Příklady věrných
1Víra je naprostá důvěra, že se stane to, v co doufáme, a ona způsobuje, že nepochybujeme o tom, co nevidíme. 2K takové víře předků se Bůh přiznal a podal o ní svědectví prostřednictvím proroků. 3Vírou chápeme, že vesmír byl stvořen Božím slovem a nevznikl nějakým neznámým způsobem. 4Ve víře obětoval Adamův syn Ábel lepší oběť než jeho bratr Kain a pro víru byl prohlášen za bezhříšného. Kain ho po oběti zabil, ale Ábel navzdory smrti mluví skrze svou víru dál.
5Pro svou víru byl Henoch ušetřen smrti, protože Bůh si ho vzal k sobě. Předtím o něm bylo vydáno svědectví, že se líbil Bohu. 6To je bez víry nemožné. Ten, kdo přistupuje k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kteří ho hledají.
7Noe uvěřil Bohu, který mu předpověděl potopu, ačkoliv na ni v té době ještě nic neukazovalo. Poslušně začal stavět loď k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a dosáhl dokonalosti, která je z víry.
8Vírou Abraham uposlechl, když byl vyzván, aby se vypravil do země, která měla být dědičně svěřena do užívání jeho rodu. Uvěřil a uposlechl, ačkoliv nechápal, kam jde. 9S důvěrou bydlel jako cizinec v zemi, která mu byla přislíbena. Žil se spoludědici zaslíbení – synem Izákem a vnukem Jákobem – ve stanech jako kočovník 10a toužil po pevně založeném městě, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
11Také Abrahamova manželka Sára vírou přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas. Pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení. 12Proto z jednoho muže – a to už starce – vzešlo „množství lidu jako hvězd na nebi a jako nespočetný písek na břehu moře.“
13Ti všichni zemřeli ve víře, aniž se dočkali splnění všech zaslíbení. Víra je posilovala, byla jim útěchou a pomáhala jim k vyznání, že jsou na zemi jenom cizinci a poutníky. 14A kdo říká něco takového, naznačuje, že hledá vlast. 15Kdyby přitom měli na mysli vlast, kterou opustili, měli ještě dost času, aby se do ní vrátili. 16Oni toužili po lepší – nebeské. Proto jim Bůh připravil město a nemusí se stydět, že ho vzývali jako svého Boha.
17-19Bůh vznesl na Abrahama neuvěřitelný požadavek: Přál si, aby obětoval svého jednorozeného syna Izáka, se kterým bylo spojeno zaslíbení o rozmnožení rodu. Abraham se k tomu poslušně rozhodl v přesvědčení, že Bůh má moc vzkřísit i mrtvého. Proto mu Bůh Izáka vrátil jako obraz budoucího vzkříšení.
20Ve víře požehnal Izák svým synům Jákobovi a Ezauovi; on totiž věřil, že se uskuteční, co bylo zaslíbeno. Jákob měl pak dvanáct synů, z nichž nejznámější je Josef. Bratři se ho zbavili tím, že jej bez vědomí otce prodali do Egypta. Po počátečních nesnázích se tam nakonec stal místodržícím. V této vysoké funkci se dal bratřím poznat a v době hladu pozval svého otce k sobě do Egypta. 21Než tam pak Jákob zemřel, ve víře požehnal dvěma Josefovým synům.
22Když Josef umíral, ve víře připomněl svému lidu, že Bůh po staletích vyvede izraelské syny z Egypta, a vyslovil přání, aby ti, kdo se toho dočkají, přenesli jeho ostatky do Palestiny, Ta doba nastala, když se narodil Mojžíš. Jeho rodiče tehdy prožili těžké chvíle. Egyptský král totiž nařídil, aby izraelští chlapci byli hned po narození usmrceni. 23Ale Mojžíšovi rodiče si svého chlapce zamilovali a ve víře jej navzdory královskému rozkazu ukrývali; věřili, že je to Bohem vyvolené dítě.
24Když Mojžíš dospěl, zřekl se postavení králova vnuka. 25Rozhodl se raději trpět společně s Božím lidem, než prožívat svůj život v nevázaném veselí na královském dvoře. 26Byl si vědom, že Bůh odměňuje své věrné, a proto si vážil potupy pro Krista více než egyptského bohatství. 27Ve víře opustil Egypt a nebál se faraónova hněvu, neboť se pevně držel Toho, jenž je neviditelný, jako by ho viděl.
28Po dlouhém pastýřském životě se na Boží rozkaz vrátil do Egypta, aby odtud vyvedl svůj lid. Nebylo to snadné. Na zarputilý Egypt dopadala za trest rána za ranou. Došlo to tak daleko, že měli zemřít prvorození ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřeny krví berana na znamení, že je to příbytek člena vyvoleného národa. Tak Mojžíš ve víře v Boží slovo ustanovil velikonoční hod s obětováním beránků, aby Zhoubce nezahubil prvorozené Izraele.
29Na útěku před Egypťany Boží lid ve víře překročil Rudé moře, jako by šel po souši. A když se o to pokusili Egyptští, utonuli. 30Po letech putování pouští, které bylo zaviněno neposlušností lidu, se Izraelci pustili pod vedením Jozue do dobývání Palestiny. Výsměšně před nimi stálo pevné Jericho. Ve víře je sedm dní obcházeli a pak jeho hradby padly. 31Z obyvatel Jericha byla zachráněna jedině rodina prostitutky Rachab, která nezahynula s ostatními, protože ve víře přijala před bojem do ochrany izraelské vyzvědače.
32Co k tomu mám ještě dodat? Nestačí mi čas na vyprávění o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftáchovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích, 33kteří ve víře dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosahovali toho, co jim bylo slíbeno, 34zavírali tlamy lvům, vzdorovali žáru ohně, unikali násilné smrti, v slabosti získávali novou sílu, nabývali převahu v boji a zaháněli nepřátelské armády. 35Někteří mrtví byli vzkříšeni a vrátili se ke svým rodinám. Jiní byli mučeni, odmítli záchranu a dali přednost něčemu lepšímu – totiž vzkříšení k věčnému životu. 36-38Byli kamenováni, rozřezáváni pilou a stínáni. Další se podrobili zkoušce posměchu a bičování, dokonce i pout a žaláře. V ovčích a kozích kůžích o hladu, v úzkostech a zubožení byli štváni po pustinách a horách, skrývali se v jeskyních a dírách. Svět jich nebyl hoden. 39A ti všichni ačkoliv, osvědčili svou víru, nedočkali se splnění všech zaslíbení. 40Neměli totiž dospět k cíli bez nás, protože Bůh si přeje, abychom vstoupili do věčného života společně.
Crishcamantami tucuita pajtashcacuna
1Crinaca, japisha nicushcata japinataj cashcata yuyanami. Manaraj ricushpapish, chashnataj canata crinami. 2Ñaupa yayacunapish chashna crishcamantami, Dios alli nishca tucurcacuna.
3Crishpallami cai pachata, jahua pachata tucui ima tiyajcunatapish, rimashpalla Taita Dios rurashcataca yachanchij. Chashna cajpica cunan tiyajcunataca, ñaupaman mana ricushcata rurashcatami cunanca ricunchij.
4Crishcamantami Abelca, paipaj huauqui Caín cushcata yalli allita Taita Diosman cushpa huañuchirca. Chaita chasquishpami Diosca, Abeltaca ‘Cashcata rurajmi’ nirca. Pai chashna crishcataca huañushca cashpapish huillacunrajmi.
5Crishcamantami Enoctaca ama huañuchun, Taita Diosca causajta jahua pachaman aparca. Chaimantami pai mana ricurijpica, mashcashpapish mana japircacuna. Enocta Dios manaraj apajpimi: “Paica Dios munashcata rurajmi carca” nishpa quillcashca tiyan. 6Mana crishpaca, Taita Dios munashcataca, ima shina mana rurai tucuipajmi. Chashna cajpimi, maijanpish Taita Diospajman cʼuchuyanapajca Pai tiyashcatapish, Paita mashcajcunamanca allicunata cuj cashcatapish crina.
7Noepish crishcamantami, Taita Dios llaquita cachasha nijpica, chai punllacunapi manaraj ima chashna tiyashcata ricushpapish Diosta manchashpa, huambuj huasita rurashpa, paipaj familiandij quishpirirca. Crishpallami paica cai pachapi causaj millaita rurajcunataca, paicunataj jatun llaquipi japi tucushcata ricuchirca. Crishpallami ima juchachina illajta Dios rurana tucunatapish chasquirca.
8Crishcamantami Abrahampish Dios cayajpica, caźushpa paiman cusha nishca llajtata japinamanca, maiman ricushcata mana yachashpapish, paipaj llajtamanta llujshishpa rircalla. 9Crishcamantami Abrahamca, Dios: “Cai llajtatami canman cusha” nishca cajpipish, chai llajtapica, catishpa causaj runa shinalla causashca. Chai llajtallapitajmi Isaacpish, Jacobopish Dios cusha nishcapica Abraham shinallataj carpa huasicunallapi causarcacuna. 10Abrahamca, alli rumicunahuan shayachishca, mana urmaipaj pueblopi causanatami shuyacurca. Chai pueblota shayachij arquitectoca, Taita Diosllatajmi.
11Crishcamantami Sarapish mana huachaj, ña yuyaj huarmi cashpapish huachashca. Diosca, Pai cusha nishcata pajtachij canata crishcamantami, paica shuj cʼari huahuata huachashca. 12Chashnami ña huañushca shina yuyaj Abraham runamantaca, jahua pachapi tiyaj luźerocuna shina, mama cucha uripi tiyaj tʼiyu shinapish, mana yupaipaj achcata mirarirca.
13Ñaupa yayacunaca, tucuicunami paicunaman Dios cusha nishcata crishpapish, manaraj japishpa huañurcacuna. Paicunaca crishcallamantami, qʼuipata ima shina canataca carumanta ricushpa alabaduj shinalla yachashpa, achcata cushicurcacuna. Chaimantami: ‘Cai pachapica shujtaj llajtamanta cajcuna shinalla, ñanta maiman ricuj shinallami canchij’ nishcacuna. 14Chashna nishpaca, shujtaj llajtata mashcacushcallatami yuyachincuna. 15Paicuna llujshimushca llajtata yuyarishpalla, chashna nicushca cashpaca, tigrashun nishpapish tigranmanllami carca, ima jarcaj mana tiyarcachu. 16Ashtahuanpish paicunaca, tucuita yalli alli llajtatami mashcacurcacuna. Chai llajtaca, jahua pachamari. Diosca paicunapajca, chaipi shuj pueblota allichishcatami charicun. Chaimantami Pai Diosca, ‘Paicunapaj Taita Diosmi’ cani ninataca, mana pinganachin.
17Abrahamca crishcamantami, Dios paita ima shina crij cashcata ricusha nijpica, paipaj churi Isaacta Diosman cushpa huañuchingapaj aparca. Dios cusha nishcata chasquijmari, paipaj shujlla churita Diosman cungapaj aparca. 18Diosca: «Isaacmantami achca huahuacunata mirachisha» nishca jahuami, Isaacta cuchun mañarca. 19Huañushcacunapaj chaupimantapish Taita Diosca causachi tucunata crishpami, Diosman curcalla. Chaimantami Abrahamca paipaj churitaca, causachishcata shina cutin chasquishca.
20Crishcamantami Isaacca, paipaj churi Jacobomanpish, Esaumanpish shamuj punllacunapi, bendiciachun Diosta mañarca.
21Crishcamantami Jacobopish ña huañucushpaca, Josepaj churicunamanca Dios allicunata cuchun nishpa, taunapi huancarishpalla Diosta adorashpa mañarca.
22Crishcamantami, Josepish ña huañucushpaca, israelcunataca Egiptomanta llujshina cashcata huillashpaca, paipaj tullucunatapish apachun mandashpa saquirca.
23Moisespaj yaya mamapish pai huacharijpica, crishcamantami quimsa quillacama pacashpa charircacuna. Paicunaca sumaj huahua cashcata ricushpami, chai llajtata jatun mandaj huañuchichun nishpa mandashcatapish mana mancharcacuna.
24Crishcamantami, Moisés ña jatunyashpaca, Faraonpaj ushushipaj churi nishca canataca mana munarca. 25Chaimantami juchata rurashpa ashacama cushicushpa causanapaj randica, Taita Dios agllashcacunahuan llaquita apanataraj agllarca. 26Egiptopi achcata charij canatapish yalli alli cajpimi, Cristomanta pʼiñashpa rimashca canataca agllarca. Dios paiman cunata ña ricuracuj shina cashpami, chaita agllarca. 27Crishcallamantami Moisesca, Egipto llajtata jatun mandaj pʼiñarishpa imata rurana cashcatapish mana manchashpa, chai llajtamantaca llujshishpa rirca. Paica, mana ricuipaj Diostaca ricucuj shinami, crishcataca chai yuyailla carca. 28Crishcamantami Moisesca, Pascua fiestata rurarca. Shinallataj huañuchij ángel israelcunapaj punta cʼari huahuacunata ama huañuchichun, yahuarta pungupi llihuirca.
29Crishcallamantatajmi israelcunaca, Puca Cucha yacutaca, chaquishca allpata shina chʼimbarcacuna. Egipto runacunapish chashnallataj chʼimbashun nishpa yaicujpica, chai yacuca millpurcallami.
30Jericó pueblo muyundij pircatapish israelcunaca, crishcallamantami canchis punllata muyushpalla urmachircacuna.
31Crishcallamantami Rahab shuti huainayaj huarmipish, caishuj mana caźujcunandij mana huañurca. Paica, israelcuna chai llajtata pacalla ricunaman cachashca runacunataca sumajta chasquishpami pacarca.
32¿Imatataj ashtahuanca huillashari? Gedeonmanta, Baracmanta, Sansonmanta, Jeftemanta, Davidmanta, Samuelmanta, Dios ima nishcata huillajcunamantapish huillanataca mana pajtarinichu. 33Paicunaca crishcallamantami, llajtacunata quichushpa japircacuna, alli mandarcacuna, Dios cusha nishca allicunatapish japircacuna, leoncunapaj shimicunatapish huichcarcacuna. 34Crishcamantami manchanayajta lunyacuj ninatapish huañuchircacuna, espadahuan huañuchishca canamantapish quishpirircacuna, fuerza illajcuna cashpapish, fuerzayuj tucurcacuna. Jatun macanacuicunapipish jahualla mishashpami, shujtaj llajta soldadocunataca catishpa callpachircacuna. 35Shinallataj huaquin huarmicunaca, huañushcamanta causachishcacunata chasquircacunami. Cutin shujtajcunaca, jatun llaquita apashpapish, Dios causachishca huasha ashtahuan alli causaita japishun nishpami, cacharishun nijpipish mana nishpa huañurcacuna. 36Shinallataj shujtajcunaca pugllashpa asishca, azotishca, cadenahuan huatashca, carcelpi churashcami llaquita aparcacuna. 37Shujtajcunataca rumicunahuan shitashpa, sierrahuan chaupita cuchushpami huañuchircacuna. Shujcunataca, mana allita rurachingapaj llaquichircacunami. Espadahuan huañuchishcacunapishmi. Ima illaj huajcha tucushpami, oveja carata, chivo carata pʼachallishcalla, caita chaita purishpa llaquinayajta ñacarcacuna. 38Paicunapajca, cai pachaca mana causaipajmi carca. Mai shitashca pambacunapi, urcucunapi, jutcucunapi, allashca jatun jutcucunapimi llaquinayajta causajcuna carca.
39Tucui paicunami crishcamanta, Dios alli nishca carcacuna. Shina cashpapish, Dios cusha nishcataca manaraj japircacunachu. 40Taita Diosca, ñucanchijpajca tucuita yalli sumajtamari allichishca. Chaita ñucanchijpish paicunahuan tandalla pajtachunmi, chashna rurarca.
