Moc hříchu je zlomena
1Co z toho plyne pro nás? Že máme setrvávat v hříchu, abychom mu dali příležitost udělit nám ještě větší milost? 2Ovšemže ne! Náš dřívější bezbožný život přece již zanikl, jak by mohl ještě pokračovat? 3Kdo se bytostně spojil s Kristem, má účast jak na jeho životě, tak hlavně na jeho smrti, 4-5jak vyznáváme ponořením do vody při křtu; vždyť je to výraz definitivního rozchodu s dřívějším životem. Současně však jako za Kristovou smrtí následovalo vzkříšení – je to počátek úplně nového života, nové existence. 6-7Víme přece, že naše dřívější „já“ bylo ukřižováno s Kristem. Aby se vymanilo z nadvlády zla, muselo zemřít, protože jen mrtvý je mimo jeho dosah. 8-9Když jsme tedy své „já“ nechali s Kristem zemřít, musí teď být na nás vidět, že žijeme docela jiný život. 10Kristus zemřel proto, aby jednou provždy zničil zlo, jímž člověk dává smrti právo nad sebou. Když potom vstal z mrtvých, je už smrt proti němu bezmocná, na jeho život má nárok pouze Bůh. 11I vy tedy – jestliže jste zemřeli hříchu a jste spojeni s Ježíšem Kristem – se zlem teď nemáte nic společného a váš život patří jedině Bohu.
Být křesťanem znamená být v Boží službě
12Zlo už nesmí nabýt vrchu ve vašem jednání. 13Nestůjte znovu v jeho službách, ale dejte se plně k dispozici Bohu, aby vás mohl užívat jako své nástroje v šíření dobra. 14Ne už zákon, nýbrž Boží slitování nás zavazuje k dokonalému životu! 15To ovšem neznamená, že bychom si nyní mohli dovolit cokoliv. 16Komu se totiž dáváme do služeb, tomu jsme zavázáni poslušností. Povolíme-li zlu, stane se naším pánem a to vede ke smrti; anebo budeme poslouchat Boha – a pak budeme žít bezhříšně. 17-18Bohu díky za to, že vy jste byli vysvobozeni z nevolnictví zla, když jste se přiklonili ke Kristovu učení a rozhodli se žít bezúhonně. 19Přiblížím vám to ještě jinak: kdysi jste své tělo propůjčovali pochybným požitkům a nevázaným zábavám, takže jste žili nezřízeně. Teď se tedy celou svou osobností oddávejte novému bezúhonnému životu, který by nehyzdila žádná skvrna. 20Dokud jste se řídili svými choutkami, byly vám nějaké mravní požadavky docela lhostejné. 21Teď se za to stydíte, a co jste z toho měli tenkrát? Stejně to vše končí smrtí. 22Teď jste však vůči zlu svobodni a dali jste se do Božích služeb. A co z toho máte? Život bez poskvrny už v přítomnosti a život věčný před sebou. 23Hřích dává svou odplatu – smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.
1What shall we say then? Shall we continue in sin, that grace may abound? 2God forbid. How shall we, that are dead to sin, live any longer therein? 3Know ye not, that so many of us as were baptized into Jesus Christ were baptized into his death? 4Therefore we are buried with him by baptism into death: that like as Christ was raised up from the dead by the glory of the Father, even so we also should walk in newness of life. 5For if we have been planted together in the likeness of his death, we shall be also in the likeness of his resurrection: 6Knowing this, that our old man is crucified with him, that the body of sin might be destroyed, that henceforth we should not serve sin. 7For he that is dead is freed from sin. 8Now if we be dead with Christ, we believe that we shall also live with him: 9Knowing that Christ being raised from the dead dieth no more; death hath no more dominion over him. 10For in that he died, he died unto sin once: but in that he liveth, he liveth unto God. 11Likewise reckon ye also yourselves to be dead indeed unto sin, but alive unto God through Jesus Christ our Lord. 12Let not sin therefore reign in your mortal body, that ye should obey it in the lusts thereof. 13Neither yield ye your members as instruments of unrighteousness unto sin: but yield yourselves unto God, as those that are alive from the dead, and your members as instruments of righteousness unto God. 14For sin shall not have dominion over you: for ye are not under the law, but under grace. 15What then? shall we sin, because we are not under the law, but under grace? God forbid. 16Know ye not, that to whom ye yield yourselves servants to obey, his servants ye are to whom ye obey; whether of sin unto death, or of obedience unto righteousness? 17But God be thanked, that ye were the servants of sin, but ye have obeyed from the heart that form of doctrine which was delivered you. 18Being then made free from sin, ye became the servants of righteousness. 19I speak after the manner of men because of the infirmity of your flesh: for as ye have yielded your members servants to uncleanness and to iniquity unto iniquity; even so now yield your members servants to righteousness unto holiness. 20For when ye were the servants of sin, ye were free from righteousness. 21What fruit had ye then in those things whereof ye are now ashamed? for the end of those things is death. 22But now being made free from sin, and become servants to God, ye have your fruit unto holiness, and the end everlasting life. 23For the wages of sin is death; but the gift of God is eternal life through Jesus Christ our Lord.
