1Bratři, denně prosím Boha za Izraelce, aby si uvědomili svůj omyl. 2Musí se jim přiznat, že o Boží přízeň horlivě usilují, ale mají klapky na očích. 3Nepochopili ospravedlnění v tom způsobu, jak je nabízí Bůh, a proto je odmítají a chtějí si je vydobýt sami. 4Zákon je měl přece přivést ke Kristu, který je vrcholem a dává bezúhonnost tomu, kdo věří.
5Mojžíš řekl, že člověk získá život plněním zákona; říkejme tomu ospravedlnění cestou zákona. 6Ospravedlnění cestou víry je však něco jiného. Klíč k životu není třeba hledat v nadpozemských výšinách, 7ani pracně dobývat z hlubin země. Vše potřebné již za nás udělal Kristus. 8Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci: je to víra, kterou hlásáme.
Kristus – kámen urážky pro mnohé
9Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn. 10Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti. 11Bible přece říká: Kdo mu uvěří, nebude zklamán. 12A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí. 13Je přece psáno, že každý, kdo ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý! 14Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit; 15a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“ 16Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“ 17Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.
18Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.
19Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal:
„Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte,
a hněvat se na ně, národe nechápavý!“
20A Izajášovými ústy říká Bůh:
„Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali,
a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“
21O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.
1Draga braćo, želja je mojega srca i moja molitva Bogu da se svi Židovi spase. 2Svjedok sam njihova revnovanja za Boga, ali ono se ne temelji na pravom razumijevanju 3jer ne shvaćaju na koji način Bog opravdava ljude. Umjesto toga drže se vlastitih običaja i nastoje se pred Bogom opravdati vršeći Zakon—te se tako odbijaju podložiti Božjoj volji. 4Jer Krist je u potpunosti ispunio svrhu Zakona. Tko vjeruje u njega, opravdan je pred Bogom.
Spasenje je za svakoga
5O pravednosti koja dolazi po Zakonu Mojsije piše: “Tko je vrši, u njoj će naći život.”10:5 Levitski zakonik 18:5.
6A o pravednosti koja dolazi po vjeri kaže: “Nemoj se u srcu upitati: ‘Tko će uzići na nebo’” (da dovede Krista), 7“niti: ‘Tko će sići u bezdan’” (da dovede Krista od mrtvih)?10:6-8 Ponovljeni zakon 30:12-14. 8Što to zapravo znači?
“Riječ je sasvim blizu tebe,
u tvojim ustima i u tvojem srcu.”
To je riječ vjere koju propovijedamo.
9Jer ako ustima priznaješ da je Isus Krist Gospodin i ako u srcu vjeruješ da ga je Bog uskrisio od mrtvih, bit ćeš spašen. 10Naime, vjera u srcu nas opravdava, a priznanje usnama spašava. 11Jer u Svetome pismu piše: “Tko u njega vjeruje, neće se postidjeti.” 12To vrijedi za Židove, kao i za ostale ljude: svi imaju istoga Gospodina, koji izobilno daje svoja bogatstva svima koji ga zazivaju. 13Jer “Tko god zazove ime Gospodnje, bit će spašen.”10:13 Joel 3:5.
14Ali kako će ga zazvati da ih spasi ako u njega ne vjeruju? A kako će u njega vjerovati ako nikada nisu za njega čuli? A kako će čuti za njega ako im nitko o njemu ne propovijeda? 15A kako će im tko propovijedati ako nije poslan da propovijeda? O tomu Sveto pismo kaže:
“Kako su divne noge onih
koji donose Radosnu vijest!”10:15 Izaija 52:7.
16Ali svatko tko čuje Radosnu vijest neće ju i prihvatiti. Izaija je o tome rekao: “Gospodine, tko je povjerovao našoj poruci?”10:16 Izaija 53:1. 17Vjera dakle dolazi upravo slušanjem Radosne vijesti o Kristu.
18Ali što je sa Židovima? Jesu li oni zapravo čuli tu poruku? Jesu:
“Poruka o Božjemu stvaranju
raširila se po svoj zemlji,
a njezine riječi sežu do kraja svijeta.”10:18 Psalam 19:5.
19Ali, ja pitam: Jesu li Izraelci zaista razumjeli? Jesu, jer je još u Mojsijevo vrijeme Bog rekao:
“Učinit ću vas ljubomornima
blagoslivljajući druge narode.
Razgnjevit ću vas blagoslivljajući
nerazumne pogane.”
20Poslije je Izaija u Božje ime hrabro rekao:
“Našli su me oni
koji me nisu tražili.
Objavio sam se onima
koji me to nisu molili.”10:20 Izaija 65:1.
21A za Izrael je Bog rekao:
“Svagda sam pružao ruke
nepokornom i buntovnom narodu.”10:21 Izaija 65:2.
