשון שקם לתחייה, וכאשר ישוב אלינו, יקומו גם כל המאמינים השייכים לו.

24לאחר מכן יבוא הקץ – לאחר שהמשיח יכרית ויכניע את כל האויבים, הכוחות והשלטונות, ויחזיר את המלכות לאלוהים אביו. 25כי המשיח ימלוך עד שיכניע לרגליו את כל אויביו, 26והאויב האחרון שיכניע יהיה המוות. 27אלוהים אביו העניק לו שלטון וסמכות על הכול, חוץ מאשר על אלוהים עצמו שהוא נותן הכוח. 28לאחר שינצח המשיח את כל אויביו הוא ייכנע לשלטון אביו, כדי שהאלוהים אשר העניק לו את הניצחון על הכול יישאר מעל לכול.

29אם המתים לא יקומו לתחייה, מה התועלת במעשה האנשים שנטבלים בשם המתים? איזה ערך יש למעשה כזה, אם אינכם מאמינים שיום אחד יקומו המתים לתחייה? 30מלבד זאת, למה לנו לסכן את חיינו כל הזמן? 31הלא יודעים אתם שאני מסכן את חיי בכל יום; זוהי עובדה ממש כמו העובדה שאני גאה מאוד בהתפתחותכם הרוחנית. 32לשם מה נלחמתי בחיות הפרא – באנשי אפסוס – האם רק למען תועלתי בעולם הזה? אם לא נקום לתחייה לאחר מותנו, מה יש לנו להפסיד? הבה ”נהנה מהחיים, נאכל ונשתה כי מחר נמות!“15‏.32 טו 32 ישעיהו כב 13

33התרחקו מאנשים שחיים כך. אם תקשיבו להם, תושפעו מהם ותנהגו כמוהם. 34חשבו בהגיון ובתבונה והפסיקו לחטוא. עליכם להתבייש על שיש ביניכם אנשים שאינם מאמינים באלוהים ואף פעם לא האמינו – הם רק מעמידים פנים!

35אם ישאל מישהו: ”כיצד יוכלו המתים לקום לתחייה? כיצד ייראו? איזה גוף יהיה להם?“ 36השאלה אמנם טיפשית, אך את התשובה תמצאו. כשאתה טומן זרע באדמה, הוא לא יצמח עד שלא תקברהו תחילה. 37הגבעול הירקרק שצומח מהזרע שונה בצורתו מהזרע שזרעת, כי הרי טמנת באדמה זרע קטנטן ויבש, 38ואלוהים העניק לו גוף חדש כפי בחירתו. לכל זרע יש גוף שונה. 39כשם שיש זרעים שונים וצמחים שונים, כך יש גם מינים שונים של בשר וגוף. בני־אדם, חיות, דגים וציפורים – לכל אחד יש בשר אחר וגוף אחר.

40למלאכים בשמים יש גוף השונה משלנו, וגם היופי וההדר שלהם הוא ממין אחר שאינו דומה לשלנו. 41היופי וההוד של השמש שונה מזה של הירח והכוכבים, ולכל כוכב יש יופי וזוהר משלו.

42כך גם גופנו, שהוא בר־מיתה, שונה מהגוף שנקבל לאחר תחיית המתים, כי גופנו החדש יהיה בן־אלמוות! 43עכשיו נוטה גופנו לחלות ולמות, אך כשנקום לתחייה הוא יהיה מלא כוח וגבורה. 44עד המוות גופנו הוא גוף אנושי – בשר ודם; אולם בתחיית המתים הוא יהיה גוף רוחני על־טבעי.

45כתבי־הקודש מספרים לנו:15‏.45 טו 45 בראשית ב 7 ”ויהי האדם הראשון לנפש חיה“. כלומר, לאדם חי, ואילו האדם האחרון (המשיח) – לרוח שמעניק חיים.

46מכאן אתם רואים שה׳ מעניק תחילה גוף פיזי, ולאחר מכן גוף רוחני. 47האדם הראשון נברא מעפר האדמה, ואילו המשיח בא מהשמים. 48לכל בני־האדם יש גוף בשר ודם שנברא מעפר, כמו לאדם הראשון; אולם לכל מי ששייך למשיח יהיה גוף על־טבעי כמו למשיח. 49כשם שלכל אחד מאיתנו יש גוף כמו לאדם הראשון, כך יום אחד יהיה לכולנו גוף כמו למשיח.

50אני רוצה לומר לכם, אחים יקרים, שבשר ודם לא יוכל לרשת את מלכות האלוהים, כי בר־חלוף אינו יכול לרשת את הנצח ולשלוט בו. 51ברצוני לגלות לכם סוד נפלא: לא כולנו נמות, אבל לכולנו יהיה גוף אחר. 52הכול יתרחש במהירות הבזק, כהרף עין! כאשר תישמע תקיעת השופר האחרון מן השמים, כל המאמינים שמתו יקומו לתחייה בגוף חדש שאינו בר־מיתה, ואלה מאיתנו שחיים עדיין יקבלו גוף חדש לגמרי. 53כי גוף הבשר שיש לנו עתה ישתנה ויהפוך לגוף רוחני ונצחי.

54כאשר כל זה יתרחש, יתקיים הכתוב: ”המוות נוצח!“15‏.54 טו 54 כלשונו: ”בלע המות לנצח“. ישעיהו כה 8 55‏-56מוות, היכן ניצחונך? היכן עוקצך? החטא – העוקץ שגרם למוות – ייעלם, והתורה המצביעה על חטאינו שוב לא תשפוט אותנו. 57כל השבח והתהילה לאלוהים אבינו, על אשר עשה אותנו למנצחים על־ידי ישוע המשיח אדוננו.

58ובכן, אחים יקרים, הואיל והניצחון מובטח לנו, התחזקו, התעודדו ואל תתייאשו, כי יודעים אתם שכל עמלכם למען האדון אינו לשווא.