Bezúhonnost získáme jen s Kristem
1My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti. 2Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit. 3Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti. 4Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem. 5Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován. 6-8Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit. 9Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu. 10Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha. 11A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
Kdo patří Bohu, má neochvějnou jistotu věčného života
12Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla. 13Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život. 14Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru. 15-17Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje. 18Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká. 19Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě. 20-21Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost. 22Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech! 23A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz, 24že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme. 25Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
Kdo patří Bohu, má zaručené bezpečí a vítězství
26My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku. 27A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí. 28-29Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni? 30Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví. 31Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit? 32Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal? 33Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil? 34Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus? 35Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit. 36Vždyť už dávný žalmista napsal:
„Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě,
mají nás za ovce, určené na porážku.“
37Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval! 38-39A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
Diospaj Espíritu pushachun saquichij
1Cunanca caita uyaichij: Cristo Jesus-huan shujlla cajcunataca, ña mana jatun llaquiman cachangachu. Paicunaca, ña mana quiquin aicha munashca shina causancunachu, ashtahuanpish Diospaj Espíritu munashca shinami causancuna. 2Cristo Jesus-huan shujlla cajcunaman causaita cuj Diospaj Espíritu mandashcami, ñucataca jucha mandacunmantapish, huañuimantapish cacharichirca. 3Juchaman apajlla aichayuj cajpimari, Mandashcaca mana cacharichi tucurca. Chaimantami Taita Diosca, Paipaj quiquin Churita juchayujcunapaj aicha shina aichayuj tucushpa, gentecunapaj juchamanta huañuchun cacharca. Chashnami Diosca, ñucanchij juchataca, Paipaj aichapi tucuchishpa chingachirca. 4Dios Mandashcapi nishca shina ñucanchij causai tucuchunmi, chashnaca rurarca. Chaimantami ñucanchijca, ña mana quiquin aicha munashca shina causanchij. Ashtahuanpish Diospaj Espíritu munashca shinami causacunchij.
5Aicha munashcallata rurashpa causajcunaca, quiquin aichapajllami yuyancuna. Ashtahuanpish Diospaj Espiritupaj cajcunaca, Diospaj Espíritu yuyachishcatami catincuna. 6Aicha munaicunaca, huañuillamanmi chayachin. Ashtahuanpish Diospaj Espíritu yuyachishcata catinaca, huiñai causaitapish, sumaj causaitapishmi cun. 7Chaimanta, aicha yuyachishcata ruranaca, Diospimi pʼiñaipi churan. Aichaca Dios Mandashcata mana caźunachinchu, manataj caźui tucunpishchu. 8Chaimantami, quiquin aicha munashcallata rurashpa causajcunaca, Taita Diostaca mana cushichi tucun.
9Ashtahuanpish cancunaca, Diospaj Espíritu cancunapi causacujpitajca, ña mana quiquin aicha munashca shinachu causanguichij. Ashtahuanpish Diospaj Espíritu yachachishca shinami causacunguichij. Maijanpish Cristopaj Espirituta mana charijca, mana paipajchu. 10Cutin Cristo cancunapi causacujpipish, aichaca juchayuj cashcamanta huañungatajmi. Shina cajpipish, Diosllataj ima juchachina illajta rurashpa chasquishcamantami, cancunapaj espirituca causacun. 11Huañushcacunapaj chaupimanta Jesusta causachij Diospaj Espiritumi cancunapi causacun. Huañushcacunapaj chaupimanta Cristo Jesusta causachij Pai Diosllatajmi, cancunapi causacuj Paipaj Espirituhuan cancunapaj huañuj aichatapish causachinga.
12Chai tucuimantaca huauqui, panicuna, ñucanchij causaitaca Paiman cunatajmi canchij. Ña mana aichapajtaca rurashpa causanachu canchij. 13Quiquin aicha munashca shina causacushpaca, huañunguichijmi. Ashtahuanpish Diospaj Espirituhuan tucushpa, aicha munaicunata huañuchishpaca, causanguichijmi. 14Diospaj Espíritu pushachun saquijcunallami, Diospaj huahuacunatajca. 15Chaimanta cancunaca, mana huatashpa charij espirituta chasquircanguichijchu. Ashtahuanpish Diospaj quiquin huahuata ruraj Espiritutami chasquircanguichij. Paimantami Taita Diostaca: (“¡Abba!”) “¡Ñuca Yayito!” nishpa, caparishpa mañacunchij. 16Diospaj Espiritullatajmi: “Taita Diospaj huahuacunami canguichij” nishpa, ñucanchij espirituman huillacun. 17Diospaj huahuacuna cashpami, Taita Dios charishcacunata japina canchij. Cristoman cushcatamari, ñucanchijmanpish chaupinga. Cristo shinallataj llaquita apashpaca, pai shinallatajmi sumajyachishca cashun.
Shamuj causaipi cushicunatami shuyanchij
18Shina cajpica, cai causaipi apacushca llaquicunaca, shamuj causaipi ñucanchijta Dios sumajyachinahuan chʼimbapurajpica, ima mana canchu. Chaitatajca allimi yachani. 19Diospaj huahuacunata chashna sumajyachijtaca, tucui imallata Dios rurashcacunami ricunaihuan chaparacuncuna. 20Tucui imallata Dios rurashcacunaca, mana quiquin munaimantachu yanga tucurcacuna. Ashtahuanpish Dios pai mushujyachijta chai yuyai shuyachunmi, paillataj chashna rurarca. 21Dios rurashca tucui ima tiyajcunallatajmi, chingarinapajlla huatashca tiyacunmanta cacharichishca canga. Tucui chaicunatami, Diospaj huahuacunata shinallataj cacharichishpa sumajyachishca canga. 22Dios rurashca tucui imalla tiyajmi, huachacuj huarmi achcata nanachicuj shina, cunancama llaquicunahuan, ‘¡Ai!’ nicujta ricunchij. 23Mana chaicunallachu ‘¡Ai!’ nicun, ñucanchijpishmari ñucanchij shungupica ‘¡Ai!’ nicunchij. Ña Diospaj Espirituta charij, Paipaj huahuacuna cashpapish, ñucanchij aichatapish mushujyachishpa quishpichichunmari shuyacunchij. 24Chai yuyailla shuyacuchunmi, ñucanchijtaca quishpichihuashca. Chai shuyacushcata ñahuihuan ricushpa charicujpica, ¿ima shuyanataj tiyanmanri? Pipish pai shuyacushcata ña charishpaca, ¿imatataj ashtahuanca shuyanmanri? 25Manaraj ricushcata shuyacushcamantami, cʼuyaj shunguhuan, chai yuyai chaparacunchij.
26Shinallataj ñucanchij irquicuna cajpimi, Diospaj Espiritullataj imatapish yachachicun. Diosta imata mañanallatapish mana yachajpimi, Diospaj Espiritullataj ‘¡Ai!’ nishpa, ñucanchijmantaca, mana rimai tucushca shimicunahuan Diostaca mañaracun. 27Ashtahuanpish shungu yuyashcata yachaj Diosca, Paipaj Espíritu imata mañashcataca yachanmari. Diospaj Espirituca, Taita Dios munashca shinamari Paipajlla cajcunamantaca mañaracun.
Ñucanchij quiquin mishashcatapish yallimi charinchij
28Taita Diosta cʼuyajcunapajca, tucui imapish allipajmi shamun. Paicunaca, Dios imapaj agllasha nishca shinataj agllashcacunami. 29Taita Diosca ñaupamantami Pai rijsishcacunataca, Paipaj Churiman rijchajcuna cachun chʼicanyachirca. Cai tucui huauqui panicunapurapi, Pai punta Churi cachunmi chashna rurarca. 30Ñaupaman Pai chʼicanyachishcacunallatatajmi cayarca. Chai cayashcacunatami, ima juchachina illajta rurarca. Ima juchachina illajta rurashcacunatami sumajyachircapish.
31Pai chashna rurashcataca, ¿ima nishuntaj? Taita Dios ñucanchijhuan cajpica, ¿pitaj ñucanchijtaca imata ningari? 32Diosca Paipaj quiquin Churitaca, mana mitsashpa tucui ñucanchijmanta huañuchun curcallamari. Paitapish mana mitsashca jahuaca, ¿manachu ñucanchijmanca tucui ima allitapish cungalla? 33Taita Dios agllashcacunataca, ¿pitaj imata juchachingari? Paicunataca, Diosllatajmari ima juchachina illajta rurashca. 34Jatun llaquimanca, ¿pitaj cachai tucungari? Cristomari ñucanchijmanta huañurca. Cunacarin causarishpa, Taita Diospaj alli ladopi tiyashpamari, ñucanchijmanta mañaracun. 35Cristopaj cʼuyaimantaca, ¿ima llaquichu, ima manchaichu, pʼiñajcuna llaquichishcachu, yaricaichu, churana illaichu, llaqui japinallapi puricuichu, huañuchijcuna manchachishcachu, pitaj anchuchi tucungari? 36Dios Quillcachishcapipish cashnami nin:
«Canmantami punllanta huañuchisha nishca purinchij.
Huañuchinapaj japishca ovejacunata shinami,
ñucanchijtaca charincuna» ninmi.
37Cai tucui llaquicuna japijpipish, ñucanchijta cʼuyaj Cristomantami ima mana tucushpa, tucuita mishanchij. 38Chaimanta caitaca allimi yachani: Huañuipish, causaipish, angelcunapish, mandacuj supaicunapish, pushaj umacunapish, cunan punllacunapish, shamuj punllacunapish, 39jahuamanta cashpa, allpa ucumanta imacuna cashpa, Dios rurashca ima shujtajcunapish, Apunchij Cristo Jesusmanta Taita Dios ñucanchijta cʼuyacujmantaca, manataj anchuchi tucungachu.
